Domů
Evropská Unie
Velká Británie odejde také z Euratomu, co to přinese?
Jaderná elektrárna Sizewell, Velká Británie. Autor: John Fielding
Zdroj: John Fielding

Velká Británie odejde také z Euratomu, co to přinese?

Ještě několik měsíců po hlasování o Brexitu nebylo jasné, jak se změní vztah mezi Británií a Euroatomem po jejím vystoupení z EU. Podle nejnovějších právních posudků má Euratom nezávislou právní subjektivitu a vystoupení z EU tedy nemusí znamenat automatické vystoupení z Euroatomu. Jaké jsou možné výhody a nevýhody vystoupení Británie z Euroatomu?

Co je to Euratom?

Celým názvem European Atomic Energy Community (zkráceně EAEC nebo Euratom) je mezinárodní organizace založená již v roce 1957 společně s Evropským hospodářským společenstvím. Třetí důležitou evropskou organizací tehdy bylo Evropské společenství uhlí a oceli, které existovalo již 6 let. Postupem času vznikaly v rámci Evropy další nezávislé smlouvy a organizace, které se postupně spojovaly v jednotnou Evropskou unii, jak ji známe dnes. Nicméně Euratom zůstal částečně oddělený a nezávislý i po Lisabonské úmluvě a funguje spíše kontinuálně s EU, než jako její součást.

Areál britského jaderného centra Sellafield. Nejprve zde stály jen reaktory Windscale Piles (najdete je v levé zadní části areálu, vysoký komín druhého reaktoru byl v roce 2001 z části zbourán) a několik budov pro zpracování jaderného paliva, nakládání s radioaktivními odpady a především pro nakládání s plutoniem pro vojenské účely. Později přibyly čtyři blok JE Calder Hall (v pravé zadní části areálu, jejich identifikaci ztěžují zbourané chladicí věže), které vznikly jako samostatný celek, oddělený od zbytku areálu. V dalších letech se areál rozrůstal o další zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady.
Areál britského jaderného centra Sellafield. (Zdroj: Sellafieldsites.com)

Velmi podobně funguje také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která byla založená nezávisle na OSN (několik měsíců po vytvoření Euratomu). Reportuje sice Valnému shromáždění OSN a Radě bezpečnosti OSN není však institucí podléhající přímému řízení z OSN.

Odchod Británie z Euratom

Po odhlasování odchodu Británie z EU nebylo jasné, jestli to znamená také odchod Británie z Euratomu. EU i britský parlament si nechaly zpracovat právní studie, které došly k různým závěrům.

Jednu z nich zveřejnil britský parlament na svém webu. Tato zpráva říká, že smlouvy s Euratomem jsou zapracovány do britské legislativy podobně jako jiné smlouvy s EU. Tyto smlouvy budou pravděpodobně kompletně zrušeny, čímž by bylo zrušeno i členství v Euratomu.

Pokud by byly zrušeny pouze částečně, mohla by Británie zůstat v Euratomu. Jednodušší by však asi bylo smlouvy kompletně zrušit a poté uzavřít novou smlouvu pouze s Euratomem. Jiné právní posudky (například článek v National Law Review) říkají, že by to nemuselo být tak komplikované a že je možnost, aby Británie zůstala v Euratomu zcela bezbolestně.

Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Je známý především pod názvem "žlutý koláč"; Zdroj: US Department of Energy
Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Je známý především pod názvem „žlutý koláč“. Patří mezi jaderné materiály a podléhá tedy kontrolám a monitorování v rámci zárokového procesu; Zdroj: US Department of Energy

Britská vláda nicméně 26. ledna potvrdila, že bude chtít odejít nejen z EU, ale také z Euroatomu, což může mít vážné důsledky.

Negativní dopady odchodu

Podle prvních vyjádření může odchod z Euratomu zkomplikovat stavbu nových jaderných elektráren v Británii včetně již schváleného projektu Hinkley Point.

Díky členství v Euratomu může Británie (stejně jako ostatní členové včetně ČR) využívat některé jaderné technologie, které jsou zahrnuty ve smlouvách Euratomu. Británie si tyto smlouvy bude muset znovu vyjednat bilaterálně s jednotlivými stranami z různých částí světa. Některé bilaterální dohody (včetně například zásadní dohody s USA) zahrnují podmínku zárukového systému Euroatomu.

Zjednodušeně jde o to, že Euratom kontroluje všechny jaderné materiály a jejich využití a garantuje, že jsou používané pouze k mírovým účelům a nikoliv vojenským aplikacím. Bez tohoto zárukového procesu budou tyto smlouvy také neplatné.

Tento zárukový proces může převzít MAAE ve spolupráci s národním jaderným regulátorem, což je standardní praxe v zemích mimo EU. Nebude to ovšem jednoduché a bude to trvat, což může prodloužit nebo ohrozit některé výzkumné nebo průmyslové projekty.

Očekává se, že velmi zasažená bude oblast výzkumu, která tradičně spoléhá na mezinárodní spolupráci. Jde například o projekt Torus v Culham Science Center (JET). Jedná se o největší současný fúzní experiment na světě, který je oficiálně ve vlastnictví Evropské komise. Experiment produkuje množství radioaktivních materiálů a není jasné, jaká je budoucnost tohoto zařízení po vystoupení z Euratomu. Euratom je také například také jednou z řídících organizací v projektu fúzního reaktoru ITER.

Pohled do nitra tokamaku JET; Zdroj: ITER
Pohled do nitra tokamaku JET; Zdroj: ITER

Podle vyjádření průmyslu nebude mít odchod z Euratomu zásadní vliv na stavbu nových reaktorů, protože je možné vyjednat zmíněné nové bilaterální smlouvy s účastí MAAE. Cesta je to jistě reálná, ale politické dohody bývají složité a trvají dlouho, což by se při stavbě nových velmi drahých reaktorů nemuselo vyplatit.

Další aktivity Euratomu

Jak je uvedeno výše, mezi hlavní aktivity Euratomu patří zajištění zárukového systému v členských zemích. Tento systém doplňuje mezinárodní zárukový systém zavedený MAAE. Oba dva fungují paralelně a některé jejich aktivity jsou duplicitní. Více o zárukovém systému lze nalézt například na webu SÚJB.

V rámci Euratomu funguje také například tzv. European Supply Agency, která má za úkol zajišťovat dozor nad nákupem uranu pro členské země Euratomu a snaží se také o vytvoření jednotného evropského trhu s jaderným palivem.

V rámci svých aktivit vydává různé vyhlášky a doporučení, které musí členské země implementovat. Příkladem může být například nezávislost zdrojů uranu z důvodu energetické bezpečnosti. Jde o uran jako surovinu nikoliv samotné palivo. Podle této vyhlášky musí určitá část uranu v dané zemi pocházet z různých míst.

V případě ČR tak například nelze nakoupit všechen uran pro Temelín i Dukovany v Rusku a nechat tam rovnou vyrobit palivo pro jaderné elektrárny. Část uranu se musí nakoupit například v Austrálii nebo Kazachstánu, aby byla zajištěna diverzifikace a nezávislost.

Plánovaná podoba dvou bloků jaderné elektrárny Hinkley Point C. Tato elektrárna by měla ukončit přestávku ve výstavbě nových jaderných bloků ve Spojeném království, která trvá přes 20 let.
Plánovaná podoba dvou bloků jaderné elektrárny Hinkley Point C, jejichž stavba by mohla být ovlivněna vystoupení Británie z EU (Zdroj: Edfenergy.com)

Podobných závazných vyhlášek vydal Euratom několik a v některých oblastech komplikují svými požadavky výzkumníkům nebo provozovatelům jaderných zařízení život. Většinou se ale jedná jenom o dodatečnou byrokracii. Těchto problémů bude Británie při svém odchodu z Euratomu ušetřena, což je pravděpodobně jediná výhoda jejich rozhodnutí odejít z tohoto společenství.

safeguards-24-7-mainpicture
Inspektoři MAAE při kontrole v jaderné eletrárně Dukovany; zdroj: IAEA

I když jsou některé aktivity MAAE a Euroatomu duplicitní, je jasné, že odchodem Velké Británie nebudou procesy a kontroly tak dobře pokryté jako dosud, což jistě nepovede ke zvýšení jaderné bezpečnosti nebo zlepšení zárukového procesu ve Velké Británii.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se