Přečerpávací vodní elektrárny v České republice

Tak Orlík je bez diskuze - negativní vliv na ŽP by to mít nemělo a pokud se nepletu, tak ty náklady byly takto odhadnuty proto, že obce v okolí požadovaly stavbu malých nádrží, které by vyrovnávaly kolísání hladin v případě, že by byly za reverzní 2 turbíny. Myslím, že i pokud by se vyměnila jen jedna a v čerpadlovém režimu by se současně odpouštěla voda okolo dalších turbín, tak by ke kolísání nedocházelo a nádrže, které to prodražují, by vůbec nebyly třeba. Přitom i jen jedna turbína á 91 Mwe by byla 2x výkonnější, než PVE Štěchovice. Takže za mne rozhodně ano. Pastviny jsou další volbou, ale zde myslím, že tam byly odstraněny i přivaděče, takže by to bylo nutné budovat celé znovu (ale nejsem si tím jist, pokud ne, pak by to bylo opravdu relativně jednoduché). Ovšem výkon cca 3 MWe není něco, co by nás vytrhlo. Mimochodem by pak jistě stálo za to obnovit čerpadlový provoz na Černém jezeře - 1,5 MWe, vše dosud funkční.

Využití stávajících děl? Ano, existoval např. projekt na PVE Slezská Harta - Kružberk (224 MWe), který padl z obav o kvalitu vod, když Kružberk je vodárenskou nádrží. Slapy by takto jistě také šly. Ale stejně bych se nebránil ještě jedné pořádné PVE "na zelené louce". Slavíč by byla super - přes 1000 MWE a slušná kapacita, to by opravdu pomohlo na velmi dlouhou dobu.

Nevím tedy o kolik zamýšlel ČEZ, kolísání, ale v Orlíku by bylo v podstatě skoro nulové, jeho plocha je proti Kamýku, který snad byl myšlený jako spodní nádrž, desetinásobná. Takže jediné kde by došlo ke kolísání je právě Kamýk, ale tam by při změně hladiny o 1m bylo možné uložit asi 315MWh. V případě přestavby VD Slapy by se jednalo asi o 150MWh při kolísání dolních nádrže o 1m.

Netvrdím, že jsou to nějaká závratná čísla, ale je to dost minimálně na to aby se to zvažovalo, Požadavek na nějaké pomocné nádrže je myslím poněkud přehnaný.

Samozřejmě by bylo asi nejlepší mít možnost postavit ke Slapům a Orlíku nádrže s dostatečnou kapacitou, řekněme 150m nad hladinou a v onou přehradách měnit hladinu o 1m, pak by se jednalo o mnohem výkonnější a zajímavější PVE. Ale ani v jednom případě takové místo asi neexistuje.

Zdravím pane Oldo,

co si tak matně pamatuji ze školy, tyto nádrže chrání potrubí před působením hydrodynamických rázů a podtlaku.

Když čerpadlo přestane čerpat klapkové uzávěry horní nádrže se uzavřou ale neuzavře se uzávěr dole před turbinou, pak se voda zbylá v potrubí "utrhne" a proteče turbínou. Tím ale způsobí v potrubí podtlak a to by se následně zhroutilo, v případě existence nádrže je tato vypuštěna a do potrubí se dostává vzduch. Dále když se pohybuje voda vzhůru a dole vypnou čerpadlo a uzavřou ventil voda v potrubí ještě chvíli pokračuje a pak se zastaví a "spadne" zpět a způsobí onen ráz, pokud je nádrž v polovině část tohoto rázu může pohltit - voda klesající z horní nádrže uhne do této vyrovnávací - zbytek v potrubí tlačí na dolní ventil. Je to o hybnosti té kapaliny, pohybující se kapalina nese dost energie, voda ve vyrovnávací nádrži stojí - rázy by rozhodně neměla zhoršovat, působí jako tlumič.

Ještě se dělali nádrže připojené potrubím před kulový ventil turbíny, při zavření ventilu turbíny se kinetická energie vody odklonila do tohoto bočního potrubí.

Zřejmě závisí na tom který z ventilů je brán jako havarijní - určený pro nouzové odstavení.

No o moc moudřejší z toho nejsem...

Cituji:"Když čerpadlo přestane čerpat..." To bych chápal, ale na vpuštění vzduchu by stačila relativně tenká trubka, ne nádrž.

"Dále když se pohybuje voda vzhůru a dole vypnou čerpadlo...pokud je nádrž v polovině část tohoto rázu může pohltit..." No jo. Ale nádrž není v polovině, nádrž je nahoře. "Zbytek v potrubí" je v podstatě celé potrubí. Vyrovnávací nádrž je nahoře otevřená, hladina vody v ní je víceméně stejně vysoko jako v celé horní nádrži přečerpávačky. Kdyby byla vyrovnávací nádrž níž, musela by být strašně vysoká. Nebo nahoře uzavřená - jako vzdušník u trkače, kde tlumení obstarává stlačený vzduch. Ale tady mámé otevřenou nádrž nahoře, takže mi to pořád není jasné.