Domů
Úřady a instituce
Ministerstvo dopravy chce zdvojnásobit objem financí na rozvoj vodíkové infrastruktury
BMW i3 a i8 jako Safety Car v seriálu závodů elektrickcých formulí Formula E. Tyto automobily využívají technologie bezdrátového nabíjení Halo. Zdroj: FIA Formula E

Ministerstvo dopravy chce zdvojnásobit objem financí na rozvoj vodíkové infrastruktury

Úřady a instituce
4 komentáře
10. červenec 2017, 20:08
ČTK

Ministerstvo dopravy plánuje do budoucna zdvojnásobit objem peněz na rozvoj infrastruktury pro provoz vodíkových vozidel. Do roku 2023 tak chce na programy pro vodíkovou infrastrukturu investovat 200 milionů korun. Do roku 2025 by i s přispěním těchto peněz mohlo v Česku vzniknout 12 plnicích stanic pro vodíková vozidla. Na dnešním setkání s novináři v rámci konference věnované vodíkové energetice to uvedl Jan Bezděkovský z oddělení strategie ministerstva dopravy.

Jde o peníze, které má resort vyčleněné z evropských zdrojů na projekty týkající se čisté mobility. V rámci této kapitoly může Česko na rozvoj alternativních paliv a dalších prostředků čisté mobility utratit zhruba 1,2 miliardy korun.

Průkopníkem vodíkové technologie v dopravě je v Evropě Německo, kde v současnosti funguje 50 plnicích stanic. V Česku, kde se s využitím vodíku pro dopravu teprve začíná, existuje jediná neveřejná vodíková plnicí stanice, která je v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Tato stanice byla vybudována v rámci pilotního projektu, je určena pro plnění autobusu a pro případné využití pro osobní automobily je její tlak nedostačující. První veřejné stanice pro majitele vodíkových vozidel by podle Bezděkovského mohly v Česku vzniknout během příštího nebo přespříštího roku.

Pininfarina H2Speed ve společnosti závodního Sigma Grand Prix, zdroj: autoblog.de
Ilustrační foto

Ve srovnání s ostatními alternativními palivy tak vodíkový pohon v Česku zaostává. Například veřejných nabíjecích míst pro elektromobily je v Česku přes 300.

Vláda dnes projednává Národní akční plán čisté mobility. Plán podpory budování sítí dobíjecích stanic a čerpadel alternativních paliv v objemu až 1,25 miliardy korun má už nyní zhruba půlroční zpoždění. Důvodem je neukončená notifikace EU ohledně veřejné podpory.

Záměr počítá s rozdělením 800 a 900 milionů korun na podporu budování nabíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, 100 milionů korun na budování stanic CNG, až 100 milionů na stanice LNG a 100 až 150 milionů na rozvoj sítě vodíkových plnicích stanic.

Dotační programy měly běžet zhruba dva roky a plánovaná infrastruktura měla být hotová do pěti let.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Petr
11. červenec 2017, 12:29

Ale jo ať vyhodí 100 miliónů na LNG a 150 miliónů na vodík.

Furt slepé opisování západních módních trendů.

To jsou projekty pro pobřeží. Ale aby u nás nechali postavit u tepelných elektráren nějaké místní skleníky na nedostatkovou zeleninu jako v Polsku, tak to je ani nehne.

LNG má energeticky smysl jen u přístavu, kam se dováží loděmi, tak náročně upravený pro globální přepravu, a pak při preměně zase na plyn by se ta energie zbytečně vyhodila, tak tam to má smysl.

Ale ve vnitrozemském Česku, bude vždy nejvýhodnější odebírat plyn z trubek a nedává smysl ho tady pak pro ty čerpačky zkapalňovat.

Vodík u nás nebude dávat ekonomicky smysl ještě hóóódně dlouho, nejspíš masově nejdřív za 30 let pokud by se stavěli vysokoteplotní jaderky.

A i Německo, kde by to bylo nejdřív jakž takž zaplatitelné jede velmi pomalu.

Přitom v Německu by už místo dalšího vyhazování dotací do zajištění už dávno rozjetých větrníků, které při dalším dotování jen zbytečně víc rozvrací síť, se měli vrátit k původnímu účelu a dotovat pilotní projekty.

Pro ně by to teď při neschopnosti přenášet elektřinu ze severních větrných parků na jih a do Rakouska přez své území, a zlodějském odmítání platit za síťové služby Polsku a Česku, byl projekt na maximální spotřebě elektřiny na severu.

Takže by Německo mělo začít s drahým projektem na přeměnu nějakého pobřežního města na v podzemí skladovaný vodík pro vytápění a hromadnou místní dopravu, a vodík vyrábět při velkém větru, který tam způsobuje až záporné ceny elektřiny.

Když začnou hned, tak budou mít to jedno příkladné město hotové tak za 10 let, a pak můžou uvažovat, jestli se to vyplatí i pro jejich další severní města.

A teprve pak by mělo české ministerstvo začít uvažovat jestli je do budoucna finačně výhodné u nás možná provozovat masově autobusy na vodík, a dát dodaci na plničku v Praze pro 50 autobusů. Případně by to mělo dříve cenu při celoevropsky dotovaném jednotném programu na plošně zajištěné vodíkové vlaky na neelektrifikovaných tratích po celé EU.

Martin Pácalt
11. červenec 2017, 14:15

Pro automobilovou dopravu je vodík podle mně nejspíše slepá cesta. Silně výbušný prvek, fanatik v autě, Václavák v plamenech - sice trochu přeháním, ale že to je jízda na bombě nebude daleko od pravdy. Ty tlaky v nádrži také nelze nijak obejít. Naopak ve vlacích nebo na lodích se mi to jako palivo líbí, přece jen z kolejí a řeky se odbočit do centra města dá jen obtížně ;-) . Navíc poměr hmotnosti tlakové nádrže k přepravovaným osobám, nákladu nebo k ostatním součástem pohonného ústrojí je někde úplně jinde než u lehkých automobilů. Divím se, že se zapomíná (nebo naschvál ponechává nepovšimnuto) LPG, které dává ještě nějakou šanci starším střepům, aby si svoji technickou smrt oddálili. Přece jen nějaká šedá energie už byla do výroby těchto aut vložena, není nic hospodárného předčasně starší benzíny odepisovat. Zkrátka postupná evoluce (se závazným časovým harmonogramem), ne revoluce.

NN
11. červenec 2017, 16:47

Ani bych neřekl, že tlaková nádrž na vodík je jediná možnost. Taky jsou sorbční metalické houby. Tlaky nejsou pak tak vysoké.

Petr
12. červenec 2017, 10:15

To je jen v laboratořích, reálně to nadělají do provozu ani náhodou, má to všechny nevýhody baterií váha a cena, ale žádné jejich výhody.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se