Domů
Elektřina
Tvorba finančních rezerv na vyřazování jaderných elektráren
Tvorba finančních rezerv na vyřazování jaderných elektráren

Tvorba finančních rezerv na vyřazování jaderných elektráren

Snad všichni jsou si vědomi toho, že jaderné elektrárny produkují během svého provozu jaderný odpad, který je nutné bezpečně zlikvidovat. Avšak i samotná jaderná elektrárna se během svého provozu kontaminuje, a je tak nutné s ní po skončení jejího provozu nakládat jako s jaderným odpadem. Náklady na vyřazování elektrárny a budování úložišť jsou však vysoké, a proto jsou finance na tyto operace shromažďovány již v době provozu elektrárny. Jak ale správně určit, kolik by měli každoročně zaplatit provozovatelé jaderných elektráren a jaké faktory ovlivňují výši těchto příspěvků?

Odpověď na tyto otázky je zásadní při nastavování fungujícího systému, který by měl zajistit bezpečnou likvidaci jaderného odpadu.  Největším problémem v tomto případě je, že jakákoliv, byť i nepatrná nepřesnost při stanovování jednotlivých parametrů se v dlouhodobém horizontu projeví velkou chybou. Životnost jaderných elektráren se totiž pohybuje kolem 60 let. Z tohoto důvodu se touto problematikou detailně zabývají odborníci ve všech zemí s jadernou energetikou.

Jaderná elektrárna generuje příjmy po dobu prvozu, vyřazování však přináší velké investiční náklady, převzato z [1]
Jaderná elektrárna generuje příjmy po dobu provozu, vyřazování však přináší velké investiční náklady v následujících letech, převzato z [1]

Vyřazování jaderného zařízení

Nejdříve je nutné vymezit, co je to vyřazování jaderného zařízení. Vyřazením jaderného zařízení, například elektrárny, jsou myšleny činnosti, které je nutné udělat po skončení provozu jaderného zařízení, aby mohlo být původní místo elektrárny opět užíváno bez jakýchkoliv omezení.

Lze ho tedy popsat následujícími body:

  • Konečné odstavení
  • Odstranění radioaktivních zdrojů
  • Dekontaminace a vyčištění zařízení a staveb
  • Demontáž konstrukcí
  • Zpracování, skladování a uložení radioaktivního odpadu z provozu a z vyřazování
  • Průzkum a uvolnění prostoru pro jinou výstavbu

V praxi existují 3 způsoby jak vyřadit jaderné zařízení [2]:

  • Okamžité vyřazování: Vyřazování probíhá okamžitě po ukončení provozu zařízení. Výhodami této varianty je, že nedojde ke „ztrátě paměti“ – tedy elektrárny vyřazují ti stejní lidé, kteří jí provozovali, ne až další generace. Další výhodou je jednodušší odhad nákladů, neboť se nemusí uvažovat delší časový horizont.
  • Odložené vyřazování: V tomto případě je zařízení po nějakou dobu zakonzervováno a k vlastní dekontaminaci dochází až po několika letech. Během této doby přirozeně poklesne radioaktivita v objektu, provozovatel má více času na shromáždění potřebných finančních prostředků. V neposlední řadě lze předpokládat technický pokrok, který proces zkvalitní či zlevní.
  • Konzervace: Poslední variantou je pouhá konzervace a dlouhodobé monitorování zařízení. Takováto varianta není nikde v Evropě plánována.
Uložiště Richard, převzato z České podzemí
Úložiště Richard, převzato z České podzemí

Náklady na vyřazování jaderného zařízení

Problémem při stanovení nákladů na vyřazování je nedostatek zkušeností. Zatím totiž byly vyřazovány pouze výzkumné reaktory. Přepočet na průmyslové elektrárny je tak nejednoznačný. Z tohoto důvodu je využíván dokument A proposed Standardized List of Items for Costing Purposes in the Decommissioning of Nuclear Installations, vytvořený odborníky z OECD/NEA (Nuclear Energy Agency), Evropské komiseIAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii). V něm se autoři pokusili vyčíslit náklady na jednotlivé etapy vyřazování.

Zajímavé bude z tohoto hlediska sledovat výše reálných nákladů na vyřazování jaderných elektráren v sousedním Německu.

Systém v České republice

V České republice je dvojí systém tvorby rezerv na vypořádání se s radioaktivním odpadem:

  • rezerva na financování budoucího úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného odpadu
  • rezerva na vyřazování jaderného zařízení

Financování budoucího úložiště

Prostředky na financování budoucího úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného odpadu se odvádí na jaderný účet spravovaný Ministerstvem financí ČR. Ten byl zřízen v roce 1997 u ČNB. Z něj je financován provoz SÚRAO (správa úložišť radioaktivního odpadu). Příjmy tohoto účtu jsou odvody původců radioaktivního odpadu, úroky a výnosy z obchodování s těmito prostředky.

Výše příspěvku je stanovena tak, aby pokryla veškeré budoucí náklady SÚRAO na vývoj, vytvoření a provoz úložiště jaderného odpadu. SÚRAO nevytváří žádné rezervy, neodepisuje majetek a neplatí daně, pro výši odvodů lze proto pohlížet jako na minimální stanovení produkce:

NPV

Pro hotovostní tok platí

Cash Flow

Uvažujeme-li pouze odvody z jaderné energetiky (tvoří 99,5 % celkových odvodů) lze konstantní sazbu vyjádřit takto:

výše příspěvku do jaderného účtuZ uvedených vzorců je jasné, že úskalím stanovení příspěvků je stanovení ceny finálního úložiště, horizontu čerpání financí na jeho vývoj a výstavbu, životnosti elektrárny, diskontní míry a eskalace.

Zajímavé bude sledovat, jaké budou náklady na výstavbu prvního trvalého úložiště jaderného paliva ve finském Olkiluotu, které získalo stavební povolení v listopadu loňského roku. Finský koncept jaderného úložiště bude dostupný na trhu.

Aktuální výše příspěvků na jaderný účet je v ČR následující:

  • Provozovatelé jaderných elektráren přispívají na jaderný účet dle množství vyrobené energie brutto na svorkách generátoru. Platí 50 Kč/MWhe.
  • Experimentální reaktory s odvodem tepla platí 0,1 MWh, platí dle tepla uvolněného v reaktoru a to 15 Kč/MWht.
  • Pro původce malého množství radioaktivního odpadu, tedy například institucionálního původu, jsou odvody přímo úměrné množství vyprodukovaného odpadu.
Zůstatek jaderného účtu a odvody společnosti ČEZ, převzato z [1]
Zůstatek jaderného účtu a odvody společnosti ČEZ, převzato z [1]

Tvorba rezerv na vyřazování jaderných zařízení z provozu

Povinnost tvorby rezerv na vyřazování mají dle vyhlášky MPO č. 360/2002 Sb. sami provozovatelé takových zařízení, jejichž vyřazení podle SÚRAO přesáhne 300 000 Kč. Přesáhne-li odhad SÚRAO 1 milión korun, musí být peníze uloženy na speciálním účtu k tomu zřízeném. S nimi je poté možné nakládat jen se svolením SÚRAO.

Výše ročních příspěvků na tvorbu rezervy se odvíjí dle odhadnutých nákladů na vyřazení dle následujícího vzorce:

roční příspěvek na vyřazování

Odhadnuté náklady na vyřazení nejsou diskontovány. Aby byla zachována časová hodnota peněz, jsou náklady každých 5 let aktualizovány.

Odhady nákladů na vyřazování jaderných zařízení z provozu, ČR, převzato z [1]
Odhady nákladů na vyřazování jaderných zařízení z provozu, ČR, převzato z [1]
Vázaný účet ČEZ, a.s. převzato z [1]
Vázaný účet ČEZ, a.s. převzato z [1]

 Faktory ovlivňující velikosti odvodů

Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, existuje velké množství faktorů, které ovlivňují výše odvodů do fondů. Jsou jimi míra inflace, diskontní míra, očekávaná životnost jaderné elektrárny a množství vyrobené elektřiny, náklady na vyřazování, náklady na ukládání provozních radioaktivních odpadů a náklady na ukládání vyhořelého paliva. V neposlední řadě je nutné uvažovat možné vývoje jaderné energetiky.

Při stanovování jednotlivých faktorů je nutné postupovat velmi zodpovědně a konzervativně. Malé rozdíly ve vstupních parametrech se totiž promítnou jako velké rozdíly v dlouhém časovém horizontu. To je dále demonstrováno na citlivostní analýze vlivu některých z faktorů na modelovém příkladu vyřazování jaderné elektrárny s životností 50 let, roční množství brutto vyrobené elektřiny (neuvažuje se vlastní spotřeba elektrárny) 7,5 TWh. Míra inflace je 2 %, diskont 2,5 %. Jsou uvažovány dvě varianty, okamžité vyřazování, nebo vyřazování s odkladem 45 let. Náklady na okamžité vyřazení jsou 5 800 mil Kč, na odložené 6 200 mil Kč.

Citlivostní analýza míry inflace, převzato z [1]
Citlivostní analýza míry inflace, převzato z [1]

Strmost jednotlivých křivek dokládá, že inflace má velký vliv na výši sazby. Je zřejmé, že křivka odloženého vyřazování je strmější než okamžitého vyřazování. V delším časovém horizontu se více projeví inflace.

Citlivostní analýza počtu let tvorby , převzato z [1]
Citlivostní analýza počtu let tvorby , převzato z [1]

Z citlivostní analýzy na počet let tvorby rezervy je patrné, že v prvních 15 letech dochází k velkému poklesu sazeb, roli zde hraje zhodnocení fondu. Nabízí se tak snížit dobu, po kterou bude vytvářena rezerva. Tím se sníží riziko, že dojde k ukončení provozu elektrárny předtím, než budou shromážděny dostatečné finance na likvidaci. Při zkrácení doby z 50 let na 30 dojde k vzrůstu poplatků o 36 %.

Zdroje:

[1] HEJHAL, Bc. Martin. Analýza vytváření rezerv na budoucí vyřazování jaderných zařízení z provozu [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-01-27]. Dostupné z: www.fel.cvut.cz/education/prace/00039.pdf. Diplomová práce. Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze. Vedoucí práce doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc.

[2]HAVLÍČEK, Ing. Ladislav. Financing of Liabilities Beyond the Service Life of Nuclear Installations. Acta Polytechnica: Journal of Advanced Engineering [online]. Praha: Czech Technical University Publishing House, 2006, 46(4), 13-17 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: https://ojs.cvut.cz/ojs/index.php/ap/article/view/842/674

zdroj úvodní fotografie: IAEA Imagebank

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Milan Vaněček
25. únor 2016, 21:01

Když se podíváme na oficiální stav prostředků které mají státy EU připraveny na náklady s likvidací JE a vezmeme si třeba Německo,

které mělo cca 22GW výkonu JE, které je již začalo vyřazovat, na to má 38 miliard EUR v rezervním fondu=1026 miliard Kč (a bude prý potřebovat o 7,7 miliard EUR více (-viz článek OEnergetice z 19. února)

tak to znamená, že na náš 5,5 x menší výkon JE bychom měli mít cca 180 miliard Kč. A MÁME TAM JEN 10 miliard Kč!!! A to Dukovany fungují už 30 let a budou rády když dostanou prodloužení o dalších 10 let. Tímto tempem na to tedy nenašetříme.

Kdo to tam dodá (když zisk ČEZu stále klesá)?

Tomáš
26. únor 2016, 06:40

Taky jsem se dílal na stmě stoupající křivku a pak jsem se podíval na hodnoty vlevo a došel jsem úplně ke stejnému závěru jako Vy.

Tak si říkám co pak nám tito představitelé pro občany asi řeknou.

