Domů
Energetika v zahraničí
Nízká spotřeba elektřiny v Británii vede k vyšším nárokům na řízení soustavy
Offshore větrná elektrárna

Nízká spotřeba elektřiny v Británii vede k vyšším nárokům na řízení soustavy

Ve spojené království se zavedenými opatřeními proti šíření onemocnění COVID-19 klesla spotřeba elektřiny ve srovnání s běžným stavem zhruba o pětinu. To s sebou přináší rostoucí nároky na řízení soustavy a zvyšuje provozní rizika. Prudký pokles spotřeby odráží uzavření mnoha podniků a průmyslových areálů, které byly nuceny kvůli pandemii omezit nebo úplně zastavit provoz. Informaci uvedl server Financial Times.

”Za dvacetiletou historii provozu je takto nízká poptávka po energii bezprecedentním případem,” okomentoval stav Tom Edwards, britský odborník na energetiku.

Provozovatel britské přenosové soustavy, společnost National Grid, uvedl, že krátká období, kdy je spotřeba nečekaně nízká, zvyšují provozní rizika. V extrémním scénáři by se mohlo jednat o rozsáhlejší výpadky.

National Grid musí udržovat frekvenci soustavy v rozmezí 49,5 Hz až 50,5 Hz. Poslední případ rozsáhlejšího výpadku ve Spojeném království nastal v srpnu 2019, tenkrát hodnota klesla na 48,8 Hz. Nyní naopak hrozí překročení horní hranice.

Řídící centrum přenosové soustavy ve městě Wokingham používá několik způsobů jak výkyvům frekvence předejít. Britové tak například platí větrným farmám, aby přerušily výrobu nebo exportují energii do Evropy podmořskými kabely. National Grid také uzavřela dohodu s francouzskou společností EDF o snížení produkce z jejich jaderné elektrárny Sizewell B v Suffolk na západě Anglie.

Rostoucí podíl OZE a úbytek konvenčních zdrojů

Situaci nepomáhá ani současně počasí, které je příznivé pro výrobu solárních a větrných elektráren. Data National Grid ukazují, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny dosáhl v minulém měsíci až 60,5 %.

“Britská síť není přizpůsobena pro tak velký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě. Soustava je stabilní při podílu OZE okolo 50 %,” uvedl Paul Verrill, výkonný ředitel poradenské společnosti EnAppSys. Pokud podíl obnovitelných zdrojů přesáhne 50 %, National Grid musí začít platit větrným farmám za odpojení ze sítě.

Soustava byla navržena okolo elektráren na fosilní paliva, jejichž setrvačné hmoty zmírňují šoky výkonových změn, jejich odstavování a nahrazování obnovitelnými zdroji energie klade vyšší požadavky na řízení sítě, zvláště pak v období nižší spotřeby elektřiny.

“Nebojím se blackoutu, ale spíše nárůstu cen elektřiny, protože všechny větrné elektrárny, které budou muset přerušit provoz, budou požadovat kompenzaci,” dodal Edwards.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(49)
Karel Š
12. květen 2020, 21:16

pane Vaněčku, co vy na to?

Jaroslav Studnička
12. květen 2020, 21:42

Teda, vy dráždíte hada bosou nohou, jak se říká...:-)

Josef
12. květen 2020, 21:54

Nevím co pan Vaněček, ale je to právě ta mez od které začíná cena OZE rychle stoupat a to UK má velmi stabilní vítr a hodně přímořských elektráren. Je to samozřejmě otázka dalšího vývoje v budoucnu dojde v UK k rozvoji tepelných čerpadel k vytápění budov a ohřevu TUV zvedne se spotřeba el. energie více v noci než přes den. K tomu dojde k rozvoji el. mobility, což opět způsobí růst spotřeby a možností řízení sítě na straně spotřeby. Vzhledem k tomu, že jejich větrné el. jsou poměrně stabilní pak odhaduji, že oni dosáhnou nějakých 80 % podílu OZE na spotřebě, něco bude jádro a zbytek plyn. Samozřejmě, že ropu a plyn budou ještě dlouho používat v dopravě a vytápění budov. Tato strategie má ovšem jednu chybu a to je zranitelnost bude stačit vlna mrazů k tomu slabý vítr a budou mít problém, protože spotřeba prudce vzroste a výroba poklesne síť na takové zatížení nebude ani stavěná, to způsobí výpadky, časem se tento problém bude zvyšovat, protože čím více budov bude vytápěno tepelnými čerpadly tím větší problém to bude. Část budov bude muset mít hybridní vytápění - tepelné čerpadlo x plyn kdy distributor bude moci tepelné čerpadlo odpojit a nebo se odpojí při nízkých teplotách samo a přepne se na kotel - samozřejmě toto celý systém značně prodraží a nedělám si iluze, že to budou řešit před tím něž zažijí black-out a nebo jeho mírnější podobu... nicméně můj odhad je příznivý oni mají jedny z nejlepších podmínek pro využití větru na světě, takže snížení emisí o 90% k roku 1990 do roku 2050 bych u nich viděl jako reálný ekonomicky dosažitelný cíl.

Jan Veselý
13. květen 2020, 16:57

Někdo se před problémem podělá, někdo začne snít o starých zlatých časech, kdy nebyl. Ale tihle lidé jsou v této situaci bezcenní. Velmi cenění budou naopak technici, kteří přijdou s funkčními nápady jak celou věc řešit.

Josef
14. květen 2020, 00:04

Jo čekáte od techniků zázrak - tj. že si udržíte svůj životní standart nebo bude dále růst a s využitím nestabilní energie živlů a to ještě levně. Základní vlastnost techniky -( kdybyste jí studoval tak byste to věděl) je, že neumí obejít fyzikální zákony. Něco umíme trochu ošidit nebo přizpůsobit, ale žádné zázraky se dělat nedají. Z rozptýlené nestabilní energie větru a slunce nebude nikdy levné udělat koncentrovanou energii umožňující odběr dle potřeb společnosti. Někde to bude méně drahé někde více a někde příšerně, ale celkově na to spotřebujete více betonu , železa ,mědi, kobaltu , lithia a dalších prvků než na jaderný zdroj. Ta devastace povrchu planety díky OZE bude mnohem větší než je dnes při používání fosilních paliv.

A pokud si někdo myslí že spálením zeleného stromu vyrábí zelenou energii, pak opak je pravdou.Jinak samozřejmě najdete mnoho techniků, kteří vám to slíbí samozřejmě je musíte zaplatit....

Carlos
14. květen 2020, 17:33

Josefe, vůči panu Veselému se pouštíte teď trochu na tenký led ... ;)

Tak třeba první věc, která takového technika co to má vyřešit, napadne je, po tom co zajde na pivo s ekonomem, že cena ze systému je vlastně vážený průměr, nebo ještě lépe že bude-li měření po vteřinách a cena také tak bude, bude stačit podělit napočítanou sumu odebranou hodnotou energie.

Pak si vezme nějaký požadavek na stabilitu, grafy odběru, osvitu, větru..., udělá si soupis toho co se dá použít a začne vymýšlet nějaký model aby to fungovalo.

Pak jde znovu na pivo s ekonomem a budou se snažit dopídit skutečné technologické ceny z daných OZE, ne toho co se objevuje v aukcích, protože tam jsou započtena různá rizika z nevýroby atd. Pak se zase vrátí a začne ten systém upravovat a stráví nad tím třeba měsíce. Nakonec zavolá zase toho kamaráda ekonoma, domluví se a jedou na víkend dělat k ekonomovi na jachtu (čti chatku s nafukovacím člunem na jezeře (čti vesnickém rybníce), protože se holt do Thajska nedostanou) závěrečný návrh a zprávu.

Pokud máte technologickou cenu proudu, tedy takovou která je očištěna od rizika z nevýroby, 40€, akumulace X potřebuje k umoření a zisku přidat 50€ (pro jednoduchost je n=1) vyrábíte jednotky ze kterých se jedna spotřebuje přímo a druhá přes akumulaci, je výsledná cena ze systému 65€. Not good, not terrible.

Takže z pohledu ceny tu problém být nemusí.

P.S. Kdyby byly konvenční elektrárny opravdu schopné dodávat podle potřeba odběratelů (Ať pro lid nezapomínáte na lidi), tak nebudou prudit s odběrovými diagramy.

Milan Vaněček
13. květen 2020, 18:23

Pane Karle Š., už několik let tady tvrdím, že to co říká kolega Wagner o OZE jsou nesmysly. Tvrdíval, že tak do 10% OZE nebudou problémy se sítí, pak to zvednul snad na 20%, i v době kdy jsem argumentoval třeba Dánskem s VtE blížícími se 50%. (bavíme se teď o zemích které nemají dominantní vodní elektrárny, jako je tomu v Norsku, Švýcarsku, Švédsku či Rakousku).

No a teď vidíte praktický experiment v Britanii, cituji: " Soustava je stabilní při podílu OZE okolo 50 %,” uvedl Paul Verrill,..."

no a Němci nedávno ukázali že jejich soustava je stabilní i při 2/3 vyráběné elektřiny z větru a slunce.

A to se sítěmi, které máme nyní. Takže pro země jako ČR nebude žádný problém se sítí ještě po desítky let, náš podíl FVE a VtE je směšně nízký, cca 3%.

A samozřejmě země jako Německo nejsou zeměmi co křičí: "to néééjde" a pomalu začaly budovat sítě co budou stabilní i při podílu OZE 70-80%. Mají na to aspoň 20 let, to určitě zvládnou.

Problém vidím jen v tom, že každý stát může budovat jen to na co má peníze (nebo do čeho investoři jsou ochotni investovat). Němci na Energiewende peníze i technické schopnosti mají, i když o tom pan Wagner a většina lidí zde roky pochybovali.

Ale my už jsme nezvládli fotovoltaiku v době padajících cen (2009-10, to byla ta doba na learning curve, kdy křemíková fotovoltaika přešla z výroby článků z odpadního monokrystalického křemíku, který nebyl vhodný pro výrobu integrovaných obvodů, na masivní (a levnou) výrobu křemíku určeného výhradně pro fotovoltaiku. Proto ten zlom na "learning curve" a pád cen.

No a teď chystáme další tunel na finance ČR. Stavbu stále dražších a v EU v rozumné době a za rozumné peníze nepostavitelných JE.

To je problém české energetiky.

A řešení: nestavět nové jádro, pomalu ubírat nadbytečné špinavé uhelné elektrárny (do roku 2045), rozvíjet programy na šetření (vodou, teplem, v průmyslu) a pozvolna, opakuji pozvolna a bez přímých dotací (přes aukce, PPA, s preferenčním přístupem) přecházet na OZE (až se pro nás dostatečně zlevní) a plyn (bez navýšení spotřeby, z vyššího využití=kogenerace a úspor ze zateplení budov).

Ale já se toho už nedožiju. Situaci v ČR ovlivnit nemohu a ve světě je už rozhodnuto, OZE jsou jediná existující alternativa fosilním zdrojům, nejsou žádná fantasmagorie jako jsou jaderná fůze či rychlá a levná a bezpečná výstavba JE.

Jan Veselý
13. květen 2020, 19:17

Tak trochu mi to asociovalo Václava Smila a jeho výrok z knihy Fakta a mýty o energetice (2011), že cena FV panelů by do 10 let, tj. dodnes, klesnout na polovinu, do 2035 na čtvrtinu z tehdejších ~4 USD/W. V roce 2020 je velkoobchodní cena panelů (bez dopravy) ~0.2 USD/W, tj. 20x nižší.

Ani se nedivím, že Bill Gates prodělal majlant na mnoha projektech v energetice, když dá na rady tohohle "guru". Jen to totiž ukazuje, že pan Smil neměl hlubší povědomí o důvodech tehdejší stagnace cen panelů a nepochopil věci okolo zkušenostní křivky.

Jan Veselý
13. květen 2020, 19:19

Obzvláště pikantní je, že Smil vycházel z dat v roce 2008 a v době, kdy kniha vyšla (2011), už bylo tohle tvrzení akorát k smíchu, o českém překladu (2013) ani nemluvě.

Milan Vaněček
13. květen 2020, 20:08

Pane Veselý, možná to může vysvětlit tahle nejnovější learning curve z ISE Freiburg

https://www.google.com/url?sa=i&url=https%3A%2F%2Fwww.pv-magazine.com%2F2020%2F04%2F28%2Fsolar-costs-set-to-continue-falling-according-to-itrpv-roadmap%2F&psig=AOvVaw3_OjOnJHhb5Pi5PribEAG5&ust=1589478335073000&source=images&cd=vfe&ved=0CAIQjRxqFwoTCNik7qyysekCFQAAAAAdAAAAABAD

resp dejte do Googlu: Lernkurve Photovoltaik 1976 bis 2020

V době od 3 do 10 GW celkově vyrobených FV článků cena stagnovala (do roku 2008), protože začala být nouze o odpadní materiál z Si ingotů (špička a konec neměly dobrou kvalitu pro integrované obvody a používal je solární průmysl) a nové výrobní kapacity pro levný křemík jen pro solární průmysl nebyly ještě vybudovány.

V té době si lidé jako Smil mohli myslet, že už cena dolů moc rychle nepůjde. Insiders ale věděli, že je to jen episoda nedostatku.

No a od té doby následuje ještě rychlejší pokles cen než podle přímky na learning curve. Fyzikální hranice účinnosti jsou ještě daleko....

Líbí se mi jak Smil přemýšlí globálně, v souvislostech, ale samozřejmě insider informace z fotovoltaiky ani z jaderného výzkumu asi neměl dostatečné.

Pro fotovoltaiku byl důležitý impuls, že se investoři rozhodli riskovat a vybudovali obrovské výrobní kapacity pro levný křemík pro fotovoltaiku.

V současnosti je nejdůležitější impuls ten, že Čína investuje (a je tam mnoho takových společností) do robotizovaných "Gigafactories", které vyrábí/budou vyrábět každá přes 10 GW fotovoltaických článků/panelů ročně.

A třetí trumf v rukávu budou za 5 let tandemové účinnější články křemík-perovskit.

Ještě je čtvrtý trumf v rukávu, ale to až příště....

Martin Hajek
13. květen 2020, 21:29

Jako obvykle si pan Veselý s panem Vaněčkem vystačí, ale k tématu článku nějak stále ani ťuk... :-)

Milan Vaněček
13. květen 2020, 21:46

Promiňte, občas neodolám touze Vás trochu vzdělávat ve fotovoltaice.

Josef
14. květen 2020, 00:10

Jenže cena výkonové elektroniky a akumulace je taková že FV el. se stále nevyplatí - vinu na tom u nás má i špatná legislativa, kdy není reálně možné využívat síť jako akumulátor a platit za to rozumnou cenu....

Martin Prokš
13. květen 2020, 20:59

Dobrý den,

Nejsem sice pan Wágner, ten se umí obhájit sám, ale ta čísla cca sedí. Ono je to totiž asi tak přibližně.

Do 10 procent jsou OZE jen doplněk kterému se nemusí nic podřizovat. Nad těch cca 10% už začínají problémy, musí se řešit neplánované zdroje a přetoky, zvýšené náklady na regulaci a řízení sítě, akumulaci, potřeba posilovat linky, ... 50% OZE už vyžaduje zásahy a náklady opravdu brutální. A když jich je už víc než řiditelných zdrojů, pak zákonitě hrozí momenty, kdy neřiditelné změny výroby budou tak rychlé a hlavně masivní, že to nebude možné kompenzovat a chvílema převládne surová fyzika...

Milan Vaněček
13. květen 2020, 21:42

Pane Prokš, jaké "brutální zásahy a náklady" museli provádět Němci teď v dubnu když některé dny dosahovala jejich výroba elektřiny z OZE přes 70% ???

Martin Hajek
14. květen 2020, 13:33

Německo se ohledně zajištění setrvačnosti a zkratových výkonů může stále spolehnout na své sousedy, zejména na jadernou Francii a Belgii, uhelně-jaderné Česko, uhelné Polsko. Tam všude je totiž stále zcela rozhodující podíl elektřiny vyráběn na klasických točivých strojích, pane Vaněčku. Bez těchto zemí, by Německo bylo úplně v p****i.

Martin Prokš
15. květen 2020, 10:18

Dobrý den

Jen letmým pohledem na agorameter a pohledem na rozdíl mezi výrobou a spotřebou je jasné, že neustále měli neplánované nerovnováhy které museli operativně řešit exportem a importem. Dále neustále měnili výkon řiditelných zdrojů o desítky procent aby ty nerovnováhy nebyly ta šílené. O ceně kterou dostali za export (případně i platili za to že si ho někdo vezme) a ceně importu nemá smysl mluvit.

To se muselo projevit velkými přetoky uvnitř sítě, které byly jen obtížně předvídatelné na čas více než několik hodin - velký tlak na řízení sítě a zajištění její spolehlivosti.

Dále nucené omezování a odstavování řiditelných zdrojů znamená platit jim za to. Ať již formou kapacitních plateb, nebo nasmlouváním velkého objemu regulační energie, nebo placením penále za omezení elektrárny pod kontraktem.

Dokud to zvládají, tak nic na první pohled není vidět. Až na stále rostoucí poplatky na fakturách za řízení, regulaci a rozvoj sítě a rostoucí příplatky za OZE.

Karel Š
14. květen 2020, 08:13

P. Josef (14.5. 00:04) napsal naprosto dokonale - z rozptýlené nestabilní energie nebude nikdy (doplnil bych - v horizontu 10-15 let minimálně) levné udělat koncentrovanou energii umožňující odběr dle potřeb společnosti...a současně i souhlasím se jeho větou, že je vcelku iluzorní předpokládat, že si udržite životní standard s využitím nestabilní energie a to ještě levně.

To je meritum věci - nezpochybňuji Vám, že technologie FVE udělala obrovský technologický krok vpřed a současně obrovský finanční propad. Ale fyzikální zákony neobejde - bude vždy nestabilní. Stejně akumulace (primárně myslím baterie, případně P2P) - dokud nenastane stejný pokrok technologický pokrok a stejný cenový propad jako u FVE není šance. A řekněmě si narovinu - v oblasti baterií skutečný průlom v technologii není ani v laboratořích natož v praxi. Takže musíte stále mít pohotové výkonové zálohy - dnes plyn. A opravdu si myslíte, že se najde investor, který vybuduje plynovou zálohu s CAPEX mld. Kč s vizí, že bude vyrábět řádově stovky hodin ročně? Ano najde, ale pouze za podmínky, že mu někdo bude platit i za čas, kdy záloha stojí - a nebudou to malé částky. A v dnešní době hysterčení kolem CO2 už bude i tak těžce uvažovat, jestli do toho půjde. A hádejte kdo všechny tyhle "tanečky" se zálohami zaplatí? I kdyby výrobní cena FVE byla nula a účinnost 100% nemáte technologii, které v podobných cenových hladinách řeší zálohy. Výsledek? Finální spotřebitel vždy bude platit celé portfolio služeb podle kvality - chceš nestabilní zdroj a snížíš svůj životní standard? Pořiď si FVE na barák a "užívej si". Chceš stabilní dodávku bez omezení komnfortu? Zaplať dodavateli. Toto je realita úměrná technice a nepředpokládám změnu v horizontu 10-15 let, nebo do revoluce v oblasti akumulace. A pozor - bavíme se jen o elektřině - teplo je o 2-3 stupně vyšší level.

Obecně jsou nejhorší "obchodníci s deštěm" aneb slíbit není hřích - od zelených krabiček oddělujících v zásuvce špinavou EE od zelené, po prodejce FVE, kteří Vám garantují světlé zelené zítřky s nulovými fakturami za EE

Karel Š
14. květen 2020, 12:46

...můj příspěvek z 14.5. - 08:13 byl reakcí na p. Vaněčka 13.5. 18:23...

petr
12. květen 2020, 22:29

Taková parafráze...

Revoluce požírá své vlastní děti...

Je to přesně o tom, až všichni si nainstalují na snad i kurníky panely tak v jeden okamžik neodeberou z veřejné sítě ani kWh ale někdo to bude muset zaplatit a ten někdo jsme všichni...

Tedy čím více OZE tím větší nestabilita a následně růst ceny komodity...

a pak jednou bude pod mrakem a co pak - spustíme plynové elektrárny na pár hodin v týdnu a veškerý zisk se roztaje za platby za okamžitý příkon - kapacitu...

v GB to už tak s politováním se stalo..., ale z opačného gardu, avšak se stejným výsledkem...

Josef
12. květen 2020, 22:36

Ano dobře jste vyjádřil ten problém tj. že síť a zdroje musí být stavěny na max spotřebu. Přechod energetiky na el. energii není ve výsledku nic levného, ale je to ekologické.

Martin Hajek
13. květen 2020, 08:25

Co je ekologického na odstavené větrné elektrárně, která na výstavbu spotřebovala tuny oceli a betonu?

Jan Veselý
13. květen 2020, 16:53

To, že když vyrábí, musí ty smradlavé uhelné a plynové elektrárny stát. Na ty taky padla kopa betonu a oceli a ještě navíc hulí do ovzduší znečištění a látky, které mrší klima.

Bob
13. květen 2020, 21:27

Teď jste to pane Veselý napsal správně:

Máme-li postavené VtE na které se spotřebuje (na vyrobenou MWh) hodně betonu a oceli a nefouká, musíme mít navíc postaveny i plynové (uhelné raději vynechme) elektrárny na které také padne hodně betonu a ocele.

Navíc ty záložní plynové budeme muset platit i v době, kdy nebudou vyrábět za to, že jsou v záloze.

Kromě toho budou plynové závislé na volatilní ceně ZP a když budou vyrábět, budou produkovat C02, ale i NOx.

Celé to bude drahé, protože to nakonec vše zaplatí zákazník, ale VtE se budou chlubit nízkou cenou silové EE a LCOE, zvláště, budou-li současně dostávat dotace a mít přednost dodávek do sítě.

U FVE je pak situace ještě horší s ohledem na to, že nevyrábějí (na rozdíl od VtE) prakticky nic v době nejvyšší spotřeby EE.

St
14. květen 2020, 10:11

To máte naprostou pravdu. Ale ještě máme tu JE, které nic do ovzduší špatného nevypouštějí. Tedy pokud nepovažujete za závadnou vodní páru, která vzniká při chlazení.

Martin Hajek
13. květen 2020, 08:26

Ano, Británie je pěkná laboratoř, kde pokusy na lidech v praxi ukazují, co je technikům dávno známé, ale někteří politici a zelená hnutí to stále nechtějí slyšet.

Curo
13. květen 2020, 05:21

Tarify a ceny za odběr El. Energie se musí více přizpůsobit výrobě. Levná cena vám bude zvyšovat poptávku a umaže přebytky ve výrobě. Vysoká cena taky stabilizuje síť. M

Martin Hajek
13. květen 2020, 08:23

Vůbec jste ten článek nepochopil. Británie nutně potřebuje v soustavě setrvačné hmoty roztočených strojů, protože tento setrvačník pomáhá tlumit výkyvy frekvence. Bez toho se ta soustava prostě nedá řídit, protože změny frekvence jsou příliš rychlé a jakmile překročí kritickou hranici, která je dost nízko, tak se klasické elektrárny odpojí, aby se nepoškodila soustrojí a země jde do blackoutu.

Carlos
13. květen 2020, 11:15

Neposkytují to stejné i všechny asynchronní motory pracující přímo ze sítě? Každopádně by se to možná dalo řešit třeba rotačními kompenzátory.

Martin Hajek
13. květen 2020, 16:26

Ne neposkytují, potřebujete synchronní stroj. Ano, dalo by se to řešit třeba rotačními kompenzátory, ale musel byste jich mít tolik, aby nahradily rotující hmotu těch odpadlých turbín a generátorů (zpravidla na jedné hřídeli jako jeden setrvačník), takže docela hodně :-). A musel by je někdo zainvestovat a pak platit energii pro jejich permanentní udržování v rotaci.

Jan Veselý
13. květen 2020, 16:54

Tak mi tedy vysvětlete jak mohou existovat minigridy, které spolehlivě fungují i bez roztočených strojů. Zázrak?

Carlos
13. květen 2020, 17:43

Možná tam je právě ten zakopaný pes, pokud tam nedodává žádný rotační zdroj, tak to budou držet měniče, možná tam budou klesat napětí.

Martin Hajek
13. květen 2020, 21:34

Pane Veselý, minigridy určitě existovat můžou, a frekvence v nich vesele lítá (pokud nejsou stejnosměrné). Jenomže tam právě nemáte zase točivé stroje, které jsou na výkyvy té frekvence dost citlivé. Paralelní spolupráce v rozlehlé síti je úplně jiný příběh než jeden minigrid s jedním zdrojem. Ve velké síti máte velmi tvrdá pravidla pro frekvenci, jinak se ta síť prostě nedá udržet pohromadě. Brzy to zjistí celá EU.

Carlos
13. květen 2020, 23:25

Pane Hájku,

sinusovka je ve statickém měniči generovaná nejspíš přes nějakou PWM za kterou bude nějaký RLC filtr, frekvenci bude držet nějaký čip který asi bude napájený přes nějaký 78xx, takže asi nebude podle zátěže tento mikrogrid uhýbat po stránce frekvence, ale bude se mu spíš hýbat napětí. Jenže před výstupním můstkem bude asi zase nějaký regulátor napětí, který na jeho změnu bude reagovat. Takže zbývá úbytek na tranzistorech a filtru a pak chování DC zdroje, který to napájí.

Ale je to zajímavá otázka jak by se chovala síť v momentě kdy se pro počet měničů bude muset opustit regulace frekvence (měniče se udrží samy na těch 50Hz +- občasný překmit některého z nich) a bude se muset přejít na jiný způsob.

energetik
14. květen 2020, 00:21

I v ČR již existuje několik mikrosítí a to i bez synchronních generátorů.

http://www.enviweb.cz/rss/200015

http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4977

Napětí v mikrosítích je až překvapivě stabilní oproti distribuční síti, prakticky jde jen úbytek napětí na vodičích, ale protože je to většinou v jednotkách km, tak to lítá třeba jen +-2V, spíše záleží ve kterém místě se měří a jak jsou nadimenzované vodiče.

Frekvence kolísá přesně dle specifikací a požadovaného nastavení. Hlavní střídač (vůbec nezáleží na jeho výkonu) určuje frekvenci soustavy a simuluje chování synchronního generátoru frekvenčním posuvem. Tedy při nadbytku energie zvyšuje frekvenci a to reagují regulátory přebytečné energie a následně i zdroje.

Vše lze prakticky libovolně nastavit a bez omezujících setrvačných hmot s pomalou odezvou.

Nejčastěji se používá nastavení frekvence 50-52Hz takže je to i v souladu s PPDS přílohou č.4.

A koho by v dnešní době trápil třeba 1Hz navíc? Hodiny nebo gramofon odvozený od síťové frekvence by se dal nají snad ještě v nějaké muzeu.

https://www.fronius.com/cs-cz/czech-republic/solar-energy/vyrobky/off-grid-systems/%C5%99e%C5%A1en%C3%AD/syst%C3%A9mov%C3%A1-%C5%99e%C5%A1en%C3%AD/%C5%99e%C5%A1en%C3%AD-fronius-microgrid/%C5%99e%C5%A1en%C3%AD-fronius-microgrid

Martin Hajek
14. květen 2020, 10:02

Milý energetiku, já Vám ty mikrogridy neberu, opravdu v nich nemusí být synchronní stroj, to nikdo netvrdil. Ale propojená síť EU je úplně jiný příběh. Zkuste si o tom něco nastudovat, než budete přenášet mikroúroveň na tu makro, což v tomto případě jednoduše nefunguje. Ano, pro konečné spotřebitele zpravidla o 1 Hz víc nebo méně nic neznamená, ale pro soustavu jako celek už svítí červené světlo a dispečeři se dost potí. Buď tomu věřte, nebo si o tom musíte něco nastudovat, jinak je další diskuse a argumentace mikrogridy úplně zbytečná.

energetik
21. květen 2020, 23:53

Tak už to máme i na papíře od odborníků a snad to bude brzy schváleno a oficiálně povoleno i v ČR. Viz. připravované PPDS č.4 v konzultačním procesu na vebu ERÚ, strana 44.

"9.2.2.7

Umělá setrvačnost

Schopnost poskytování umělé setrvačnosti je vyžadována po nesynchronních výrobních modulech B2, C a D.

Výrobní moduly musí být připraveny na aktivaci umělé setrvačnosti v případ potřeby s ohledem na rozvoj

elektrizační soustavy. Aktivace funkce umělé setrvačnosti bude na základ požadavku provozovatele přenosové soustavy. Posouzení dostatečnosti setrvačnosti v soustav bude v periodě 2 let dle Nařízení komise EU 2017/1485

(SOGL) l.39 [5]."

Takže je naděje že se konečně tato funkce bude využívat i u "nesynchronních" zdrojů.

Jan Veselý
13. květen 2020, 17:02

Tady si pletete pojmy a dojmy (resp. zaměňujete mezi sebou problém a jedno z jeho možných technických řešení). UK potřebuje (jako všichni) v soustavě něco, co drží rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Historicky to dělaly, tak nějak neplánovaně, rotory turbín tepelných elektráren. Ale neexistuje jediný principiální důvod, proč by to nemělo jít jinak. Už jen proto, že po světě existují tisíce mini- a mikrogridů, které se bez rotující hmoty bez potíží obejdou.

Ivan Novák
13. květen 2020, 18:26

Nejsem v tom vycvičen, ale co jsem okoukal: nezávislá malá síť zkraty buď neřeší, prostě vypne - obsluha izoluje zkrat - zapne, nebo je ta síť a záloha jejího zdroje relativně velmi robustně dimenzovaná, takže, ve výsledku, nepostižené prvky zkrat přežijí bez poruch. Takto velkoryse dimenzovat zálohy ve velké síti by bylo příliš drahé, prvky je nutné je mít dost dobré na to, aby se "nepohádaly" dříve, než je zkrat zlikvidován. Jak si před nedávnem v Londýně vyzkoušeli, složitá síť, obsahující co do velikosti a umístění významné řízené objekty ne zcela charakterizované nebo s trojkou z P-Q chování, může na banální zkrat vedení ZVN reagovat nepředvídaně, automatika sice zkrat v předepsaně krátké době oddělí a celkovou zátěž vybilancuje, ale frekvence se mezitím rozkýve tak, že síť nutno rozdělit a současně v defektem postižené oblasti všechno zhasnout, aby se to nerozbilo, a znovu oživovat, v postupných krocích, kdy regulace udrží rovnováhu výroba-spotřeba v potřebné toleranci.

Martin Hajek
13. květen 2020, 21:40

Pane Veselý, já nepopírám, že to může jít i jinak, buď obrovskými baterkami nebo spoustou velkých setrvačníků, ale v každém případě to, co je teď vlastně zadarmo a nikdo za to zatím zvlášť neplatí, bude najednou mít velkou hodnotu a bude to velmi drahé - je to jako s tou solí nad zlato :-). A právě třeba i tento náklad je potřeba připočítat na vrub růstu podílu elektřiny z OZE, což zatím nikdo nedělá a Vám podobní jedinci se neustále ohání LCOE fotovolatických a jiných elektráren s občasnou výrobou. Minigridy se bez toho obejdou, rozlehlá sít s paralelním provozem tisíců zdrojí, z nichž podstatná část jsou stále rotující stroje prostě ne. S tím se smiřte, to je fyzika.

Vladimír
13. květen 2020, 10:36

Síť UK je oddělená od sítě EU. Dokud nebudou OZE zdroje pracovat se stejným systémem regulace jako má síť EU budou zde problémy pokračovat. Standardně pracují zdroje s 5% nerovnoměrností. Klasické zdroje tento požadavek zvládají. OZE zdroje co vyrobí to dodají. Energetika EU to zvládá vzhledem k velikosti systému propojených zdrojů.

Milan Vaněček
13. květen 2020, 18:31

Ano, samozřejmě to energetika v EU zvládá, viděli jsme to na příkladu Německa v letos v dubnu, kdy VtE a FVE pokrývaly dvě třetiny Německé spotřeby a ceny elektřiny šly rekordně dolů.

Martin Prokš
13. květen 2020, 21:04

Ano, ceny šli rekordně dolů. Němci jimi prosili na kolenou ať si tu zku**enou přebytečnou energii někdo vezme a rádi mu za to ještě zaplatili. Hlavně když ji odebere/odčerpá aby se jim nesesypala síť...

Martin Hajek
13. květen 2020, 21:44

Pokles velkoobchodních cen ovšem právě ten v článku uvedený problém vyvolává, protože právě vytlačuje ty točivé stroje z trhu a provozovatel přenosové soustavy je tam zase musí vracet a platit větrníkům, aby nevyráběly, aby se mu ta síť nezhroutila. Zkusil jsme to vysvětlit polopatě, třeba to teď už pochopíte.

Ivan Novák
14. květen 2020, 12:02

Ještě si přiložím polínko, zvědavost mi nedá: nevíte někdo o výpočtu porovnávajícím dynamiku německé sítě s nynějšími velmi kapacitními linkami na okolní soustavy, v nichž je spousta točící se inerce, a bez nich? Typicky v nějakém letošním větrném dni a se zkratem v rozvodně Redwitz (někdy přes ni teklo i 5 GW). Jestli byli autonomně odolní proti takové poruše, v duchu se jim omluvím.

Milan Vaněček
14. květen 2020, 16:42

To je zajímavé a možná i charakteristické pro diskuse zde: stát (Německo) který má přes 40% elektřiny z větru a slunce, některé dny i přes 70%, umí problémy řešit, má jednu z nejstabilnějších a rozhodně nejméně poruchových sítí v EU.

Na druhé straně "experti" ze státu, který z intermittentních zdrojů (vítr, slunce) má jen ubohé 3% elektřiny, jsou největšími experty, jak něco "nééjde".

Není toto důvodem zaostávání našeho průmyslu? Jedním z důvodů??

Neměla by se částečně změnit výuka na ČVUT a VUT, aby z nich vycházeli inženýři, kteří už rozumí nejnovějším technologiím? Jako je to v Německu, Nizozemí, Švýcarsku, když chci jmenovat země, jejichž technické university dobře znám. A pro ty starší by naše technické university měly zřídit doškolovací kurzy.

Martin Hajek
14. květen 2020, 17:57

Pane Vaněčku, to opravdu není otázka porozumění nejnovějším technologiím, ale porozumění otázce fungování a řízení propojených soustav v elektroenergetice. To se třeba na ČVUT za mých časů učilo celkem dobře a je to platné dodnes, protože je to fyzika. Že Vy jste se to nikdy neučil a nerozumíte tomu neznamená, že to neexistuje. A jak jsem psal výše, problém je jistě řešitelný a není to žádná raketová věda, ale prostě za cenu značných nákladů, které je třeba připočítat na vrub zelené transformace. To je vše. Takže jde to, ale dře to a stojí to fůru peněz, to je celé sdělení. Pokud k tomu máte něco relevantního tak sem s tím, na další trolení reagovat už nebudu.

Milan Vaněček
14. květen 2020, 19:39

Pane Hájek, mě nemusíte přesvědčovat co je fyzika. Jsem rád že jste shledal problém řešitelným. Já jako experimetální fyzik jsem shledal totéž, vidím, jak Němci řeší 10x větší problém v jejich 10x větší energetice, který ti malí nazývají "neřešitelným", "stojí to fůru peněz" (pozn. stojí to mnohem méně než bude Francouze stát jaderná náhrada jejich stárnoucí flotily JE-zase, jako experimentální fyzik pozoruji, analyzuji, a vidím výsledky=Flamanville).

Já jsem téma diskuse okolo tohoto článku nevytrolil, naopak, byl jsem hned na úvod vyzván a požádán o názor.

Tak jsem ho řekl a nemám co dodat.

St
15. květen 2020, 09:10

Pane Vaněček, odkud víte kolik bude stát Němce řešení jejich energetických problémů a kolik za to zaplatí Francouzi?

Předem děkuji za Vaši odpověď.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se