Sousední státy si budou muset vypomáhat při nedostatku elektřiny, zní plán EU

V rámci nového připravovaného balíčku energetické bezpečnosti si budou muset sousední státy vypomáhat v případě nedostatku elektřiny. Česká republika je ve skupině spolu s Německem, Polskem a Slovenskem. Balíček bude také nabádat k vyššímu využívání LNG a obsahovat kontroverzní zasahování EU do mezistátních a komerčních energetických dohod.

Zpravodajský server euractiv.com včera informoval o novince v navrhované legislativě, kterou bude Evropská komise schvalovat příští týden. Dle nového pravidla budou státy EU povinny vypomoct sousedním státům s dodávkami pro domácnosti a sociální zařízení, například zdravotní služby, v případě vážného nedostatku elektřiny.

Tento „princip solidarity“ je považován EU za velký posun. Nová legislativa bude také podporovat rozvoj LNG. Princip solidarity bude spolu s dalšími opatřeními představen 10. února v rámci balíčku energetické bezpečnosti, který navazuje na strategii evropské energetické unie. Nový balíček bude nicméně ještě muset projít hlasováním členských států.

Plán solidarity

Dle nového plánu bude EU rozdělena do devíti regionů na základě vzdáleností a schopnosti předávat si elektřinu s výjimkou ostrovních států Malty a Kypru. Příklady rozdělení do regionů je VB a Irsko, další Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko či Česká republika, Německo, Polsko a Slovensko.

„Národní plány nejsou dostatečné, aby zabránily budoucím krizím způsobeným nedostatkem zemního plynu.“

zdroj serveru EurActiv

Pro efektivnost navrhovaného plánu je ovšem zapotřebí dostatečné propojení, což je v EU dlouhodobý problém. Například Francie byla z historického pohledu zásadně proti otevření svého energetického trhu, dominovaném jádrem, obnovitelným zdrojům ze Španělska.

LNG a COP21

Zvýšení dodávek LNG do EU by pomohlo diverzifikovat energetické dodavatele a zmenšit tak vliv ruských dodávek. Ceny LNG se přibližují cenám klasického zemního plynu a LNG se stává ještě více atraktivní možností při současném propadu ceny ropy. Dalším plusem pro zvýšení využívání LNG je fakt, že v Evropě je infrastruktura již vybudovaná, ale kapacitně je využívána z pouhých dvaceti procent.

Evropská komise bude v blízké době podávat návrh klimatických cílů pro EU pro rok 2030. Jakou roli budou mít zemní plyn a LNG je ovšem těžké předpovědět, ale výsledky summitu v Paříži budou určitě brány v potaz. Co se týká emisí, možný problém pro LNG je fakt, že je především přepravován lodní dopravou, která není zcela vyčíslena z emisního hlediska.

Další opatření

Evropská komise nezůstává pouze u plánu solidarity a tvorby klimatických cílů pro EU. Má v plánu zasáhnout do uzavírání komerčních a mezistátních dohod v rámci energetiky, protože současný stav údajně není „zcela průhledný“. Dle nového opatření bude muset jakákoliv dohoda před uzavřením projít kontrolním systémem.

Nejmenovaný zdroj serveru EurActiv prozradil, že komise v současné době pečlivě prověřuje projekt Gazpromu Nord Stream 2, který „nezapadá do strategie EU“. Právě změnou v uzavírání energetických dohod by teoreticky mohla být blokována výstavba projektu, která je především podporována Německem a Rakouskem. Případné blokování projektu by ovšem bylo z legislativního pohledu velice komplikované.