Do obnovy krajiny po těžbě vložily české firmy od revoluce v roce 1989 miliardy korun, další investice plánují. Vyplývá to z vyjádření hnědouhelných společností, které oslovila ČTK. Severočeské doly ze skupiny ČEZ uvedly, že od založení v roce 1994 investovaly do rekultivací 6,7 miliardy korun, těžební společnosti z dnešní skupiny Sev.en Energy pak od privatizace v roce 1993 vynaložily 3,85 miliardy korun. Další peníze jdou také například na úpravu krajiny po těžbě černého uhlí v Moravskoslezském kraji.

„Do roku 2060 plánujeme vynaložit v našem regionu dalších více než 11 miliard korun,“ řekl generální ředitel Severočeských dolů (SD) Ivo Pěgřímek.

Firma má sídlo v Chomutově. Uvedl, že zatímco od 70. let 20. století do roku 1989 zrekultivovaly SD 644 hektarů, od té doby to bylo 5174 hektarů, což se rovná ploše o rozměru 1300 Václavských náměstí. Do roku 2060 plánuje firma obnovit dalších zhruba 5800 hektarů.

Podle expertů z České zemědělské univerzity se na rekultivovaných územích SD vyskytuje 420 druhů rostlin, 146 druhů ptáků, 30 druhů savců a 17 druhů obojživelníků a plazů. Nad rekultivovanými plochami létá i 50 druhů motýlů, druhů bezobratlých jsou tu řádově tisíce.

„Dokonce u nás můžeme nyní nalézt chráněné a ohrožené druhy, které zde byly dříve vzácné. Naší největší chloubou je slavík modráček, který hnízdí v jezírcích na místě bývalé skrývky. Jsme také velmi aktivní ve výsadbě stromů, už jsme vysadili téměř 11 milionů sazenic,“ dodal Pěgřímek.

Podle Gabriely Sáričkové Benešové, mluvčí skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, je dlouhodobá práce a snaha těžařů o zahlazení všech stop po těžbě uhlí patrná na první pohled také na Mostecku. Krajině se podle ní mimo jiné vrací i její zemědělská funkce, tak jak si ji pamatují nejstarší obyvatelé regionu.

„Bezmála pětina všech zdejších zrekultivovaných ploch je ponechána přirozené obnově. Spolu s univerzitami odborníci zkoumají, za jakou dobu si v území, jako je povrchový lom, příroda poradí sama, a zda se potvrdí myšlenka o vzniku novodobé divočiny pod Krušnými horami,“ dodala mluvčí.

Celkem podle ní těžební firmy na Mostecku ukončily více než 5000 hektarů rekultivací.

Miliardy korun šly také do rekultivací v někdejším černouhelném Ostravsko-karvinském revíru, například jen v letech 1991 až 2011 stála obnova území poničeného důlní činností firmy OKD minimálně 3,6 miliardy korun. Mezi územím, které se v Moravskoslezském kraji rekultivovalo nebo stále rekultivuje, jsou například dvě třetiny plochy města Karviné, jehož některé části kvůli následkům poddolování zcela zmizely.

Třeba na místě bývalé rozptýlené zástavby v Lipkách tak bylo za 200 milionů korun vytvořeno golfové hřiště. Následkem těžby vznikla i rozsáhlá vodní plocha (asi 32 hektarů) známá jako Darkovské moře, z něhož se stala rekreační zóna, k dalším jezerům chodí rybáři chytat ryby.

Podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha stojí nyní před ČR v oblasti rekultivací řada výzev. „Z důvodu změny klimatu musíme s těžbou uhlí skončit nejpozději na začátku třicátých let tohoto století,“ řekl ČTK. Tam, kde je to vhodné, by podle něj měly budoucí rekultivace zahrnovat vytvoření území pro divokou přírodu.

„Neměly by to být prostě lány v řadách vysazených stromků. Aby to šlo, je potřeba, aby byla přijata novela horního zákona která zruší moratorium na zvyšování těžebních poplatků a zavede povinnost uhelných těženích firem do poloviny roku 2022 uložit si dlužnou částku na rekultivace a sanace na vázaný účet, tj. aby byly připraveny peníze hotově, a ne jen účetně,“ uvedl.

Dodal, že materiál čeká ve Sněmovně na první čtení.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *