Německý ministr vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy a plynu
Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
„Co teď bezpodmínečně a okamžitě potřebujeme, jsou signály deeskalace a připravenost k dialogu,“ uvedl Maas na tiskové konferenci v Aténách.
Vývoj ve východním Středomoří přirovnal ke „hře s ohněm“. „Sebemenší jiskra může vést ke katastrofě,“ upozornil.
Podle řeckého ministra zahraničí Dendiase je Řecko připravené k dialogu s Tureckem, bude ale bránit svou suverenitu. Ankara podle něj pokračuje v „provokacích“ a nadále porušuje mezinárodní právo.
Çavuşoglu na druhé straně večer na tiskové konferenci s Maasem Řecko varoval před dalším stupňováním napětí, jinak Turecko udělá „bez zaváhání cokoli, co je nezbytné“. Ujišťoval přitom, že Ankara chce spor řešit dialogem, avšak bez předběžných podmínek kladených Řeckem, napsala agentura Reuters.
Maas k tomu poznamenal, že je jasné, že dialog, ať bude jakýkoli, nebude snadný, nicméně mělo by být nalezeno přesvědčivé řešení. „Potřebujeme viditelné kroky k uvolnění napětí,“ zdůraznil šéf německé diplomacie.
Spor mezi Řeckem a Tureckem vypukl poté, co turecká strana začala s průzkumy kvůli těžbě ropy a zemního plynu nedaleko řeckých ostrovů. V uplynulých týdnech se stále více stupňoval. Podle některých pozorovatelů není vyloučen ani vojenský střet mezi oběma členy Severoatlantické aliance.
Řecko považuje postup Turecka za protiprávní. Jeho chování odsoudila i Evropská unie, která Ankaru vyzvala, aby s průzkumy přestala. Podle Turků ale patří mořské dno, ve kterém vrtali, k tureckému pevninskému šelfu. Mezi oblastí průzkumných vrtů a tureckým pobřežím ovšem leží řecké ostrovy Rhodos a Kastelorizo, upozornila agentura DPA.
Podle německého ministra zahraničí je třeba najít „závazné a mírové řešení“ sporu. V Aténách nicméně zdůraznil, že je Německo i Evropská unie solidární s Řeckem. V Ankaře později mimo jiné konstatoval, že vztahy EU s Tureckem jsou nyní na křižovatce. „Chceme konstruktivní dialog s Tureckem, je to důležitý partrner,“ uvedl. Dodal také, že do konce roku by mělo být jasné, jak se budou vztahy unie s Tureckem dál vyvíjet.
Řecko se podle Reuters rozhodlo v oblasti mezi Krétou a Kyprem zahájit třídenní námořní a letecké cvičení. Ve stejné oblasti se nachází i turecká průzkumná loď Oruc Reis, kterou doprovázejí válečné lodě.
Mohlo by vás zajímat:
Nedivil bych se , kdyby mezi těmito dvěma zeměmi NATO vypukla válka, stejně jako roku 1974. Zajímalo by mne jenom, na čí stranu by se velení NATO přiklonilo, když podle článku 5 mají všechny státy NATO za povinnost jít vojensky pomoci napadenému. Vyšleme tedy naše české žoldnéře na pomoc Turecku či Řecku ?
P.S. Dinosaurus NATO se jen ztěžka vleče.
Česká republika žádné žoldnéře nenajímá. Má vlastní profesionální armádu.
A profesionální voják je co?
viz wiki:
Žoldnéři jsou do konfliktu zapojeni různou měrou a „jsou motivováni k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim stranou, účastnící se konfliktu, přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě Strany“ (Doplňující Protokol 1 k 3. ženevské konvenci ze srpna 1949). Profesionální vojáci, kteří jsou příslušníky pravidelné armády jako dobrovolníci, nikoliv branci, a pobírají za svou službu plat, nejsou považováni za žoldnéře.
Já bych řekl, že profesionální vojáci na zahraniční misi žoldnéři docela jsou.
Žvásty
Tak 1. válka nevypukla , Turecko prostě sebralo turecko-jazyčnou část Kypru po převratu na Kypru aniž by se Řecko jakkoliv vojensky zapojilo, řecká armáda měla sice bojový poplach ale kde nic tu nic . Pro vás možná neznámým faktem může být, že tehdy mělo Řecko v politice kolem Kypru za politické spojence SSSR a Jugoslávii přestože dle Moskvy vládli v Aténách fašisté... ono si stačí přečíst dobový sovětský tisk.Tehdejší Pravda se v tom doslova vyžíval a v Izvěstijích dokonce mluvili o SSSR jako o někom, kdo by měl zachránit situaci:)
2. Současné Turecko aktivně spolupracuje s Ruskem na poli výzbroje a geograficky v Sýrii, ale přitom v Libyi jde čelem proti tamním zájmům Ruska, také v některých bývalých sovětských republikách je Turecko Rusku jako osina v zadku, dokonce vojensky spolupracuje s Ukrajinou .
3. Kypr nebyl v roce 1974 členem Nato, což ovšem znalec historie jako vy muší dobře věďát, kapírujou to loudil ? Možná ještě (ne)vědí, že Nato spolupracovalo s OSN, které se snažilo tou dobou zejména pod tlakem USA, Velké Británie a SSSR celou situaci aktivně řešit, přičemž hlavní část mírových sil tvořili vojáci Velké Británie Kanady ale také Turecka a to již od roku 1964 ... takže nyní již víte, že historie je mrcha složitá ale dá se z ní poučit.
Holt svět je složitej a je celkem jisté, že Turci se do ničeho nepustí, už takhle je jejich armáda na třech frontách a v Libyi proti nim jdou jak Rusové , tak Francie a říká se, že Čína je z Tureckých aktivit také velmi velmi nešťastná ( viz její investice v Řecku nebo v Egyptě) ..
Má to jednu podstatnou vadu na kráse, Turecko šmejdí po zdrojích v zóně, kde nemá co dělat, patří totiž Řecku.
ovšem, ale můj příspěvek se týkal tvrzení o válce v roce 1974, která ovšem nebyl...
To : frank
Lžete. Roku 1960 byl vyhlášen samostatný Kypr, do té doby byl ovládán Británií. Většina obyvatel ale chtěla připojení k Řecku , protože poměr řeckého obyvatelstva byl 4 : 1 k Turkům. V noci z 20 na 21 dubna 1967 proběhl v Řecku puč generálů , kteří měli o připojení Kypru k Řecku zájem a nakonec to také tak vyhlásili. Na to reagovalo Turecko vysláním 36 000 vojáků se 180 US tanky M 47 a M 48 v rámci operace Atilla. Domácí armáda kyperských Řeků s invazní Tureckou armádou prohrávala a tak chunta z Řecka vyslala na Kypr také své řádné vojsko o 2000 mužích. V bitvě u Pantemilii se pak Turky podařilo dočasně zastavit. Teprve v rámci další válečné operace Atilla II Turci vyhráli. V době ukončení bojů stálo proti sobě 42 000 Řeků a 60 000 Turků. Ve válce padlo 1.273 Řeků a 568 Turků. Turci dodnes okupují 36 % ostrova a od roku 1974 tam dopravili svých 150 000 kolonistů. Na Kypru dnes pobývá 30 000 až 40 000 tureckých vojáků.
P.S. Takže válka mezi řádnými armádami Turecka a Řecka skutečně proběhla !!!!! a to tak , že 2000 vojáků řádné řecké armády bylo přepraveno na Kypr, kde se pak střetli s invazními Turky ! Proti Turkům tedy neválčili jenom kyperští Řekové , ale i expediční 2000 sbor pravidelné řádné řecké armády z pevniny.
Než něco napíšete, tak si laskavě ověřte fakta ,jinak ze sebe děláte jen hlupáka. Já čerpám od bezpečnostního experta Martina Kollera. Zvou ho i do debat na ČT 24.
Trosku mi unika cemu se muzeme priucit z historie?
Turkove tedy opet nebudou respektovat suverenitu Recka a budou si delat co chcou. Pouzijou klidne armadu a prekonaji chaby vojensky odpor Recka?
Co teda s tim?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se