Studie: Vytápění domácností vodíkem selhává z ekonomických i klimatických důvodů
Vytápění domácností vodíkem, kterému se přisuzuje v rámci EU obrovský význam, nemusí být cestou vpřed, jak naznačuje nová studie německého think-tanku Agora Energiewende, jejíž shrnutí přinesl portál Euractiv. Jedním z důvodu je absence finanční strategie. Přimíchávání vodíku do zemního plynu by si totiž vyžádalo nejen úpravu plynárenské infrastruktury, ale také by zvedlo cenu takového plynu jakožto komodity. Studie se snaží tento dopad nastínit vzhledem k nadějím, které EU do vodíku vkládá.
"Role vodíku bude pro klimatickou neutralitu klíčová, ale sekundární ve srovnání s přímou elektrifikací," uvádí autoři studie s tím, že poptávka po vodíku by měla dle jejich predikce představovat mezi 16-25 % celkové energetické poptávky do roku 2050.
Co se týče vytápění budov za pomoci vodíku, tak k němu jsou autoři studie spíše skeptičtí. Jako hlavní důvody udávají především ekonomické a finanční aspekty.
"Nevidíme roli vodíku ve vytápění budov skrze kotle nebo palivové články," uvádí Gniewomir Flis, odborník Agory na vodík a jeden z autorů studie.
Dle autorů není dosažená úspora emisí skleníkových plynů rovna nákladům, které by si přimíchávání vodíku do zemního plynu vyžádalo.
"Ceny dodávaného plynu by se zvedly o 33 %, přičemž emise by se snížily pouze o 7 %," nastiňuje studie.
Studie dále poznamenává, že dosud neexistuje ani žádná „důvěryhodná“ strategie financování přechodu domácností na vytápění vodíkem. Podporovatelé vodíku udávají, že stávající plynovody jsou schopny přimíchávat vodík až do 20 % své kapacity bez nutnosti nákladné přestavby. Přesto by si ale přimíchávání vodíku vyžádalo úpravu plynárenské infrastruktury až na úroveň koncových odběratelů a samotný vodík by zvedl cenu komodity, jelikož má být dle predikce nadále dražší než zemní plyn.
Nutno také dodat, že hodnota přimíchávání vodíku na úrovni 20 % bez nutnosti nákladné přestavby je pravděpodobně nadsazená. Zpráva Enagasu, španělského provozovatele plynovodů, z první poloviny letošního roku zmiňovala hodnotu přimíchávání vodíku na úrovni 10 % s vynaložením určitých investic. Pro španělskou soustavu by se investice pohybovala okolo 400 až 600 mil. EUR. Bez významnějších investic se hovořilo o přepravě vodíku na úrovni stávajících 2 %.
Většina odborníku očekává, že se cena zeleného vodíku bude v budoucnu pohybovat okolo 1,5 EUR/kg. Nyní se ovšem jeho cena pohybuje okolo 7-9 EUR/kg. Cena vodíku pro domácnosti by nicméně dle autorů studie byla podstatně vyšší, a to v důsledku přepravních, skladovacích a distribučních poplatků.
"Když vezmeme v potaz síťové tarify napříč celým řetězcem, tak by se cena vodíku zdvojnásobila ještě předtím, než bychom vzali v úvahu marže jednotlivých dodavatelů," vysvětluje Flis.
V důsledku těchto skutečností došli autoři studie k závěru, že budou atraktivnější alternativní zdroje vytápění, jako je například vytápění tepelným čerpadlem. U něj udávají autoři podstatnou úsporu ve srovnání s vytápěním za pomoci vodíku, ovšem predikce vstupů – ceny elektrické energie nebo cen vodíku a zemního plynu, je vždy z dlouhodobého pohledu diskutabilní. Jako další varianta se udává využití soustavy centrálního zásobování teplem.
Mohlo by vás zajímat:
Na dopravu se nehodí, k vytápění se nehodí a ocelárny ho nespasí, tak kde má tvořit čtvrtinu energií za 30 let? To je hodně utopistické.
Naprosto ideální zdroj. 26 let budou politici přihrávat dotace na výzkum rodinným příslušníkům a kamarádům. Poslední vláda to odpíská a hodí to na ty předchozí.
To všichni vědí, že je to nevhodné. Ale jak poznamenal kolega - dají se přes to přihrávat hromady peněz z eráru do soukromých kapes. A o to jde především.
Na osobní dopravu je lepší baterie a to i ty současné. Na nákladní dopravu (zvláště pak dálkovou a železniční) jsou současné baterie nevhodné a uvažuje se o umělých palivech včetně vodíku (ať už čistého nebo vázaného). Uvidíme jestli to nerozlouskne nějaká novější generace baterií.
Na vytápění to pravděpodobně nebude moc dobrá volba, ale tato úvaha je založená na tom, že bude potřeba předělat plynovody a to bude moc drahé a kvůli tomu se to nevyplatí, nicméně to je poměrně krátkodobý pohled. Pokud to vezmu tak, že těžený metan není akceptovatelné palivo, tak plynovodem mohu posílat buď methan z bioplynek, kterého ale bude málo, nebo různé uměle vytvořené plyny včetně vodíku... bude tedy dost záviset na tom jaký plyn bude nejefektivnější vyrábět (jestli vůbec nějaký). Pokud to nakonec skončí u vodíku, tak musíme ty plynovody přestavět tak, aby zvládaly i vodík jinak jsou nám k ničemu.
Úloha vodíku je prozatím zřejmá pro účely průmyslu tedy např pro hutnictví (železo), stavebnictví (cement), zeměděleství (hnojiva), apod. Pokud jim nebude stačit přímo El. energie, jako že topná spirála anebo el.oblouk má své limity.
Další využití (potenciální) je pro účely sezónní akumulace EE, tam by nebylo potřeba ten vodík nikam daleko hnát, jen by se někde v zásobníku uskladnil a v případě potřeby by se zase využil. Ale retabilita (účinnosti a náklady) takového řešení se zatím nejeví ideální.
Vyměnit by se muselo vše i v domácnosti. Rozvody, regulátory tlaku, kamna...
Zelený vodík je ekonomický i ekologický nesmysl.
Budoucnost má vodík získávaný vysokoteplotním rozkladem vody v jaderných reaktorech 4. generace. Daleko levnější, snadno regulovatelný a ve velkých objemech...
uz nam chybaju len tie reaktory 4. generacie
Cena 1.5 eura za kg vodiku je priblizne 1 Kc za kWh. neboli 40 euro za MWh. takze cena srovnatelna se zemnim plynem, cena pro pristi rok. Dnes uz asi malokdo veri, ze plyn bude v dohledne dobe levnejsi. Nejlevnejsi cena z OZE je dnes 10 euro za MWh. Tj. naklady na palivo pro kg vodiku jsou priblizne 0,5 eura na kg vodiku. Takze ta vyse uvadena cena 1.5 eura je realna, pokud klesne cena elektrolyzeru. S rostouci produkcni kapacitou se to da predpokladat. Takze bych to nevidel tak beznadejne.
Cena výroby může teoreticky klesnout. Cena za přepravu nikdy, naopak. Na přepravu stejného množství energie v porovnáním se zemním plynem potřebujete 3x tolik kompresní práce. To se nedá nijak obejít. Vodík je utopie, využití v masovém měřítku a jako palivo nikdy. V menším měřítku jako výroba čistých hnojiv ano. Drahé ale koncepčně ok.
Předpokládám, že bezpečnostní předpisy nepřipustí, aby nastal problém přímo v zásobníku, kdy se vodík smísi s kyslíkem a dojde k výbuchu. Nedá mně to ale, abych nezapochyboval a nepředstavil si situaci, při které dojde k úniku vodíku do uzavřené místnosti ( čerpací stanice, kotelna, bytová jednotka ) a v důsledku toho ke katastrofě. Osobně bych s vodíkem v jedné místnosti bydlet nechtěl. To zemní plyn, byť je také dobrým sluhou, ale zlým pánem. poskytuje daleko větší šanci na záchrasnu.
Banda debilů co lpějí na baterkách, asi vyrůstali s robertkem v ruce... Vodík už v roce '64 dokázali spalovat v "NDR" ve Wartburgu. Prostě další web na kterém vládnou Volty.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se