ČEZ, a.s. a Skupina ČEZ - profil společnosti
Společnost ČEZ, a. s. je největším výrobcem elektrické energie v České republice a mateřskou společností energetického koncernu Skupina ČEZ. Ten se řadí k 10 největším energetickým uskupením v Evropě, mimo České Republiky působí dále na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a v Turecku. Hlavním předmětem podnikání je výroba, distribuce, obchod a prodej v oblasti elektřiny, tepla a zemního plynu a těžba uhlí. Činnost skupiny zasahuje i do oblasti jaderného výzkumu, telekomunikací, informatiky, projektování, výstavby a údržby energetických zařízení, zpracování vedlejších energetických produktů a oblasti vědy a inovací – rozvoji chytrých sítí a elektromobilů.
Vývoj
Společnost ČEZ, a. s. byla založena Fondem národního majetku ČR roku 1992. Spojením s distribučními společnostmi byl roku 2003 položen základ Skupiny ČEZ. Prolnutím výroby a distribuce elektrické energie se česká energetika v souladu s normami Evropské unie přiblížila obvyklé struktuře zemí západní Evropy. Od roku 2005 je na nařízení Evropské komise uplatněn tzv. unbundling, kdy je striktně oddělena distribuce od obchodu, což přináší podmínky pro konkurenční boj.
Rozšířením o distribuční energetické společnosti a navýšením podílu ve významných společnostech (Severočeské doly, Škoda Praha) obohatila Skupina ČEZ své aktivity a posílila postavení na energetickém trhu. V současné době skupina ČEZ dodává elektřinu pro téměř 3,5 mil. odběrných míst v České Republice.
K 30. 6. 2014 tvořilo Skupiny ČEZ celkem 107 společností, z toho 19 přidružených nebo společných.
Společnosti Skupiny ČEZ v České Republice
Výroba a obchod | Distribuce a prodej | Těžba | Ostatní |
Areál Třeboradice, a.s. | ČEZ Distribuce, a. s. | Severočeské doly a.s. | Centrum výzkumu Řež s.r.o. |
ČEZ Bohunice a.s | ČEZ Prodej, s.r.o. | LOMY MOŘINA s. r.o. *) | ČEZ Distribuční služby, s.r.o. |
ČEZ Energetické produkty, s.r.o. | ČEZ Energetické služby, s.r.o. | ||
ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. | ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o. | ||
ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s. | ČEZ ICT Services, a. s. | ||
ČEZ Teplárenská, a.s | ČEZ Inženýring, s.r.o | ||
Elektrárna Dětmarovice, a.s. | ČEZ Korporátní služby, s.r.o. | ||
Elektrárna Mělník III, a. s. | ČEZ Nová energetika, a.s. | ||
Elektrárna Počerady, a.s. | ČEZ Zákaznické služby, s.r.o. | ||
Elektrárna Tisová, a.s. | PRODECO, a.s. | ||
Energetické centrum s.r.o. | Revitrans, a.s. | ||
Energotrans, a.s. | SD – Kolejová doprava, a.s. | ||
MARTIA a.s. | SD – KOMES, a.s. | ||
PPC Úžín, a.s. | ŠKODA PRAHA a.s. | ||
Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o. | ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. | ||
ČEZ Energo, s.r.o. *) | Telco Pro Services, a. s. | ||
JESS Invest, s. r. o.*) |
*) přidružená společnost nebo společný podnik
Vlastnická struktura
Majoritním vlastníkem společnosti ČEZ, a. s. je Česká republika (Ministerstvo financí České republiky, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) s podílem 69,78 % základního kapitálu.
V polovině roku 2014 tvořil základní kapitál společnosti ČEZ, a. s. celkem 53 798 975 900 Kč skládající se z 537 989 759 kusů akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč (ISIN CZ005112300). Akcie ČEZ, a. s. jsou dlouhodobě nejvíce obchodovanou akcií na Pražské burze, objem obchodů akcií ČEZ tvoří okolo 15 % objemu Burzy.
Vedení společnosti
Současným generálním ředitelem a předsedou představenstva ČEZ je Daniel Beneš. Ve funkci je od září roku 2011 po rezignaci tehdejšího generálního ředitele Martina Romana. Beneš předtím čtyři roky působil v ČEZ jako výkonný ředitel.
Elektrárny v České Republice
Společnost byla od roku 2009 vyšetřována Evropskou komisí z možného zneužití dominantního postavení na českém trhu, situace dospěla k dohodě, kdy se společnost ČEZ zavázala k prodeji zdroje o kapacitě 800 MW. V úvahu připadaly elektrárny Počerady, Chvaletice, nebo společně Mělník III a Tisová.
K ukončení vyšetřování antimonopolními orgány došlo v roce 2013 po prodeji elektrárny Chvaletice společnosti Litvínovská uhelná (LUAS) za cenu 4,12 miliardy korun. „Odprodání významné výrobní kapacity umožní, aby na český trh s elektrickou energií vstoupil nový aktér a konkuroval ČEZ. To prospěje všem spotřebitelům elektřiny,“ uvedl komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.
V témže roce byl v jednání i prodej černouhelné elektrárny Dětmarovice společnosti Gascontrol za 1,6 miliardy korun, ovšem zhoršující se situace na energetických trzích znamenala negativní postoj financujících bank.
V současné době zahájila Skupina ČEZ z ekonomických i ekologických důvodů program obnovy uhelných elektráren v hodnotě okolo 100 miliard Kč. Cílem je obnova 11 bloků hnědouhelných elektráren, výstavba 2 nových bloků o výkonech 660 MW a ukončení provozu 14 neefektivních hnědouhelných elektráren. V rámci Evropské unie se z pohledu rozsahu snížení emisí škodlivých látek jedná o jedinečný projekt.
Jaderné | Uhelné | Vodní | Větrné | Fotovoltaické |
Dukovany | Dětmarovice | PVE Dalešice | Věžnice | Bežerovice |
Temelín | Hodonín | PVE Dlouhé Stráně | Janov | Buštěhrad |
Ledvice | MVE Dlouhé Stráně II | Čekanice | ||
Mělník | MVE Hněvkovice | Hrušovany | ||
Počerady | Kamýk | Chýnov | ||
Poříčí | MVE Kořensko I a II | Mimoň | ||
Prunéřov I a II | Lipno I | Pánov | ||
Tisová | MVE Lipno II | Přelouč | ||
Tušimice II | Mohelno | Ralsko | ||
Orlík | Ševětín | |||
Slapy | ||||
Štechovice I | ||||
PVE Štechovice II | ||||
Vrané | ||||
MVE Želina u Kadaně |
Skupina ČEZ v zahraničí
Začátkem roku 2005 zahájila skupina svoji expanzi do zahraničí. Navzdory problémům, které některé zahraniční trhy přinesly se po ukončení tendru na rozšíření Temelína začaly zvažovat další investice. Zajímavými jsou podle generálního ředitele Daniela Beneše aktiva v Polsku, německé společnosti Vatenfall nebo Slovenské Elektrárne, které v současnosti patří italské firmě Enel.
Podle Beneše byl největší chybou neúspěch v realizaci nákupu 66% podílu Slovenské Elektrárne v roce 2004. Vítěz tendru, italská společnost Enel, od Slovenska obdržela 3,8 miliardy eur na dostavbu atomové elektrárny v Mochovicích. Nyní je tento podíl opět k mání a mimo ČEZ v lednu 2015 podali nabídku další 3 zájemci.
Další možností o rozšíření jsou větrné elektrárny v Polsku a Německu. V projektech je 500 – 700 MW větrných elektráren v Polsku, kde se čeká na usazení legislativy v oblasti podpory. Podobný případ platí pro Německo.
Investice na Východě
Varováním pro konzervativnější výběr trhů jsou zkušenosti z Albánie, Rumunska a Bulharska. V roce 2009 vstoupila skupina ČEZ na albánský trh, když za zhruba 102 milionů eur koupila 76% podíl tamního distributora. Následně se ovšem společnost potýkala se špatnou platební morálkou odběratelů a zásahem regulačního úřadu znamenajícím zvýšení tarifních plateb distributora elektrárenským společnostem. V lednu 2013 odebral albánský regulační úřad společnosti CEZ Shpërndarje (v překladu ČEZ distribuce) licenci, kvůli nezajištění dodávky elektřiny a neinvestování do rozvodné sítě. Následně ČEZ zahájil mezinárodní arbitrážní spor na základě Smlouvy o energetické chartě, ta upravuje ochranu mezinárodních investic v oblasti energetiky. Požadováno bylo zaplacení 108,5 milionů eur. Spor byl nakonec ukončen dohodou o urovnání a zaplacení celkem 100 milionů eur v ročních splátkách na oplátku za stažení žaloby před mezinárodním arbitrážním soudem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se