Domů
Větrné elektrárny
IEA: Instalovaný výkon offshore větrných elektráren v EU by mohl do roku 2040 vzrůst na 180 GW
Offshore větrné elektrárny

IEA: Instalovaný výkon offshore větrných elektráren v EU by mohl do roku 2040 vzrůst na 180 GW

Instalovaný výkon offshore větrných elektráren v Evropě by mohl podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) vzrůst do roku 2040 z necelých 20 GW na konci roku 2018 na téměř 130 GW v roce 2040. Pokud by měla Evropská unie dosáhnout cíle uhlíkové neutrality, instalovaný výkon offshore větrných elektráren by mohl do roku 2040 vzrůst až na 180 GW. 

Mezinárodní energetická agentura vydala v pátek zprávu nazvanou Offshore Wind Outlook 2019, ve které popisuje potenciál a možnosti rozvoje offshore větrných elektráren.

Přestože v současné době mají offshore větrné elektrárny zhruba 0,3% podíl na globální výrobě elektřiny, IEA upozorňuje na obrovský potenciál, který tyto zdroje mají. Podle výpočtů IEA by offshore větrné elektrárny mohly vyrábět ročně až 420 000 TWh elektrické energie, což je 18krát více než součásná roční globální spotřeba elektrické energie.

Srovnání technického potenciálu výroby elektřiny z offshore větrných elektráren a spotřeby elektřiny v roce 2018. Zdroj: IEA
Srovnání technického potenciálu výroby elektřiny z offshore větrných elektráren a spotřeby elektřiny v roce 2018. Zdroj: IEA

Evropa jako průkopník

IEA upozornila na skutečnost, že průkopníkem ve využití energie větru na moři je Evropská unie, která by měla i nadále stát v čele rozvoje v této oblasti.

„Dnes činí instalovaný výkon offshore větrných elektráren téměř 20 GW. Podle platných energetických politik by měl vzrůst na téměř 130 GW do roku 2040. Pokud by však Evropská unie měla dosáhnout cíle uhlíkové neutrality, instalovaný výkon offshore větrných elektráren by mohl vzrůst až na 180 GW v roce 2040 a tyto elektrárny by se tak staly největším zdrojem elektřiny,“ uvedla IEA v tiskové zprávě k vydání reportu Offshore Wind Outlook 2019.

Instalovaný výkon offshore větrných elektráren v Evropě v roce letech 1991 a 2018 a výhled pro rok 2040. Zdroj: IEA
Instalovaný výkon offshore větrných elektráren v Evropě v letech 1991 a 2018 a výhled pro rok 2030. Zdroj: IEA

Nástup Číny a rozvoj v dalších zemích

Mezinárodní energetická agentura dále upozornila na skutečnost, že Čína zprovoznila v roce 2018 nejvíce nového instalovaného výkonu offshore větrných elektráren (1,6 GW). Právě Čína by společně s Evropskou unií měla hrát hlavní roli v rozvoji využití větrné energie na moři.

„Pro Čínu je tato technologie obzvláště atraktivní, jelikož offshore větrné parky mohou být vybudovány poblíž nejhustěji osídlených oblastí, které se nacházejí na východě a jihu země. Do roku 2025 by Čína mohla mít největší flotilu offshore větrných parků na světě, větší než Spojené království,“ dodala IEA.

Podle predikcí IEA by mohl instalovaný výkon offshore větrných elektráren v Číně vzrůst z 4 GW na konci roku 2018 na 110 GW do roku 2040.

Kromě Číny má offshore větrná energetika velký potenciál také ve Spojených státech amerických, a to zejména u hustě osídleného severovýchodního pobřeží. Velký růst instalovaného výkonu offshore větrných elektráren je očekáván také u Koreje, Indie či Japonska.Instalovaný výkon offshore větrných elektráren na konci roku 2018 a výhled pro rok 2040. Zdroj: IEA

Instalovaný výkon offshore větrných elektráren na konci roku 2018 a výhled pro rok 2040. Zdroj: IEA

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(12)
Josef
28. říjen 2019, 00:19

Bezesporu nejlepší OZE - výkonný celoroční a poměrně stabilní. Problém bude v ceně , přece jen tyto elektrárny budou vždy dražší než větrné el. na pevnině.

Bohužel nepoužitelné pro státy co nemají moře. Pokud se podaří tento zdroj zlevnit bude to pro nás špatná zpráva, protože my tuto technologii nebude moci využívat a bude nám konkurovat. Tento vývoj je bohužel více než pravděpodobný.

Jan Veselý
28. říjen 2019, 10:48

Offshore VtE nemusí být nutně dražší než onshore. Mají na své straně několik zajímavých výhod. Netrpí na NIMBY, lodní přeprava umožňuje instalaci výkonnějších strojů, elektrárny mají výrazně vyšší koeficient využití.

Před asi 2 roky byla anketa mezi odborníky, dotaz byl, kdy bude cena elektřiny z offshore VtE pod 100 USD/MWh, medián byl 2030. Dnes se kontraktují zdroje na výrobu od 2025 za ~50-60 USD/MWh a zdaleka nevyčerpaly potenciál ve snižování cen. Proto mám tendenci více věřit nadšencům, kteří mluví o ceně elektřiny z offshore VtE v Severním moři za 10-20 EUR/MWh dříve než bude vůbec naděje na dostavění nových jaderných bloků. Stejný cenový vývoj lze očekávat u FVE na jih od ČR.

Implikace pro ČR jsou v tomto případě jednoduché. Nemá smysl stavět jaderný baseload, nemá smysl provozovat uhelný baseload. Maximum úsilí by se mělo věnovat do rozvoje přeshraničních přenosových kapacit, pružné výroby (pološpičkové a špičkové zdroje) a akumulace. Pro oněch 99% české ekonomiky, která má elektřinu jako vstup do výroby, to bude podstatně výhodnější.

Hlavní asi bude přepřáhnout v energetice s myšlenkového nastavení my=ČR na my = střední Evropa, resp. přestat považovat naše přátele, spolučleny EU, spojence v NATO a nejvýznamnější obchodní partnery za hrozbu.

Milan Vaněček
28. říjen 2019, 11:17

Pane Veselý, souhlas ???? Bohužel v energetice u nás převládá bolševická energetika z osmdesátých let minulého století.

Ivan Novák
28. říjen 2019, 12:48

Ono to bohužel či bohudík na světě chodí tak, že pokud jste závislým partnerem, v prostředí, kde o vás nemusí soutěžit v silné konkurenci, bude s vámi zacházeno nerovně. Myslíte, že by Britové přistoupili na obchodní podmínky lend&lease s Američany, kdyby nemuseli?

Jan Veselý
28. říjen 2019, 14:20

Tak to je fajn, že obchod se silovou elektřinou je v prostoru střední Evropy už značně liberalizovaný a obchodníků s elektřinou je spousta a konkurují si. A třeba výstavba zmíněných offshore VtE je byznys obvykle běžící v modelu, že větrnou farmu postaví "utilita" (Equinor, Oersted, E.On, Vattenfall, ...), která jí ovšem po dokončení výstavby prodá dlouhodobému investorovi (penzijní fondy, investiční fondy, ...) a sama na nich dělá jen provoz a údržbu. Všichni chtějí prodat, nic nemá pod kontrolou nějaký "DeutschenStrom", státní podnik. To není jako obchodovat s Gazpromem.

Obrana proti možnému vydírání ze strany dodavatele je známá už dávno, znala se už za Adama Smithe. Je to diverzifikace dodávek (ať se dodavatelé rvou mezi sebou) a/nebo schopnost se, alespoň na nějaký čas, bez dodávek obejít.

Jan Veselý
28. říjen 2019, 14:35

Jen takový detail, obchodní výměna s Německem je okolo 45 miliard EUR, import i export. Tj. je to řádově více než je kompletní obrat obchodu se silovou elektřinou v ČR. Jsme pro Německo významnější obchodní partner než třeba Japonsko, Jižní Korea nebo Rusko.

Carlos
28. říjen 2019, 13:09

Jenže otočit tu to myšlení bude trvat ještě hrozně dlouho, bohužel. Teď se nám k moci prodrala sorta lidí, kteří chtějí celou integraci Evropy hodit do koše a to ke škodě všech zúčastněných. A to nejen v energetice, ale i dopravě a dalších oborech.

Ano, měli bychom se soustředit na posílení přeshraničních kapacit, třeba i jen převodem dvojitého vedení 400kV do Německa na HVDC, ale také na výstavbu PVE, je sice hezké že se jakési navrhují se zatápěním lomů, ale proti těm, které jsem navrhoval zde já, kde by každá ze dvou - ČSA, Bílina, výkonem nahradila celou tu kaskádu a dost možná že i co do uložené energie, je to málo. Bohužel se místo měnírny a posílení staví PSTčka a omezují kapacity, byť by se jistě dal najít vhodný dotační titul na jejich posílení.

Navíc jsme celkem ideálně na rozhraní oblasti Severomořsko-Baltské a Panonské, kdy by PVE zde mohly sloužit pro obě a částečně kontrolovat tok mezi nimi. Opět, jsme na Evropské křižovatce, kterou ale absolutně neumíme využít, k naší škodě. Neumíme to s elektrickou energií, dálnicemi, ani železnicí. Auta nás objíždějí (což zase tak nevadí), a jeden spadlý drát na hodiny zastaví mezinárodní dopravu a vynutí si značné zajížďky, přičemž by se tomu dalo předejít jednou elektrifikací, která je v přípravě a snad i částečně v běhu, a asi kilometrem koleje, pěti když to vezmeme velkoryse.

Na druhou stranu je to občas i o nevůli sousedů, respektive obrazu, jaký si děláme v zahraničí. Byla v plánu přestavba vedení Sokolnice-Bisamberg na 400kV, bohužel v Rakousku došlo k nějakým protestům a obavám že by se zvýšil export jaderného proudu, takže si postaví 400kV jenom kdesi k Hohenau, tam bude trafostanice, napojí větrníky a dále k nám povede jen 220kV. Možná když se správně nastaví ochrany se tím protlačí stejný objem výkonu, ale vedení bude topit jako divé. Což asi nevadí, ale rozhodně to není dobře.

Ale je to naše blbost když má navrch hlas energetiky minulého režimu a stavitelé drátů na hranicích a elektrárny jsou s to si i přes odpor obyvatelstva protlačit zvěrská řešení. Nemyslím že by v kterémkoliv jiném státě na západ, ale i na jih od nás, bylo možné aby elektrárny přes odpor místních protlačily vedení, které tam nikdo nechce a v podobě, kterou nikdo nechce, jenom aby nemusely používat atypické řešení, stavět plynové motory, nebo tahat dráty od sousedů, přestože dovoz proudu přes 110kV ze sousedního státu, legislativně možný je a sítě jsou synchronní.

Martin Hájek
29. říjen 2019, 00:10

Pane Veselý, kdybych přijal Vaši teorii, pak z ní nutně vyplývá také "Nemá smysl stavět větrníky na souši". Na to jste, kupodivu, zase zapomněl, ale je to tak. Větrníky na souši nebudou mít žádnou šanci přežít proti větrníkům na moři (pokud je Vaše teorie správná), protože není žádný důvod pro masivní zlevnění pozemních instalací větrníků (naopak, nejvýhodnější lokality jsou už zabrané) a bude potřeba je donekonečna masivně dotovat. Trhlinou ve Vaší teorii je pak výstavba vedení. Je pěkné, že na moři fouká a bude se tam celkem levně vyrábět elektřiny, problém je, že se bude jen velmi obtížně dostávat do hlubokého vnitrozemí. Německu bude při současném tempu trvat dobudování páteřních elektrických sítí 49 let. A to je staví jen pro sebe, ne pro další země (ČR, Rakousko atd.). Proč by se mělo Německo dělit o větrnou energii a stavět sítě fakticky pro jiné státy, když je nezvládá postavit ani pro sebe?

Jan Veselý
29. říjen 2019, 09:30

Onshore VtE jsem opomněl, protože to pro ně neplatí. Jen se budou muset začít více využívat lokality, které mají odlišný charakter proudění než bude v nejbližších offshore lokalitách. Prostě si budete na to muset najmout meteorologa.

Němci očividně nemají problém s přepravou elektřiny od Severního moře do Saska. A co je odtud jen přes "kopeček"?

Martin Hájek
29. říjen 2019, 10:00

Zase jste mě rozesmál. Ani armáda najatých meteorologů nezruší korelaci mezi prouděním vzduchu v severním Německu a větrných lokalitách v ČR. To je prostě příroda :-). A že Němci nemají problém s dopravou elektřiny od Severního moře do Saska, to jste četl kde? On samozřejmě nějaký elektron se tam určitě dostat dá, otázka je to množství, které by bylo potřeba. Do ČR lze teoreticky dostat přes hranice 3 GW, ale pokud by tato kapacita měla být rozumně využita pro energii z větru, tak by samozřejmě přes Německo muselo ve špičkách téct daleko větší množství. A vzhledem k tomu, že zimní maximum je už skoro 12 GW, tak to moc neřeší, i kdyby zrovna vždycky v maximu spotřeby foukalo.

Jan Veselý
29. říjen 2019, 10:09

Šikovný meteorolog vám najde lokality, kde máte dobré podmínky a slabou korelaci. Chápem?

Navrhuju posílení přenosových kapacit (včetně Němec), proč asi? Pár několik desítek km dlouhých vedení přes Krušné hory, údolím Labe nebo přes Lužické hory a jste v oblasti ČR, odkud se vyvádí už dnes pěkných pár GW výkonu.

Martin Hájek
29. říjen 2019, 12:31

Na nová vedení přes pohraniční hory klidně hned zase zapomeňte, nepostaví se vůbec nic, je to zcela neprůchodné, jak u nás tak v Německu. Údolí Labe je také mimo mísu, tam není pro vysokonapěťové vedení vůbec místo. Je vidět, že vůbec netušíte, co to znamená stavět vedení 400 kV.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se