Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, horní nádrž- Zdroj: ČEZ

Elektrárna Dlouhé stráně v prosinci vyrobila nejvíce energie ve své historii

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku loni v prosinci vyrobila nejvíce elektřiny ve své více než dvacetileté historii. Produkce se oproti dosud rekordnímu srpnu 2016 zvýšila o více než pět procent na 80 893 megawatthodin elektrické energie, řekl ČTK ředitel přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně Vítězslav Chmelař.

„Prosincová výroba byla ovlivněna nejen vysokou poptávkou po regulační energii, ale také spolehlivostí zařízení, která byla dosažena díky úspěšně provedeným opravám v letní plánované odstávce,“ uvedl Chmelař.

Dlouhé stráně dodávají elektřinu nejen ve špičkách, ale stále častěji působí jako stabilizátor české energetické soustavy, která je jednorázově zatěžována výrobou z tuzemských i zahraničních obnovitelných zdrojů.

Svůj podíl na novém rekordu má podle Chmelaře také nedávno dokončená oprava generátoru a další drobná vylepšení elektrárny. Prosincová měsíční výroba, která přesáhla 80 GWh, by pokryla roční spotřebu elektřiny zhruba 45 000 obyvatel.

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně loni v závěru října obnovila provoz po jedenáctidenní pauze způsobené havárií autojeřábu, který se 13. října převrátil na dolní nádrži elektrárny.

Převrácený jeřáb bránil opětovnému spuštění elektrárny a nakonec byl sesunut z vysokého betonového objektu na dno dolní nádrže. Okolnosti nehody jeřábu, při které zahynul jeho šestapadesátiletý řidič, vyšetřuje policie.

Podle mluvčího Skupiny ČEZ Vladislava Sobola říjnová havárie autojeřábu provoz přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně už neomezuje.

„Autojeřáb hasiči řízeně sesunuli do nádrže, následně se opravila koruna sdruženého objektu, kde k havárii došlo, a nepřetržitě se kontroluje čistota vody. Po dohodě expertů zůstane jeřáb pod vodou, než se zvolí optimální řešení pro jeho vyzvednutí ze dna dolní nádrže,“ uvedl.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ

Ilustrační foto

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. V roce 2016 vyprodukovala více než 716 milionů kWh elektřiny, což bylo rekordní množství v její historii. Energetické zařízení navíc pomáhá přitáhnout turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý.

Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy přečerpávací elektrárny elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Zároveň stabilizují energetickou soustavu.

Autor:



14 odpovědí na Elektrárna Dlouhé stráně v prosinci vyrobila nejvíce energie ve své historii

  1. Jiří napsal:

    80 893 MWh/měsíc to máme Ø 2700 MWh denně, takže se dá počítat, že by stejnou funkci zastalo bateriové úložiště o kapacitě 2700 MWh. Výstavba elektrárny Dlouhé Stráně vyšla na 6,5 miliardy Kč, abychom se tedy dostali na stejnou cenu u baterií, byla by potřeba cena cca $115/kWh (kurz 21 Kč/$, bez DPH). Zatím umíme $793/kWh (1,2 MWh úložiště v Prakšicích), ale zase by se dost ušetřilo díky větší účinnosti (cca 75 % u PVE vs. cca 95 % u baterií).

    • KarelK napsal:

      Bez porovnání životnosti ta kalkulace nedává moc smysl.

      • Jiří napsal:

        To není kalkulace, to mě jenom zajímalo jak to je a když už jsem si to hledal, tak jsem to hodil do příspěvku pro ostatní. Třeba z toho nějaká informace bude mít pro smysl pro někoho jiného, když ne pro vás :).

    • C napsal:

      Musíte započítat historický kurz koruny, ten je nevím kolik, to od roku 1996 dělá, ale hádal bych tak 2-3x.

    • Michal napsal:

      Celková účinnost bateriového systému bude spíš 85%, po započtení ztrát měničů, transformátorů a energetických nároků na HVAC.

      U tak velkého bateriového systému by navíc přibyly další náklady spojené s výstavbou (předpokládám že ta částka za Dlouhé Stráně je kompletní). 793 $/kWh je jenom cena technologie, těžko říct na kolik by klesla u tak velké instalace.

  2. Martin Pácalt napsal:

    Přečerpávačky by se měly stavět i nadále. V situaci, kdy nebudou „na každém kopci“, ale např.“ jedna v Jeseníkách, jedna v Krkonoších , jedna Krušných horách a jedna na Šumavě“ – viz. předešlé debaty na toto téma, to beru jak hezký inženýrský prvek v jinak nedotčené krajině. Pravda, v Krušných horách by mohl být problém se srážkovým stínem. Podobně se dá uvažovat i s větrníky, ale tam vybrat vhodnou lokalitu a zároveň udělat zajímavou stavbu samotnou není jednoduché (dobrý příklad je Vte severovýchodně od Šternberka – poloprázdná krajina, kde už v historii bylo větrných mlýnů desítky).

    • Milan Vaněček napsal:

      Doporučuji všem si přečíst odkaz. Už to vypadá že zpoždění bateriové akumulace pro energetiku není 15 let vůči fotovoltaice, jak jsem psal dříve ale že kleslo na cca 10 let. A cenové křivky (learning curve) mají podobný průběh poklesu jako fotovoltaika. Máme se na co těšit.

      • Martin Pácalt napsal:

        No, dobrý, ale to tady píšete snad v každém druhém komentáři. Životnost baterií a životnost mechanicky jednoduché přečerpávačky je rozdílná zhruba 10krát. Je hodně zavádějící porovnávat jen ekonomickou stránku věci. Je to podobné jako plánovat rodinu. Jakmile začnete počítat, jste v rodinou v háji..

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Dlouhé Stráně mají po 20 letech provozu za sebou dvě rozsáhlé generálky. U baterií je ovšem fakt, že nikdo nemá ani rámcovou představu distribuci životnosti jednotlivých článků. Ale dnes umí BMS udělat s životností baterií neuvěřitelné věci.

          • Martin Pácalt napsal:

            To ano, ale snad se shodneme, že jde o „výměnu spojky a ne výrobu celého nového auta“.

        • Milan Vaněček napsal:

          Vy jste ten odkaz nečetl. To nejsou Li baterie. Víte co to je (uváděná, předpokládaná) životnost 20tisíc cyklů? To je přes 50 let. Průtočné baterie je něco jiného než klasické baterie.

          • Martin Pácalt napsal:

            Ano, papírově jsou reaktory 4.generace již vymyšleny a fungují a přesto jejich zavádění probíhá pomalu. U baterií jako je tato to chce zkušenost např. 5-10let provozu a vyhodnocení, jestli se životnost předpokládaná kryje s životností/kapacitou reálnou. Neberte to ale jako negaci za každou cenu. Jestli je mi něco sympatické, tak je to energetika/akumulace založená na „několika menších pilířích než na jednom velikém“ . Vždy budou státy, které nemají např. dostatečné povodí nebo jejich rozloha znamená značnou vzdálenost ZDROJ/SPOTŘEBA – těm se vedle P2G nebo zásobníků stlačeného vzduchu bude toto řešení určitě hodit. Jen si nejsem jistý celosvětovými zásobami surovin pro tento typ.

          • C napsal:

            Bylo by spíš akutně potřeba začít řešit akumulaci na asi 12-24h, to by šlo třeba v rámci úprav severních Čech po ukončení těžby uhlí, mohla by vzniknout některá nová velká jezera a eventuálně dolní nádrže, mezi kterými by se pak dala postavit PVE s výkonem několika GW. a kapacitou v desítkách GWh. Výhodou je již poměrně robustní elektrická síť. Ale bylo by třeba například vybudovat dílčí hráze, upravit Bílinu, přeplánovat Ervěnický koridor a ně nakolika místech jej přerušit mosty, na dlouhé roky omezit tok Bíliny na hygienické/technologické minimum, podobně na Oři, než se přímo spojitelná jezera naplní. Mezi tím je třeba připravit tunely pro převod poměrně velkého množství vody, turbíny, rozvodny atd.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *