Domů
Trh s elektřinou
ENTSO-E ve své studii hodnotí současné vymezení obchodních zón v Evropě
Pohled na noční Evropu. Autor: Eric Fischer

ENTSO-E ve své studii hodnotí současné vymezení obchodních zón v Evropě

ENTSO-E v únoru vydalo první verzi studie hodnotící současné vymezení obchodních zón v Evropě k otevřenému online připomínkování. Připomínkovací proces probíhal od 9. února do 9. března a v rámci něj se mohli zúčastněné strany a účastníci trhu vyjádřit k tomuto důležitému aspektu evropských trhů s elektřinou.

Studie přezkoumávající stávající podobu obchodních zón v Evropě byla vytvořena provozovateli přenosových soustav Belgie, České republiky, Dánska, Francie, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Slovenska a Slovinska v souladu s článkem 32 Nařízení Komise (EU) 2015/1222, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení.

Obchodní zóny (též nabídková zóny z angl. bidding zones) tvoří základní prvek dnešního evropského trhu. Obchody mezi těmito zónami jsou omezeny dostupnými přenosovými kapacitami vypočítanými provozovateli přenosových soustav, zatímco obchody uvnitř obchodních zón jsou uskutečňovány bez omezení. Definice hranic obchodních zón je proto otázkou, která má pro trh velký význam, a vyžaduje důkladnou analýzu. Pro umožnění a podpoření přechodu k plně integrovanému a udržitelnému jednotnému trhu s energií, o jehož vytvoření usiluje Evropská unie, musí být vývoj přenosové infrastruktury spárován s pravidelným hodnocením konfigurace obchodních zón (tak jak to ukládá nařízení EU 1222/2015).

Na studii spolupracující provozovatelé přenosových soustav se domnívají, že přezkoumání předložené ve studii neposkytuje dostatečné důvody pro úpravu, nebo zachování stávající konfigurace obchodních zón, a proto doporučuje zachovat stávající vymezení obchodních zón.

Zpracovatelé studie zároveň uvádí, že zmíněné doporučení by nemělo být vykládáno jako potvrzení, nebo námitka proti plánovanému rozdělení německo-rakouské obchodní zóny. Toto rozdělení probíhá na základě rozhodnutí regulátorů, mimo jiné, na základě rozhodnutí Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) ze 17. listopadu 2016 na návrh ENTSO-E a na základě dohody uzavřené regulačními orgány Německa a Rakouska.

Metodika studie – dva odlišné přístupy

Studie využívá dva různé přístupy k definování alternativních konfigurací obchodních zón. První přístup je založen na ex-ante výběru definovaných konfigurací, které zahrnují rozdělení nebo sloučení stávajících obchodních zón. Tyto expertní konfigurace jsou definovány příslušnými provozovateli přenosových soustav založenými na jejich odborném posouzení.

Celkově bylo zjištěno, že pět expertních konfigurací je obzvláště relevantních pro první vydání studie. Z důvodu časového omezení a omezeného rozsahu studie nemohly být uvažovány všechny relevantní konfigurace. Zkušenosti s prvním vydáním přezkumu obchodních zón ukázaly, že právě pečlivý výběr analyzovaných scénářů je zvláště důležitý pro výsledky a důvěryhodnost analýzy.

Scénáře, které rozdělují stávající obchodní zóny, sestávají z oddělení Rakouska a Německa, rozdělení „velkých zemí“ – Francie, Německa a Polska a další rozdělení Francie a Německa do tří zón. Druhé pododdělení Francie a Německa / Lucemburska je výsledkem výslovné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů v příslušném regionu. Pro vyhodnocení důsledků spojení zón byly zahrnuty kombinace obchodních zón Belgie s Nizozemskem a České republiky se Slovenskem. Zmíněné konfigurace byly porovnány s aktuální konfigurací obchodních zón (označované jako „status quo“).

Jednotlivé konfigurace obchodních zón. Zdroj: ENTSO-E – FIRST EDITION OF THE BIDDING ZONE REVIEW

Alternativní přístup pro vymezení obchodních zón využívá akademické modely k určení hranic zón na základě výpočtu cen v jednotlivých uzlech soustavy. Uzly s nejvíce podobnými cenami jsou seskupeny do zón. Nicméně v průběhu analýzy bylo zjištěno, že ceny uzlů stanovené v tomto přehledu byly výrazně ovlivněny lokálními přetíženími na vedeních s napěťovou hladinou 220 kV. Výsledné shlukování vedlo k roztříštěnosti zón podél těchto přetížení. Země, které byly nejvíce ovlivněny přetíženími, byly touto metodou rozděleny do několika zón, zatímco ostatní oblasti zůstaly nedotčeny.

Aby bylo dosaženo realističtější celkové konfigurace, výsledky seskupování byly následně upraveny. Navzdory této úpravě nebyly získané uzlové ceny a konfigurace zón založené na tomto modelu považovány za dostatečně realistické a robustní pro použití v aktuální studii. Tento přístup bude dle ENTSO-E dále zkoumán pro potenciální využití v budoucích výzkumech nabídkových zón.

Závěry studie

Výsledky studie potvrzují zřejmý fakt, že ve srovnání se status quo jsou konfigurace rozdělující obchodní zóny lepší a konfigurace spojující zóny horší z hlediska kritérií týkajících se provozní bezpečnosti. To je způsobeno klesající potřebou nápravných opatření, jako je například redispečink, a klesající četností přetížení. Snižování velikosti zón zvyšuje expozici účastníků trhu vůči omezením sítě, neboť obchodování se sousedními zónami vyžaduje jejich konkurenční boj v získávání přístupu k omezeným přenosovým kapacitám.

Studie rovněž potvrzuje další ze zřejmých faktů, že rozsáhlejší zóny jsou lepší a rozdělené zóny jsou horší ve srovnání se status quo v kritériích týkajících se likvidity trhu a tržní koncentrace. Vzhledem k tomu, že obchod bez omezení je možný ve větší zeměpisné oblasti, zvyšuje se schopnost účastníků trhu nalézt protistrany k provedení obchodu. To má pozitivní vliv na hospodářskou soutěž.

V případě dalších hodnotících kritérií již nelze vyvodit takto jasné závěry mezi pozitivními a negativními účinky jednotlivých konfigurací.

Konečně je třeba zdůraznit, že jakákoli změna obchodních zón představuje další náklady spojené se změnou struktury trhu a všech podpůrných systémů. Tyto náklady musí být zohledněny při vypracovávání rozhodnutí o zachování nebo změně konfigurace obchodních zón.

Vyhodnocení jednotlivých konfigurací obchodních zón.
(+) lepíš než současná konfigurace (status quo);
(0) žádný významný rozdíl ve srovnání se status quo, nebo posouzení dopadů není možné
(-) horší než status quo
Zdroj: ENTSO-E – FIRST EDITION OF THE BIDDING ZONE REVIEW

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Petr
15. březen 2018, 15:29

Složité mezinárodní vypracovávání zbytečných studií, které nic objevného neřeknou, jenom kvůli problémům Německa.

Ať si laskavě vybudují nějaká tlustý stejnosměrný kabel ze Severního moře do těch Alp, a ostatní nezůčastněné na jejich předražených pokusech přestanou otravovat.

Já vím, že ustanovení společné obchodní zóny s Rakouskem, byl na pár let pěkně výnosný ojeb Polska a Česka, ale už jim to dál od letoška nebude fungovat, tak ať se s tím koncen zlodějin rozloučí hrdě bez trapného kvičení a pláče.

Martin Hájek
15. březen 2018, 16:24

Ale on jim ten "ojeb" samozřejmě i nadále funguje. ČR nepoužívá svůj PST k tomu, aby kruhovým tokům zamezila (ač by mohla), ale pouze k tomu, aby je omezila na úroveň přijatelnou z hlediska energetické bezpečnosti. Nicméně fakt, že Německo a Rakousko zcela bezplatně využívají českou přenosovou soustavu k masivním transportům elektřiny (dokonce i náklady na ztráty nese český spotřebitel) se nijak nezměnil a ani nezmění, protože na to zkrátka ČR nemá koule, aby se Německu vzepřela. Ono by to samozřejmě znamenalo problémy jinde, protože Německo by si Českou vzpurnost rozhodně líbit nenechalo. Přijela by Frau Merkel, pohrozila zastavením investic tam či onde či přesunutím výroby a český premiér, ať by to byl kdokoliv, by jen sklapnul kufry a uctivě zasalutoval.

Erich von dem Bach-Zelewski
21. březen 2018, 07:23

Nemohl by se k tomuto prosím vyjádřit diskutér "Vinkler"?

C
15. březen 2018, 15:40

Proč je pořád Rakousko spojováno s Německem? Proč v merge variantě stále stojí Maďarsko mimo? Pokud by se spojila ČR, Slovensko, Maďarsko, Rakousko a Slovinsko, tak by to byla myslím zóna počtem odběratelů srovnatelná s velkými zeměmi.

Ovšem spojit soustavy ČR a Slovenska by dávalo smysl z historického hlediska, soustavy jsou snad dost propojené, jak na 220, 400, tak i na 110kV (a dokonce je i jedna přepojka na 3x400V :) ). Z historických důvodů by bylo myslím lepší v některých oblastech plánovat a kooperovat se státy, se kterými jsme byli dlouho ve svazku. Tedy se Slovenskem a Rakouskem, kde by nám například výrazně pomohly dvě tratě v řešení problémů s přetíženým severním tahem, jedna je v podstatě nepoužívaná, druhá má poněkud vedlejší charakter.

Martin Hájek
15. březen 2018, 15:59

Jste trošku naivní :-)

C
15. březen 2018, 17:07

Je pravda že někdy trochu zapomínám na smutnou politickou realitu všedního života.

Energetika ale i doprava tímto velmi, řekl bych, trpí. Bohužel, pokud by se podařilo uzavřít patřičné, dohody mohly by z toho být výhody pro všechny zúčastněné, zejména pokud vezmeme že díky změnám za posledních 100 let se některé oblasti ocitly na periferiích bez patřičného napojení na zbytek celku, eventuálně byly vhodné trasy přerušeny novými hranicemi.

Martin Hájek
15. březen 2018, 16:17

Tak asi jen naivní snílek by si mohl myslet, že by si Německo nebo Francie nechali rozdělit nabídkovou zónu a připustily by tak odlišné ceny elektřiny v různých částech země. V koaliční smlouvě Německé vlády se dočteme: "Wir halten an dem Ziel der einheitlichen Stromgebotszone in Deutschland fest." A touto jednou větou je to vyřešené a může si ENTSO-E dělat jaké studie chce a Evropská komise se může třeba stavět na hlavu (což ostatně nebude zapotřebí, protože Komise stejně neudělá nic proti zájmům Berlína).

Petr 2
18. březen 2018, 15:29

Nerozumím tomu, proč některý tak vytáčí to, že Německo využívá naši přenosovou soustavu. To přece dělají všichni navzájem.

My používáme jejich dálnice, ani za to neplatíme. Německo do nás masivně investuje nejen prostřednictvím fondů EU.

Je zkrátka potřeba do budoucna víc investovat do modernizace sítí v EU, tak, aby co nejdříve vznikl jednotný trh s vyšší konkurencí a tím výhodou pro spotřebitele. Sítě se budou muset modernizovat tak jak tak. To, že je Německo trochu napřed v budování obnovitelných a tím dnes nárazových zdrojů energie, by se mu nemělo vyčítat. Touhle cestou půjdou dříve nebo později všichni. Respektive již jdou, jen s mírným zpožděním. Posílení kapacit sítí napříč celou EU a budování bateriových úložišť je jediný řešení. Jen naivka si může myslet, že si každá země do budoucna vystačí sama. Když do nás EU lije miliardy, to si blbouni nestěžují. Jakmile nás budování společného trhu něco stojí tak je to pro pitomce obrovský problém a to i přes to, že nakonec na tom i oni vydělají.

Mimochodem kolik black-outů jsme reálně zažili? Postihují nás snad větší výpadky, než ty, co byly ještě před pár desetiletími docela běžné?

Martin Hájek
20. březen 2018, 21:49

Asi jste nepochopil, že není problém v tom, že Německo využívá naší přenosovou soustavu, ale že za to vůbec nic neplatí a i ztráty elektřiny za transport Německé elektřiny z Německa do Německa platí spotřebitelé v ČR. Možná jste si toho nevšiml, ale s Německými dálnicemi zadarmo pro Čechy bude brzy konec. No a stejně by měl být konec s českou přenosovou sítí zadarmo pro Němce. Dobré účty dělají dobré přátele.

Erich von dem Bach-Zelewski
21. březen 2018, 07:46

Můžete trochu specifikovat, jaké výhody pro spotřebitele má podle Vás jednotný trh s elektřinou v EU? S pozdravem Smrt EU!

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se