Ruský LNG terminál Jamal bude zprovozněn do konce roku

Po více než pěti letech budování bude spuštěna první fáze LNG terminálu společnosti Novatek na poloostrově Jamal. První dodávky LNG se očekávají před koncem tohoto roku a jsou určeny pro Čínu. Jamal LNG je teprve druhým LNG terminálem Ruska a byl dokončen i přes přetrvávající sankce EU a USA proti Rusku.

LNG terminál Jamal je druhým LNG terminálem Ruska po projektu Sachalin II a prvním terminálem v arktické ruské oblasti. Ve finální fázi bude projekt sestávat ze tří zkapalňovacích zařízení a bude mít roční kapacitu 16,5 milionů tun LNG. První zkapalňovací zařízení má kapacitu 5,5 milionů tun LNG. Je očekáváno, že další dvě zařízení budou uvedena do provozu v roce 2021.

 „Jamal LNG je klíčovou součástí Severní mořské cesty Ruska a jeho arktických strategií, protože poskytuje komerční ospravedlnění dalšího infrastrukturního rozvoje.“

James Henderson, ředitel programu zemního plynu na Oxford Institute for Energy Studies

Jamal LNG ustál protiruské sankce

Plány na vybudování velkého LNG terminálu na poloostrově Jamal ruská vláda schválila v roce 2010 a první konstrukční práce byly zahájeny v červenci 2012. Zatímco jiné projekty Ruska v arktické oblasti byly ovlivněny sankcemi EU a USA, tak spolupráce Novateku s francouzskou společností Total mohla díky tomu, že Jamal LNG je na pevnině, pokračovat.

„Jamal LNG je jedním z mála příběhů o současných úspěších Ruska v arktické oblasti.“

Ekaterina Klimenko, výzkumnice Strockholm International Peace Research Institute

Jamal LNG je přelomový také kvůli vlastnické struktuře Novateku, tedy společnosti, jež vlastní 50,1 % projektu. Novatek je, i přesto že má velmi úzké vazby na ruskou vládu, soukromou společností. Dalších 20 % LNG terminálu Jamal vlastní Total, CNPC 20 % a China’s Silk Road Fund zbývajících 9,9 %.

Aktivity v arktické oblasti

Kromě dalších fází projektu Jamal LNG jsou zde plány i na další terminál, tzv. Arktické LNG II s kapacitou 18 milionů tun, které by mohlo být spuštěno v roce 2023. Novatek má v úmyslu v rámci své arktické strategie využívat LNG trajekty-ledoborce na Severní mořské cestě během celého roku. Tato plavidla třídy Arc7 jsou schopná probořit led tlustý až 2,1 metru a mají kapacitu 172 600 kubických metrů LNG. Těchto plavidel má být do roku 2020 vyrobeno 15.

V srpnu 2017 plavidlo tohoto typu podniklo svou první komerční cestu a Severní mořskou cestu absolvovalo v rekordních 6 a půl dnech. Plavidlo transportovalo norské LNG do Jižní Koreje během 19 dnů. Doposud proběhly pouze dvě dodávky touto trasou.

Budoucnost ruských aktivit v oblasti

Intenzivnějšímu rozvoji ložisek plynu i ropy v ruské části arktické oblasti stále brání technické i finanční překážky.

„Ruské společnosti mají velmi málo zkušeností s aktivitami mimo pevninu a už vůbec žádné v arktickém moři. Sankce odstranily klíčový element technické podpory, který by přišel od západních mezinárodních ropných společností.“

James Henderson

Kromě toho, komerční rentabilita projektů za stávajících cen je zpochybňována kvůli obrovským nákladům projektů. Podle Herndersona je diskutabilní, zda by se arktická ropná pole kdy vyplatila. Podle něj je nutné vzít v potaz nejistou budoucnost všech fosilních paliv.

Zdroj úvodní fotografie: lngworldnews.com