Česká republika byla v roce 1923 jedním ze zakládajících členů Světové energetické rady (World Energy Council). Dnes ale v této největší světové organizaci, která sdružuje energetické experty z více než 90 zemí světa, zastoupení nemá. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR uspořádal 26. srpna v Praze jednání, které mělo pomoci vrátit naši republiku mezi členské organizace.

„Naši energetiku čeká řada velkých rozhodnutí. Jak rychleji rozvíjet elektromobilitu, navýšit podíl obnovitelných zdrojů, najít nejlepší náhradu za uhlí, aniž bychom ohrozili naši bezpečnost. I proto jsme zpět do Prahy pozvali Světovou energetickou radu. Možnost sdílet názory s několika tisíci energetických odborníků, kteří se zapojují do jejích aktivit, bychom si neměli nechat ujít,“ doplnil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který kulatý stůl spolupořádal.

Zástupci Světové energetické rady se sešli s představiteli státní správy a odborné veřejnosti nad tématem energetické transformace a jejími dopady na Českou republiku. Diskuze jasně ukázala, že stát i české firmy nechtějí stát stranou, ale chtějí v evropském energetické transformaci i Světové energetické radě hrát aktivní roli.

„Přivítal jsem jednání za účasti expertů Světové energetické rady v Praze. Energetika prochází po celém světě revolučními změnami a je mimořádně důležité sdílet informace o nejnovějších trendech v oblastech digitalizace, decentralizace a dekarbonizace. Právě ty do budoucna nejvíce ovlivní podobu energetiky nejen ve světě, ale i v České republice,“ uvedl Karel Havlíček, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu.

Světová energetická rada je akreditovaná OSN jako celosvětový energetický orgán. Je vůbec největší oborovou organizací s více než 3000 členskými organizacemi, které reprezentují celé energetické spektrum. Patří mezi ně vlády, soukromé a státní firmy, akademické a nevládní organizace a další zainteresované subjekty v energetice.

„Nezastáváme žádná stanoviska a jsme energetickými agnostiky, což znamená, že nepreferujeme jeden zdroj před druhým, ale zvažujeme je všechny. Ačkoli jsme názorově neutrální, nejsme pasivní, ale naopak se snažíme být velice aktivní v diskuzích, zejména v oblasti transformace energetiky. Podpora dlouhodobě udržitelné, dostupné a bezpečné energetiky pro užitek všech je naším hlavním posláním,“ přiblížil cíle organizace Jonathan Oxley, senior director pro sítě a vývoj Světové energetické rady.

Česká republika připravuje stejně jako ostatní členské země EU svůj národní klimaticko-energetický plán, který v tuto chvíli počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 20,8 procent. Naproti tomu Evropská komise doporučuje České republice ještě ambicióznější cíl ve výši 23 procent. Podle Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, je však pro nás toto doporučení příliš ambiciózní a jako vhodnější vidí právě podíl 20,8 procenta. Kde má však Česko největší slabiny, je podle Neděly snižování emisí CO2 s tím, že dosažení požadovaných změn v této oblasti bez podpory jádra považuje v České republice prakticky za nemožné.

V tom se shodl nejen s přítomnými mezinárodními odborníky, ale stejný názor zastává i Pavel Cyrani, člena představenstva a ředitele divize obchod a strategie společnosti ČEZ. „Jaderné elektrárny celosvětově vyrábí desetinu elektřiny a jsou po vodních druhým největším producentem nízkouhlíkové energie. V EU pak dokonce produkují čtvrtinu elektřiny a současně mají téměř poloviční podíl mezi nízkouhlíkovými výrobci,“ připomněl Cyrani přínos jádra k ochraně světového klimatu.

Alternativní paliva se bez podpory státu neprosadí

Pro dosažení cílů Evropské unie se nicméně počítá i se zásadními změnami v oblasti alternativních dopravy. V této souvislosti přitom stojí za pozornost plány, které představila nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, a které jsou ještě výrazně ambicióznější než dnes stanovené cíle. Podle nových návrhů by například měla Evropa do roku 2050 dosáhnout jako první kontinent neutrální bilance v produkci skleníkových plynů.

Kromě podpory alternativních paliv, jako CNG a LNG včetně výroby metanu z obnovitelných zdrojů, proto musí hrát v dopravě významnější roli elektromobilita. Ta však například v Česku stále mimo jiné naráží na problém malého počtu dobíjecích stanic.

„Přestože jsou dnešní dobíjecí stanice v podstatě standardní produkt, který je otestovaný a certifikovaný, stejně potřebujete ze zákona další povolení, abyste je mohli na parkoviště umístit. Ve skutečnosti neexistují jednotná pravidla pro stavbu dobíjecích stanic, prakticky každé město má svoje vlastní. To je jen jedna z mnoha překážek, na jejichž odstranění se bude stát muset zaměřit, abychom přenesli energetické vize a cíle do každodenní praxe,“ upozornil Martin Herrmann, předseda představenstva společnosti innogy Česká republika.

Jednání v Praze předcházelo Světovému energetickému kongresu, který se uskuteční ve dnech 9. – 12. září v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Právě tam bude oznámen nový žebříček World Energy Trilemma s hodnocením české energetiky. Mezi 125 zeměmi světa se loni Česká republika umístila celkově na 21. místě s ratingem AAC, přičemž nejlépe uspěla v oblasti dostupnosti energie, kde dosáhla osmého místa. V oblasti energetické bezpečnosti byla čtrnáctá, a naopak rezervy měla v oblasti energetické udržitelnost, kde skončila na 74. místě.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *