Elektromobily

Dánsko plánuje od roku 2030 zakázat benzínová a naftová auta, nahradit je mají elektromobily

Dánsko chce navrhnout zákaz prodeje nových benzínových a naftových aut od roku 2030 a následně od roku 2035 i hybridních aut. Dánsko tak silně podpoří mezinárodní snahu o podporu elektromobility a zlepšování kvality ovzduší.

Zpravodajský portál Reuters informoval o záměru dánského premiéra. Dánská vláda si v dřívější době vysloužila kritiku ze strany veřejnosti i odborníků za zvýšení daně na elektromobily v roce 2016. V přímém důsledku se snížily prodeje nových elektromobilů z původních tří procent téměř na nulu. Současný krok má být ovšem v souladu s trendem objevujícím se v mnoha dalších zemích.

„Je to velmi ambiciózní a bude těžké toho dosáhnout. Ale to je přesně ten důvod, proč se o to musíme pokusit,“ sdělil dánský premiér Lars Lokke Rasmussen v úterý parlamentu.

Je nutné podotknout, že se zatím jedná pouze o výrok a plán premiéra, který bude oficiálně předložen parlamentu příští týden. Očekávaný plán tak musí projít celým legislativním procesem, aby se stal platným.

Dále je vhodné zmínit, že zvýšení daně na elektromobily zavedla současná vláda v čele s výše zmíněným premiérem Rasmussenem, a že na jaře příštího roku se budou v Dánsku konat pravidelné parlamentní volby.

Dánsko by se dále chtělo stát do roku 2050 zcela nezávislým na fosilních palivech.

Nejedná se jenom o Dánsko

Británie a Francie se obě zavázaly k zákazu prodeje nových benzínových a dieselových aut od roku 2040. Trend, který se snaží tyto země nastavit, by mohl ohrozit budoucnost ropného průmyslu a případně transformovat celý automobilový průmysl v případě, že se ho ujmou i další národy.

Ve Švédsku tvoří elektromobily zhruba 7 procent z prodeje nových aut, v Norsku je to spolu s hybridními vozy více než polovina všech nových prodaných aut.

Starostové Paříže, Madridu, Mexiko City a Athén prohlásili, že mají v plánu zakázat dieselová auta v centrech svých měst do roku 2025.

Opouštěním konvenčních palivových aut se zabývají i samotné automobilky. V minulém roce se automobilka Volvo stala prvním tradičním výrobcem aut, který se rozhodl vyřadit automobily se spalovacím nebo vznětovým motorem. Automobilka prohlásila, že všechny modely nových aut po roce 2019 budou elektromobily nebo hybridy.

Autor:



21 odpovědí na Dánsko plánuje od roku 2030 zakázat benzínová a naftová auta, nahradit je mají elektromobily

  1. loudil napsal:

    Tyto plány jsou jen „zděšenou reakcí“ na zdrcující nástup Číny na poli elektromobility ,této ještě nedávno feudální a nyní komunistické země. Čína přijala takové plány v elektromobilitě, že svět , který nechce zaostat nutně musí nyní chtě nechtě vyrazit v závěsu za tímto neformálním, světovým lídrem. V Číně jezdí 99 % světového počtu elektrobusů a asi 120 000 000 kusů elektrických motorek, skůtrů a kol. Pokud jde o elektromobily, v Číně se jich prodává asi 50 % světového počtu. Čína si již nyní zajistila zdoje Kobaltu z afrického Konga a pracuje na zajištění dostatku lithia. Věc tedy vypadá dobře.

    https://www.youtube.com/watch?v=O3kL6nMap2s

    https://www.youtube.com/watch?v=0pMEa8YYqgI

  2. Josef napsal:

    Co se týče zákazů nehybridních aut od roku 2030 , pak dobře to je rozumný krok. Problém je v tom že chtějí od roku 2035 zakázat všechno kromě EV to je špatně. Technologie EV má svoje omezení nehodí se pro dlouhé dálniční cesty a pro tahání těžkých přívěsů. Úplným zákazem hybridů jdou Dánové do extrému, který k ničemu dobrému není. Emise CO2 stačí celosvětově omezit cca na 1/3, aby zůstala konstantní hladina CO2 v atmosféře což pro Dánsko znamená , že bude moci vypouštět asi 22% svých současných emisí. Hybrid , který ujede cca 100 km na el. energii bude toto kritérium vzhledem k průměru dlouhých a krátkých cest splňovat a to patrně velká část vozů bude čisté EV. Nemá smysl, aby právě doprava kde je velký problém snižovat emise měla mít nulu a pak se vytápěli domy olejem nebo plynem místo tepelným čerpadlem.

    • Lubos Vozar napsal:

      Bavite sa o dobe 15 rokov v buducnosti. Ja som spokojny so svojim EV uz teraz (Ionic). O 15 rokov uz bude ICE tak povediac „Retro“.

      Odporucam sledovat teno kanal (a nie len preto, ze som fanda Red Dwarf-u):

      https://www.youtube.com/watch?v=KQ2Eo6wl5r0&pbjreload=10

      • Martin Prokš napsal:

        Já bych třeba spokojený nebyl. Denně do práce a z práce plus vyzvedávání dětí ze školky a můj denní nájezd je 50 km a víc. Alespoň 2x měsíčně jedu v tahu 300 km. Tahám o někdy víkendech přívěsný vozík se dřevem, stavebninami a vecma k zahradě u tchýně a u rodičů. Bydlím v paneláku, parkuju na ulici před ním. Stoji nás tam tak 100 aut. Nabíjet přes noc není kde. U práce na parkovišti také není kde nabíjet.

        Mám dvě děti, hypotéku na byt, manželka těsně po mateřské, ona podprůměrný plat ja nadprůměrný velkem máme jako rodina cca průměrný příjem. Auto za 750 000,- s životností max 6 let(akumulátory) si dovolit nemůžeme.

        S tím co se děje ohledně ekoteroristických předpisů a následně malé vyhoněnené kubatury se spoustou elektroniky, turb a dalšími vymazlenými komponentami je jasný důsledek omezená životnost a velice drahý servis. Na to už mít nebudu. A to máme jako rodina cca průměrný (ne mediánový) příjem. Proč asi je ČR přezdíváno šrotištěm Evropy. Zdražení nových aut tento trend ještě prohloubí. Až se použitelné ojetiny stanou nedostupnými (protože nám je nejspíše zakážou) tak to bude mít velké společenské negativní důsledky.

        • Lubos Vozar napsal:

          Pane Prokš, pro vas by byla idalna volba plug in hybrid, len tie tiez ne su prilis lacne. Zatial sa vyvoj prenasa do dojazdu/kapacity ale realisticky budu o 15 rokov baterky daleko lacnejsie a na elektromobile je zvysok v podstate rovnaka manufaktura. momentalne sme v prechodovej dobe. dajte tomu este 10 rokov. Ja som zatim bez deti takze mna to este len caka, ale vam to odrastie a do tej doby pojdu EV cenovo dole, urcite.

        • Tolli napsal:

          Jen zmíním, že životnost baterií je mnohem delší než 6 let. Záleží také jak s autem jezdíte a jaký styl nabíjení člověk používá, ale dnes už je prokázáno, že po 6 letech je degradace baterií naprosto adekvátní a kapacitu baterií nějak dramaticky nesníží. Měl jsem možnost otestovat Leafa z roku 2012 a naprosto super auto jen dojezd klesl přibližně o 20 % oproti původní hodnotě z roku 2012. Majitel však auto využíval prakticky denně a nabíjení baterie neřešil. Vzhledem k malé baterii je snížení dojezdu větší než například u Tesly, kde dojezd klesá pomaleji.

    • loudil napsal:

      Hybridy bych rovněž ponechal . Pokud jde o čisté EV dojezd se stále prodlužuje a rovněž se rychle zlepšují i parametry dobíjecích stanic = bezkonataktní dobíjení + zkrácení doby plného dobití na několik minut. Tedy při jízdě třeba do Chorvatska nebude mít řidič EV vůbec žádnou prodlevu proti „benzínovému řidiči“ , obojí -„tankování bude stejně dlouhé“.

