Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot
Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
Souhra faktorů
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
Když tři cifry nestačí
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.
Mohlo by vás zajímat:
A to ještě není zima a ekonomika je zdecimovaná Covidem. Rok 2022 bude teprve opravdu zajímavý.
Jako San Francisco 1998 oteplilo se naběhli klimatizace stoupla spotřeba elektřiny, kterou ale na trhu nikdo nenabízel.
Možná němci ty odstavené uhelky a JE rádi zprovozní jestli na to tedy seženou personál.
Elektřina nejsou rohlíky
Toto je skoro jako třetí část toho mého povídání, které ukazuje, co je třeba dělat v energetice. Toto je další varování, co nastane, jestli se nevzpamatujeme a nezačneme postupovat racionálně. A to jsme opravdu na začátku krizového období. doufám, že už to konečně zainteresovaným otevře oči.
Američané, Australané i Němci se už vzpamatovali, vědí že potřebují pár GW bateriove akumulace a problém má řešení.
Pane Vaněčku, a tím máte na mysli GWh nebo GWdny/týdny?
U těchto rychlých krátkých reakcí (15 min) je nejdůležitější maximální výkon v GW. Jinak Gw a GWh v návrhu bateriového systému jsou vždy optimalizovány podle předpokládaných potřeb.
To je zase blábol. 15 minut opravdu neřeší vůbec nic.
Ani spusteni plynove turbiny ci precerpavacky?
Pane Pavle K, p. Vaněček píše o bateriové akumulaci, proč do toho pletete plyn nebo přečerpávačky?
A když už jsme u toho, asi ten článek nedočetl do konce, protože se tam píše, že v určité hodině dováželi v průměru 4,5 GW a v následující dokonce 7 GW, na to by ty jeho 2 (slovy pár) GW těžko stačily.
15 minut je lepší než nic, dává to čas přesně na to co píše Pavel, nahodit špičkový plynový zdroj. Jde o primární a sekundární reluglaci.
Baterka která by dávala 2 hodiny 5GW ale nikde na světě neexistuje! Někteří idealisti tady tvrdí že Li-ion instalace by už dnes mohly fungovat jako PVE, ale podle mně je to ekonomicky nereálné. Hodně perspektivně vidím flow-baterky, ty by časem takto fungovat mohly, projektivané náklady některých se blíží PVE.
Využívat baterky na uložení celé solární špičky a poskytování uložené energie celý zbytek dne je možné u domácího ostrovního systému nebo na nějakém Australském vidlákově kde je nespolehlivá síť. Ve velkém gridu je to zatím sen, ten se reálně zajištuje špičkovýma fosilníma elektrárnama.
Utility-scale baterie nejsou určeny na vykrývání dlouhodobých výpadků OZE (typicky sezónních). Plní funkce v oblasti stabilizace soustavy a mají velký potenciál i v možnostech regulace.
Jejich instalovaná kapacita nabrala tento trend:
https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44696
Nyní je něco přes 20 GW a podle výhledu IEA by se měla v horizontu 20 ti let zdesetinásobit:
A např. možnosti redox-flow baterií se otevírají i na rezidenční úrovni:
https://www.pv-magazine.com/2020/08/03/a-residential-vanadium-flow-battery/
Pochopil-li jsem článek správně, pak nejde o problém, který by se vyřešil během 15 minut.
Nebo se mýlím?
Ne, musíte mít pochopitelně zálohy, abyste výpadky mohl vykrýt. Ty jsou dnes realizovány pomocí centrálních zdrojů. Jak je uvedeno v článku, šlo o "souhru několika faktorů najednou vzhledem k nižšímu dodanému výkonu větrných elektráren a nižší dostupnosti konvenčních zdrojů z důvodů plánovaných a neplánovaných odstávek".
Baterie by mohly pomoci při kratších výpadcích.
Technologie dlouhodobého skladování energie (vodík, P2X apod.) by se určitě měly a budou rozvíjet. Ale ve střednědobém časovém horizontu asi nebudou masovou odpovědí na nestabilitu intermitentních zdrojů.
Reálnější odpovědí na tento problém je jejich integrace, kdy se kromě dálkového přenosu pracuje i na síťových topologiích:
https://www.iene.eu/abb-enabling-worlds-largest-hi-voltage-dc-grid-in-china-p4716.html
Dálkový přenos pomůže na kontinetální úrovni, což je realizovatelné např. v USA, Kanadě, Číně apod. V Evropě je to ovšem určitý politický problém, kdy národnostní fragmentace předurčuje požadavek národnostní soběstačnosti.
Větší mírou soběstačnosti je třeba se zabývat i na nižších úrovních než je stát (a to včetně energetických úspor nejen domácností, ale i podniků, měst a regionů).
Někdo může namítnout, že to vše samozřejmě stojí peníze. Jiný v tom ovšem vidí ekonomické příležitosti s dlouhodobým přínosem a možnost vzniku pracovních míst. A to i na regionální úrovni.
A tady máte čerstvý odkaz jak to vypadá cenově, podívejte se na obrázek na konci odkazu:
energypost.eu/grid-scale-battery-costs-are-declining-faster-than-wind-and-solar/
Zajimavy odkaz...
Kdyz to hodne zjednodusim...
Tak to ukazuje ze solar je ted pres den za 50. A v noci za 200. (50vyroba pro nabijeni baterky a 150 za skladovani a cerpani v noci)
To mi teda prijde treba v cesku vpohode teda postavit tu jaderku za 100.
A k tomu teda asi taky koupit tu baterku a denni prebytky ukladat na noc pro sousedni nemecko. Protoze trzni cela bude stale vysoko nad i tuto silenou kombinaci.
Není to v noci ale večer a není to pořád ale jen pár výjimečných dní v roce.
PVE v ČR nabídne až 50GWh, pokud nebudou škodit zelení grázlové a vyděrači, a uhlíková neutralita pomůže financovat PVE s životností 100let a IN v ceně do 4000 Kč/kW instalovaného výkonu!!! Po uvedení do provozu bude ČR váženým energetickým partnerem!!! Konec vlády zoufalců a zrádců, nástup odborníků!!!
Od ideových odpůrců jádra v diskuzích neustále slyším, jak jsou dnes obnovitelné zdroje levné (oproti jádru). Nezapomínaji započítat vnější náklady na stabilizaci dodávek. Pokud jste schopní dodat elektřinu za 60 centů v poledne, tak to pro továrnu s třísměnným provozem není takové terno...
Přečtete si článek o Google. Jejich servery musí běžet spolehlivě a pořád. Vyřeší to se 100% OZE 24/7/365, určitě během pár let. Počítačová technika má velké zkušenosti s bateriovým zálohováním. A celosvětová spotřeba elektřiny firmou Google je obrovská.
Tak že Google si postaví vlastní solární elektrárny a na noc bude odstavovat nebo použijí Rakouskou fintu s krabičkou v zásuvce?
Jako obvykle je to vyjádření značně překroucené, nemá to být 100% OZE, ale 100% "bezuhlíkové energie", která zahrnuje "pokročilé jaderné reaktory, vylepšené geotermální zdroje, zelený vodík či zachytávání a ukládání uhlíku (CCS)." - "pro oblasti, ve kterých není k dispozici dostatek obnovitelných zdrojů, stejně tak pro pokrytí sezónních výkyvů ve výrobě solárních a větrných elektráren."
Ano, tohle jen demonstruje neschopnost majitelů JE v USA, kteří už dávno mohli uzavřít PPA na jadernou elektřinu s IT korporacemi a jinými velkými spotřebiteli a nemuseli by dalších 20 let nic řešit. Místo toho žebrají na státním a uzavírají elektrárny.
IT korporace s nimi PPA na jadernou energii neuzavřou, zbude jim jen žebrat v jednotlivých státech Unie o státní podporu.
Pane Veselý, určitě to majitele žádné JE dosud nenapadlo a čekají, až jim to někdo chytrý poradí. Nebo že by to bylo tím, že na každý obchod musí být dva?
Ano, musely by být dva. Dříve neměly zájem v USA majitelé JE, dnes nemají zájem spotřebitelé, vrtule a panely už jsou tam levnější.
Přitom v práci jsem měl japonskou tiskárnu, kde výrobce deklaroval bezuhlíkovou výrobu, díky jaderné energii. Takže to očividně šlo.
Tak to není divu že jsou levnější, když jsou dotované tak aby levnější byly, že...
Naprostý blábol, pane Vaněčku. Oni si koupí zelené certifikáty a o stabilitu sítě se samozřejmě vůbec nestarají.
Dovolím si upozornit na jednu zajímavou souhru náhod:
...došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren,
Velmi podobné situaci v Austrálii před několika lety.
Ale zdá se že by mohl pomalu začít fungovat trh, teď by mělo dojít k lepšímu propojení soustav mezi jednotlivými zeměmi, což by mohlo vést k lepšímu využití zdrojů v síti. A následně až bude i toto hotové tak po několika takovýchto situacích dojde k rozjetí investic do akumulace a nových elektráren. Ale první by měla nastat situace že výměny mezi státy budou téměř neomezené.
Hogs get fat, pigs got slaughtered.
Yep.
Problém vidím v tom že u nás prasata udělají vše pro to aby se na jatka nedostala. Zajímavé bude jestli když se teď převede vedení Vítkov-Přeštice na 400kV, tak se postaví vedení do Zwönitze nebo Herlasgrünu. Možná bych uvažoval o převedení dvojité linky 110kV Poříčí-Boguszów na HVDC 3x +-150kV. Otázka ale co by to dělalo s toky v síti.
Bohužel také pořád u nás převládá ona ču-čche kdy nikdo nebyl s to jednat s Rakouskem a tak bude vedení 400kV končit těsně před hranicí byť mohlo pokračovat bez problému do Sokolnic a odtud dále na sever, pouhou přestavbou 220kV linky. To by umožnilo přístup jak k větrníkům v Rakousku a na Baltu (Polské), tak lepší přístup k výkonu hydroelektráren na Dunaji a v Alpách.
Taky jsem si oblíbil HVDC a nacpal bych to všude:D Tu výměnu mezi státy to samozřejmě objektivně chce. Samotné HVDC má vždy aktivně řízený tok, i když pravda že těžko říct co by to dělalo s ostatními toky v síti když tam nejsou phase-shift trafa.
Carlosi,
zeptejte se na ČEPS, kolik let oni chtěli přestavět celou relaci Sokolnice-Bisamberg a Rakušané na ně zdvořile ale zvysoka (kašlali). Už to bylo i v návrhu ZUR Jmkraje.
Spojit českou síť s německou z Vítkova by technicky a územně asi nebylo obtížné, ale nemělo by to jiný smysl, než odlehčit rozvodně Redwitz přes Hradec. Z českého hlediska převážně jen tranzit, a to vedením, které je už nyní hodně zatěžované. Největší mezera je z rozvodny Dasný na jih, do Pleinting to ale nejde kvůli NP Šumava a do St.Peter am Hart se od nás odtahují Rakušané a nedají jinak.
Na severu by další propojení mělo opodstatnění až po posílení polské soustavy, ta je relativně slabá, sice mají velké rozvojové plány, ale se uvidí. A dokud nedodýchají naše a polské uhelné elektrárny, hlavní síťový problém zůstane uvnitř Německa.
Pane Nováku,
slyšel jsem o těch plánech a také vím že to zašlo na úbytě na předpokladu že mezi místními (v Rakousku) panovaly obavy že by to vedení bylo na export jaderné elektřiny, což je trochu lichá obava, Morava je výkonově deficitní, pokud se nepletu. A tady právě vidím selhání lidí z ČEPS.
Pokud by se to spojení udělalo nějak chytře, tak by se to snad dalo použít více pro export/import. Ale i tak, jsme součástí EU, tak proč nedomluvit kofinancování té stavby Německem?
Propojení na severu by se ale mělo připravit co nejdřív, sice ne třeba realizovat, ale alespoň připravit. Navíc tedy by šlo to HVDC protáhnout až do Neznášova.
A neplánované odstávky jaderných elektráren které ohrozili zásobování elektřinou pamatujeme z nedávné Belgie....
Od roku 2027 budou tzv. dynamické tarify nebo-li hodinové, ty budou povinné pro všechny domácnosti s vyšší spotřebou el. energie. Pokud nebude mechanismus jak ceny stropovat, bude to docela sranda, protože při problémech v síti může stát el. energie ve špičce tolik, že pustit si pračku a myčku popř. klimatizaci nebo nejde bože přímotop může vyjít klidně i na několik tisíc korun za den...
Nebojte se, Smart grid zařídí, že se Vám pračka v půlce praní vypne.
10 kWh baterka v dome a nevypne sa.
Dobrý den
Jo 10 kWh baterka a pračka se nevypne... No to bude baterka nejmíň za 20kKč a aby zálohovala stříďák, tak kolem toho potřebuje oddělovací obvod. Takže dalších cirka 15kKč. A to se vyplatí, každý si to domů pořídí.
Jo a protože to už jsou nezanedbatelné výkony a kapacity, tak distributor bude chtít revizi že je to ok jak má být a nebude mu bordel lítat zpět. Takže povolení a pravidelné revize a pěkně zacálovat, jinak odpojení.
A to se vyplatí přátelé.
"Jo 10 kWh baterka a pračka se nevypne... No to bude baterka nejmíň za 20kKč"
Mě to tedy vychází spíš na 200 kKč a víc..
Za 20kKč si tak akorát koupíte 0.5 kWh baterku do elektrokola.
Dobrý den,
Já to střelil jen tak od boku v olovu porovnáním s autobaterkou, dávat do stacionárního systému cokoli dražšího je pitomost. V budoucnu možná budou levnější degradované baterky z aut - ale zase účinnost půjde do kytek už úplně a spolehlivost také nic extra. Je to nesmysl.
Teď budu rozvádět nesmysl který samozřejmě nemám domyšlený protože to ani nemá smysl domýšlet protože to je nesmysl, takže mě prosím netahejte za dílčí chyby či nedomyšlenosti. Jen takové technické zamyšlení, v zásadě k něčemu takovému by to asi směřovalo:
a) Znamenalo by to udělat z celého bytu/domu velkou UPSku. Takže to nejspíše znamená z hodin střídu usměrnit a přivést na nabíjecí okruh na baterku. Stejnosměrný proud lze zajistit směr toku aby z baterky nic neteklo do sítě, jen ke spotřebičům. No a ten stejnosměrný za baterkou zase převést na střídavý 400V/3f/50Hz pro spotřebiče. A teprve to vést do dílčích jističů a z nich po bytě/domě. Takže cena za systém který by měl umět: špičkově = 10-12 kW; 10min = 6kW; trvale alespoň 4 kW. Pro běžný byt bez tepelného čerpadla či jiných neobvykle velkých spotřebičů. Super.
b) Baterka co nejlevnější, co nejodolnější. Asi olovo, obzvláště pokud se povede ji umístit (u většiny uživatelů) aby tam nemrzlo. 10 kWh je cca 1000Ah při 12V - takže takových 10x 100Ah baterka do auťáku. Nebo trakční baterky. V každém případě je nutné se o ně starat, jsou pěkně objemné a pořádně těžké. A občas trochu agresivní výpary či výtoky při závadě.
c) V každém případě baterka + obslužné obvody + revize + povolení, takových nejméně 50 000 dohromady i kdyby se to flákalo jak baťa cvičky zalevno. Super, takže novostavba budoucnosti se prodraží o 50 000 kč na systému s životností cca 5-10 let - životnost baterek. A to jen pro to, že zákazník chce elektřinu tehdy když potřebuje a ne kdy chytrá či jinak nestabilní síť milostivě dovolí.
d) Plus zábor místa, prostě ta velká skříň s baterkama a obslužným obvodem tak 1x0.6x2.5m zabere a je to potřeba mít v klimatizovaném prostoru - kde nemrzne.
e) Stará zástavba rodinných domů znamená stavební zásah a bude to výrazně dražší než jen těch 50 000. Plus místo se kterým se nepočítalo.
f) Byty v panelácích nebo bytových domech, totální ultra super věc. Půl tuny v každém prťavém bytě...
g) Požární hledisko. Hasiči budou milovat tyto sklady energie, které když se zkratují, tak dokud mají náboj tak se ho prostě zbavují do tepla. A čím víc vody, tím spíše a lépe se to zkratuje. Včetně těch v okolních bytech co hasiči prolejou vodou při hašení jakožto vedlejší škody. V rodinném domě v přízemí, asi se to dá snést, dá se utéct okny, ale v paneláku je to další vražedná pastička.
Zkrátka nekvalitní síť vykompenzujeme drahými a ve své podstatě nebezpečnými WallBoxy se ztrátama do každého bytu a domu a překopat elektroinstalaci k tomu. A tomu se bude říkat pokrok.
Hail Gréta!
Jo jo:D Zamlada jsem si říkal: "smart grids", to zní chytře. Až nedávno mi došlo že pro spotřebitele to znamená že občas přestane jít elektrika :D
Zakladem energetiky je stabilita sítě v každém místě. Helmuti nemají síť stabilní. Tak si pomáhají dovozem z okolnich zemí.
Pro kazdou oblast je to správný mix. Pokud budou krom JE a UE odstavovat i PPE, protože se je nevyplatí mít jako teplou zálohu, mohou se těšit na blackouty. Patrně i dříve.
Uplně blbí nejsou, neodstaví elektrárny které jsou nutné jako záloha, studená či teplá. Už začali platit elektrárnám které se přestaly vyplácet normálně aby zůstaly jako záloha. Vedlo to i k několika bizarním případům kdy odstavili velice novou a moderní plynovou elektrárnu a hned vedle postavili jinou plynovou elektrárnu, protože ta starší nemohla pobírat ty platby pro záložní zdroje a nová jo.
Tohle mně přesně štve na Energiewende, až idealistický optimismus pokud jde o čísla. Vždycky se slaví produkce a cena v rekordním dni, ale finance nutné na udržování záloh se započítávají málokdy. Slaví se nestabilní podíl čistých zdrojů ve špičkách, ale že většinu času je většina elektřiny z (převážně hnědého) uhlí se neuvede skoro nikdy. Pokud vím tak ČR snížila emise CO2 od začátku Energiewende více než Německo...
I pan Wagner psal že tyhle síťové stabilizační služby jsou nedoceněné, jiní to vnímají dokonce tak že intermitentní zdroje parazitují na těch řiditelných, každopádně myslím že se cena těchto služeb docela brzo reviduje protože větší podíl intermitentních zdrojů ukazuje jejich rostoucí důležitost.
A já naivka si vždycky myslel, že jsou elektrárny za regulaci sítě placené. Máte snad pocit, že to dělaly jako charitu? A víte, že třeba v ČR nemohou intermitentní zdroje stabilizovat síť, tj. ani si za to nechat platit. Podle české legislativy je tohle rezervováno pro tepelné elektrárny o výkonu vyšším než 10 MW. Teď se řeší, jestli by byly ochotny do toho kšeftu pustit baterie.
Abych byl ještě přesnější, musí se v některých případech podílet na stabilizaci sítě zadarmo, mají povinnost se na signál z dispečinku odpojit.
No však co píšu?! Že jsou tyto sluzby nedoceněné! Těším se až do toho pustí baterky, vím že dnes legistlativa umožňuje jejich provoz pouze v areálu stávajících elektráren a spoustu jiných omezení, pakárna...
Povinnost odpojit na příkaz dispečingu u elektráren které pseudo-náhodně mění svůj výkon považuji za velice rozumnou. My jsme se ale bavili o té druhé, peaking části regulace, a to bych teda rád viděl solární elektrárnu která je většinu času stand-by a na požadavek spolehlivě poskytne špičkový výkon :D
V nedavno zminovane Kalifornii by to mohl abyt koncentracni solarni elektrarna.
Jestli ji chcete videt, mohu dat odkaz na fotku :-)
Jo, ta Kalifornská solární koncentrační by to zvládla určitě. Pro rozjezd a překlenutí lehké oblačnosti má totiž plynovou kotelnu... Ale beru že koncentrační solár může teoreticky akumulovat teplo/páru, to mně nenapadlo:D
... a podobná období jako popisuje článek by zároveň byla jediná, kdy by byla schopná prodávat elektřinu se ziskem. MWh z ní totiž stojí skoro 200 dolarů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se