Přímořská sídla mohou být již během tohoto století ohrožena zvýšením hladiny moří o 1,3 metru. I v případě, že bude drtivá většina produkce uhelných elektráren na světě do roku 2050 nahrazena bezemisními zdroji energie, měl by nárůst ke konci století dosáhnout zhruba půl metru. V článku University of Melbourne bylo znovu potvrzeno, že nárůst hladiny moří je nevyhnutelný a vyžádá si významná adaptační opatření. Potvrdil se ovšem i předpoklad, že je možné částečně se nárůstu hladin vyhnout, pokud budou splněny předpoklady Pařížské klimatické konference.

Nový článek, který vznikl na University of Melbourne, se na zjednodušeném fyzikálním modelu pokusil prozkoumat všechny známé vlivy na růst hladiny moří a spojit je s novými scénáři produkce skleníkových plynů. Jde o scénáře, ze kterých bude ve své připravované zprávě vycházet i Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC). Z výsledků vyplynulo, že pokud nebudou podniknuty žádné kroky k omezení produkce skleníkových plynů, pak by do konce století měly hladiny oceánů narůst o 1,32 metrů, což je 40% nárůst oproti původně odhadovaným 85 cm, které předpokládal report AR5 (IPCC).

Vliv Antarktidy se dříve podceňoval

V článku byl započítán i vliv Antarktidy, kterému dříve nebyla věnována taková pozornost. Podle studie z roku 2016, na které se podílela Massachusettská univerzita, má ovšem Antarktida podstatně vyšší vliv na rychlost nárůstu hladin. Zjištění profesora Roberta DeConta naznačují, že rozpad ledových příkrovů nastane dřív, než se původně očekávalo a rovněž se objeví nové procesy spojené s rozpadem obrovských ledových útesů. Tato dřívější studie se však zaměřovala pouze na vliv Antarktidy a nezkoumala jakými prostředky by bylo možné těmto procesům případně zabránit.

Na výsledky předchozí studie proto navázali vědci z University of Melbourne a dále rozvedli danou práci. Podle jejich zjištění nemusí být vliv Antarktidy natolik významný, pokud by se podařilo udržet oteplení na úrovni 1,9 °C vůči předindustriálnímu období.

“Stále není dokonale objasněno, jaké procesy v Antarktidě probíhají a k jak velkému zrychlování dochází. Rovněž není možné odhadovat budoucí růst hladiny moří jen na základě jednoho výzkumu. Přesto by ovšem limit ve výši 1,5 °C by byl mnohem bezpečnější, než všeobecně přijímané 2 °C, na kterých se státy dohodly na Pařížské klimatické konferenci.”

Alexander Nauels, University of Melbourne

Nízko položené ostrovy jsou nejvíce ohroženy nárůstem hladiny moří.
Nízko položené ostrovy jsou nejvíce ohroženy nárůstem hladiny moří.

Hladina moří poroste, je třeba se přizpůsobit

Podle článku, publikovaného v časopise Environmental Research Letters, jsou současné závazky zemí příliš nízké na to, aby zabránily projevení vlivu Antarktidy na výši hladiny moří. Velikost těchto závazků (Nationally Determined Contributions – NDCs) do roku 2030 nedosahuje požadované úrovně a pokud by státy chtěly „dohnat“ tento svůj deficit v následujícím období do roku 2050, musely by provést velmi tvrdá opatření mezi lety 2030 až 2050.

Autoři využili scénáře vývoje emisí, které počítají s faktory vedoucími k produkci skleníkových plynů. Jedná se například o velikost spotřeby energií, způsoby produkce elektřiny, populační růst, nebo vývoj HDP. Dle výsledků by například ve scénáři, kde je v roce 2050 zapojena uhelná energetika pouze 5 %  na celosvětovém energetickém mixu, dosáhl nárůst hladiny moří k roku 2100 jen okolo půl metru. Pro omezení nárůstu hladiny moří na 65 cm do roku 2100 by pak celosvětová cena uhlíku musela přesáhnout 100 USD/t.

“Podle současných scénářů nemáme šanci zvyšování hladiny úplně zastavit. Nyní musíme přemýšlet, jak se co nejlépe na přicházející změny adaptovat.”

John Church, spoluautor reportu AR5 (IPCC)

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *