Domů
Uhlí
K uhlí pod Libkovicemi na Mostecku se těžaři dostanou do dvou let
Bílina

K uhlí pod Libkovicemi na Mostecku se těžaři dostanou do dvou let

Uhlí
Bez komentáře
8. prosinec 2019, 15:20
ČTK

Do dvou let se rypadla dostanou k uhlí pod obcí Libkovice na Mostecku, poslední ze zhruba stovky vesnic, které ustoupily v minulém století průmyslu pod Krušnými horami. Severočeské doly (SD) zůstanou na katastru obce nejméně do roku 2030, do té doby tady mají povolení těžit. Na základě nových územně ekologických limitů těžby žádají nyní o prodloužení termínu do roku 2035. Vedle horníků budou do té doby na místě i archeologové.

V obci žilo ještě v 80. letech minulého století na 800 obyvatel. Domy byly zbourány přes protesty v letech 1992 až 1993 na základě rozhodnutí vydaných před rokem 1990. Kostel sv. Michala byl zdemolován až v roce 2002. Jeho středověké základy letos odkryli archeologové, kteří se výzkumu v dole věnují několik desetiletí. Záchranný výzkum samotných Libkovic založených ve 13. století začal už v roce 1991, kdy ještě obec stála. ČTK to řekl Petr Lissek z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. „Zjišťujeme postupně velice silnou koncentraci pravěkého osídlení a aktivit již od střední doby kamenné,“ uvedl.

Na ploše, kam se postupně posouvají velkostroje, jsou ještě dnes patrné původní cesty. „V tuto chvíli postupujeme podle původních územně ekologických limitů a povolení k hornické činnosti, které máme do roku 2030,“ řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. „Teď těžíme materiály, které zakrývají hlavní uhelnou sloj, což jsou písky a jíly, říkáme tomu skrývka. Do dvou let začneme se samotnou těžbou tohoto velice kvalitního uhlí,“ uvedl mluvčí.

Těžbu nad Bílinou chtějí doly prodloužit do roku 2035 na základě limitů z roku 2015. Ministerstvo životního prostředí vydalo v létě kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA), doly musí splnit několik podmínek. „Teď jsem se vypořádali s připomínkami a budeme žádat o povolení k hornické činnosti,“ uvedl Kopecký. Pokud SD povolení získají, otevře se jim území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních, kde jsou zásoby uhlí teoreticky do roku 2050.

Z Dolu Bílina se ročně vytěží necelých deset milionů tun uhlí. To nejkvalitnější míří na volný trh a slouží jako zdroj vytápění v rodinných domech či na chalupách, další je určeno pro teplárny a část využívá sousední elektrárna Ledvice.

Vedle těžařů se v následujících letech budou v dole pohybovat také archeologové, kteří zkoumají pravěké a středověké nálezy, a ti, kteří pracují na výzkumu bojiště druhé světové války. Místo totiž sloužilo jako jedno z postavení německého protiletadlového dělostřelectva. Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR už zde našli tuny aktivní munice. Místo bylo pro německou armádu klíčové, hlídala odtud chemickou továrnu, která nedaleko Litvínova na Mostecku vyráběla pohonné hmoty pro vojenskou techniku. Přítomni budou v dole, do něhož vnikli v roce 2018 při protestu proti těžbě aktivisti, i odborníci na rekultivace, kteří se snaží o navrácení přírody do této lokality.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se