Emise v rámci evropského systému EU ETS loni vzrostly, poprvé od roku 2010
Emise pokryté evropským systémem obchodování s povolenkami loni vzrostly o 0,8 %, jak ukazují předběžné údaje publikované v úterý Evropskou komisí. To představuje první zvýšení celkových ročních emisí v EU od roku 2010. Data zahrnují emise z 10 500 zařízení a letecké dopravy, předběžné číslo se vyšplhalo na přibližně 1,72 miliard tun ekvivalentu CO2. V roce 2016 přitom zařízení vyprodukovala kolem 1,706 miliard tun sledovaných skleníkových plynů.
Značný růst zaznamenaly především emise z letecké dopravy (z celkových 10 500 subjektů spadá 380 do letectví), a to o 6,1 %. Stacionární zařízení tak sama o sobě přispěla k růstu 0,7 %. Cena povolenky v reakci na předběžný přehled změn množství emisí stoupla během několika minut z 12,90 na 13,15 Eur. Data prozatím nejsou kompletní vzhledem k tomu, že někteří provozovatelé nedodali emisní výkazy za minulý rok do konce března, jak to předepisuje evropská legislativa. Někteří analytici přitom předpovídali růst o asi 0,5 %, berouc v úvahu oživení průmyslu a fakt, že snižování emisí v energetickém sektoru nebude jejich růst v průmyslu dostatečně kompenzovat.
Nejen špatné zprávy
Pozitivnějším faktem je to, že data prokazují, že rapidnější hospodářský růst v EU byl možný i při pouze mírnějším růstu emisí (HDP se v loňském roce zvýšil o 2,5 %). Pevný růst evropské ekonomiky vedl k vyšší ekonomické aktivitě a tím i k vyšším emisím.
Dle analytiků by tato data, pokud budou potvrzena, mohla vést k větší rovnováze na trhu s povolenkami EU ETS. Ten od doby hospodářské krize stále vykazuje převis ve výši přibližně 1,7 miliardy povolenek. Neúplné údaje ovšem zahrnují přibližně 95 % všech zařízení pokrytých EU ETS, větší změny těchto čísel tak nejspíš nelze očekávat.
Jednotlivé sektory – kovy a letadla na černé listině
Jak bylo v očekávání, nárůst množství emisí byl veden výrobním průmyslem, především výrobou kovů (okolo 2-3 %), průmyslem chemickým, papírenským a cementářským. Ropný průmysl společně se zemním plynem zaznamenal pokles o 1,4 %.
Emise z výroby elektřiny a tepla zaznamenaly pouze 0,1% růst a to i přesto, že většina odborníků předpovídala, i díky navýšené těžbě uhlí, růst strmější. Za nižší hodnoty může teplejší listopad a prosinec, v průměru silnější vítr a částečné oživení jaderné energetiky ve Francii.
Za značný nárůst byla minulý rok zodpovědná letadla. Data z letectví jsou ale zatím značně neúplná, jelikož 135 z 500 provozovatelů letecké dopravy prozatím ve stanovené lhůtě nepodalo emisní reporty za rok 2017.
Sucha v jižní Evropě a výpadky jádra ve Francii
Pokud jde o příspěvky jednotlivých evropských zemí, největší nárůst emisí skleníkových plynů zaznamenalo Španělsko a Portugalsko. Vzhledem k mimořádným suchům byla omezena výroba elektřiny z vodních zdrojů, což zapříčinilo zvýšení emisí CO2 Španělska o 10,3 % a jejich menšího souseda až o 18,3 %.
Výpadky jaderných elektráren ve Francii byly poté důvodem k 10,3% nárůstu emisí skleníkových plynů v zemi galského kohouta. Naopak Německo a Velká Británie zaznamenaly celkový pokles o 3,3 a 3,9 %, a to díky nárůstu výroby z obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Polsko zaznamenalo nárůst o 2,1 % (tj. nejvíce ve východní části EU).
Rekordmany v celkovém zvyšování a snižování byly malé státy Lichtenštejnsko (+ 241,7 %) a Malta (- 50,1 %).
Mohlo by vás zajímat:
Když už se autorka rozhodla machrovat s přechodníky, tak by bylo dobré, aby si je lépe nastudovala. Přechodník přítomný od slovesa brát v množném čísle a mužském rodě zní "berouce" a nikoliv "berouc", to je jednotné číslo a rod ženský a střední, což se na vážené analytiky moc nehodí. Ovšem v tomto případě by byl zřejmě na místě přechodník minulý, který má v případě slovesa bráti v množném čísle a mužském rodu správný tvar "bravše".
Zastal bych se autorky textu už jen proto, že ji kritizuje člověk, který běžně seká chyby v psaní velkých a malých písmen v komentářích na tomto webu (ale není jediný). Poslední příklad hledejte v komentářích pana Hájka na téma odstavování belgických jaderných elektráren.
Na jednu stranu je to špatně, že emise rostou, na druhou je to dobře že rostou protože to znamená růst ekonomiky, na další, to už je třetí :D, je špatné že růst HDP není odpojen od růstu emisí.
Fosilní paliva nejsou asi zase tak velkým problémem je v tom jak se používají a pak také v chování lidí, které je ale poněkud ovlivnění dohodami států a státních či polostátních podniků. Ale to je vedlejší. Pokud by chtěla EU držet emise dole, musí růst dopravy kompenzovat jinde, bohužel na dráhu náklad není schopná dostat, takže nejspíš v energetice, to by znamenalo ale definitivní zastavení uhelných elektráren, bohužel to zase znamená dovoz plynu, nebo opět ropy. Ale do toho nikdo nepůjde, na to abychom si to v EU mohli dovolit máme málo OZE, takže by importovaná paliva měla moc velký podíl, máme málo akumulace a nedostatek přístavů schopných přijímat paliva aby nedošlo k závislosti jen na jednom dodavateli.
Pak je také otázka jestli je to bezpečné, jestli se dá spoléhat na ropu, jestli dealokaci může pomoci pokud se v produkčních oblastech, stejně jako plynu, podaří rozjet FVE, jestli se podaří třeba SA přesvědčit o tom že je lepší plyn exportovat, otázka je co se stane po stabilizaci Iráku, Sýrie a Libye, možná Venezuely. To by mohlo cenu ropy poslat dolů. Pokud by se déle držela na ceně 30-40 dolarů, je to zase o něčem jiné. Dokonce se tak nabízí otázka jestli ty války nebyly proto aby zabránily dalšímu poklesu ceny ropy.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se