JE dukovany

Hüner: Předchozí vlády propásly optimální čas pro rozhodnutí o novém jaderném bloku

Předchozí vlády propásly optimální čas rozhodnutí o novém jaderném bloku v Česku. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). Podle něj to ale neznamená, že by současná vláda na stavbu nového zdroje rezignovala. Hüner je členem vlády Andreje Babiše (ANO), která nezískala důvěru Sněmovny a ve středu přijme její demisi prezident Miloš Zeman. Podle ministra by bylo samozřejmě lepší kdyby o podobném kroku rozhodla vláda s důvěrou.

„Jsem zastáncem toho, že ministr by určitě měl ve své kompetenci, pravomoci a také zodpovědnosti konat. Na druhé straně jsem realista a vidím, že v koncepčních věcech, které hluboce převyšují horizont té vlády, budeme okamžitě atakováni tím, že se snažíme rozhodnout v krátkém čase,“ řekl dnes ČTK Hüner.

Dřívější příprava výstavby nového tuzemského jaderného bloku, včetně nepovedeného tendru na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín, byla podle něj natolik pomalá, že ji lze označit za ´polochcíplou kobylu´. Zopakoval své dřívější vyjádření, že skluz v přípravách činí zhruba pět let.

Dostavba bloku v JE Dukovany

Ilustrační foto

Minulá vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neposkytla státní garance na dostavbu Temelína v roce 2014. Polostátní společnost ČEZ následně tendr na dostavbu elektrárny zrušila.

Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun. Aktuálně má podle Hünera prioritu stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany.

Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš ještě jako ministr financí v Sobotkově vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Spekuluje se proto o možném rozdělení nebo transformaci firmy.

Dostavba JE Temelín

Ilustrační foto

Babišova vláda ve svém programovém prohlášení uvádí, že zajistí přípravu nových jaderných bloků v potřebných termínech. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v polovině prosince uvedl, že by bylo třeba, aby nová vláda rozhodla o investorovi nového bloku Dukovan a o způsobu financování co nejdříve.

Podle něj by bylo nejlépe, aby tato rozhodnutí padla v první polovině letošního roku. Hüner zopakoval, že by rád měl o způsobu financování jasno do konce roku. Jaký způsob má být zvolen, ale nespecifikoval.

Vládní výbor pro jadernou energetiku v polovině loňského roku rozhodl, že se bude zabývat jen třemi variantami výstavby.

První je výstavba prostřednictvím dceřiných společností ČEZ, druhou je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil tyto dceřiné společnosti, a třetí je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část společnosti ČEZ.

Radek Doležal Tomáš Medek mha

Autor:



37 odpovědí na Hüner: Předchozí vlády propásly optimální čas pro rozhodnutí o novém jaderném bloku

  1. Vláďa napsal:

    Protože se jedná o velký balík peněz na dobu delší než je jedno volební období tak nikdo nechce riskovat mínusové preference v případě jakáchkoliv problémů. Na druhé straně OZE (VT, FV) nás nezachrání ale je to pěkné téma na dlouhé povídání. Nakonec se z nás stanou dovozci el. energie se všemi důsledky.

  2. energetik napsal:

    To je zase tlučhuba jako byl Kuba, huba plná výmluv. Optimální čas pro toto rozhodnutí je nikdy, resp. s každým dalším dnem je to větší a větší nesmysl (což vlastně tímto prohlášením i přiznal). Silovka v BASE LOAD už za 100 eur za MWh trvale nikdy nebude a kdyby, tak společně s vlivem chystané nové tarifní struktury (kde bude ještě více znevýhodněn maloodběr oproti velkoodběru) nastane masivní odstřihávání maloodběratelů od distribuční sítě a Světlíci, Mittalové, Chrenkové ani Moderové jim ten jaderný tunel samy nezaplatí.

    • Petr napsal:

      Od sítě by se po reformě počítání cen za přístup k centrální elektřině masivně odstříhávaly jen garáže s fosily a chalupy, běžné domácnosti by naopak více používaly elektřinu pro vytápění a nabíjení elektroaut, nejspíš bude i více lidí pracovat z domova místo kanceláře.

      • likvidátor napsal:

        za 100 eur za MWh? To určitě.

        • Petr Závodský napsal:

          Dnes platíte kolik? …. 130€/MWh?

          • energetik napsal:

            My platíme 50€/MWh D02 100% OZE. Tarif Zelená pro planetu od Nano Energies.
            A dále je to jednoduché. Tento obchodník vykupuje za max. 25€/MWh. Má tedy marži 50%. Pokud na burze stoupne díky jaderkám silová energie k 100€/MWh tak nakonec s marží budeme platit 200€/MWh. To se ale nestane, protože výkup 25€/MWh je pro některé OZE již docela zajímavý.

          • Petr Závodský napsal:

            Tak to gratuluji 🙂 🙂
            Kupujete za 50, prodáváte za 25 …. ale co ostatní poplatky?

          • Milan Vaněček napsal:

            Já platím za vysoký tarif 51,6 EUR/MWh a za nízký tarif 39,3 EUR/MWh, položka: silová elektřina, u PRE. Tak si pane Závodský nevymýšlejte.

          • Petr Závodský napsal:

            Položka silová elektřina …
            Jasně, ale já mluvím kolik platíte za „elektřinu“ (tedy celou fakturu – to mne zajímá). Ne jen za jednu složku ceny – silovou elektřinu.

          • Milan Vaněček napsal:

            Zase mícháte hrušky a jablka kdy se Vám to hodí. V nových jaderných elektrárnách i jiných nových elektrárnách jde o to za kolik vyrábí či budou vyrábět silovou elektřinu. A že bude jádro drahé a v roce 2035 ještě dražší to okecat nemůžete. Kolik si řekne ČEZ distribuce, kolik stát nám přidá DPH i poplatků, to už je další věc. Tak z nás nedělejte blbce, neumíte to.

          • Petr Závodský napsal:

            🙂 🙂 🙂
            Pane Vaněčku…
            Já ale musím zaplatit celou fakturu včetně toho Vašeho poplatku za soláry…
            A jasně solár + baterky + zálohování + …. bude zdarma a jaderky budou dražší a dražší…
            Jen škoda, že si nemůžu vybrat tarif „jádro“ (bez poplatků za OZE a stabilizaci sítě kvůli OZE) a vy solární tarif (s poplatky na OZE včetně toho co jde ze státního rozpočtu a faktuře jej nevidíte, stabilizaci sítě, transformátory s posunem fáze na hranicích, zálohy …. ).

          • C napsal:

            A proč tedy ČEZ distribuce nemá ještě tarif, kde by garantovali že proud je 100% z JE? 🙂

            Akumulace + FVE, to je jasné, ale co pořád všichni myslíte těmi zálohami? Nemělo by se tedy k ceně proudu z JE připočíst že někde je připravená nějaká elektrárna se spustit pokud někde v JE blafne rozvaděč, nebo se samou radostí až nad míru začne chvět turbína? Myslím že navíc chování FVE jsme schopni v celorepublikovém měřítku předvídat mnohem lépe než chování jednoho bloku JE, nebo možná zhruba stejně. Jednu jednotlivou 1MWp FVE moc neodhadneme, pravda, ale pokud je výkon rozptýlený, pak by se to mělo nějak zprůměrovat.

          • Ondra napsal:

            Tady je potřeba si v první řadě uvědomit to důležitý – když se spotřebitel rozhoduje jestli se odstřihne od sítě a udělá si ostrov tak ho vůbec nemusí zajmat cena silovky, jde mu o celkovou platbu za kWh (nebo MWh) včetně všech poplatků.
            Pro pana C – ČEZ Distribuce asi bude těžko mít nějakej tarif kdy by garantovali 100 % z jádra, protože tohle je věc obchodu a ne distribuce.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ondro, o čem je ten článek?? Je o tom, jak financovat novou JE u nás, zda se to vyplatí. Cena čeho o tom rozhoduje?? Neodvádějte pozornost od tématu článku.

          • Petr Závodský napsal:

            Pane Vaněčku, máte pravdu. Rozhoduje o tom výše dotací na OZE!!!
            Ale tyhle dotace snad v roce 2030 skončí (1 bilión korun za 5 % elektřiny na 20 let … mohlo být cca 7 jaderných bloků pokrývajících spotřebu téměř celé ČR na 80 let)

          • Milan Vaněček napsal:

            Na to mám odpověď, že největší příjemce této dotace je firma ČEZ, druhý největší dle nedávných veřejných informací je čínský fond….
            A kdyby to naši čeští všehoschopní tehdy neprosadili za nejvyšší ceny na světě, tak jsme teď za stejnou cenu mohli mít z fotovoltaiky pětinásobek (tj 10 TWh za rok) a kdyby nám to stačilo postavit do roku 2020 (k tomu roku máme závazek na OZE) tak jsme za tuto cenu mohli mít víc než nám dá Temelín či Dukovany (což je 12-15 TWh/rok).
            Tož tak a ne jinak. Opakuji to už asi po páté, snad už si to lidé začali uvědomovat.

          • Petr Závodský napsal:

            Tak já Vám pane Vaněčku po 150 píšu:
            – ČEZ má cca 6% solárů v ČR
            – ČEZ kupoval rozdevelopované projekty, které by tu stály i bez něj
            – Dividenda ČEZ jde ze 70% do státního rozpočtu, tedy i na Váš důchod…

            Dejte jediný důkaz, že jste v letech 2009/2010 bojoval proti výstavbě fotovoltaiky…
            Podle mne ne, bylo to stejné jak teď, že? … Fotovoltaika potřebuje ještě pár let dotací, pak dotujme baterky, pak plaťme záložní elektrárny a solárům dejme přednostní výkup…

          • Petr Závodský napsal:

            Jinak pane Vaněčku,
            – Temelín v roce 2017 vyrobil 16,4 TWh (instalovaný výkon 2000MW) bez dotací,
            – soláry 2017 cca 2,5TWh (instalovaný výkon 2200MW) dotace 25 miliard korun

            Tedy kdybych přes vyrobenou elektřinu přepočítal dotace tak jen za jeden jediný rok jsme mohli mít na jeden jaderný blok … který by pak vyráběl stabilní elektřinu 80 let!!!

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Závodský, já Vás nechci přesvědčovat, to by jste musel opustit svoje zaměstnání. Až budete v pensi, pak budete moci být objektivní. Já uvádím pro širší veřejnost svoje argumenty, tam kde vidím (subjektivně) Vaši demagogii, Vy zase vaše argumenty, my se shodnout nemůžeme, ale lidi si to přeberou.

          • Petr Závodský napsal:

            Pane Vaněčku, to co píšu jsou jasná čísla a fakta. Proč bych měnil názor? Proč bych měnil názor, pokud bych dělal něco jiného?

          • C napsal:

            Pane Ondro,
            tak jak se tedy jmenuje ta divize ČEZ co prodává proud zákazníkům? Poku to není ČEZ distribuce, tak se za omyl omlouvám, byla myšlena ta co proud prodává lidem.

            Pane Závodský,
            myslím že pan Vaněček vychází z předpokladu že pokud pracujete pro jadernou divizi ČEZ, tak musíte, minimálně veřejně, prezentovat názory shodné s názory vašeho zaměstnavatele. Takový double think

            Ono se s čísly a penězi dá kouzlit různě, třeba když si vezmeme kolik se ročně utratí v republice za plyn (alespoň myslím taky to mohlo být za ropu nepamatuji se přesně), tak se dá co dva roky zaplatit nový blok. Teď když to přepočítám tak se spotřebuje ročně asi 500 TWh primární energie, odečtěme asi 130TWh pro uhelné elektrárny na vstupu, to máme 370TWh tepla, z toho je teoreticky 148TWh elektřiny, tedy asi 17GW konstantního výkonu elektráren. Takže asi za 34 let importů paliv je nahradíte energií z JE. Teď samozřejmě je to jenom teorie, hodně energie jde do průmyslu jako technologické teplo pro pece a pod. Doprava si třeba bere kolem 125TWh tepelné energie, tedy je z toho asi 42TWh práce, to by odpovídalo asi 8GW JE. Teď 1l benzínu je asi 10kWh, takže 4 200 000m^3 benzínu, to je v penězích asi 45.36 mld korun v tom co jde rafineriím. tedy za 3 roky je to na blok.

            I v nejčernějším scénáři JE, tedy cena 200€/MWh by se pořád musela elektřina v dopravě proti benzínu vyplatit. Záleží tedy od ceny vozidla. Takže by se klidně daly nové JE ospravedlnit třeba takto, tím že se podaří omezit vyvádění peněz z ekonomiky za paliva, ale na druhou stranu oba víme že to nejsou stejné balíky, stejné niky a tedy je teakový argument, jak se říká, made up. Myslím že aby se to vyplatilo, tak pro nákladní dopravu by musely být náklady na elektrifikaci takové aby byl výraznější rozdíl v ceně pohonu. Kamion bere asi 90kWh/100km (dolní limit), v palivech to je asi 750Kč (počítáme že kupuje palivo bez DPH), teď řekněme že chceme najezdit 100k km než půjde do světa a stojí o 1 milion více než naftový, (hádám, nikdo to zatím nedělá), a že jej budeme prodávat o 1 milion levněji, pak by musel být provozně o 10Kč/km levnější abyste netratil oproti naftové variantě. (Ale asi je v mém odhadu dost chyb, spedice a autodoprava jsou úplně mimo můj obor)

            P.S. omlouvám se, naši sázku jsem ještě neposlal, doma tiskárnu nemám a kolem copy centra jsem neměl cestu.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Závodský já také píši čísla a fakta, jen každý si z toho množství vybíráme a zdůrazňujeme jiná fakta. Ať si čtenáři rozhodnou, která fakta jsou významnějši, jaká fakta zobrazují současné světové trendy.

          • Ondra napsal:

            Pane Vaněčku, já určitě nechtěl od ničeho odvádět pozornost. Pan energetik tady otevřel diskuzi na téma odpojování od sítě, takže jsem diskutoval k tomu a ne k článku. Ano pro výrobce je důležitá silovka, ale to jsem psal v některejch komentářích už dřív takže tady se shodujeme. Pro spotřebitele, kterej řeší jestli se má odpojit od sítě je ale jedinej relevantní údaj konečná cena včetně všech poplatků. Koneckonců Vám hraju do karet protože pro domácí fotovoltaiku samozřejmě vychází lépe porovnávat náklady na výrobu s celkovou cenou než jenom se silovkou, která je nižší.

            Pro pana C:
            taky se omlouvám protože jsem si jenom trochu rýpnul 🙂 jmenuje se ČEZ prodej (něco málo OPM má podle OTE taky ČEŽ as a ČEZ ESCO, ale to jsou jenom stovky míst), protože obchodování s elektřinou a její dodávku máme od distribuce díky unbundlingu oddělenou (to je samozřejmě dobře). Proč ČEZ prodej nemá takovej tarif Vám neřeknu, protože tam nedělám a ani do hlavy jim nevidím ale řekl bych že to je tím, že jádro prostě dneska není tak „sexy“ jako obnovitelný zdroje a bylo by s tím asi víc práce než z toho užitku. Navíc ČEZ má velkou zdrojovou základnu, takže nemá důvod tohle nabízet.

        • Petr napsal:

          U pouličních nabíječek pro ta elektroauta se dnes pětkrát větší cena v EU považuje za dost dobrou.

  3. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Jo, propásli to. Stavba dalších bloků by měla ekonomické opodstatnění možná někdy mezi 2005-2010, ale dnes je už jasné, že jaderná energetika založená na gigawattových blocích je ekonomicky naprosto nekonkurenceschopná.

  4. Martin Pácalt napsal:

    Mě zaujala v nedávném příspěvku p. Wagnera zmínka o tom, že se o např. kanadských CANDU ani neuvažuje. Ta fixace na Sověty se mi moc nelíbí, i když dlužno dodat stavět velké JE umějí dneska ani nejlépe.

    • Petr napsal:

      Jak neuvažuje, za prvé o takové blbosti nebude nikdo chytřejší uvažovat nějak veřejně do hloubky, protože to je blbost, ale hlavně sami Kanaďani se do tendru nepřihlásili a ani o tom neuvažují.

      • C napsal:

        Protože tendr, pokud se pamatuji, pan Závodský mne když tak opraví, byl vypsán na tlakovodní reaktor, ne na obecný reaktor, proto se nepřihlásili. Takovéto lpění jen na jednom typu je podle mne problém v situaci kdy je nutné najít nejvýhodnější řešení. Vím že je tu tradice tlakovodních reaktorů, ale na druhou stranu začíná naprosto nová kapitola (nebo by měla) jaderné energetiky, takže tendr se měl vypsat spíš na obecnou elektrárnu v nějakém výkonovém rozmezí a s generačním omezením. Ono krom reaktorů CANDU to zadání vyřadilo i ABWR a ESBWR

        • Martin Pácalt napsal:

          OK, jasně. Rozhodně to má hlavu a patu, na rozdíl od příspěvku Petra. 🙂

        • Petr Závodský napsal:

          Ano, pro ČR se uvažuje technologie tlakovodních reaktorů (PWR).
          Je to nejrozšířenější typ obecně (asi 60% reaktorů na světě jsou tlakovodní). Velkou část pak ještě tvoří varné reaktory (BWR). V podstatě se teď staví hlavně tlakovodní reaktory a běží přípravy na varný v Anglii (ESBWR – GE Hitachi)).
          Candu má své výhody (palivo), ale i své nevýhody (těžká voda, kladná reaktivita za určitých stavů). V této chvíli se žádný Candu nestaví (např. v Rumunsku uvažují o dokončení 3. a 4. bloku na JE Cerna Voda, ale to je stará technologie).

          • C napsal:

            U CANDU jste ještě opomenul výměnu paliva za chodu, to je myslím jeho největší výhoda.

            Otázka podle mne je, jestli s výhledem že budeme stavět možná 2+2 reaktory, se právě neměly přibrat minimálně varné reaktory, ale to jsem říkal už v době původního tendru a v době kdy jeden z ministrů průmyslu přišel s nápadem na velkovýstavbu JE. Jenže to by znamenalo že tu JE postaví více budoucích provozovatelů.

            O tom o kolik to vychází jinak finančně máte asi spíše přehled Vy, ale hádám že by varné mohly být o něco levnější.

            Další věc je politické hledisko, spoléhat se na Rusko není myslím dobré v této oblasti, sice palivo se dá sehnat i jinde, ale byl by o už sám o sobě příliš velký finanční transfer, obzvlášť pokud se staví na úvěr. A pokud je argument proti PPE že by se kupoval plyn z Ruska, tak pak by bylo dobré se Rusku vyhnout i v případě stavby JE.

          • Vláďa napsal:

            Výměna paliva za chodu byla používána na A1 a poněkud se neosvědčila. 9-10 měsíců provoz a 2až 3 měsíce na výměnu paliva se opravdu jeví jako optimální.

          • Milan Vaněček napsal:

            Tady je krásně vidět „jaderný nový slovník“, viz Orwell. Cituji Vás: „Výměna paliva za chodu byla používána na A1 a poněkud se neosvědčila“. To poněkud se neosvědčila znamená 2 (?) lidské životy, odepsaná A1, znehodnocená celá obrovská investice do jaderné elektrárny a stále ještě nezlikvidovaná JE=obrovské další výdaje.

          • C napsal:

            Vláďo,
            ale u CANDU a i MAGNOXů je výměna paliva za chodu, ostatně snad i RBMK poměrně osvědčená.

            Pane Vaněčku,
            na A1 byly2 velké havárie, jedna se smrtí díky úniku CO2, druhá s propáleným reaktorem. Přičemž ta s úmrtími nemá spojitost s propálením reaktoru, za které může lajdácká kontrola a čištění článku po tom co byla žebra zanesena silikagelem. Za úmrtí pak může jednak trochu bludiště kolem reaktoru a pak kradení žárovek z hlásičů CO2.

          • Vláďa napsal:

            A1 měla těch problémů daleko více. Nebyla zvládnuta materiálově a i když byl použit „inertní“ CO2 docházelo k prokorodování výměníků. Tělesa turbin byly zamořené. Hlavní nevýhoda byla kladná reaktivita. U PWR je reaktivita záporná – při stoupající teplotě klesá výkon reaktoru.

      • Martin Pácalt napsal:

        Psal jsem obecně a odkazuju se na článek podobného tématu, nikoliv tento.
        Reaktory CANDU mi nepřipadají vůbec špatné, zvláště, když umějí štepit U238 (mnohem rozšířenější než izotop U235), stejně tak jako spolupráce se zemí jako je Kanada(přijde mi to vhodné jako alternativa všem, kteří nemají rádi USA nebo Rusko) .
        Čím dál víc mi připadáte jako člověk, který si sem chodí léčit nějakou frustraci. A pod svůj názor se ani neumíte „podepsat“ pravým jménem, i když ten váš názor steně nestojí za moc, až příliš často jen negujete a nepřicházíte s protinávrhem, nápadem, myšlenkou, alternativou…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *