Srpnová výroba elektřiny z černého uhlí v Německu bude na základě dosavadních údajů zřejmě rekordně nízká. Na objemu výroby elektřiny z černého uhlí se podepisují aktuální podmínky na trhu, které jsou příznivější pro plynové elektrárny.

Černé uhlí v Německu patří stále mezi hlavní paliva používaná k výrobě elektřiny. V letošním roce ovšem pozice černého uhlí významně oslabuje, a to zejména pod tíhou tržních podmínek, které jsou aktuálně čím dál příznivější pro výrobu elektřiny ze zemního plynu.

Hlavním důvodem je především vysoká cena emisní povolenky. Černo a hnědouhelné elektrárny patří k emisně nejnáročnějším zdrojům, přičemž jejich emise se pohybují v závislosti na účinnosti zdroje zhruba na úrovni 0,95 tun CO2/MWh. Vzhledem k současné ceně povolenky, která v posledních týdnech pohybuje na úrovni 26 až 29 EUR/t CO2, se tak plynové elektrárny s polovičními emisemi dostávají do popředí.

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-08-01″,“to“:“2019-08-22″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu od letošního července „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-07-01″,“end_date“:“2019-08-22″}

Zemnímu plynu ovšem v konkurenci vůči uhlí pomáhá i jeho aktuálně nižší cena. Německé, ale i další evropské zásobníky jsou aktuálně zaplněny přibližně z 90 %, přičemž zcela zaplněny by mohly být již před začátkem topné sezóny, což by vyvinulo další tlak na ceny plynu. Mimo to je relativně silný i import LNG do Evropy, který ceny zemního plynu rovněž drží nízko.

O výhodném postavení výroby elektřiny ze zemního plynu svědčí i marže jednotlivých výrobců – při porovnání marží pro kontrakt na dodávku elektřiny v následujícím roce je již nyní plyn výhodnější, a to až o 2 EUR/MWh.

Rozdíl marží na výrobě elektřiny mezi černouhelnými a plynovými elektrárnami
Rozdíl hrubých marží na výrobě elektřiny mezi černouhelnými a plynovými elektrárnami. Cal 2020. Zdroj: Alessandro Vitelli @CarbonReporter

Obdobná situace se ovšem dá vysledovat i na futures kontraktu pro rok 2021.

Rozdíl marží na výrobě elektřiny mezi černouhelnými a plynovými elektrárnami. Cal 2021
Rozdíl hrubých marží na výrobě elektřiny mezi černouhelnými a plynovými elektrárnami. Cal 2021. Zdroj: Alessandro Vitelli @CarbonReporter

ICIS navíc na základě predikcí předpokládá, že stejný trend bude pokračovat nejen v srpnu, ale nejméně i v září.

Obdobnou cestou si ostatně prošla i Velká Británie. Po zavedení uhlíkové daně ve výši 18 liber za tunu emisí CO2 se energetika ve Velké Británii významně proměnila. Významný podíl černého uhlí převzala výroba z plynu, která nyní tvoří až polovinu tamní výroby elektřiny. Černé uhlí se z mixu, především v letních měsících, prakticky vytratilo.

{„country“:“GB“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-07-01″,“to“:“2019-07-31″,“caption“:“Výroba elektřiny ve Velké Británii „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-07-01″,“end_date“:“2019-07-31″}

Německo tak pouze dohání trend, kterým si již o několik let dříve prošla Velká Británie. Je ovšem nutné dodat, že ceny elektřiny ve Velké Británii jsou i díky zvláštní uhlíkové dani nad rámec evropského emisního systému EU ETS vyšší (a především v letech 2016-2017), než na trhu v Německu, což je pro plynové elektrárny výhodou.

Změnu výroby lze meziročně sledovat i v České republice – podle zpráv o provozu soustavy v prvním čtvrtletí tohoto roku vzrostla výroba elektřiny v paroplynových elektrárnách o 35 %, ve druhém čtvrtletí se pak meziročně více než zdvojnásobila.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *