Důl Schoeller, známý také jako Šelerka, se do historie zapsal jako jediné místo, kde se na Kladensku dobývalo černé uhlí v průběhu tří století. Hloubením těžní jámy začalo 10. června 1899 a symbolický poslední vozík opustil podzemí dolu 29. června 2002, o přesně 103 let a 19 dní později. Za dobu jeho existence se v Schoellerovi vytěžilo skoro 46 milionů tun černého uhlí, což z něj dělá nejproduktivnější důl v celé oblasti.

Historie dobývání uhlí na Kladensku je stará přes tisíc let, těžili zde už nejspíš Keltové. První písemná zpráva o těžbě v oblasti je z roku 1463, kdy bylo dobýváno u Malých Přílep. V 16. století se uhlí dolovalo na Buštěhradském panství a na Slánsku.

Zmínky o prvním skutečném dolu na Kladensku pocházejí z roku 1720, kdy se těžilo v okolí Otvovic. V roce 1772 byla objevena velká uhelná sloj u Vrapic. Další doly vznikaly v okolí Lán, Mutějovic a Rakovníka, na Slánsku i buštěhradském panství.

uhlí
Ilustrační foto

Velký rozmach těžby nastal v polovině 19. století. U zrodu kladenského vzestupu stáli pražský mlynář Václav Novotný a českobudějovický loďař a velkoobchodník Vojtěch Lanna, ke kterým se později přidal moravský stavitel železnic František Klein s bratry.

Po vzniku Československa se společnost dostala pod vliv pražské Živnobanky. Po druhé světové válce byly podniky znárodněny a do soukromých rukou se znovu dostaly až v rámci privatizace po roce 1989.

Ačkoli většina zásob černého uhlí kladensko-rakovnické pánve byla v uplynulých dvou staletích vytěžena, existují ještě v regionu místa s významným výskytem této nerostné suroviny.

Například jedno velké ložisko kvalitního uhlí je u Slaného, tamní odhadované zásoby v objemu zhruba 223 milionů tun však leží v hloubkách přes tisíc metrů, navíc se složitými hydrogeologickými poměry, a tak bylo plánované zahájení těžby po vyhloubení dvou hlavních jam zastaveno.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *