Jaderná elektrárna dukovany

V Dukovanech otestovali odolnost boxu 3. bloku po 20 letech jeho provozu

V Jaderné elektrárně Dukovany experti od soboty testovali hermetický box třetího bloku, po 20 letech jeho provozu. Měření pevnosti a těsnosti prokázala velmi dobrý stav, sdělil dnes ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Stejnou prověrkou už dříve prošly ochranné obálky i u zbývajících dukovanských bloků. Odstávka třetího bloku by měla skončit v příštím týdnu.

Elektrárna má čtyři bloky. V bloku číslo tři se výroba elektřiny zastavila 14. července. Jde o poslední letošní plánovanou odstávku v Dukovanech, práce zatím pokačují dobře.

„Zkoušky, které se provádějí při náběhu bloku, začaly o tři dny dříve,“ uvedl mluvčí.

U hermetické obálky třetího bloku experti prověřovali pevnost zařízení, kupříkladu průhyby, ale také jeho těsnost. Proto ji natlakovali vzduchem na hodnotu 130 kilopascalů. Desítky hodin pak sledovali, zda v některých místech nezačne tlak klesat rychleji.

jaderné palivo

Ilustrační foto

Podle ředitele elektrárny Miloše Štěpanovského naměřené hodnoty zůstaly hluboko pod stanovenými limity. Stejně podle něj tato měření dříve dopadla i u zbývajících bloků Dukovan.

Na přípravě zkoušek obálky bloku se podílelo přes 100 pracovníků elektrárny, dohlíželi na ně inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Měření pak prováděli experti ze šesti českých a slovenských akreditovaných firem a z vysokých škol.

Výsledky měření budou jedním z podkladů k nynějšímu řízení o vydání nového povolení provozu pro třetí blok. Nynější desetiletá licence skončí s letošním rokem, stejně jako u čtvrtého bloku Dukovan. Pro dukovanské bloky jedna a dvě už firma ČEZ od SÚJB nové povolení k provozu získala.

Dukovanský blok číslo jedna byl uveden do provozu v roce 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan v červenci 1987. Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu celkové spotřeby elektrické energie v ČR.

Autor:



14 odpovědí na V Dukovanech otestovali odolnost boxu 3. bloku po 20 letech jeho provozu

  1. V. Kulich napsal:

    Mě vychází 30 let provozu (2017 – 1987). Proč je v titulku článku taková elementární chyba ?

    • Martin Hájek napsal:

      No tak ho asi testovali po 10 letech provozu a teď po dvaceti. Co je na tom divného. Ona je to dost velká taškařice (navíc víceméně zbytečná) a nejde jí dělat každý rok.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Domnívám se že když byly Dukovany postaveny tak nesplňovaly normy běžné v západní Evropě. Proto se řada věcí musela dodělat po roce 1990 a další úpravy se provádějí neustále.

    • Vláďa napsal:

      Jediná podstatná změna je zvýšení výkonu na svorkách generátorů instalací nových NT dílů. Při zkouškách tam byly technici z Vídně a nic se nesmělo opominout.

    • Martin Hájek napsal:

      Pane Vaněčku, zase úplně zbytečně lžete. Kdyby JEDU nesplňovala normy, tak by nemohla být v provozu, to je snad jasné i dítěti ze základní školy. Ano, úpravy se prováděly a provádějí, protože se zvýšily, v celé EU, v reakci na Fukušimu bezpečnostní požadavky až do absolutního extrému, který je pro suchozemskou vnitrozemskou elektrárnu mimo seismické zóny zcela absurdní.

      • Milan Vaněček napsal:

        JE Dukovany splňovala normy socialistické. Už před naším vstupem do EU jsme se museli přizpůsobovat normám EU. Nelžete nám náhodou Vy?
        A zvýšení bezpečnosti JE= především mnohonásobné jištění odvodu tepla z reaktoru v případě jakékoliv havarie, i zcela banální jako u Three miles island. A to je u suchzemské elekrárny ještě důležitější než u té na břehu moře, tam mají vody dost.

        • Vláďa napsal:

          Znáte zapojení elektrárny?

          • Milan Vaněček napsal:

            Rád se to od Vás dovím (bez ironie). A odpovězte panu Kulichovi (ať se nebavíme mimo téma prvého dotazu).

        • Vláďa napsal:

          I v totáči se realizovaly nákupy zařízení které se zde nevyráběly. Na propojovacím parovodu mezi parogenerátorem a hlavním parním kolektorem byly instalovány rychločinné armatury od kanadské firmy Velan.
          Nejdříve je třeba si ujasnit rozdíl instalovaného reaktoru na problematických elektrárnách a v Dukovanech. Zde je instalován reaktor chlazený pouze vodou a pára se vyrábí v parogenerátorech. V problematických elektrárnách byly instalovány varné reaktory. V Dukovanech jsou tři chladící systémy. Hlavní chladící voda (pro kondenzátory turbín) technická voda důležitá (tři systémy) pro technologické kondenzátory a chladiče v primárním systému, technická voda nedůležitá pro běžné chlazení elektrárenských drobností.

          • Vláďa napsal:

            Ještě doplním. Typ reaktoru použitý v Dukovanech při zvýšení teploty sníží svůj výkon. To znamená že má zápornou zpětnou vazbu. Varné reaktory mají kladnou zpětnou vazbu.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vládo, záporná zpětná vazba je dobrá (viz Černobyl, kde chyběla) ale v bezpečnosti jde především o to kdo odvede desítky MW ze zbytkových reakcí po ukončení jaderného štěpení uranu (viz Fukušima).
            A vy budete určitě znát přesnou odpověď zda je to 20 či 30 let (i na atomwebu říkají 20).

          • Vláďa napsal:

            Při odstavení bloku 440 MW je zbytkový výkon daný dobou do výměny paliva. To znamená že před koncem kampaně je to okolo 5 MW tepelného výkonu. Obsluhy se naučily používat přepouštěcí stanice do kondenzátoru takovým způsobem že je vlastně systém parovodů bez tlaku. Ukončené běžné odstavování je na cca 1 MPa. Je pravda že proti lidské hlouposti se nedá úspěšně bojovat. Fukušima je projekt od samého začátku špatný. Pouze cena nutila investora postavit elektrárnu v naprosto nevhodném místě. Stačilo ji postavit mimo záplavové území dostatečně vysoko nad mořskou hladinou a bylo vystaráno (chladící čerpadla budou mít sice větší spotřebu ale je to technicky řešitelné). Černobyl je něco podobného. Byl vydán příkaz z nekompetentního místa na provedení zkoušek a obsluha aby příkaz vyplnila odpojila všechny ochrany.

          • C napsal:

            Někde jsem četl že se při přípravě norem pro jaderné elektrárny sehnaly normy za západu a opsaly, byly tedy přísnější než ty v SSSR a tedy se projekty JE musely přizpůsobit.

            On ani ten reaktor v Černobylu by jaksi nebouchl kdyby z něj nevytahali skoro všechny tyče. PO tom co s tím reaktorem provedli by nepomohla ani svěcená. Při poklesu výkonu došlo ke xenonové otravě, aby reaktor nahodili tak vytáhli všechny tyče a zvýšili neutronový tok, který odbourával xenon, výkon pomalu rostl, jenomže v určitý moment, i díky neběžícímu chlazení, což tedy dodnes nevím proč nenaskočily záložní zdroje které měly, což se testovalo, jestli turbína zvládne pohánět čerpadla do naskočení záložních zdrojů, došlo k tomu k čemu došlo, výkon rostl, nechladilo se a naráz xenon došel, reakce se urvala ze řetězu. Při výbuchu byl prý tepelný výkon v řádu TW.

            Jestli chlazení nenaskočilo protože reaktor byl na nule výkonu a počítalo se s tím že se zbytkových 20-30MWt uchladí fyzikálně přes separátory a něco dalšího nevím a je zajímavé že vždy se píše že účelem testu bylo ověřit naběhnutí záložních čerpadel, ale dál se o tom nikdy nemluví. V Žádném popisu jsem nenašel vysvětlení proč neběžela či jestli běžela, proč při obnovování výkonu nenahodili hlavní čerpadla… Skoro to vypadá že tu elektrárnu prostě do luftu vyhodit chtěli.

            Nehledě na to že měla vážné konstrukční nedostatky, jako neexistující kontejnment v moderním slova smyslu, hořlavou střechu… Což přispělo k tomu že se radionuklidy dostaly všude. Možná že zásadním problémem bylo i to že to byla jen zvětšenina malých reaktorů o mnohem menším výkonu.

            JE, nebo jaderné baterie, generátory, říkejme si tomu jak chceme, by měly být navržené tak aby v případě havárie všechno zůstalo uvnitř, vchody se daly zalít betonem zatopit vodou s pohlcovačem neutronů a nechat tak odstát pár let, pak přečistit vodu a zlikvidovat. Ale dá se to vůbec u reaktorů které mají pevní palivo a velký výkon? Zároveň energií jaderného rozpadu neskutečně plýtváme. nevyužíváme vyprodukované izotopy s poločasem rozpadu až 30 let pro další dodávku tepla což by se mohlo hodit pro různé další aplikace kde nasazení přímo štěpného reaktoru není žádoucí či možné.

  3. V. Kulich napsal:

    Zjistil jsem, že pevnostní zkoušky se prováděly před uvedením bloku do provozu při tlaku 150 kPa (tj. 250 kPa abs.), dále po 10 letech provozu, opět při tlaku 150 kPa (tj. 250 kPa abs.) a nakonec nyní po dalších 20 letech od poslední pevnostní zkoušky, tj. po celkem 30 letech od uvedení bloku do provozu při tlaku 130 kPa (tj. 230 kPa abs.). Celkem tedy již 3 x za dobu existence bloku (platí pro každý ze 4 bloků v JE Dukovany).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *