Domů
Energetika v zahraničí
EIA: Globální poptávka po energii do 20 let vzroste o čtvrtinu
Německo, Hamburg, zdroj Flickr: Thilo Hilberer
Zdroj: Flickr / Thilo Hilberer

EIA: Globální poptávka po energii do 20 let vzroste o čtvrtinu

Podle posledního energetického výhledu americké agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) vzroste globální spotřeba energie do roku 2040 o více než čtvrtinu. Nárůst spotřeby potáhne zejména růst poptávky po energii v Asii, v zemích mimo OECD.

Podle EIA by spotřeba energie měla mezi lety 2015 a 2040 vzrůst o 28 %. Největší měrou by se na rostoucí poptávce měly podílet asijské země, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Asijské nečlenské země, mezi které patří i Čína a Indie, se na nárůstu poptávky mají podílet bezmála dvěma třetinami.

Rostoucí spotřeba energie se projeví nárůstem poptávky po všech energetických zdrojích kromě uhlí, jehož spotřeba by měla být takřka neměnná.

Největšího růstu se mají dočkat obnovitelné zdroje energie, v průměru o 2,3 % ročně. Na druhém místě se poté mají umístit jaderné elektrárny, jejichž výroba má meziročně stoupat o 1,5 %.

Vývoj spotřeby energie z obnovitelných a jaderných zdrojů do roku 2040
Vývoj spotřeby energie z obnovitelných a jaderných zdrojů do roku 2040. Zdroj: EIA

Éra fosilních zdrojů ještě nekončí

Ačkoliv EIA očekává největší nárůst ve využívání nefosilních obnovitelných a jaderných zdrojů, fosilní zdroje mají v období do roku 2040 pokrývat stále zhruba tři čtvrtiny globálních energetických potřeb.

Největšího nárůstu spotřeby ze skupiny fosilních zdrojů se má dočkat zemní plyn, a to o 1,4 % ročně. Naopak podíl kapalných fosilních paliv (nejčastěji založených na ropě) má do roku pomalu klesat, i tak ale zůstanou nejvýznamnějším energetickým zdrojem.

Vývoj spotřeby energie dle jednotlivých energetických zdrojů do roku 2040
Vývoj spotřeby energie dle jednotlivých energetických zdrojů do roku 2040. Zdroj: EIA

Po silném růstu spotřeby uhlí na počátku tohoto tisíciletí by poptávka měla zůstat bez významných změn. Kromě zemního plynu a obnovitelných zdrojů mají uhlí postupně nahradit i jaderné elektrárny.

Největším světovým spotřebitelem uhlí zůstane i nadále Čína, její spotřeba však podle EIA bude o 0,6 % ročně mírně klesat. Stejným tempem by rovněž měla klesat i poptávka po uhlí v zemích OECD. Tento pokles sice mají vyrovnat další asijské země, podíl uhlí i přesto klesne vzhledem k nárůstu spotřeby energie z jiných zdrojů mezi lety 2015 a 2040 z 27 % na 22 %.

Vývoj globální spotřeby uhlí do roku 2040
Vývoj globální spotřeby uhlí do roku 2040. Zdroj: EIA

Autor úvodní fotografie: Thilo Hilberer @flickr

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(36)
Jan Veselý
15. září 2017, 16:43

Takových expertních odhadů vystřihnu z Mateřídoušky za hodinu deset. To není žádné umění udělat lineární extrapolaci. A hlavně se svět takhle nechová.

Martin Hájek
15. září 2017, 19:05

Buď netušíte, co je lineární interpolace...

a nebo jste vůbec neviděl ty grafy u článku.

Martin Hájek
15. září 2017, 19:06

Pardon, extrapolace...

Jan Veselý
15. září 2017, 20:54

Jo, jasně, a všechny ty grafy ohledně vývoje spotřeby energie pro jednotlivé zdroje jsou co? Jsou to normální rovné čáry s přidaným trošku šumem, aby to nepůsobilo tak trapně.

A nejúsměvnější je samozřejmě tak predikce, že v roce 2040 bude v provozu ~600 GWe jaderných elektráren, to fakticky znamená postavit v příštích 23 letech nějakých 400 GWe nových reaktorů, takový optimista není snad ani pan Wagner.

A legrační je, kouknout se na Outlooky z roků 2000, 2005 a 2010 . Už 20 let produkují stejné modelové výsledky, se stejně blbými předpověďmi.

Ale nejsou v tom sami, takhle před nedávnem byly rozebrány predikce od IEA.

Martin Hájek
15. září 2017, 23:52

Ale já jsem nepsal, že ty předpovědi jsou správné nebo že s nimi souhlasím. Jenom to nejsou lineární extrapolace. No a vzhledem k tomu, že jste ty grafy zřejmě tedy viděl, tak jenom nevíte, co je lineární extrapolace, ale to zase tak moc nevadí, bez toho se dá žít docela dobře.

Jan Veselý
16. září 2017, 20:37

Ta hlavní část, tj. globální odhad vývoje spotřeby energetických surovin je sprostý lineární model, to neukecáte. Oni to jen maskují dodatečným post-processingem. Proto taky v roce 2000 pro třech letech mírného růstu spotřeby uhlí předpovídali mírný růst spotřeby uhlí, v roce 2005 po 3 letech rychlého růstu spotřeby uhlí předpovídali rychlý růst spotřeby uhlí a v roce 2017 po 3 letech stagnace spotřeby uhlí předpovídají stagnaci spotřeby. Celá ta předpověď je bezcenná šaškárna.

Vůbec se nedivím, že opravdoví investoři radši platí firmám jako Wood Mackenzie za realistické prognózy. Ty bezcenné produkty EIA a IEA by je přivedly akorát ke krachu.

Martin Hájek
17. září 2017, 22:06

Ta kritika je jistě oprávněná. V energetice fungují S-křivky (jako ostatně všude jinde).

Chybu ale dělají obě strany, ta jedna nechtěla vidět, že vývoj bude akcelerovat a ta druhá si dnes zase odmítá přiznat, že žádný strom neroste do nebe.

Jan Veselý
18. září 2017, 08:16

Zcela určitě existuje nějaký technický strop kam až se mohou jednotlivé technologie dostat. Já jsem ovšem optimista a jsem přesvědčen, že po vodní, větrné a FV energii a po současném ekonomickém průlomu v oblasti baterií bude relativně brzo následovat výroba syntetických paliv. Tím se efektivně zvedne technický strop pro OZE na 100% světové spotřeby. Pak už je to jen otázka ekonomiky produkce.

Milan Vaněček
18. září 2017, 09:00

Technický strop pro fotovoltaiku (potřebné materiály, technologie, území) je mnohonásobně vyšší než jsou současné veškeré energetické potřeby obyvatel Zeměkoule. Jen veškerý vývoj nelze uspěchat, chce svůj čas, který nezvratně přichází.

Martin Hájek
18. září 2017, 23:55

Ad pan Vaněček - jistě, to tvrdili zastánci jaderné energie kdysi také, že Uran je i v mořské vodě a energie z něj bude tak levná, že ji nebude mít smysl ani měřit, někteří borci zcela vážně uvažovali o vysavačích na atomový pohon (to není vtip). To už tu všechno bylo.

Poučení je jasné - žádný strom ani žádná technologie neroste do nebe. Každá dříve či později narazí na nějaký strop. Ten v případě fotovoltaiky je úplně jasný - bez akumulace je dán denním diagramem. V EU je fotovoltaika již dlouho za zenitem. To jednoznačně dokládá statistika nových instalací. Neboli v S-křivce jsme dávno za inflexním bodem a blížíme se k nasycení. Pokud se výrazně zlevní akumulace, tak může přijít nová dynamika (podobně jako břidlicový plyn vdechl novou dynamiku těžbě plynu v USA), jenomže zase tu bude strop, na který časem narazíte a rozhodně nebudete na 100 % spotřeby, to ani náhodou.

Milan Vaněček
19. září 2017, 00:55

Pane Hájek když píšete jak to vypadá s teplárenstvím v Bruselu, tak je vidět že máte informace. Když ale se snažíte něco tvrdit o fotovoltaice tak je vidět že jste amatér. A já vidím že ani nemáte zájem se vzdělávat a sledovat vývoj ve světě.

Mikeš
15. září 2017, 21:02

Tak teď jste mě opravdu pobavil. Už se těším na váš další expertní výhled o ceně OZE. :-D

Milan Vaněček
15. září 2017, 19:59

Zhruba to může vyjít, souhlasím s EIA že jaderná energetika v EU a USA bude klesat. Na druhou stranu, z minulých let víme, že EIA vždy podhodnocovala růst OZE takže můžeme oprávněně očekávat že ty porostou mnohem rychleji.

Jan Veselý
18. září 2017, 08:01

Nechápu jak může EIA bez uzardění publikovat odhad, že výkon jaderné energetiky v USA zůstane +- konstantní. Přitom průměrné stáří JE v USA je 36 let (resp. je v intervalu 21-48 let + Watts Bar2) a není perspektiva, že se postaví více než 2 bloky JE Vogtle. Mám to chápat tak, že US flotila jaderných elektráren to v pohodě doklepe do průměrného stáří 60 let? I v situaci, kdy potřeba velké generální opravy znamená nerentabilitu provozu?

A to je prosím na "domácím hřišti", to by měli znát nejlépe.

Josef
15. září 2017, 23:16

Odhadnout světový vývoj spotřeby energie a nový mix je velmi složité , nicméně je poměrně jisté že počet lidí připojených k el. sítí vzroste do roku 2040 o 38% proti současnosti a světové HDP na obyvatele bude přibližně na úrovni dnešního Slovenska, přičemž nejvíce zbohatnou chudší státy. Pokud vycházíme z těchto téměř jistých faktů, pak je jasné že růst o méně než 30% proti současnosti je hodně optimistický. Dnes ve vyspělých zemích hrají velkou roli úspory, které ovšem mají své limity a budou vyčerpány , rozvojové země nemají mnoho starých technologií, protože se rozvíjely převážně v posledních 10 max 20 letech, takže potenciál úspor je zde omezený. Vývoj jednotlivých energetických zdrojů je velmi obtížné odhadnout proto bývá často přáním otce myšlenky. Reálně bych výhledu vytknul to, že ke konci období nepočítá s vyšším růstem spotřeby, protože je jasné ,že potenciál úspor bude vyčerpán a vůči růstu HDP musí být růst energie vyšší než na začátku a světové HDP bude k roku 2040 příliš nízké na to, aby převládly nějaké nemateriální potřeby člověka a služby , právě naopak většina světa si projde tím čím prošla Čína nebo my v 50 a 60 letech 20 století. Další poznámka uhlí bude patrně dále růst. ty důvody jsou vcelku 2 je totiž mnoho zemí, které nemají ani plyn ani ropu , ale uhlí ano, závislost na zahraničí a dražší energie je silný argument pro rozvoj uhlí a chudší země nebudou chtít stavět JE , příkladem je Indie - bude nejlidnatějším státem světa. OZE a jejich růst nebude lineární už dnes rozvoj klesá kvůli problémům s regulací sítě , cena regulace roste s exponentem s podílem nestabilních OZE. A většina podílu dnešních OZE není větrná energetika nebo FV panely - je to biomasa a vodní el. oba tyto zdroje jsou limitované. Jejich podíl na OZE už bude jen klesat a instalovat tolik OZE co se dnes spálí a vyrobí vodní el. není podle mě příliš reálné. Příklad je naše země.

https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2017/2/Obnovitelne-zdroje-energie2015.pdf

přidávám odkaz na statistickou ročenku 2015. Vyrobili jsme 182 milionů tis GJ energie z OZE , z toho větrné a FV panely daly 10GJ. a v tom je ten problém pokud bychom chtěli cca 360 mil GJ musíme množství FV panelů a větrných el mít 18x tolik to je ve výsledku 36GW FV panelů a 4.5GW v větrných el. a toto přesně předpokládá energetický výhled, protože ne jen u nás , ale i ve většině států světa biomasa prostě už nemá potenciál pokud nechceme mít hladomory nebo zničit pralesy. Vím že trochu přeháním protože něco se dá vyrobit ve velkých vodních dílech, které se budou stavět a něco vyrobíme růstem účinnosti spalování biomasy , jenže to ve výsledku stejně nezmění to, že výhled je prostě nereálný , podíl OZE je přáním otce myšlenky. Tento výhled jasně ukazuje , že bez jaderné energetiky nelze v žádném případě omezit používání fosilních paliv v příštích zhruba 30 letech. A tom to celé je, jádro v celém výhledu sice jako by silně roste , ale ve skutečnosti jeho podíl na celkové spotřebě stoupne nevýznamně a velkou část přírůstku spotřeby nahradí ropa a plyn a elektromobilita spíše převede ropu na plyn , protože růst spotřeby el. energie bez vlivu el. mobility nepokryje ani jádro , ani OZE a veškerá auta , která budou jezdit na el. energii budou fakticky živeny plynovými el. celková účinnost plynových el. je asi 55% , 10% jsou ztráty rozvodem , 20% nabíjením a vybíjením vozu a provozem el. motoru. Celková účinnost je 40% což je účinnost dnešních moderních spalovacích motorů.

Milan Vaněček
16. září 2017, 09:21

Pane Josef, naši republiku bych za příklad využívání OZE neuváděl, my jsme odstrašující příklad. Biomasa se dominantně rozvíjela především v zemích které ztratily (jako my v energetice) nebo vůbec neměly (třetí svět) vysokou technickou úroveň.

Jaderná energetika v EU či USA bude neustále ztrácet své pozice, které získala před rokem 2000. To říká i EIA, to vidí každý, jen naše jaderná loby to ignoruje a bojuje o svůj život.

Ekonomika Francie doplácí na to, že De Gaule chtěl mít svoji atomovou pumu a převedl obrovské kapacity země na jaderný výzkum a výrobu.

Petr Závodský
18. září 2017, 16:12

"Ekonomika Francie doplácí na to" ....

Na nic nedoplácí, mají nižší cenu elektřiny a minimální produkci CO2, NOx, .... srovnejte s Německem, bez klapek na očích...

Milan Vaněček
18. září 2017, 17:42

Já mluvil o ekonomice: míra nezaměstnanosti, exportní schopnost, ....

C
18. září 2017, 20:24

Ekonomika Francie je hlavně pekelně přeregulovaná, tam je nespasí ani kdyby tu elektřinu měli zadarmo.

Také je pravda že v minulosti nadělali různé technické přešlapy a také je pravda že se díky jadernému programu teď dostali to poněkud nepříjemné situace, výstavba nových bloků vázne, z projektu výstavby rychlých reaktorů se vrátili zpět k tlakovodním, a flotila JE stárne.

Vinkler
18. září 2017, 09:43

V zásadě máte pravdu, ale elektroauta nesmrdí a nečadí uprostřed měst.

Jan Veselý
18. září 2017, 11:06

A nedělají zdaleka takový kravál.

Jan Veselý
18. září 2017, 11:04

Tady jsem Vám dal odkaz na tzv. Sankeyův diagram reprezentující globální toky energie. Všimněte si prosím, jak giganticky se plýtvá energií při výrobě elektřiny a v dopravě. Oproti tomu třeba elektřina z větrných nebo FV elektráren je zároveň primární energie i energetická služba, nemusí tedy jako uhlí nebo ropa projít vysoce ztrátovou přeměnou na elektřinu nebo kinetickou energii. Co z toho vyplývá? Když nahradíte touto elektřinou elektřinu vyrobenou v tepelných elektrárnách, každá vyrobená jednotka energie nahradí 1.6-3 jednotky primární energie zemního plynu nebo 2.5-3 jednotky primární energie z uhlí či uranu.

Také prostá elektrifikace pohonu v dopravě , i se současným mixem zdrojů, ušetří asi polovinu primární energie z ropy. Oba výše zmíněné efekty se samozřejmě vzájemně násobí, když dopravu poháníte "primární elektřinou" ze Slunce, vody, větru.

A to nemluvím o tom, že třeba v dnešním osobním automobilu >90% kinetické energie není určeno k transportu lidí, ale k transportu auta samotného. Spotřebu energie v osobní automobilové dopravě lze tedy radikálně snížit prostým odlehčením konstrukce vozů. Dnes není problém jít s hmotností klidně o polovinu dolů můžete si vybrat jestli vám více vyhovují konstrukce z duralu či uhlíkových kompozitů.

Fakt nemám pocit, že by se potenciál energetických úspor blížil vyčerpání, když se nějakých 60% veškeré energie okamžitě vyhodí, bez ohledu na to, že je pořád obrovský prostor pro snížení potřeby energie v jí poskytovaných službách.

A taky by šlo postupovat od jednoho Vašeho názoru k druhému. Třeba v případě FV elektráren je aktuálně největší světový problém v tom, že je fakticky vyprodaná celá globální produkční kapacita, která je 100x větší než byla v roce 2005, letošní výstavba bude určitě přes 90 GW výkonu, možná i přes 100 GW, uvidí se po konci roku. Teď fotovoltaický průmysl intenzivně řeší jak navýšit současný instalovaný výkon na 10x vyšší v roce 2030, to už se bavíme o nějakých 4-5 TW instalovaného výkonu.

Martin Hájek
18. září 2017, 18:23

Pana Veselý,

základní problém Sankeyova diagramu, jakkoliv je to užitečný nástroj k analýze energetiky, je fakt, že zcela pomíjí dynamické hledisko místa a času. Samozřejmě v době, kdy byl svět založen na fosilních palivech (a zatím stále je), která jsou snadno přepravitelná a téměř neomezeně skladovatelná lze uvedené potíže zanedbat. Ovšem ve světě založeném na využití intermitentních OZE už tyto premisy vůbec neplatí. Respektive je potřeba zahrnout korektně skladování a pak se Vaše teze poněkud hroutí. Mezi fotovoltaiku/větrník a kola auta je totiž například potřeba vložit ještě syntetické palivo a případně klasickou elektrárnu a pak jste samozřejmě někde trochu jinde. Využít Sankeyův diagram k obhajobě toho, co všechno lze dosáhnout s intermitentními OZE, je učebnicová fachidiocie. A je docela pikantní, že právě Vy, který klasickým energetikům tak rád vyčítáte, že se drží zaběhlých tezí, které v "Překrásném novém světe" už jednoduše neplatí, se dopouštíte takové chyby.

Jan Veselý
18. září 2017, 20:46

Tak schválně, zajímá mě Váš názor. Zahrajeme si hru. Jaký je podle Vás reálně možné získat podíl vodní+větrné+FV elektřiny třeba v Německu bez akumulace a s bateriovou akumulací na, dejme tomu 6 hodin špičkového odběru?

Martin Hájek
18. září 2017, 23:23

To není fér hra. Nemáme definované okrajové podmínky a pokrýváme spotřebu v Německu a nevíme kdy. Ten příběh, který jste rozehrál, je úžasná úspora v případě využití energie z OZE pro dopravu. To rozhodně není dnešní realita spotřeby v Německu. Jsme o dost jinde, máme vyšší celkovou spotřebu, jiný diagram... A také vyrábíme elektřinu na severu a chceme jezdit v Bavorsku, chceme udržet v provozu BMW a přejít na výrobu elektroaut, kterým musíme ve fabrice nabít baterku atd. atd. atd. A to všechno za podmínky, že na vstupu je vítr, slunce a trocha vody. To je významně jiná úloha.

Jan Veselý
19. září 2017, 09:57

Tak si příklad vymyslím sám, srovnám Vám Německo 2005 (50% uhlí 40% úč., 14% plyn+ropa 45%úč., uran 26%, 40% úč., voda+vítr+FV 8% 100% úč., biomasa 2% 35% úč.) a hypotetický příklad Německo v roce 2040 (10% uhlí, 20% plyn, 0% uran, 60% voda+vítr+FV, 10% biomasa), to je dle CEO 50Hertz zvládnutelné v klidu bez akumulace. Za předpokladu, že poskytnutá služba bude stejná, tj. cca 600 TWh, resp. 2.16 EJ, elektřiny. V roce 2005 bylo nutné pro tuto službu ovšem vynaložit 5.07 EJ primární energie, v hypotetickém roce 2040 3.41 EJ. Z hlediska uživatele se nezměnilo nic, objem služby je pořád stejný, ale spotřeba primární energie klesla o cca třetinu.

Nebo Vám při stejné energetické náročnosti přibude ~300 TWh vyrobené elektřiny, což je pravděpodobně dost elektřiny na kompletní elektrifikaci dopravy v Německu. Je to, mimo jiné dost elektřiny na 1500 miliard km v Nissanu Leaf nebo 200 miliard kilometrů v elektrobusu BYD K9, včetně ztrát při nabíjení.

Martin Hájek
19. září 2017, 19:32

Pane Veselý, jako energetický fór je ten Váš příklad dobrý, ale nic víc. Dnes má Německo zhruba 35 % elektřiny z OZE a má k tomu přes 90 GW instalovaného výkonu ve větru a fotovoltaice. Pokud by se chtělo dostat na 60 % elektřiny z OZE, tak by zhruba muselo ten výkon zdvojnásobit na 180 GW, protože další vodu si už Němci nepořídí vůbec a biomasu dost omezeně a průměrné využití výkonu se také nutně zhorší. A Vy mi bez uzardění hlásíte, že těch 180 GW je pro Němce zvládnutelných bez akumulace? A jak prosím, pane energetický Copperfielde?

Asi jste malinko naletěl na 50 Hz, jenomže co je možné v jedné přenosové soustavě z mnoha, není možné v Německu jako celku. Ta jedna přenosová soustava má značné možnosti exportovat problém do svého okolí, Německo jako celek ovšem už nikoliv.

Milan Vaněček
19. září 2017, 21:50

Pane Hájek můžete být klidný, Němci budou mít v roce 2040 více než 180 GW ve větru a slunci. Ale samozřejmě budou mít i nějakou akumulaci, vždyť budou mít miliony elektromobilů a i velké bateriové stanice. Ale při jenom dvoutřetinovém podílu OZE je stále nejdůležitější pružná výroba a chytré sítě

Martin Hájek
19. září 2017, 22:53

Ale já, milý pane Vaněčku, samozřejmě vůbec nepochybuji o tom, že v roce 2040 budou mít Němci akumulaci a budou jí mít zatraceně hodně. Já si dokonce myslím, že pokud chtějí být někde nad 50 % OZE, tak jim zdaleka nebude stačit akumulace elektřiny a budou muset jít masivně do P2Heat + P2G. Jenomže to všechno panu Veselému řádně zkomplikuje jeho úžasný Sankayův diagram a o tom se tu bavíme, kdybyste dovolil.

Milan Vaněček
20. září 2017, 08:25

To co Vy si myslíte je jen Vaše chybná domněnka,němci vědí že žádná Vaše "masivní akumulace" potřeba nebude. Já věřím německé vědě a ne Vašim spekulacím

Martin Hájek
20. září 2017, 14:22

Pane Vaněčku, a co říká Německá věda o tom, jak bez masivní akumulace udržíte provozuschopnou soustavu se špičkovým zatížením 85 GW a výkonem větru a fotovoltaiky 180 GW? Energetický kouzelník pan Veselý zatím nechce své triky blíže popsat, tak se to třeba dozvím od Vás.

Milan Vaněček
18. září 2017, 20:53

To snad nemyslíte vážně pane Hájek to jste se asi přepsal? Cituji: mezi fotovoltaiku a kola auta je totiž napřiklad....

Podle Vás je třeba Elon Musk úplný blbec (a Vy genius) když propaguje svůj dům s fotovoltaikou, svůj Powerpack a svoji Teslu s baterií???? Co nám to tady vykládáte ?

Martin Hájek
18. září 2017, 21:07

Musk určitě není blbec, jen zručný manipulátor. Ve skutečnosti totiž nepočítá s tím, že by v praxi někdo zkoušel nabíjet elektromobil jen z fotovoltaických panelů. Ví, že každý v USA, kdo má na nákup elektromobilu, má ve skutečnosti také připojení k síti, takže může zcela beztrestně neříkat celou pravdu. A on nelže, jenom občas neříká všechno. To není žádné obviňování, já na jeho místě bych se choval stejně.

Ale faktem je, že pokud hodně jezdíte a chcete mít auto stále k dispozici a nechcete být závislý na počasí, tak zkrátka s vlastní baterií v elektromobilu nevystačíte, zejména pak v podmínkách mírného pásu potřebujete sezónní akumulaci - a nebo elektřinu z plynu a uhlí v síti. Což už není tak sexy, ale běžnému Američanovi to nikdy nedocvakne.

C
18. září 2017, 22:49

E. Musk je v poslední době čím dál tím více obchodník, to nezapomínejme a čím dál tím víc, zdá se mi, ustupuje do pozadí a nechává mluvit značku samotnou, asi teď má prioritu hyperdtrubka, byť tam se moc neangažuje, vrtná společnost a space X.

P.S. díval jsem se na nějaké další věci kolem těch DSSC, pěkné, jenom mi to pořád není pár věcí kolem jasných, hlavně kolem těch věcí jako barvivo, co by mělo splňovat, jaké vlastnosti má mít substrát, většinou TiO2, jak tam vlastně funguje, jestli se aktivně účastní fotoefektu, nebo je to jenom kontakt, který má díky tomu že je to jiný materiál než ten druhý, "usměrnit" směr proudu. Nemáte k tomu něco víc než jenom youtube? (Pokud možno trochu lépe stravitelného než složitá skripta či vědecké práce)

C
18. září 2017, 21:09

Problém je to že nevíme, a Vy také nevíte, jak bude realizován celý ten přechod v dopravě, ten může rozbít diagramy, třeba na žádná syntetická paliva nikdy nedojde. Požadavek na CO2 neutralitu ustoupil po dieselgate do pozadí, nahrazuje jej požadavek na likvidaci emitovaných částic, povede to k výraznému omezení spalovacích motorů jako takových a bude jedno jestli do toho lijete ropný benzín, syntetický benzín, nebo diavu. Budou pak do aut montovat palivové články, nebo se tam spíš strčí o něco levnější baterie?

A co stacionární aplikace? Bude se to tam tahat přes paroplyn, palivové články, nebo kombinaci vysokoteplotního článku a parního oběhu? Nebo co když se vyplatí stavět větrné farmy, nebo solární pole na nefoukání/nesvícení s omezováním výkonu? Teď, sám to říkáte, pomalu končí doba výroby za jakoukoliv cenu, pokud bude jedno jestli pojedou 1000h za 60€/MWh, nebo 2000h za 30€/MWh, tak začnou jednat jinak. Teď nemám po ruce ale histogram rozdělení výroby abych byl schopný něco hádat. A pokud tam máte článěk s vysokou účinností tak se zase mění ten diagram.

Promiňte, máme toho tolik že nevíme.

Martin Hájek
18. září 2017, 23:14

Syntetickým palivem jsem rozhodně nemyslel syntetický benzín, to je samozřejmě nesmysl. Měl jsem na mysli vodík (hodně teoreticky) nebo metan případně etanol. Všechny tyto alternativy znamenají ve srovnání s dneškem velmi čistá města. Ale o to ani nešlo, já vůbec netvrdím, že se syntetická paliva prosadí. Tvrdím, že pokud by měla být mobilita založena pouze na OZE, tak se bez syntetických paliv nejde obejít a v tom je ten vtip, protože se Vám zásadně změní pravidla hry i ten slavný Sankeyův diagram. Samozřejmě pokud budete akceptovat, že významná část elektřiny pro elektromobily bude ve skutečnosti z fosilních paliv, tak to je určitě možné a bude to fungovat. Ale není to ten Báječný nový svět, o kterém tu mnozí stále píšou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se