Spotřeba elektřiny v ČR za posledních 100 let vzrostla z 1 TWh na 74 TWh

V průměru každý rok o 4,4 procenta stoupala během posledních 100 let spotřeba elektřiny v Česku. Zatímco při vzniku Československa v roce 1918 činila její hrubá roční spotřeba na území Čech, Moravy a Slezska jednu terawatthodinu (TWh), nyní to je téměř 74 TWh. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Na území Česka se tak podle firmy spotřebovalo za stoletou existenci republiky přes 3350 TWh elektřiny, což je více než současná roční spotřeba všech zemí Evropské unie.

„Při většině činností je význam elektřiny nenahraditelný a prosazuje se i v oblastech, kde by nás to v takové míře dříve nenapadlo. K další masivní elektrifikaci dochází nyní v dopravě, kde nastupují elektromobily, elektrobusy nebo elektrokola,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Takzvaná hrubá spotřeba elektřiny zahrnuje i elektřinu spotřebovanou při samotné výrobě a ztráty v sítích a v přečerpávacích vodních elektrárnách.

ČEZ upřesnil, že v době vzniku Československa se elektřina využívala převážně v průmyslu a zemědělství. K domácnostem si razila cestu postupně, často ve formě přebytků prodávaných podniky.

„Za systematickou elektrizací českých zemí paradoxně nestály požadavky průmyslu, který si byl schopen dostatečně levnou energii obstarat sám, ale nároky tehdy dominantního agrárního sektoru. Nedostatek pracovních sil vedl k tomu, že farmáři hledali náhradu lidské práce ve strojích. Začaly tak vznikat malé elektrárny s lokálními distribučními sítěmi,“ uvedl Gazdík.

Přístup k elektřině měla podle firmy v roce 1918 v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jen zhruba třetina obyvatel, v samotných Čechách to bylo 40 procent.

„Na Slovensku byly k elektrické síti při vzniku republiky připojeny naproti tomu jen dvě procenta měst a obcí. Domácnost s přístupem k elektřině spotřebovala v roce 1918 v průměru 100 kilowatthodin za rok. To by dnes jedné české domácnosti nevystačilo ani na dva týdny,“ řekl mluvčí.

Podotkl, že přestože se elektrifikace českých zemí výrazně zpomalila během druhé světové války, v roce 1955 bylo už pokrytí kompletní.

„Kontinuální růst spotřeby pokračoval s tím, jak elektřinu čím dál více využíval nejen průmysl, ale také domácnosti. Jediným, ovšem velmi mírným, obdobím poklesu až do počátku devadesátých let tak byl rok 1979, ovlivněný lednovou energetickou krizí. Mnohem více se projevila změna společenského uspořádání na počátku devadesátých let, kdy úrovně spotřeby roku 1989 bylo dosaženo až v roce 1996,“ uvedl Gazdík.

Socialistický systém se však podle ČEZ vyznačoval v sektoru nakládání s energiemi velkým plýtváním. Pokles spotřeby v devadesátých letech tak byl způsoben nejen změnou struktury průmyslových firem, ale i racionalizací nakládání s energiemi a zvyšováním energetické efektivity v českém hospodářství, dodala firma.

Podle studie vypracované evropským energetickým sdružením Eurelectric se předpokládá, že elektrický proud se bude do budoucna mnohem více využívat vedle dopravy také v budovách či v průmyslové výrobě. V oblasti bydlení jsou podle sdružení největší rezervy ve vytápění – elektřinou topí jen jedna z 12 budov pro běžné bydlení, pro ohřev vody ji využívá každá desátá.