Snad všichni jsou si vědomi toho, že jaderné elektrárny produkují během svého provozu jaderný odpad, který je nutné bezpečně zlikvidovat. Avšak i samotná jaderná elektrárna se během svého provozu kontaminuje, a je tak nutné s ní po skončení jejího provozu nakládat jako s jaderným odpadem. Náklady na vyřazování elektrárny a budování úložišť jsou však vysoké, a proto jsou finance na tyto operace shromažďovány již v době provozu elektrárny. Jak ale správně určit, kolik by měli každoročně zaplatit provozovatelé jaderných elektráren a jaké faktory ovlivňují výši těchto příspěvků?

Odpověď na tyto otázky je zásadní při nastavování fungujícího systému, který by měl zajistit bezpečnou likvidaci jaderného odpadu.  Největším problémem v tomto případě je, že jakákoliv, byť i nepatrná nepřesnost při stanovování jednotlivých parametrů se v dlouhodobém horizontu projeví velkou chybou. Životnost jaderných elektráren se totiž pohybuje kolem 60 let. Z tohoto důvodu se touto problematikou detailně zabývají odborníci ve všech zemí s jadernou energetikou.

Jaderná elektrárna generuje příjmy po dobu prvozu, vyřazování však přináší velké investiční náklady, převzato z [1]
Jaderná elektrárna generuje příjmy po dobu provozu, vyřazování však přináší velké investiční náklady v následujících letech, převzato z [1]

Vyřazování jaderného zařízení

Nejdříve je nutné vymezit, co je to vyřazování jaderného zařízení. Vyřazením jaderného zařízení, například elektrárny, jsou myšleny činnosti, které je nutné udělat po skončení provozu jaderného zařízení, aby mohlo být původní místo elektrárny opět užíváno bez jakýchkoliv omezení.

Lze ho tedy popsat následujícími body:

  • Konečné odstavení
  • Odstranění radioaktivních zdrojů
  • Dekontaminace a vyčištění zařízení a staveb
  • Demontáž konstrukcí
  • Zpracování, skladování a uložení radioaktivního odpadu z provozu a z vyřazování
  • Průzkum a uvolnění prostoru pro jinou výstavbu

V praxi existují 3 způsoby jak vyřadit jaderné zařízení [2]:

  • Okamžité vyřazování: Vyřazování probíhá okamžitě po ukončení provozu zařízení. Výhodami této varianty je, že nedojde ke „ztrátě paměti“ – tedy elektrárny vyřazují ti stejní lidé, kteří jí provozovali, ne až další generace. Další výhodou je jednodušší odhad nákladů, neboť se nemusí uvažovat delší časový horizont.
  • Odložené vyřazování: V tomto případě je zařízení po nějakou dobu zakonzervováno a k vlastní dekontaminaci dochází až po několika letech. Během této doby přirozeně poklesne radioaktivita v objektu, provozovatel má více času na shromáždění potřebných finančních prostředků. V neposlední řadě lze předpokládat technický pokrok, který proces zkvalitní či zlevní.
  • Konzervace: Poslední variantou je pouhá konzervace a dlouhodobé monitorování zařízení. Takováto varianta není nikde v Evropě plánována.
Uložiště Richard, převzato z České podzemí
Úložiště Richard, převzato z České podzemí

Náklady na vyřazování jaderného zařízení

Problémem při stanovení nákladů na vyřazování je nedostatek zkušeností. Zatím totiž byly vyřazovány pouze výzkumné reaktory. Přepočet na průmyslové elektrárny je tak nejednoznačný. Z tohoto důvodu je využíván dokument A proposed Standardized List of Items for Costing Purposes in the Decommissioning of Nuclear Installations, vytvořený odborníky z OECD/NEA (Nuclear Energy Agency), Evropské komise a IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii). V něm se autoři pokusili vyčíslit náklady na jednotlivé etapy vyřazování.

Zajímavé bude z tohoto hlediska sledovat výše reálných nákladů na vyřazování jaderných elektráren v sousedním Německu.

Systém v České republice

V České republice je dvojí systém tvorby rezerv na vypořádání se s radioaktivním odpadem:

  • rezerva na financování budoucího úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného odpadu
  • rezerva na vyřazování jaderného zařízení

Financování budoucího úložiště

Prostředky na financování budoucího úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného odpadu se odvádí na jaderný účet spravovaný Ministerstvem financí ČR. Ten byl zřízen v roce 1997 u ČNB. Z něj je financován provoz SÚRAO (správa úložišť radioaktivního odpadu). Příjmy tohoto účtu jsou odvody původců radioaktivního odpadu, úroky a výnosy z obchodování s těmito prostředky.

Výše příspěvku je stanovena tak, aby pokryla veškeré budoucí náklady SÚRAO na vývoj, vytvoření a provoz úložiště jaderného odpadu. SÚRAO nevytváří žádné rezervy, neodepisuje majetek a neplatí daně, pro výši odvodů lze proto pohlížet jako na minimální stanovení produkce:

NPV

Pro hotovostní tok platí

Cash Flow

Uvažujeme-li pouze odvody z jaderné energetiky (tvoří 99,5 % celkových odvodů) lze konstantní sazbu vyjádřit takto:

výše příspěvku do jaderného účtuZ uvedených vzorců je jasné, že úskalím stanovení příspěvků je stanovení ceny finálního úložiště, horizontu čerpání financí na jeho vývoj a výstavbu, životnosti elektrárny, diskontní míry a eskalace.

Zajímavé bude sledovat, jaké budou náklady na výstavbu prvního trvalého úložiště jaderného paliva ve finském Olkiluotu, které získalo stavební povolení v listopadu loňského roku. Finský koncept jaderného úložiště bude dostupný na trhu.

Aktuální výše příspěvků na jaderný účet je v ČR následující:

  • Provozovatelé jaderných elektráren přispívají na jaderný účet dle množství vyrobené energie brutto na svorkách generátoru. Platí 50 Kč/MWhe.
  • Experimentální reaktory s odvodem tepla platí 0,1 MWh, platí dle tepla uvolněného v reaktoru a to 15 Kč/MWht.
  • Pro původce malého množství radioaktivního odpadu, tedy například institucionálního původu, jsou odvody přímo úměrné množství vyprodukovaného odpadu.
Zůstatek jaderného účtu a odvody společnosti ČEZ, převzato z [1]
Zůstatek jaderného účtu a odvody společnosti ČEZ, převzato z [1]

Tvorba rezerv na vyřazování jaderných zařízení z provozu

Povinnost tvorby rezerv na vyřazování mají dle vyhlášky MPO č. 360/2002 Sb. sami provozovatelé takových zařízení, jejichž vyřazení podle SÚRAO přesáhne 300 000 Kč. Přesáhne-li odhad SÚRAO 1 milión korun, musí být peníze uloženy na speciálním účtu k tomu zřízeném. S nimi je poté možné nakládat jen se svolením SÚRAO.

Výše ročních příspěvků na tvorbu rezervy se odvíjí dle odhadnutých nákladů na vyřazení dle následujícího vzorce:

roční příspěvek na vyřazování

Odhadnuté náklady na vyřazení nejsou diskontovány. Aby byla zachována časová hodnota peněz, jsou náklady každých 5 let aktualizovány.

Odhady nákladů na vyřazování jaderných zařízení z provozu, ČR, převzato z [1]
Odhady nákladů na vyřazování jaderných zařízení z provozu, ČR, převzato z [1]
Vázaný účet ČEZ, a.s. převzato z [1]
Vázaný účet ČEZ, a.s. převzato z [1]

 Faktory ovlivňující velikosti odvodů

Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, existuje velké množství faktorů, které ovlivňují výše odvodů do fondů. Jsou jimi míra inflace, diskontní míra, očekávaná životnost jaderné elektrárny a množství vyrobené elektřiny, náklady na vyřazování, náklady na ukládání provozních radioaktivních odpadů a náklady na ukládání vyhořelého paliva. V neposlední řadě je nutné uvažovat možné vývoje jaderné energetiky.

Při stanovování jednotlivých faktorů je nutné postupovat velmi zodpovědně a konzervativně. Malé rozdíly ve vstupních parametrech se totiž promítnou jako velké rozdíly v dlouhém časovém horizontu. To je dále demonstrováno na citlivostní analýze vlivu některých z faktorů na modelovém příkladu vyřazování jaderné elektrárny s životností 50 let, roční množství brutto vyrobené elektřiny (neuvažuje se vlastní spotřeba elektrárny) 7,5 TWh. Míra inflace je 2 %, diskont 2,5 %. Jsou uvažovány dvě varianty, okamžité vyřazování, nebo vyřazování s odkladem 45 let. Náklady na okamžité vyřazení jsou 5 800 mil Kč, na odložené 6 200 mil Kč.

Citlivostní analýza míry inflace, převzato z [1]
Citlivostní analýza míry inflace, převzato z [1]

Strmost jednotlivých křivek dokládá, že inflace má velký vliv na výši sazby. Je zřejmé, že křivka odloženého vyřazování je strmější než okamžitého vyřazování. V delším časovém horizontu se více projeví inflace.

Citlivostní analýza počtu let tvorby , převzato z [1]
Citlivostní analýza počtu let tvorby , převzato z [1]

Z citlivostní analýzy na počet let tvorby rezervy je patrné, že v prvních 15 letech dochází k velkému poklesu sazeb, roli zde hraje zhodnocení fondu. Nabízí se tak snížit dobu, po kterou bude vytvářena rezerva. Tím se sníží riziko, že dojde k ukončení provozu elektrárny předtím, než budou shromážděny dostatečné finance na likvidaci. Při zkrácení doby z 50 let na 30 dojde k vzrůstu poplatků o 36 %.

Zdroje:

[1] HEJHAL, Bc. Martin. Analýza vytváření rezerv na budoucí vyřazování jaderných zařízení z provozu [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-01-27]. Dostupné z: www.fel.cvut.cz/education/prace/00039.pdf. Diplomová práce. Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze. Vedoucí práce doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc.

[2]HAVLÍČEK, Ing. Ladislav. Financing of Liabilities Beyond the Service Life of Nuclear Installations. Acta Polytechnica: Journal of Advanced Engineering [online]. Praha: Czech Technical University Publishing House, 2006, 46(4), 13-17 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: https://ojs.cvut.cz/ojs/index.php/ap/article/view/842/674

zdroj úvodní fotografie: IAEA Imagebank

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *