Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí
Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.
Polské Ministerstvo pro klima prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.
„Zajištění pokračujících a stabilních dodávek energie průmyslu a zákazníkům je nezbytným předpokladem pro přilákání investic do země,“ dodal Michał Kurtyka, polský ministr pro klima.
Mezi hlavní předpokládané investice patří 130 mld. zlotých (cca 785 mld. Kč) do offshore větrných elektráren a 150 mld. zlotých (cca 905 mld. Kč) do jaderné energetiky. Bezemisní zdroje energie by tak měly pokrýt do roku 2040 polovinu výrobní kapacity. Nejméně 23 % veškeré spotřebované energie by pak mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Dalších 60 mld. zlotých (cca 362 mld. Kč) z Evropských fondů by mělo jít na pomoc regionům nejvíce závislým na těžbě uhlí. Celkově by tak mělo vzniknout až 300 tisíc nových pracovních míst.
Plánovaná reforma energetiky podléhá kritice
Ve střednědobém horizontu pak Polsko plánuje provést restrukturalizaci energetického sektoru. Tři státní společnosti PGE, Enea a Tauron by se měly spojit pouze ve dvě. Jedna by pak měla spravovat pouze zdroje související s uhlím a druhá zbytek. Společnosti přitom vlastní jedenáct uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 23,9 GW, což představuje 94 % veškerého polského výkonu v uhelných zdrojích.
Plán je ovšem kritizován environmentální skupinou Greenpeace, protože počítá s podporou uhelných elektráren až do roku 2040. Dle jejich analýzy je již teď z ekonomických a technických důvodů plánováno ukončení produkce ve většině uhelných elektráren, vyjma KVET, do roku 2035. Ještě v první polovině tohoto roku pak bylo Polsko s produkcí 50,5 TWh největším producentem elektřiny z uhlí v Evropské Unii.
Úvodní fotografie: Hnědouhelný důl Turów, autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org
Mohlo by vás zajímat:
Jestli nejde jen o vyjednávací pozici vůči EU-fondům, ale opravdu o tak razantní opouštění uhlí, jak naznačeno, mohou se pro začátek dohodnout s Ukrajinci na rozšíření sítě Burštýnského "ostrova", který už je s Polskem synchronní, o dva přerušeně rozestavěné bloky Chmelnické JE, a koupit si je. Problém by byl najít někoho schopného dostavbu úspěšně řídit, ten ale budou mít doma taky.
a z jak a z čeho poroste vegetace? CO2 základní prorůstová sloučenina pro vegetaci nezbytná a nutná, a budeme čekat, až se lesy rozpadnou??? Do vývoje řady odvětví se nacpali zoufalci a nevzdělaní k tomu!!!
Bohate staci, kdyz neprestanete dychat. Je usmevne, ze v tomto komentari pisete o nevzdelanosti. Jakoby tu byla vegetace az vypuknutim Prumyslove revoluce, jakoby pri rozkladu vegetace zase nebylo zachycene CO2 vraceno do atmosfery (diky bakteriim) az na pripady, kdy se potopi na vidni dno... Zasnu nad Vasim prispevkem.
pěstovat elektřinu na orné půdě (BPS) s 500 000 x nižší efektivností prosadí jenom velcí pitomci EU a následují je i ti čeští!!!
vegetace CO2 nespotřebovává, protože dřevo se zase rozloží a CO2 se vrátí do ATM. CO2 pohlcují pouze oceány, protože plankton spadne do hlubin a tím se CO2 nedostane zpět do ATM. Jinak vyšší hladina CO2 zvyšuje prudce efektivitu zemědělství, protože zrychluje růst rostlin a dřevin dále pak zvyšuje odolnost rostlin proti suchu. CO2 je velmi užitečný plyn...
Podle studie provadene v Beskydech dvojnasobna koncentrace CO2 zvysuje rust rostlin jen o par procent a dokonce varuje pred aklimatizacni depresi (kdy se rust naopak zpomali vuci "normalni" koncentraci CO2), ktera je zpuisobena rychlym vyzitim pudy (predevsim dusiku) a nedostatkem vlahy.
No a zvyseny odpar a teploty na vegetaci muzeme v dnesnich dnech pozorovat na zapade USA, drive v Australii a na Sibiri. Takze kdyz zvyseni koncentrace CO2 vezmu komplexne (tj. nejen primarni dusledky na vegetaci), tak je to katastrofa.
Mate studii, ktera potvrzuje Vase rceni, ze vyssi koncentrace (prudce) zvysuje odolnost a rust?
www . lesprace. cz / casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-81-2002/lesnicka-prace-c-1-02/vyzkum-vztahu-globalni-zmeny-klimatu-a-lesnich-porostu-v-cr
DulTurow tomu opravdu nasvedcuje...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se