Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Pandemie koronaviru urychluje podle zahraničního serveru The Guardian ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.

Rob Jackson, předseda organizace Global Carbon Project zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.

Ve Spojeném království se oběšla výroba elektřiny bez uhlí po dobu 35 dnů, což je nejdelší nepřerušené období od začátku průmyslové revoluce před více než 230 lety. Portugalsko už bez uhlí funguje více než dva měsíce.

Švédsko uzavřelo minulý měsíc svou poslední uhelnou elektrárnu KVV6 v Hjorthagenu ve východním Stockholmu. Stalo se tak o dva roky dříve, než bylo v plánu, protože mírná zima způsobila, že elektrárna nebyla využívána ani před pandemií. Také Rakousko následovalo uzavřením své jediné zbývající uhelné elektrárny v Mellachu. Nizozemsko uvedlo, že sníží kapacitu svých tepelných elektráren o 75 % v souladu s nařízením o snížení emisí CO2.

Americké úřady informovaly že země vyrábí poprvé v historii více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny pak předpokládají až na 10 % v následujících pěti letech. V předchozí dekádě přitom uhlí pokrývalo 50 % z výroby.

V Asii je situace smíšená

Indie, jakožto druhý největší světový spotřebitel uhlí, v reakci na pokles poptávky po elektřině způsobený Covidem-19 a slabou ekonomikou upřednostnila levnou solární energii. To vedlo poprvé za 40 let ke snížení emisí oproti předešlému roku. V ostatních zemích Asie je situace smíšená. Před několika lety se očekávalo, že Indonésie, Vietnam a Filipíny budou nejvíce rostoucími trhy v tomto odvětví. Ale stejně jako všude jinde současná situace pozastavila většinu uhelných projektů.

Vyjímkou v celé situaci je Čína, která spaluje polovinu světového uhlí. Před několika lety tam klesla domácí spotřeba uhlí, což vyvolalo naděje, že se prezident Xi Jinping rozhodne k odklonu od výroby energie s vysokými emisemi. Potom, co zemi zastihla pandemie, je však politickou prioritou nastartovat ekonomiku.

Australské uhelné společnosti uvedly ještě před pandémií, že mají potíže financovat uhelné doly a elektrárny v důsledku kampaně na výkup elektřiny z decentrálních zdrojů. To však není jediný ekonomický tlak. Téměř 30% pokles ceny uhlí učinil více než polovinu produkovaného uhlí ztrátovou, což postavilo několik firem před hrozby propouštění nebo uzavření.