      • Josef napsal:

        Já ta auta vyvíjím a věřte my , že vím docela dobře co bude za nějakých 5 let. To co píšete nebude ani za 20 let. Nabíjet několik minut se jen tak nebude. Za 5 let bude standart 60 kW baterie auto na ní ujede mezi 300-400 km. Když, ale budete chtít nabít za 5 minut znamenalo by to připojit výkon 750kW to stačí zhruba na max výkon jedné velké vesnice. Když budou ztráty 10% pak máte tepelný výkon 72 kW – to není šance uchladit.
        Představte si benzínku kde dobíjí 6 aut najednou to už je 4.3 MW – příkon malého města kde není energeticky náročný průmysl myslíte si ,že někdo na to může budovat síťě – teoreticky ano , prakticky se to nevyplatí , protože spotřeba je špička a pak nic celkový odběr je malý.
        Nakonec dojdete k názoru, že nabíjení takového výkonu by bylo hrozně drahé. Musel byste mít něco , co se dokáže snadno nabíjet vybíjet – nějaký velký superkondenzátor, který bude stále něco odebírat ze sítě bude zakopaný pod dobíječkami a auta budou přijíždět a odjíždět a tohle hned tak nebude. EV budou mít čím dál tím delší dojezd nakonec se budou prodávat auta s dojezdem 1000km možná i více rychlonabíječky budou okolo dálnic

        • Tomas Jirka napsal:

          Tak o značném zpoplatnění rychlonabíjení už se nějakou dobu mluví, a jiná cesta nebude. Destination charging je „víceméně v klidu“, ale rychlonabíjecí stanice u dálnic, například „chystané“ CCS 350 kW x 10 až 20 stojanů už je větší technologický oříšek.

          Ale tak nějaký posun probíhá, máme aktuálně stanice s možností placení kartou, stanice s vlastní baterií … ale jinak souhlasím s vámi.

  3. Petr napsal:

    Všechny cíle co jsou dál než 10 let mají velkou pravděpodobnost přehodnocení, takže nemá cenu se nad tím moc vzrušovat.
    Ropy a plynu je dost ještě na zhruba 50 let, a když se zdraží o 100% (takže se cena v rozvojových státech přiblíží k nynější daněné ceně v EU) tak ve většině světa spotřeba dost poklesne a dostane se snadno pod globální těžbu.
    Také pokud v EU bude už třetina aut jezdit hlavně na elektřinu nastane nutnost financovat silnice přez všeobecné mýtné, a pak postupně přestane dávat smysl tak vysoké zdanění ropy, a začne nejspíš klesat k daleko nižšímu globálnímu průměru.

  4. Robin napsal:

    Podle mne je rok 2030 příliš brzy na podobné nápady a mám z toho v případě Dánska pocit, že když lidé odmítají kupovat elektromobily v důsledku zvýšení daně na tyto typy aut, tak k tomu prostě budou donuceni . A z toho podle mne mnoho dobrého nevzejde, protože není žádná jistota, že se do roku 2030 podaří vylepšit elektromobily tak, aby byly výrazně lepší alternativou z hlediska komfortu pro řidiče než auta spalovací pohon.
    Zatím toho elektromobily mnoho nenabízejí – doba nabití v rychlonabíječce v řádu desítek minut či takřka hodiny (proti cca 5 minutám dotankování u spalovacích motorů), postupný pokles kapacity baterie v důsledku počasí, kde ani horko v létě či mráz v zimě bateriím, nesvědčí a má negativní vliv na dojezdovost na jedno nabití, až třeba po stále poměrně vysokou cenu, která často jde do milionů korun. Což není asi nic pro obyčejného člověka s rodinou nebo penzistu, kteří jsou z hlediska počtu asi největšími potencionálními uživateli aut obecně.
    Bude také asi zajímavé, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny, protože pokud se v dohledné době alespoň nestabilizují a dále porostou, bude asi jízda elektromobily jen pro bohatší vrstvy, kde ani fotovoltaická elektrárna na domě nemusí být všelék, protože ve zdejších klimatických podmínkách lze být soběstačný zhruba od dubna do října a pak bude nutné elektřinu odebírat ze sítě, kde to bude už za jiné ceny.
    Občas mi připadá, že někteří lidé příliš nepřemýšlejí o možných důsledcích svých nápadů – a v případě Dánska, Francie či velké Británie jde o jeden z nich.

    • Jan Veselý napsal:

      Kdysi se novináři ptali Wayna Gretzkeyho jak to dělá, že je tak často první u puku, když není zdaleka nejrychlejší bruslař. Jeho odpověď byla, že on nejezdí tam, kde puk je, ale tam, kde puk bude.
      Dánové & company prostě svou národní politiku stavějí ne na současném stavu, ale na kvalifikovaném odhadu stavu v roce 2030. Budoucnost se předpovídá blbě, ale „learning curve“ u technologií je výjimka, tam to jde dost dobře.

      • Robin napsal:

        Otázkou je nakolik je kvalifikovaný onen odhad stavu – někdy je to podobné jako s předpovědí počasí, kdy jsme meteorology přesvědčováni, že bude pršet a pak se obloha třeba opravdu zatáhne, ale tím to skončí nebo zaprší tak, že se jen lehce smočí prach a to je vše…a sucho pokračuje.
        Dnes jsme často v souvislosti s elektromobilitou přesvědčováni o její skvělé budoucnosti, ale jen to nestačí – je potřeba už dnes nabídnout něco více a nikoliv (jako třeba v případě Dánska) zákazy, když veřejnost nejeví ochotu uvěřit.
        Ano, když něco zakážete vyrábět, tak nakonec lidem nezbude než uvěřit nebo koupit si to co je v nabídce, protože nebude jiná možnost. Otázkou je za jakou to bude cenu a hlavně, zda si skutečně polepší. To v tuhle chvíli nikdo neví a že si někdo z mocných myslí, že to ví…takových bylo a pak to může dopadnout úplně jinak než si představovali.
        Třeba v Norsku je elektromobilů už hodně, ale nadšení veřejnosti z elektromobility už není tak velké jako dříve – možná i proto, že se nedaří stavět tolik dobíjecích stanic kolik by bylo třeba a svou roli asi sehrává i to, že tamější vláda zvažuje snížit dotace na nákup elektromobilů včetně úvah o zavedení nějaké formy daně (podobně jako je tomu u spalovacích motorů, kde se platí spotřební daň).

      • Milan Vaněček napsal:

        Myslím že elektromobilita je otázkou zdraví obyvatel žijících ve městech (=zhruba poloviny obyvatel zeměkoule). Obdobně jako byl řešen a většinové vyřešen problém lokálních topeništ (na uhlí) bude vyřešen i problém lokální dopravy ve městech (na benzin).
        A to může nastat právě okolo 2050 kdy už budou pro výrobu elektřiny dominovat v nejrozvinutější části světa OZE. A když to chcete mít okolo 2050 tak musíte přestat prodávat auta na benzin či naftu okolo 2030-5.
        Venkov bude fungovat na benzin a naftu mnohem déle.

        • Robin napsal:

          Pane Vaněčku, já se nedomnívám, že pokud jde o zdraví obyvatel ve městě, že toto vyřeší elektromobily, protože i ony jsou (nebo budou) vozidla pro osobní dopravu, kde bude nutné řešit třeba bezpečnost provozu (protože i elektromobil může srazit člověka na silnici) a podobně. Tyhle věci daleko spíše vyřeší preference hromadné dopravy typu metro, tramvaje či trolejbusy, kde oproti osobním autům odpadá zejména problém s místy na parkování, nebo podpora cyklostezek, silniční obchvaty měst, záchytná parkoviště pro auta na jejich okrajích.
          Navíc ani elektromobily nejsou v konečném důsledku zdaleka bezemisní a velice záleží na tom z jakých zdrojů bude elektřina do nich vyráběna – třeba v ČR se cca ze 45-50 procent vyrábí elektřina z uhelných elektráren (v Číně je to třeba cca 70 procent) a v dohledné době se to nejspíš příliš nezmění, protože i přes problémy s emisemi jde o stabilní zdroj energie, který nepodléhá výkyvům počasí – jako je tomu v případě OZE, kde pokud dostatečně nesvítí slunce (u solárních elektráren), nefouká vítr (větrné elektrárny)nebo je sucho (vodní elektrárny), tak je problém. Proto nevěřím tomu, že okolo roku 2050 bude výrobě elektřiny z OZE dominovat v nejrozvinutějších částech světa – to je spíše jen přání a soukromě si myslím, že OZE bude fungovat spíše jako doplněk energetického mixu, ale nikoliv jako hlavní zdroj.
          Zákazy něčeho nejsou podle mne dobrou cestou jak docílit pokroku – daleko spíše to v tomto konkrétním případě beru jako výraz slabosti toho, kdo je prosazuje, protože elektromobily zatím běžnému člověkovi oproti spalovacím motorům takřka nic navíc nenabízejí (důvody jsem uvedl výše) a dokud se to nezmění nebude o ně příliš zájem a je otázkou, zda třeba do roku 2030 natolik pokročí ve vývoji, aby tomu bylo jinak.
          Pokud nepokročí, může se stát, že lidé v Dánsku si třeba těsně před rokem 2030 koupí poslední auta na spalovací motory co se budou prodávat nebo nějakou ojetinu a budou s nimi jezdit jak dlouho to půjde a nebo ve městech (možná i mimo ně) masově přesedlají na hromadnou dopravu či kola a podobně. A elektromobily budou mít smůlu, protože i u nich budete muset platit pojištění, povinné ručení, elektřinu na provoz nebo řešit servis typu výměny pneumatik atd.
          Jak to bude na venkově těžko soudit, protože tam není tak rozvinutá hromadná doprava jako ve městech a venkov je na autech závislejší více než města. Ale kdybych si měl vsadit na nějaký alternativní pohon oproti spalovacím motorům, pak spíše vidím budoucnost ve vodíkovém pohonu – tyto auta lze už dnes natankovat cca za 5 minut (oproti desítkám minut nabití u elektromobilů) a spalováním vodíku vzniká teplo, které lze využít třeba k zatopení v autě a není to na úkor dojezdovosti jako v případě elektromobilu. Odpadním produktem pak je vodní pára z výfuku – třeba by to drobně mohlo přispět k příjemnějšímu klimatu ve městech, která se často v důsledku betonové výstavby přehřívají. Uvidíme co ukáže budoucnost.

        • Robin napsal:

          Když jste, pane Vaněčku, hovořil o OZE, pak si myslím, že do tohoto tématu budou mít z hlediska stability dodávek energie, stále co říci také jaderné elektrárny, protože i ty nepodléhají výkyvům počasí – na rozdíl od OZE. Vždy je lepší mít nějaký vyvážený mix způsobů výroby energie než preferovat jeden z nich, aby se eliminovaly možné problémy.

          • loudil napsal:

            Souhlasím s o ním „Mixem“ zdrojů elektřiny. Líbila by se mi dostavba Dukovan dvěma ruskými reaktory po vzoru Orbána = 2400 MW . Po jejich dostavbě odpojit staré Dukovany a stále intenzivně rozvíjet OZE. Dosluhující Temelín pak nahradit těmito novými OZE a Temelín pak už nenahrazovat novým jádrem. Kolem roku 2080 by bylo možné důkladně posoudit situaci /JE Dukovany by ještě zbývalo 20 let provozu/ a rozhodnout ,jaké zdroje využívat ve 22 století. Výroba elektřiny v ČR roku 2080 : Dukovany, OZE, ruský plyn. Uhlí NULA.

            Rovněž souhlasím s nutností trvalé modernizace hromadné elektrické dopravy ve městech. Ono totiž zplodiny aut nepochází jen z výfuků ! Studie ukazují na mimořádně velký podíl „sjížděných brzdových obložení“ či sjíždění pneumatik hlavně při brzdění a akcelearci. Takto se do vzduchu měst dostávají biliony rakovinotvorných částic. Tedy nejen výfukové plyny škodí , ale masový automobilismus celkem, tedy i elektromobily.

          • Robin napsal:

            Pane Loudile, je dobře, že stát s jadernou energií nadále počítá a během krátké doby nejspíš padne rozhodnutí ohledně výstavby dalšího bloku nebo bloků v Dukovanech, protože ty stávající už se blíží hranici své životnosti. Jak tomu bude v případě Temelína, nevím, protože ten je o dost mladší, a těžko v tuto chvíli odhadovat budoucí vývoj i pokud jde o spotřebu elektřiny u nás. Nejspíš ale bude nadále stoupat 🙂
            U OZE bude asi také důležité jak technicky pokročí ve vývoji a podle toho se rozhodnout, zda jim umožnit větší podíl na už zmíněném energetickém mixu nebo ponechat stávající, spíše doplňkovou, roli.
            Určitě bych se nebránil jak modernizaci, tak rozšíření hromadné dopravy v podobě např. nových tras nebo prodloužení stávajících linek tramvají, metra či trolejbusů nebo autobusů. Případně i elektrifikaci dalších železničních tratí mezi městy či vesnicemi nebo zavedení dalších dvojkolejných tratí, které také mohou přispět ke zkvalitnění dopravy.
            Soukromě vidím v hromadné dopravě větší potenciál než v individuální, protože se díky ní dá přepravovat více lidí naráz a odpadá už zmíněná potřeba vytvářet parkovací místa, ať už na zemi, pod zemí či nad zemí v podobě vícepatrových budov – a také výrazně odpadá riziko dopravních zácpy.
            Na druhou stranu také chápu, že ne každému vyhovuje hromadná doprava, kde je závislý na časech odjezdu a raději zvolí cestu autem, kde si sám vybere jak trasu, tak čas odjezdu. Bavím se zejména o delších cestách mimo města – třeba dovolená, služební cesta, apod.
            Půjde asi o to najít nějaký rozumný kompromis mezi těmito dvěma variantami, kde typ pohonu nehraje nejdůležitější roli.
            P.S. Zaujala mne myšlenka tzv. Hyperloopu – především rychlost. Teď půjde o to, kolik by to stálo – ale spíše bych to v ČR viděl jako součást nějaké mezinárodní přepravní sítě a zastávky maximálně ve větších městech jako Praha, Brno, Ostrava nebo další krajská města. Nejsme zase tak velká země na tento druh pohonu. Ale kdo ví, co bude. Třeba není daleko doba, kdy se budou dálnice s vysokorychlostním provozem nejen na zemi, ale i ve vzduchu nebo pod zemí 🙂

  5. loudil napsal:

    To : robin

    Souhlas, celý život jezdím do práce i z práce MHD. Mimo město pak autem. Ježdění po městě autem na krátké vzdálenosti bych řidičům parádně znepříjemnil velkými dodatečnými poplatky, něco jako Kapsch na dálnicích. Je to hnus ,když jedu autobusem odpoledne z práce a dostanu se do kolony osobáků dlouhé třeba 2 kilometry. V této koloně sedí v každém autě jeden pohodlný šofér a všichni jedeme rychlostí do 2 km/h. Kolona vypadá takto : 100 osobáků + uvízlý autobus, dalších 100 osobáků + uvízlý autobus, dalších 100 osobáků + uvízlý autobus,…atd. Autobusy jsou přitom poloprázdné. V každém autě jeden řidič. Kdyby bylo možné nějak dostat šoféry osobáků do těch autobusů, tak se stane doprava rychlou a plynulou.

    • Robin napsal:

      Pane Loudile, podle mne jsou kolony a počty řidičů v autech i důsledkem toho, že hromadná doprava nebyla v minulosti dostatečně podporována, aby se stala atraktivnější variantou než osobní auta. Důsledkem pak bylo, že řada lidí si raději koupila osobní auta, protože se tak snadněji dostala kam potřebovala. Jenže těchto aut je nyní už tolik, že doprava jimi už nyní nenabízí mnoho navíc oproti dopravě hromadné a často vidíte různé kolony a v nich čekající řidiče nebo jak parkuji, kde se dá, protože je nedostatek parkovacích míst.
      Podle mne je nyní vhodná doba „oprášit“ hromadnou dopravu, ať už jde o vlaky, tramvaje, metro, trolejbusy či autobusy a zvolit nějakou rozumnou cenovou politiku, aby se stala atraktivnější. Já třeba jezdím hodně často vlakem a musím ČD (jiný dopravce tam, kam nejčastěji jezdím, zatím nejezdí) pochválit za prozatimní jízdní řád, kde přibyly spoje a především se zlepšila návaznost spojů v případě potřeby

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *