Ohrozí globální oteplování potenciál větrné energetiky?
Dle výzkumu vědců, kteří zkoumali dlouhodobý dopad globálního oteplování na větrnou energetiku, může v některých oblastech světa ležících v mírném pásmu dojít k nezanedbatelnému poklesu potenciálu větru. V polovině století by na severní polokouli mohlo dojít k poklesu okolo 10 %. Naopak v jiných, zejména tropických, oblastech potenciál pravděpodobně poroste.
Tým vědců z americké Colorado University Boulder publikoval ve vědeckém časopisu Nature Geoscience výzkum, ve kterém se zaměřil na dopad globálního oteplování a rostoucích emisí CO2 na větrné proudění na naší planetě. Na základě desítky klimatických modelů zjistili, že zejména na severní polokouli by mohlo do roku 2050 dojít k poklesu síly větru o 8-10 % a do roku 2100 o 14-18 %.
„Existující větrné farmy nepřestanou vyrábět, ale měli bychom být v pohotovosti a sledovat náznaky změn,“ řekla Julie Lundquist, expertka na atmosféru.
V mírném klimatickém pásmu je hlavním zdrojem vzniku proudění vzduchu rozdíl teplot mezi polárním a tropickým pásmem, tento rozdíl ovšem při oteplování polárních oblastí (zejména Arktidy) slábne. Naopak v pobřežních oblastech subtropického a tropického pásma dojde pravděpodobně k zesílení větru, jelikož větry zde vanoucí jsou způsobeny rozdílem teplot mezi rychle se ohřívající zemskou půdou a pomalu se ohřívající vodou v oceánu.
„Je důležité odhadnout, jak změna klimatu ovlivní všechny naše aktivity, a toto je dobrý příklad,“ uvedl profesor Brian Hoskins z Imperial College London.
Vědci při modelování změn větrného proudění museli převést typicky sledovanou rychlost větru na změnu výkonu elektráren, která závisí také na teplotě, vlhkosti a tlaku vzduchu. Nejvyšší pokles studie uvádí v Japonsku a naopak nejvyšší nárůst na východním pobřeží Austrálie.
Silnější vítr na jihu vs. lidé na severu
Vzhledem ke geografickému rozložení pevniny na Zemi, kdy v severním mírném pásu leží velká část Severní Ameriky a Asie a téměř celá Evropa, oproti jižnímu mírnému pásmu, kde se nachází jen jižní cípy Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie, lze očekávat, že se bude větrný potenciál posouvat více na jih
„Většina lidské populace, stejně tak jako většina větrných turbín, se nachází na severní polokouli,“ řekl Kristopher Karnauskas z americké Colorado University Boulder.
Zmíněné 10% snížení síly větru na severní polokouli by tak vzhledem k umístění větrných farem mohlo znamenat až 30% pokles v produkci elektřiny z větru. Jedná se o první globální studii poukazující na takovýto trend, která se nemusí potvrdit na konkrétních místech, kde jsou provozovány větrné farmy. Nicméně investoři, ktěří plánují výstavbu větrných parků, by měli vzít tento aspekt v potaz a v dlouhodobém měřítku ověřit, zda a jak se může vítr ve sledované oblasti měnit.
Mohlo by vás zajímat:
No uvidíme, taky jsem měl třeba poslední 3 roky ze zpráv pocit, jako by studený vzduch z Arktidy proudil přednostně na Ameriku místo Evropy.
Každopádně souhlasím, že příliš obří plány na větrné parky jsou nebezpečné, jako třeba ty nápady zastavět větrníky skoro celé moře mezi Británií, Norskem a Německem.
Není žádná novinka, že člověk se odpradávna snažil nebýt závislý na rozmarech počasí, proto máme v sobě tendenci mít svůj "vlastní oheň pod střechou". Článek, resp. studie, uvádí , že změny v proudění "můžou být", takže ani jako mírný zastánce jaderné energie bych ho nepoužil např. k výrokům typu " větrníky jsou na nic". Spíše se mi potvrzuje tvrzení, že je v energetice dobré "sedět na více židlích najednou" a že se do budoucna má počítat univerzálně se všemi nízkouhlíkovými zdroji.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se