ČEZ letos do oprav přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně investuje 48 mil.Kč
Energetická společnost ČEZ letos investuje do oprav přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku 48 milionů korun. Většina prací byla naplánována na červnovou a červencovou odstávku, při které energetici postupně vypnuli obě soustrojí. „Cílem letošních oprav je zajistit bezpečný a spolehlivý chod elektrárny. V příštích letech se chystáme na rozsáhlejší modernizaci,“ sdělil dnes ČTK ředitel přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně Ludvík Štrobl.
Technici letos v elektrárně Dlouhé stráně například opravili kulové uzávěry nebo rozváděcí lopaty na turbíně. „Zvládli jsme natřít první asi stometrový úsek přivaděče prvního turbogenerátoru a dokončili jsme část rekonstrukce elektronické požární signalizace pro zvýšení ochrany a bezpečnosti,“ uvedl Štrobl. Kromě oprav v podzemí se energetici zaměřili i na práce v dalších objektech elektrárny. Budují například novou přehrážku proti naplaveninám na Česnekovém potoku nad dolní nádrží a zajišťují kameny na svazích kolem silnice vedoucí k horní nádrži. „Pro turisty i cyklisty je cesta přístupná, ale doporučujeme zvýšenou opatrnost,“ dodal Štrobl.
Loni společnost ČEZ do modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně investovala přes 60 milionů korun. Investice směřovaly hlavně do zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrárny, která kromě dodávek elektřiny zajišťuje také stabilitu české přenosové soustavy.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Elektrárna hraje stále důležitější roli při vykrývání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů energie.
Mohlo by vás zajímat:
Rozhodně by stálo ne jenom k zamyšlení využití této aspoň horní vodní plochy pro již vyzkoušenou plovoucí fotovoltaiku a spojení v těcto horních partiích na víc ve využití energie větru. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.
ČEZ tam na Mravenečníku kdysi tři větrníky provozoval. Správa CHKO nesouhlasila s jejich nutnou rekonstrukcí, tak tam není nic.
Asi je jim příjemější změna klimatu s negativní změnou naší přírody. On to někdo vyřeší za nás. Vrtule tu mít nebudeme za žádnou cenu ani jiné způsoby využití větru. Kůrovec patří do přírody a zvýšené negativní nebezpečí související se změnou klimatu je také přirozenou zaležitostíí.
Asi nutno upřesnit větu: ty staré a dnes už relativně velmi malé větrníky tam zřejmě ještě stojí, jen jsou mimo provoz. Kdosi tam chtěl stavět něco nového, jak dopadl, nevím.
su ludia, ktori musia zvazovat pozitiva a negativa. A su ludia, ktori to maju na haku a schovavaju sa za lacne hesla.
Ono je to také o té erudovanosti a hlavně odvaze něco smysluplně přnosného dokázat prosadit a né si to odsedět s dobrým alibismem.
to si citoval niekoho z ciernych baronov?
Kde na světě je prosím vyzkoušena plovoucí fotovoltaika na hladině pravidelně kolísající o více než 20 metrů a na místě, kde nejsou žádná servisní plavidla?
A zamyslel jste se vy nad řešením co dělat při odstávkách/modernizaci, když je nádrž zcela vypuštěná? Nad technologií pro servis panelů? Nad kanibalizací PVE, kdy se napouští ze sítě v noci zrovna když by nejvíc potřebovala EE od FVE?
Jistě jste již našel způsob, jak to vyřešit a máte i vyčíslené náklady. Můžete se s vaší detailní analýzou pochlubit?
Na to by Vám nejlépe odpověděl sám ČEZ, takovou fotovoltaiku již provozuje u nás na jiné přečerpávačce, škoda že nevíte na jaký. Moc na výběru není.
Takovou fotovoltaiku ČEZ neprovozuje na jiné přečerpávačce, protože ve Štěchovicích kolísá hladina maximálně jen o 9 metrů a ne o 20. Tuto podmínku máte uvedenu hned v první větě příspěvku, na který reagujete.
Principialně je kolísání hladiny vyřešena, takže bych v tom takovou neřešitelnost neviděl. Navrhovatele těchto řešení bych proto z tohoto důvodu nepodceňoval.
O "neřešitelnosti" jsem nic nepsal, já pouze vyvracím vaše nepravdivé tvrzení, že "ČEZ takovou fotovoltaiku již provozuje u nás na jiné přečerpávačce".
Fotovoltaika v horní nádrži na Mravenečníku by to rozhodně nevytrhla. Bývá zde velmi často mlha, další úskalí vám popsal pan Švarc níže v diskusi.
dalsim problemom je ochrana albanskeho asfaltu, to je ale pre jednoduchsich brnkacka. Pokrok hluposti nezastavis.
Mlhy jsou hojnější i v jiných lokalitách a staví se tam. A s tím větrem zároveň by to až tak zanedbatelný nebylo.
Velká škoda že zde stále není dovoleno konkurenci podnikat za stejných podmínek jaké mají PVE. Mohli jsme už letos ušetřit 48 milionů korun a v novém akvaparku Dlouhé Stráně daleko více vydělávat na nejdelším tobogánu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se