Francie: Nebudeme snižovat podíl jádra na úkor emisí CO2

pro zajimavost president Macron v Davosu prohlasil, ze zavre vsechny uhlene elektrarny a to do roku 2021 (cca 5% Francouzskeho mixu), takze o snizovani jadra uvazovat soucasne nebude

https://www.weforum.org/agenda/2018/01/macron-at-davos-i-will-shut-all-coal-fired-power-stations-by-2021/

Uhlí je ve Francii bezvýznamné, viz obrázek v článku. Co je ale problém: v roce 2016 bylo ve Francii 33 reaktorů starších 31 let (World nuclear industry status report 2016). Takže tato obrovská flotila dosáhne 40 let do roku 2025 (to už bude potřeba odstranit část JE) a 50 let do roku 2035. To už zmizí ve Francii většina jaderných elektráren. Že by postavili do roku 2035 (jako my chceme postavit Dukovany) něco nového?? Už by museli začít a nezačínají. Jen snad za několik let dokončí Flamanville (po mnoha letech odkladů), jako náhradu jejich nejstarší JE, jak psal pan Wagner.

Jediné řešení vidím v urychlené výstavbě větrných a solárních elektráren. Francouzi to vidí podobně.

Francie bude prodlužovat životnost všude kde to půjde.

Kde to nepůjde tak teď 10 let bude dávat střední dotace na poměrně pomalu stavěné větrníky a plyn z bývalých kolonií.

Všeobecně ale bude Francie 10 let vyčkávat, protože se jí totálně nepovedl ten její vlastní návrh reaktoru III+ generace.

Ovšem ví se, že Čína už stavý malý jednoduchý reaktor IV generace, a ten by po těch 10 letech nejspíš zvládla Francie okopírovat s nějakou bezpečností navíc, a sériově pak levněji stavět i jen na vlastním území.

A nebo když Francie počká 15 let, tak může zkopírovat Ruské masově stavěné reaktory IV. generace, co budou používat v maximální míře k pohonu staré vyhořelé palivo, kterého mají nahromaděno kriticky nejvíc na světě právě Rusko, USA a Francie.

Doufám že i ČR počká na reaktory čtvrté generace. Snad nám to zodpovědné osoby potvrdí.

P. Vaněčku, to je ale paradox. Vy o "doufání v reaktory 4. generace v ČR" píšete snad poprvé za tu dobu, kdy tady vykreslujete solárně-větrnou neodvratnou budoucnost.

Martine, kdyby jste k tomu viděl jak se směju pod vousy, když jsem to psal, tak by jste poznal že je to ironie (a současně i mé přesvědčení, že nic takového v seriové výrobě realizováno nebude).

Promiňte, to mi spíš přijde jako mokrý sen, jednak je otázka jestli je bude kdo chtít stavět a pak jestli je Rusko dá z ruky a ani u jednoho si nemyslím že to nastane. To už za pravděpodobnější vidím nasazení nějaké mutované řasy na výrobu biopaliva, levnou výrobu syngasu, nebo chytání uhlíku skrze X kroků do karbidu křemíku s využitím nějaké vysokoteplotní solární pece.

Nemyslete si, Rakousko je masový vrah jaderek, zblblo Němce a teď se vrhá na všechny JE kolem, co myslíte že udělá až se zbaví i těch, jasně že se pustí do dalších zemí :)

Rusko pochopitelně aspiruje na to, že stejně jako reaktory III. generace VVER1200, i jeho rychlé sodíkové reaktory a další reaktory IV. generace budou v budoucnu vývozním artiklem. Stejně tak se na to dívá Čína. Takže opravdu není vyloučeno, že se v Evropě budou tyto reaktory nakupovat a stavět. I když pro Francii by to byla asi docela pohana.

Sodíkem chlazené rychlé reaktory znamenají silné zvýšení pravděpodobnosti jaderné havarie. Domnívám se že co je přijatelné pro ruskou sibiř není akceptovatelné v hustě zalidněné Evropě.

P. Vaněčku, tak to příště doplňte nějakým smajlíkem. Už jsem se lekl, že jste se obrátil "na víru pravou" - JADERNOU :-D

Je to klasický příběh o tom, jak koláč sníst a zároveň ho mít. Je naprosto evidentní, že pokud nahradíme bezemisní zdroj elektřiny kombinací OZE a fosilních paliv (v případě Francie plynových elektráren), tak emise CO2 z energetiky ve Francii vzrostou. No a protože Francie bude vyvážet méně elektřiny, tak vzrostou i jinde v EU. Samozřejmě je to hra s nulovým součtem, protože v EU máme strop na celkové emise z velkých zdrojů, takže z kola ven bude muset buď uhlí v jiných státech nebo průmysl.

Cožpak o to, ono by nevadilo, kdyby to byl plyn vyrobený z přebytků bez- nebo nízkoemisních zdrojů. Ale on není :-)

Martine, to bude v Německu začínat tak za 15 let a plně to bude rozvinuto před rokem 2050. Už jsem o tom psal zde nedávno.

Jak kdysi řekl nějaký pan Keynes: Z dlouhodobého hlediska jsme všichni mrtví.

Teď trochu reality. Francie i na německém příkladu vidí, že odchod od jádra znamená návrat k fosilním zdrojům. Už prohlášení Macrona o tom, že vypínání jaderných bloků bude jen v případě, že to nepovede ke zvýšení emisí CO2, naznačilo pokračování ve využívání jádra. Pokud je informace o zavržení scénáře Watt a Herz pravdivé, tak to znamená v budoucnu poměrně intenzivní budování jaderných bloků. Druhé dva scénáře (například Amper) počítají s tím, že se dokonce produkce CO2 bude dále snižovat, tedy kromě odstavení uhelných zdrojů bude klesat i využívání plynových. Vláda stále předpokládá, že postupně odstavované bloky budou nahrazovat bloky EPR, i když verze EPR-NM, na které se pracuje od roku 2015. Má zahrnout zkušenosti s výstavbou a provozem bloků v Olkiluoto, Flamanville a Tchaj Šan 1 a 2 i budování bloků Hinkley Point C a dospět ke zjednodušení a tím i snížení ceny. Stejný blok (nebo něco mezi současným EPR a EPR-NM) by pak mělo být budováno v elektrárně Sizewell C. Projekt EPR-NM by měl být připraven v roce 2020 a první realizace hotova v roce 2030. Vzhledem k tomu, že do realizací EPR ve Velké Británii je intenzivně zapojena i Čína, lze předpokládat, že využije všech svých zkušeností. Pokud se letos všechny zmíněné dokončované bloky rozběhnou, bude k dispozici značný potenciál odborníků pro výstavbu bloků ve Velké Británii a později ve Francii. Francie má dost daleko přípravu stavebního místa pro dva bloky v Penly. Pochopitelně vše závisí na realitě provozu zmíněných prvních bloků a na tom, jestli budování v Británii bude probíhat lépe než předchozí případy. A také pochopitelně na politických rozhodnutích.

V případě Francie je však, na rozdíl od Velké Británie, pro obměnu jaderné flotily dost času (i když už je třeba rychle a efektivně na tom pracovat). Uvidíme, jestli se to podaří. V každém případě bude mít Francie před očima odstrašující příklad Německa, což by jejím politikům mohlo pomoci v rozhodování.

V případě Francie vzhledem k stáří jejich reaktorů a zkušeností francouzů s jejich "rychlou" výstavbou (pozor: ironie!) dost času není. A od Německa Francie teď "opisuje" větrné a solární elektrárny. Teď už je to levnější a vodních elektráren má Francie na rozdíl od Německa dost.