Jo, už to slyším víc jak 5 let, za to může fotovoltaika, my néé.

Občane zaplať!

My už jsme se napakovali a ještě napakujem po schválení NTS (nové tarifní struktůry) zvýšené platby za jistič a ne za odebranou a spotřebovanou kWh.

Konq
26. únor 2016, 16:24

Také mám pocit, že naspořená částka je poněkud nedostatečná. Na druhou stranu se podívejte také na to, od kdy se spoří a od kdy Dukovany fungují.

Vladimír Wagner
26. únor 2016, 20:49

Kdyby si pan Vaněček jen trochu pozorně přečetl ten článek, na který reaguje, tak by mu snad situace byla jasnější a netvrdil by takové nesmysly. Takže v Německu je celkově nashromážděno 38,3 miliard EUR. Z toho se však na vyřazení jaderných bloků a přechodné uskladnění plánuje zhruba 17-19 miliard EUR. Zbytek pak na trvalé uložení vyhořelého paliva. Pokud vezmeme předpoklad pana Vaněčka, že v Česku potřebujeme 5,5krát méně, tak je to 180 miliard Kč celkově a na vyřazení jaderných bloků a přechodné uskladnění paliva je to nejvýše 90 miliard. V Německu už v podstatě nic moc nepřibude, takže tam je číslo konečné. U nás by měly jaderné bloky v Dukovanech pracovat ještě dvacet let a v Temelíně ještě 35 let. Jak už tady poznamenali jiní, fondy na likvidaci elektrárny se sbírají od roku 2002 a na uložení paliva od roku 1997. Před tím u nás byl jiný režim a systém. V současné době je na vázaném účtu pro likvidaci elektráren těch zmiňovaných 10 miliard Kč, ovšem na účtu na trvalé uložení paliva je 18 miliard Kč. Jestli si dobře pamatuji, poplatky na tyto účely se neukládají podle zisku, ale podle množství paliva a vyrobené elektřiny, takže lze předpokládat, že i v dalších letech bude výběr podobný tomu současnému. Temelín začal pracovat až po roce 2000, takže je řekněme (podle obou obrázků v tomto článku) za deset let (mezi roky 2002 až 2012) vybráno celkově pro likvidaci elektráren a trvalé uložení paliva 28 miliard Kč. Jestliže poběží společně Temelín a Dukovany ještě dvacet let, bude poté na účtu 84 miliard Kč. Dalších patnáct let poběží samotný Temelín a to přidá 21 miliard. Takže máme dohromady 105 miliard. To sice není 180 miliard, jako podle Německa, ale lze předpokládat, že v Česku nemusí být vše tak drahé jako právě v Německu. Navíc, pokud se postaví plánované další bloky, přispějí na úložiště, i když už vlastně velká část jeho ceny bude zaplacena (velká část důlních prací příliš nezávisí na objemu ukládaného paliva). Takže při stejné struktuře odvodů pak budou finance na úložiště růst rychleji než jeho cena. V každém případě nahromaděné finance zhruba odpovídají i německým odhadům nákladů (ty české jsou nižší). Pochopitelně má úvaha je čistě podle čísel v nedávných článcích tohoto serveru (stejně jako pana Vaněčka), nebere v úvahu úroky a inflaci (i když na tu se vybírané poplatky mají opravovat) a řadu dalších věcí. A nestudoval jsem přesná znění zákonů o těchto fondech. Takže neaspiruji na přílišnou přesnost. Jen jsem chtěl ukázat, že i čistě pomocí stejných článků, ze kterých vycházel pan Vaněček, lze ukázat, že tvrdí nesmysly.

Milan Vaněček
26. únor 2016, 21:48

Kolega Wagner se opět projevil. Když nemůže porazit čísla, které byly presentovány na OEnergetice, tak přichází se svým argumentem: Prý tvrdím nesmysly, protože já mluvím o nákladech s likvidací JE (to je demontáž a trvalé uložení radioaktivních částí a radioaktivního paliva) a on o vyřazení jaderných bloků a přechodném uskladnění paliva a pak zvlášt o trvalém uložení paliva.

Dokavad nezaplatíte vše, nemůžete hovořit o likvidaci, ale jen o částečné likvidaci (vaše přechodné uskladnění).

Takže znovu čísla:

Němci říkají (a EU říká podobně): když to přepočítáte na výkon našich JE a na Kč – máme na to 180 miliard Kč a potřebovali bychom ještě 7,7x27/5,5=56 miliard Kč.

My na to máme 10 plus 18=28 miliard Kč (vybráno přý za 10 let z obou JE) – tady jsem uvedl v mém příspěvku jen to prvé číslo.

I kdyby běžely Dukovany dalších 20 let (tomu věří asi jen kolega Wagner po zkušenostech z minulého roku) a Temelín ještě 35 let tak bude na účtu 2x28=56 plus 1,5x28/2=21, sečteno tedy 28 plus 56 plus 21=105 miliard Kč.

A ted porovnejme 236 s 105 miliardami – slušný rozdíl, že ano. A to vše za předpokladu velmi dlouhého provozu obou našich JE.

Dále když se podíváte na tabulku odhadovaných nákladů tak vidíte přímo, že ty odhadované náklady (v tabulce pouze na vyřazení JE z provozu) jsou směšné.

Takže ať si čtenář udělá sám úsudek, kdo mluví nesmysly……

A že my postavíme nebo zlikvidujeme JE mnohem levněji než Němci? Podívejte se kolik stojí jeden kilometr dálnice v ČR a kolik v Německu. A to ještě, jak správně říká kolega Wagner, likvidace ve větším měřítku (5,5 krát více JE podle celkového výkonu v Německu) musí být levnější.

Vladimír Wagner
27. únor 2016, 08:20

Víte pane Vaněčku s takto různých značně nepřesných čísel nedostane čísla přesná. To, na co jsem chtěl poukázat je, že se vybírané poplatky jsou nastaveny (podle těch uváděných čísel) tak, že umožňují získat finance v řádu stovky miliard Kč, což odpovídá předpokládaným nákladům na likvidaci a trvalé úložiště. V Německu jeden odhaduje tak a druhý si k tomu přisadí další miliardy, ale řádově je to podobné. Můžu pak opravdu filosofovat, zda příkladem cen stavebních prací v Německu je Berlinské letiště a jak to bude v budoucnu. Ale opravdu to nemá cenu. Můj názor jen je, že takové ty zjednodušené výkřiky, které představuje ten Váš první příspěvek tady jsou nesmyslné.

Milan Vaněček
27. únor 2016, 08:54

Vážený pane kolego, myslím že se shodnem že se jedná jen o odhady. Ale Německo (a i moje oblíbené Švýcarsko) má tu výhodu, že již elektrárny odstavuje (Němci začali před 20 lety na severovýchodě Německa) a tak jejich odhad se má o co opřít.

Vezmu ještě Švýcarsko (a informace opět z OEnergetice a z Pro Amom webu): je srovnání vhodnější, nebot ve Švýcarsku mají stejně reaktorů jako my=6 (5 v chodu, jeden již odstavený), které vyrobí zhruba stejně TWh jako naše (u nich 26,5 TWh/rok). A oficielní odhad Švýcarské vlády na odstavení JE a konečnou likvidaci vyhořelého jaderného paliva je (ted se podržte) 393 miliard Kč (když to přepočtete z CHF).

Tak to vypadá, že by náš stát jako hlavní akcionář měl prosadit ne zdvojnásobení odkládaných peněz na likvidaci ale ztrojnásobení (když už rovnou neřeknu že by to mělo být 393/105 krát více).

To už by byl zářez do zisku ČEZu (nyní odváděných 50 Kč na MWh dělá velmi zhruba 5% z ceny vyrobené a prodané el. energie, pak už by to bylo 20%. A to ještě za velmi optimistických předpokladů o konečné životnosti našich JE.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se