Německo musí věnovat větší pozornost vlivu rozvoje obnovitelných zdrojů na biotopy a živočichy, uvádí Spolková agentura pro ochranu přírody (BfN). Současný přístup musí být pří pohledu na ambiciózní cíle v podílu OZE v budoucnu změněn, více by měly být využívání městské oblasti.

Spolková agentura pro ochranu přírody, která působí jako vědecký orgán spolkové vlády pro národní a mezinárodní ochranu přírody při Spolkovém ministerstvu životního prostředí, se ve své aktuální studii z 13. února zabývá negativními dopady rozvoje obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí. Problematické jsou dle agentury vzhledem ke své velikosti a vlivu na přírodu a krajinu zejména větrné elektrárny.

Energiewende je na první pohled patrná ve všech částech Německa. Pro některé je větrná elektrárna symbolem čisté energie, pro jiné je ohyzdným prvkem ničícím ráz krajiny.

„Obnovitelné zdroje energie jsou zároveň řešením i problémem,“ uvádí  prof. Beate Jesselová, prezidentka Federální agentury pro ochranu přírody pro list Süddeutsche Zeitung.

Zpráva vládní agentury vychází z výsledků více než 40 výzkumných projektů. BfN v rámci nich, mimo jiné, zjistila, že pro obnovitelné zdroje jsou stále častěji využívány přírodní oblasti, jako jsou lesy nebo rozsáhle využívané louky a pastviny.

Velkoplošná kultivace energetických plodin, jako je kukuřice pro použití v bioplynových stanicích, přispívá ke ztrátě biologické rozmanitosti v zemědělské krajině. Výstavba a provoz větrných elektráren má dopad na vzhled krajiny a živočišné druhy citlivé na větrnou energii. Výstavba solárních elektráren zabírá rozsáhlé plochy a mění místní podmínky v důsledku částečného zastínění a oplocení pozemků.

V Německu na konci roku 2017 stálo 30 tisíc větrných turbín (onshore i offshore), v případě onshore větrných turbín připadá v průměru jedna turbína na každých cca 12,5 čtverečních kilometrů.  Společně s 1,5 milionem solárních elektráren a dalšími obnovitelnými zdroji se svou výrobou podílí aktuálně zhruba 40 % na německé spotřebě elektřiny.  Do roku 2030 má tento podíl vzrůst na 65 %, do 2050 potom na 80 %.

„Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je nezbytným předpokladem pro dosažení cílů ochrany klimatu a musí také chránit živočišné druhy a biotopy před následky změny klimatu. Přeměna energie musí být přirozená a šetrná k životnímu prostředí. Důležitou roli hraje efektivní využití ploch a zohlednění příslušných podmínek krajiny,“ říká Jesselová.

Dle BfN musí země začít s využívání systémů obnovitelných zdrojů, které co nejefektivněji využívají danou plochu a mají co nejnižší dopad na obyvatele, přírodu a krajinu. Nezbytné je zavedení nových způsobů, nevyhnutelné bude větší využití městských oblastí, zejména v podobě decentralizovaného rozvoje fotovoltaiky na střechách a fasádách.

Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *