Co stojí za prudkým poklesem importu černého uhlí do Německa?

Sdružení německých dovozců uhlí (Verein der Kohlenimporteure – VDKi) upozorňuje na prudký pokles importu černého uhlí do Německa v minulém roce. Tento trend bude pokračovat i letos. Pokles importu černého uhlí do Německa tak bude zaznamenán již třetím rokem v řadě. Jedním z hlavních důvodů poklesu německého importu je pokles výroby elektřiny z černého uhlí.

Letos má být dle VDKi do Německa dovezeno 45 milionů tun černého uhlí. Pokud se tato předpověď naplní, bude to znamenat více než 12% pokles ve srovnání s loňskou hodnotou 51,2 milionu tun.  Již v minulém roce byl zaznamenán meziroční pokles přes 10 %.

Zhruba 75 % černého uhlí importovaného do Německa je využíváno energetickými společnostmi, zbývající čtvrtina je využita v ocelářském průmyslu. O právě oceláři mohou zmírňovat propad importu černého uhlí.

„Očekáváme další pozitivní růstoví trend v ocelářském průmysl. Hrozbou pro další růst v tomto sektoru se však může stát začínající obchodní válka s USA,“ upřesňuje výkonný ředitel VDKi Franz-Josef Wodopia.

OZE rostou, hnědouhelné zdroje stagnují a černouhelné zaostávají

Největší vliv na pokles importu uhlí do Německa mají obnovitelné zdroje, jejichž výroba vytlačuje z trhu výrobu z černouhelných elektráren. Z níže uvedených grafů je patrné, jak ve výrobě elektřiny v Německu za první pololetí během posledních třech let klesá množství elektřiny vyrobené v černouhelných elektrárnách. Hnědouhelné zdroje vyrábí nejvíce německé elektřiny, když si drží konstantní výrobu okolo 65 TWh v prvním pololetí již třetím rokem v řadě, zatímco černouhelným zdrojům „dochází dech“.

{„country“:“GER“,“type“:“BAR“,“from“:“2018-01-01″,“to“:“2018-06-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu 1. pololetí 2018″,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-01-01″,“end_date“:“2018-06-31″}

Ještě v 1. pololetí roku 2016 byly s více než 41 TWh černouhelné elektrárny na druhém místě v pořadí zdrojů dle vyrobeného množství elektřiny. O rok později vyrobily za první pololetí pouze 35 TWh a kromě hnědouhelných elektráren se před ně dostaly svou výrobou také pevninské větrné elektrárny. V letošním prvním pololetí dokonce černouhelné elektrárny s výrobou necelých 29 TWh vypadly z pomyslných stupňů vítězů, když vyrobily méně elektřiny i než jaderné zdroje.

{„country“:“GER“,“type“:“BAR“,“from“:“2017-01-01″,“to“:“2017-06-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu 1. pololetí 2017″,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-01-01″,“end_date“:“2017-06-31″}

{„country“:“GER“,“type“:“BAR“,“from“:“2016-01-01″,“to“:“2016-06-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu 1. pololetí 2016″,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2016-01-01″,“end_date“:“2016-06-31″}

Řada ve snižování emisí má být na průmyslu a dopravě

Na konci loňského roku byl výkon německých černouhelných elektráren 25 GW, téměř o 4 GW více než výkon hnědouhelných zdrojů. Během letošního roku by mělo být odstaveno 10 černouhelných bloků o výkonu 3,4 GW, což se také projeví na poklesu výroby z tohoto typu zdroje.

VDKi pak ve svém prohlášení v návaznosti na klesající výrobu a odstavování černouhelných elektráren upozorňuje, že tyto zdroje již svým dílem ke snižování emisí přispěly. Nyní by dle VDKi měla být zaměřena větší pozornost na emise produkované mimo systém EU ETS. VDKi upozorňuje, že mimo systém EU ETS, kam patří například průmysl a doprava, mají klesnout emise o 38 % ve srovnání s rokem 2005.