Domů
Větrné elektrárny
Iberdrola ve Španělsku využije jedny z největších pevninských větrných turbín

Iberdrola ve Španělsku využije jedny z největších pevninských větrných turbín

Španělská společnost Iberdrola plánuje využít při realizaci svého nového větrného projektu komplex Herrera jedny z největších pevninských turbín. Nový větrný projekt se má skládat ze tří větrných parků a jeho celkový instalovaný výkon má činit 63 MW.

Turbíny, které španělská společnost použije pro realizaci svého větrného projektu Herrera, mají být vyrobeny společností Siemens Gamesa. Plánované turbíny mají mít instalovaný výkon 4,5 MW, průměr rotoru má být 145 metrů, jednotlivé listy mají být 71 metrů dlouhé. Turbíny mají mít v sobě zakomponovány moderní technologie pro maximalizaci výroby energie a zlepšení konkurenceschopnosti. Jsou tak ideální pro středně větrné lokality.

Nový projekt se má skládat ze tří větrných parků – Valdesantos, Orbaneja a La Huesa. Všechny tři se mají nacházet v provincii Burgos, která je součástí autonomního společenství Kastilie a León. Orbaneja se má skládat ze 7 turbín a její celkový instalovaný výkon tak má činit 31.5 MW. La Huesa se má skládat ze 4 turbín, Valdesantos poté ze tří. Celkový instalovaný výkon společného projektu tak činí 63 MW.

Iberdrola pokračuje ve své sázce na obnovitelné zdroje

Realizací nových větrných projektů společnost Iberdrola pokračuje na cestě ke splnění svého závazku instalovat ve Španělsku přes 3 GW v obnovitelných zdrojích do roku 2022. Do roku 2030 by pak společnost chtěla dosáhnout instalace 10 GW v obnovitelných zdrojích.V současnosti pak Iberdola staví nebo plánuje více jak 4 GW obnovitelných zdrojů.

Ve Španělsku společnost působí hlavně v regionu Kastilie a León, kde v současnosti provozuje obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem 5,1 GW, podíl větrných elektráren na tomto celkovém instalovaném výkonu činí 1,5 GW.

Zdroj úvodního obrázku:  Siemens Gamesa

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Jaroslav Novák
16. únor 2020, 10:24

Nakolik se WE podílí na oteplování předkládá článek na www.hnutzivot.cz a tento aspekt je nutné také zvážit. Pokud vSRN je vnitrozemské WE přes 40GWe, tak dopady na srážkový deficit a posunutí rosného bodu o 500-1000m výše je prokazatelný antropologický zásah do klimatu Evropy. 80% větrů je západ -východ a v ČR jsou srážky na 60% dlouhodobého normálu. Přeshraniční EIA nebyla WE v SRN od ČR provedena, a takové zásadní pochybení českých ekologů vyvolává pochybnosti o jejich věrohodnosti.

Carlos
16. únor 2020, 12:27

Máte vadný link.

Další věc, kterou tam ale nikdo v jediném článku, který jsem na stránkách toho hnutí našel, který je odkaz na neviditelného psa, je nestabilita tryskového proudění. Toto probíhá někde mimo dosah VtE, ale je schopné ovlivňovat proudění na povrchu, posledních pár let se stává že máme sestupnou kličku přes Západní Evropu a vzestupnou přes Moravu, takže k nám jde dost horkého vzduchu z Afriky. Otázka jak by se na tom třeba podepsalo vytvoření Katarského jezera v Egyptě.

phys.org/news/2018-01-jet-stream-1960s-linked-extreme.html

Na tom článku je zajímavé že píše o častějším střídání extrémů od poloviny 20. století, co víme, tak tam by se mohl již projevovat vliv průmyslové revoluce a změn krajiny, možná i velké Sovětské akce, které vedly ke změnám hladin Kaspického moře a Aralského jezera. Dá se to spočítat kolik PJ tam mohlo být navíc uloženo a rozprostřeno do celého roku. Každý kubík vody je 4.18MJ na stupeň Celsia, takže při milionech kubíků jsou to už nějaké TJ. Pokud tam vzrostly teplotní extrémy přes rok, tak to může ovlivnit sezónní výše a níže a tím proudění vzduchu.

Další věc, o které se mluvilo že dřív, je vliv sazí na Arktidu, pokud ta dostává více a více energie, což mohou působit právě usazené saze na sněhu, bude se tam vzduch ohřívat a to povede dost pravděpodobně na nestabilitu jetstreamu a ten povede na extrémní počasí.

petr
16. únor 2020, 12:34
Carlos
16. únor 2020, 15:38

Díky za odkaz, vypadá to zajímavě a podívám se na to.

Josef
16. únor 2020, 20:13

Klima se mění měnilo a měnit bude, mohu Vám garantovat, že v dalších letech se bude ochlazovat a to až to roku 2035. Proč ? protože přichází pokles sluneční aktivity a vždy v minulosti, když se to stalo tak se ochladilo, ví se dokonce o kolik dnes to nebude jiné. Jinak souhlasím, že změny povrchu mohou vést ke změnám teplot nebo srážek , ale 1 přehrada nezmění počasí na celém kontinentu...

Pavel K
19. únor 2020, 07:54

Od osmdesatych let tomu tak neni, tvrda data ukazuji, ze i kdyz se snizila aktivita Slunce, tak teplota rostla. No a priklad budete (a jiz i mate) letos, kdy je slunecni aktivita nejnizsi za nekolik jejich cyklu (nekolik desitek let) a i tak v lednu a unoru padaly rekordy. :-(

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se