Odchod Velké Británie z Evropské Unie vyvolává řadu otázek ohledně budoucnosti směřování evropské integrace a mezinárodní politiky obecně. Brexit bude mít mimo jiné vliv i na současnou a budoucí legislativu v oblasti mezinárodního a evropského práva. Pokud jde o energetickou a klimatickou politiku, evropská legislativa má na tu domácí britskou podstatný vliv, ať už jde o tvoření legislativy nové či o rozhodování soudů, které je ovlivňováno Evropským soudním dvorem a jeho judikaturou.

Konec evropského práva na Britských ostrovech?

Evropská energetická politika je z velké části tvořena unijní legislativou. Budoucí odchod z Unie bude pro Brity znamenat podstatnou změnu v oblasti legislativy jak obecné, tak i energetické. Zákony, které zajišťovaly přednost práva EU před britským, budou zrušeny a ty, které implementovaly unijní normy, budou muset být podrobeny revizi a budou případně také zrušeny. Pokud ale jde o zákony týkající se obchodu a volné soutěže, britské firmy, které budou chtít obchodovat s těmi unijními, budou muset i nadále zohledňovat evropskou legislativu.

Jiný postup bude třeba uplatnit u rozhodování o platnosti směrnic a nařízení. Směrnice nejsou přímo závazné, a tudíž musí být do domácí legislativy implementovány zákony. Tyto bude nyní potřeba zhodnotit a rozhodnout zda a jak budou nadále platit.

25112888022_33fb6f9fc0_o
Zdroj: Jeff Djevdet

Nařízení, která přímý účinek mají (není je třeba tedy vynucovat další národní legislativou), čeká budoucnost ještě méně růžová. Obecně platí za legislativu se silnější pozicí než směrnice, s odchodem členského státu Unie ale nyní automaticky přestanou pro daný stát platit. Spojené království bude muset vytvořit legislativu novou, aby tyto mezery „zalepilo“.

Energetická a klimatická legislativa EU

To, jak bude nyní vypadat budoucnost oblasti ochrany klimatu a energetiky na Britských ostrovech, je velmi nejisté i vzhledem k tomu, že hlavní protagonisté odchodu jako Nigel Farage a Boris Johnson inklinují ke klimaskepticismu.

Jedním z následků odchodu Velké Británie z Unie a jejího legislativního rámce, které pravděpodobně ovlivní energetiku, budou i změny v oblasti DPH. EU stanovuje její standardní hodnoty (minimum 15% a 5%). Plně v diskreci státu, tato daň nyní nebude muset být požadována při platbě za elektřinu a plyn, což by mohlo energie obecně zlevnit a tím podporovat nárůst spotřeby.

Co se týče směrnice 2009/28/EC o obnovitelných zdrojích energie, která prakticky stanovuje cíle pro boj se změnami klimatu (jako například dosažení 20% podílu obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu v roce 2020), její případná anulace by pro Brity znamenala velkou úsporu, jelikož náklady byly vypočítány na 4,7 miliardy liber ročně. Směrnice je považována za jednu z nejnákladnějších, co se týče prostředků na její realizaci v historii evropského práva. Důležitou roli tedy bude hrát to, které síly nyní v britských politických vodách zavládnou a zda se nebudou spíše klonit ke klimaskepticismu.

Stejně nejistý osud nyní čeká i celý klimatický a energetický balíček zahrnující limity pro snížení emisí skleníkových plynů (GHG) a zlepšení energetické efektivnosti. Stejně jako směrnici o OZE, i tomuto opatření jsou vyčítány vysoké náklady na realizaci.

2881
Nigel Farage (Strana pro nezávislost VB) chce odstranit emisní limity elektráren. Zdroj: Guardian

Budoucnost Pařížské dohody nejistá

Co se týče mezinárodního klimatického práva a Pařížské dohody, je budoucnost VB po Brexitu opět jeden velký otazník. Kolektivní cíle EU nyní pro Británii nebudou závazné. VB ale na druhou dohodu podepsala a závazky z ní budou vyplývat i jako pro individuální stát. Již nyní má také poměrně silnou domácí legislativu ohledně snižování GHG emisí, opět ale na druhou stranu politické síly, které by se nyní mohly dostat k moci v čele s Johnsonem, by mohly některou legislativu a mezinárodní postoj Británie přehodnotit.

Spojené království vyjednalo hlavní body dohody, jako například redukční limity GHG jako člen EU a očekávalo se, že bude plnit závazky, které pro ně budou vyplývat z evropské dohody, která by tyto limity rozložila mezi státy (ta zatím nespatřila světlo světa). Ani EU ani Británie zatím Pařížskou dohodu neratifikovala a budoucí premiér tak bude mít možnost postoj VB přehodnotit. Další možností je i to, že Cameronův kabinet se během svých posledních tří měsíců rozhodne pro urychlenou ratifikaci. Lze však předpokládat, že vláda dá přednost řešení jiných problémů, spojených se svým odchodem a referendem.

Úplný odstup od dohody ale pravděpodobně nebude mít dostatečnou podporu v britském parlamentu, alespoň se to tak nejeví v nejbližším časovém horizontu. VB bude muset dojednat vlastní emisní limity, které budou pravděpodobně vycházet z britského Climate Change Act. Ten stanovuje dlouhodobé cíle ohledně snižování GHG a předepisuje každých pět let předložení tzv. carbon budgetů, které vláda musí splnit – v dohledné době by měla schválit již pátý.

Vliv Brexitu v zámoří

S tím, jak neklidná politická situace nyní díky Brexitu nastane, se dá očekávat, že ratifikace Pařížské dohody (jak Unií, tak VB a USA) bude odsunuta na později. Snaha Obamova kabinetu o její rychlé přijetí v USA tak může v současné neklidné politické narazit. Budoucnost smlouvy by tak byla značně nejistá a bude záležet na politické vůli nástupce současného amerického prezidenta, přičemž Donald Trump přislíbil úplné odstoupení od dohody. Případné váhání Británie ohledně její ratifikace by také nahrávalo stejnému postoji v zámoří.

Americký prezident Obama na klimatické konferenci v Paříži
Americký prezident Obama na klimatické konferenci v Paříži. Zdroj: COP PARIS

Krátká odpověď na otázku, jak bude nadále vypadat britská klimatická a energetická politika, je, že nikdo vlastně neví. Vývoj situace bude záležet na tom, kdo se stane dalším premiérem, které strany budou nadále u moci a zda se případně současnému kabinetu ještě podaří podniknout kroky, které by příznivější vývoj zaručily.

Klimatické zájmy nejsou u „Brexiterů“ zrovna na nejvyšších postech pomyslného žebříčku zásad a ekonomické problémy, které nyní s odchodem nastanou, také nenahrávají pozitivnímu vývoji energetické transformace. Na druhou stranu, Británie má již nyní poměrně silnou legislativní strukturu ohledně změny klimatu. Pokud bereme v potaz to, že si VB bude muset částečně vybudovat novou pozici v mezinárodně-právní sféře, případný odstup od Pařížské dohody se jeví jako poměrně nebezpečný krok.

Zdroj úvodního obrázku: Aljazeera

Štítky:

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *