Uhelná elektrárna Drax byla předělána na spalování pelet (zdroj: Drax)

Výroba elektřiny se zápornými emisemi? V Anglii spouští pilotní projekt zachytávání emisí uhlíku

Skupina Drax Group představila projekt zachytávání emisí uhlíku ve své elektrárně Drax v North Yorkshire, která byla zčásti konvertována na spalování biomasy. Kombinace spalování biomasy spolu se zachytáváním emisí CO2 má díky „záporným“ emisím pomoci naplnit klimatické cíle. V rámci první fáze Drax ověří, že technologie vyvinutá společností C-Capture bude v praxi fungovat.

Britská společnost Drax Group oznámila spuštění pilotního projektu technologie zachytávání uhlíku BECCS (Bio-Energy Carbon Capture and Storage) ve spolupráci se společností C-Capture. Testování technologie bude probíhat v elektrárně Drax v hrabství North Yorkshire, bloky této původně uhelné elektrárny provozovatel postupně transformuje na spalování biomasy. Konverzí prošly 3 z 6 bloků, čtvrtý by měl být v provozu do konce roku 2018.

Elektrárna Drax s celkovým instalovaným výkonem 3 870 MW byla od roku 2007 (22,16 milionu tun CO2) do roku 2016 největším emitentem CO2 v Británii.

Záporné emise CO2

Projekt, do kterého Drax Group investuje 400 tisíc liber (zhruba 12 milionů korun) má za cíl uložit více CO2 než vypouští do ovzduší, a pomáhat tak „zápornými“ emisemi k naplnění klimatických cílů. Do „záporných“ emisí CO2 je započítán celý cyklus – tedy i ukládání uhlíku v biomase, která je následně spalována, a uvolňované CO2 extrahováno a skladováno.

Schéma zachytávání emisí CO2 (Zdroj: Drax)

„Pokud chce svět dosáhnout cílů Pařížské dohody a usilovat o čistší budoucnost, je třeba záporných emisí, a BECCS je technologií, která nám jich pomůže dosáhnout,“ uvedl generální ředitel Drax Group, Will Gardiner.

Faktem, který zhoršuje celkovou ekologickou stopu v konkrétním případě elektrárny Drax, je, že spalovaná biomasa se dováží přes oceán až z USA.

Akademické řešení

Společnost C-Capture, která dodá technologii pro ukládání uhlíku, byla založena při katedře chemie na University of Leeds. Během první fáze chce společnost ověřit, že technologie je použitelná v praxi na konkrétní elektrárně. Kromě toho C-Capture prozkoumá možnosti opětovného využití technologie odsíření bloků, které již přešly na spalování biomasy, u které je podíl síry výrazně nižší než u uhlí a odsíření je tak nadbytečné.

„Vyvinuli jsme úplně novou chemickou technologii pro zachytávání CO2 a dokázali jsme, že by měla být vhodnou pro zachytávání uhlíku vytvářeného při bioenergetických procesech. Klíčovou částí je přesunout ji teď z našich zařízení do reálného světa – do Drax,“ řekl Chris Rayner, zakladatel C-Capture a profesor organické chemie na University of Leeds.

Pokud bude první fáze úspěšná a potvrdí se účinnost nové technologie, měla by být ještě na podzim tohoto roku do elektrárny instalována jednotka, která bude emise CO2 zachytávat.



39 odpovědí na Výroba elektřiny se zápornými emisemi? V Anglii spouští pilotní projekt zachytávání emisí uhlíku

  1. energetik napsal:

    A co s tím CO2 budou dělat? Budou ho skladovat dokud se nerozpadne na C a O2? Nebo prodávat v sifónových bombičkách? 🙂

  2. Dušan napsal:

    Celý ten článok je technický nezmysel. Neuvádza ani základ navrhovanej technológie, čo z toho vznikne, aké to bude stabilné, či ten produkt bude mať nejaké využitie. Neuvádza množstvo zachyteného CO2 iba touto technológiou.
    Podľa mňa to bude iba další nezmyselný príspevok k rozvoju technológii zachytávania CO2, ktoré aj tak nič neriešia.

  3. Jarda napsal:

    CO2 zatavíme do nerezových nádob a uskladníme v hlubinném úložišti. A to se vyplatí.

  4. Jan Veselý napsal:

    No, nevím s tím CCS. U biomasy by mi dávalo větší smysl dvoustupňové spalování, kde se tuhý zbytek po pyrolýze, který je bohatý na uhlík, zaorá a zafixuje v půdě, kde zadržuje vodu a zvyšuje úrodnost.
    A chci připomenout, že v UK už elektrárny se zápornými emisemi CO2 mají. Je tam několik FV farem, které vznikly na poli nebo na rekultivované ploše. Pod panely je teď nová pastvina, kde rostliny fixují uhlí v půdě a pasou se tam ovečky.

    • Martin Pácalt napsal:

      S tou biomasou v půdě, neumím posoudit, jak by se chemicky choval zbytek po pyrolytickém spalování. Pokud je to podobné dřevěnému uhlí, půdní organizmy si s tím dlouho neumí co se týče rozkladu poradit . Přijde mi jednodušší např. obilí žnout ve větší výšce nad zemí, aby se po zaorání dostalo víc rostlinných zbytků k žížalám a spol. Velmi by zafungovala i legislativní změna podmiňující dotace zaoráváním biomasy jak vlastníkům, tak nájemcům – viz. Agrofert jako jeden z největších nájemců vůbec. A samozřejmě „vyflajznout“ se na biopaliva a na jejich zázračný 5%ní podíl v těch fosilních.

      • Jan Veselý napsal:

        Terra preta. Zkouším to u sebe na zahradě s dřevěným uhlím a v kombinaci s kravským hnojem mi všechno roste jak zběsilé a není to tak citlivé na sucho.

        • Martin Hájek napsal:

          A jak vám chutnají ty dioxiny, co baštíte?

          • Jan Veselý napsal:

            Asi si mě pletete s Chuckem Norrisem, já si dioxiny na chleba nemažu.

          • Carlos napsal:

            No pokud se dobře pamatuji, tak na dioxiny je třeba složitějších látek než uhlíku ve vyšťaveném dřevu, tedy uhlí. Vypadá to velmi podobně jako když se provádělo v raném středověku žďáření. Co jsem se o souvislosti dřevěného uhlí a různých fujtajblů dočetl, tak to bylo v souvislosti s grilováním a zdrojem byl vyškvařený tuk, ne samotné uhlí. Něco na tom hnojení uhlíkem bude.

        • Martin Pácalt napsal:

          Zajímavé. Možná právě proto, že uhlíky zůstávají v půdě tak dlouho, to je pro ostatní složky zeminy dobře. Já jsem na zahradě našel ohniště po bývalých majitelích, kdy minimálně 30 let staré oharky byly jako po „včerejší grilovačce“.

    • manasek napsal:

      Totéž byste mohl tvrdit o Dukovanech a Temelínu, jelikož elektrárny samotné nevypouští CO2, a mají zelené plochy, tak jejich uhlíková emise jsou záporné.

      • Jan Veselý napsal:

        Tak to propočítejte.

        • Vinkler napsal:

          Bez srandy, z biomasových elektráren a spaloven Dioxiny jdou. Spalovny mají povinné zachycování. Biomasa ne. Data nemám.

        • manasek napsal:

          Co propočítávat? Emise CO2 jaderné elektrárny = 0, (nejen) dle vás zelené plochy zachytávají více CO2 než vypustí. Čili JE nepoužívající oxid uhličitý jako chladivo (což je většina JE) ani v případě havárie CO2 nevypouští.

          • Milan Vaněček napsal:

            Tak havarie JE nezvýší CO2. Bože, jak hluboko jsme klesli, manasku …
            Přestaňte už hrozit CO2 a přemýšlejte jak z něj a vody, dodáním třeba solární energie vyrobit palivo

          • manasek napsal:

            A kde se ten oxid uhličitý v případě havárie Fukušimy vzal? Z které částí reaktoru? Z které části jiného zařízení? Jediné, co v jaderných reaktorech, resp. elektrárnách může být zdrojem tohoto plynu je právě tento plyn používaný na chlazení, což ve valné většině není, pokud vím, tak jen pár AGR. A já CO2 nehrozil, hrozí jim jiní.
            Nicméně odbíháte od tématu, tím byla „uhlíkově pozitivní“ elektrárna, kterou JE je.

          • Milan Vaněček napsal:

            Manasku, manasku, ta Vaše posedlost CO2 je obdivuhodná. Pro normálního člověka je při jaderné havarii nějaké CO2 naprosto bezvýznamné

          • Martin Pácalt napsal:

            Pane Vaněčku, CO2 je sice pravděpodobnou příčinou (nebo jednou z několika) globálního oteplování, ale dejme tomu, že není. CO2 jistě způsobuje jiný problém a to globání znečištění životního prostředí mírnou kyselinou uhličitou, které vzniká při smísení CO2 a mořské vody. Jaký dopad to má na moře ( resp. korálové útesy) si zjistěte, ale neí to nic marginálního. Amazonie je jako ekosystém hadra proti tomu, jaký vliv má na život člověka čistý/špinavý oceán.

          • manasek napsal:

            Má posedlost? O CO2 se začalo jinde, ne u mě. Už dříve jsem uváděl, že CO2 je tím „nejmenším“ problémem, horší jsou oxidy dusíku, síry, metan a těžké kovy (viz mé nedávné komentáře ve článku žaloby EK některých zemí). Můj komentář byl namířem právě proti snaze všechno házet na CO2, což evidentně byla, viz fotopanely s ornou půdou pod nimi. Jen jsem chtěl říci, že podobně by se dalo uvažovat o každém podobném zdroji, tedy zdroji, který nemá přímé emise CO2 (jak FVE tak VtE mají nepřímé emise tohoto oxidu, skrze nutnou stálou zálohu), a který jakýmkoliv způsobem má okolo sebe zeleň, jaderná elektrárna tedy nemá celý areál vybetonovaný a má kolem sebe ochranou zónu, FVE na louce pod sebou taky nemá beton, stejně tak ten větrník, který má kolem sebe ochranou zónu.
            Posedlost CO2 je vidět především u pseudoekologických organizací, jako je hnutí duha, greenpeace a podobně.

          • Jaroslav.Crha napsal:

            JE částečně CO2 produkuje, tím že zaměstnanci musí dojet autem, palivo se musí dovézt třeba naftovým vlakem, vůbec aby byla JE postavena tak napřed musí přijet náklaďáky a bagry spalující fosilní palivo…

          • energetik napsal:

            Jaderná energetika produkuje CO2 nejvíce z těžby a přípravy paliva, potom vybudovaní úložišť nebezpečích a toxických odpadků, výstavba a likvidace elektráren, pravidelně spouštěné dieselové nouzové generátory.
            CO2 je jsou ale u jaderné energetiky ty lepší a nejméně škodlivé emise oproti tomu zbytku co vypouští a uniká.

          • manasek napsal:

            energetik: stejně tak mohu argumentovat, že solární elektrárna p. Veselého produkuje CO2 při težbě potřebných materiálů pro výrobu panelů a armatur, jejich dopravu a umístění, výstavbu plotu, dojezd zaměstnanců (ať už údržby panelů či pracovníků farmy), sanace dolů a samozřejmě hlavní znečišťovatel – „Dětmarovice“ v permanentní záloze.
            Bavíme se o běžném provozu, a v něm JE CO2 neprodukují, a ani v případě havárie (krom MAGNOX a podobné) žádné přímé emise CO2 nevznikají či neunikají.

  5. Carlos napsal:

    Pane Pácalte,
    bohužel nemáme pro jevy v klimatu lepší vysvětlení, snad jedině kdyby se provalilo že za to může slunce či Nibiru a že to byla pravda s táním čepiček na Marsu. Ovšem s největší pravděpodobností je to kombinace lidských zásahů. Naštěstí se dá emise v energetice velmi rychle, zhruba během deseti let, omezit, jen to vyžaduje aby se celosvětově přešlo na výrobu elektřiny z plynu a OZE, pak je třeba začít konat také nápravná opatření v podobě. zalesnění nepoužívaných ploch v subtropických oblastech atp., tam je obrovský potenciál pro odsání CO2 z atmosféry.

    • Vláďa napsal:

      Bohužel si za oteplování může samo lidstvo. Krok do plastů byl hodně špatný nápad. Zatím není vyřešena jeho likvidace. Když jste v letadle nad Karibskou oblastí vidíte velkou změnu barvy povrchu moře je to několikametrová vrstva odpadů. V oblasti kde se tvoří Golfský proud je zabráněno prostupu slunečního záření do vody. Více se zde ohřívá masa vzduchu se všemi následky. Pamatuji doby kdy se nápoje dávaly do skleněných lahví které byly zálohované. Po vrácení se vypláchly a opět naplnily. Tak že odpad veškerý žádný. Dnes by nikdo sklo nechtěl nosit. V Evropě jsou spalovny, v USA také. V arabském světě není ani jedinná. Tam se odpady ze sběrných vozů sypají do pouště nebo do moře. Když v ceně plastové lahve bude i cena za likvidaci tak si jí nikdo nekoupí.

      • Martin Pácalt napsal:

        Pane Carlosi, pozor. Já si právě myslím, že CO2 má vliv, minimálně částečný, pravděpodobně se scházejí vlivy jako více CO2+ nástup doby ledové(tímto tlumený) + zvýšený výkon Slunce. Jen jsem chtěl p. Vaněčkovi ukázat, že k „CO2 obavám“ je důvod tak jako tak , protože s překyselenými oceány končí sranda pro všechny a není to poprvé, kdy jsem se na tomto webu psal, že problém je celosvětové znečištění (+ přelidnění).
        Mimochodem, k tomu zalesňování subtropů, pokud by EU namířila dotace na postupnou obnovu dubu korkového ve Středozemí, tak jako tomu bylo před nástupem Římanů, určitě by se zlepšilo tamní mikroklima do konce století.
        P. Vláďovi.: Celé to začíná u našich peněženek. Jakmile si člověk vyšlape cestu do obchodů typu bez obalu“ nebo přijde na chuť kohoutkové vodě, ke zlepšení časem dojde. Jestli na to kašlou Arabové, je věc druhá. Asi by pomohlo nepotřebovat jejich ropu.

        • Carlos napsal:

          A, tak to jsem se trochu učetl, moje chyba.
          O nástupu doby ledové jsem slyšel, ale trochu mi to nehraje s růstem výkonu slunce, ale je to složitý proces. Myslím že panu Vaněčkovi jde spíš o to že jaderníci v poslední době najeli na jednu z argumentací typu že mají asi 10-20g CO2 na kWh a tedy jsou jedinou cestou a proto se musí jedině jádro. (např. se proklikněte k zdroji obrázku který tu odkazoval pan Závodský pod jiným článkem) Z dnešního pohledu je to přitom v zásadě jedno jestli přejdeme na 60 % plynu a 40% OZE, nebo řekněme 40% OZE 40% Plynu a 20% JE, například. K redukci dojde. Zároveň je třeba zapracovat na jeho odsávání z atmosféry. O to se alespoň trochu snažím, ale těch pár stromů ročně to nevytrhne.

          Mohl byste mi prozradit něco o dubu korkovém? O tom že celé středozemí je silně poškozeno a lesy na Balkáně jsou něco zcela jiného než tam patří vím, ale rád bych se dozvěděl víc. Myslel sjem to tak že je třeba nutné velmi rychle začít konat v ještě zranitelnějších oblastech Íránu, Pákistánu Afghánistánu a Radžastánu (součást Indie). Myslím ale že by se zrovna na toto daly fondy EU velmi krásně použít. Mimochodem bych řekl že máme my dnes jedinečnou šanci obnovit horské lesy původnějšími druhy než smrkem.

          Lidí není zase tak moc, problém je v tom jak je společenství uspořádáno, oba dominantní systémy mají inherentní destruktivizmus, ten vznikl v momentě kdy se ve velkém například přetrhaly vazby velké části lidí s okolním prostředím a zejména když zemědělství začali řídit manažeři a politruci. Také v tom jak se lidé chovají. Řekněme to takto, odpad typického Brňana končí v SAKO, teplo a proud mu dodává plynová elektrárna v centru po městě jej vozí elektrická pouliční dráha. V rozvojovém světě ale ve snaze se blýsknout jezdí ve 30 let starých šrotech z Evropy, odpad vyváží k řekám a pálí třeba gumy, jediné štěstí že tam nemusí většinou topit. To je ten problém, sice bychom mohli hodně zlepšit, ale koleje, nebo jenom troleje pro trajfy se roztahují blbě a stavba spaloven, třídiček, BPS a pod. je problematická.

          Například se straší tím že nebude voda v rozvojových zemích, jenže tam hodně lidí žije při pobřeží a kubík vody lze získat za cenu menší než se prodává kubík u nás, jenom je potřeba mít odsolovací zařízení, ale není vůle, naposledy Kapské Město došlo o sladkou vodu, výrobce odsolovaček nabídl že jim bezúplatně jednu postaví, politici to odmítli a podněcují útoky na farmáře kvůli vodě, přitom tito mají třeba vlastní nádrže a zdroje odloučení od městských. Přitom kubík vody získáte za pár drobných dle technologie.

          V těch rozvojových zemích kde se to vyváží do pouště prostě volí řešení PNJ, přitom kdyby to prohnali komínem, alespoň, udělají lépe. Možná je škoda že se tam někdo nepokusí tuto technologii ve velkém vyvézt. Pokud by se jim ukázalo že pytel odpadu je tak trojkoruna (dle výhřevnosti a ceny lignitu), tak by se jistě místní úřady postaraly o to že jim ani jeden neuteče. Pokud jde o prachy, jsou všichni lidé stejného náboženství (kéž by)

          Filosofická otázka: Máme jim dále posílat pomoc, nebo se na ně vykašlat ať se v tom vyráchají se vším všudy? Někdy si říkám že jí spíš škodíme.

          Ano, psal jste o tom asi vícekrát, stejně jako já já jsem mnohokrát upozorňoval na to že nám zmizelo z krajiny asi 4 miliardy kubíků zádržné kapacity a že by bylo záhodno je co nejdříve začít nějak obnovovat, že jet třeba zrušit meliorace a podobně.

          Ano kyselý oceán nám nadělá dost zásadní problémy. Kdyby se dalo CO2 nějak zpolymerovat, nebo převést energeticky levně na nějakou exotickou strukturu, pevnou, bylo by to dobré řešení, ale asi to neklapne, kdyby alespoň šlo udělat něco jako hydrát methanu, ale ono to asi nepůjde.

          • Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

            Mně teda nevadí, že v Africe nebude voda a že se její populace nebude geometrickou řadou množit. Zajímají mě problémy ČR …

          • Carlos napsal:

            Pane Erichu von dem Bach-Zelewski,
            problém je že bohužel se tu v jistou dobu rozmohl kolonialismus (ve Středomoří reakcí na neustále potyčky mezi břehy) a následný pocit viny. Pak je historie známá a víme kam to vedlo.

          • Martin Pácalt napsal:

            Carlosi: O dubu korkovém jsem viděl a slyšel v jednom starším japonském dokumentu Zázračná planeta (bohužel, dneska se tak jmenuje polovina přírodovědných dokumentů ) .
            V zásadě jde o to, že na původně řeckém městě Efesos provedli analýzu půdního profilu co do přítomnosti pylových zrnek, které se rozkládají pomaleji než běžná biomasa. V horních vrstvách našli pyl pšenice a podobných plodin, v hlubších vrstvách pyl jitrocele(typický pro kulturní pastviny) a v nejhlubších vrstvách byl pyl dubu korkového. Zkrátka v krajině byl nejdříve les, pak pastvinářství a potom intenzivní zemědělství, které vedlo k erozi a přístavní město se díky tomu ocitlo dál od moře (eroze zanesla naplavenou ornicí celou přístavní úžinu).

          • Jan Veselý napsal:

            Martine: Ano, ten jsem taky kdysi viděl. Navíc přidám, že existují geografické práce antických učenců, kteří tvrdí, že bylo možné projít celé středomořské pobřeží Afriky od západu na východ trvale ve stínu stromů. Podle historiků tato zeleň vzala za své během 5.-6. století, kdy se tudy prohnalo několik vln dobyvatelů.

          • Carlos napsal:

            Panové,
            díky, také si pamatuji na nějaké mapy původních lesů co jsem horko těžko hledal obecně deforestace celé té oblasti je někdy spojována s Arabskou expanzí. Nevím co je na tom pravdy, ale prý to kácení lesů a stromů bylo děláno schválně.

            Zajímavé by bylo kdyby se ještě podařilo zjistit, která událost stála za vyschnutím úrodného půlměsíce nad kolem roku 1000, to číslo si přesně nepamatuji. Bylo by zajímavé zjistit, (to ale já nenaprogramuji 🙁 ), kolik CO2 by spotřebovalo znovuobnovení části lesů v těchto oblastech, prvních X let by to byl velmi náročný podnik, ale po jisté době se to chytne samo. O pár zajímavých a úspěšných projektech tohoto typu vím.

            V zásadě je třeba dvou věcí, zpomalení odtoku vody z krajiny (i na poušti je jí dost, nedávno v kdesi spadl tříletý úhrn srážek asi za hodinu) a zalesňování. Obávám se ale že je to i v nejlepších oblastech běh na příliš dlouhou trať. Nejdůležitější je ale se postarat o pramenné oblasti a to kdekoliv na světě.

            Jenom doufám že nebude třeba je aplikovat u nás, ale s tím co se stalo s kůrovcem se obávám že bude. Chtělo by to co nejdříve zahájit nějaké kroky k obnovení původní druhové skladby.

          • Martin Pácalt napsal:

            Ještě jsem si dohledal, co všechno v tamních podmínkách rostlo a čemu se daří jako pionýrské dřevině. Vede borovice halebská. Pokud má kořenový systém jako naše borovice lesní, je to celkem logické, sáhne si pro spodní vodu lépe. Je to jako u nás, kdy se na vyprahlých holosečných planinách dají břízy bělokoré, které vytvoří stínomilným jedlím a buku lepší podmínky. A propos, smrky by se měly pro svůj hospodářský význam sázet také, ale podle mého už jen tak ze 30-40% všech semenáčků(myslím štřední nadmořské výšky, nad 800-1000m n.m. je smrk původní.
            V každém případě by tyhle práce daly zaměstnání spoustě lidí jak pří výsadbě, tak při zavlažování.

      • Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

        Dobrý den,

        problémy s plasty sou mimo EU a Vy plasty odsuzujete jako celek? Není to pokrytectví? Neměl byste spíš apelovat na některé státy, ať se nechovají jako prasata?

        • Vláďa napsal:

          Pokud se budou plasty likvidovat tem kde vznikly je po problémech. Nadnárodní společnosti si nechávají vyrábět obaly ale o jejich likvidaci se už nestarají.

        • NN napsal:

          Taky dobrý den,
          provozuji jednu maličkou MVE, a tak mám možnost pozorovat výhrabky na svých česlích. Co do přítomnosti plastových předmětů bych řekl nic-moc. Je to pravda pod jedním okresním městem.

        • Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

          Jinými slovy, plasty jsou problém pro planetu. Nevyřeší se tím, že se v EU zakážou vyrábět plastová brčka.

  6. Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

    Ty záporné emise jsou od začátku pomýlený koncept. 1. i když topí BM, emise tam budou, my je jen budeme pokrytecky uvažovat za nulové, na rozdíl od uhlí (tj. biomasa je „hodná“, uhlí je „zlé“, zcela pak opomeneme emise CO2 z životního cyklu biomasy, třeba to, že přijela na lodi z Brazílie), 2. při vlastním CCS procesu se vytvoří dodatečné emise CO2 (např. třetina oproti těm, které se „uskladní“).

    Přinejlepším to lze nazvat nízkoemisním zdrojem, i když osobně i o tomto označení mám docela pochyby.

  7. Jan Veselý napsal:

    ad Martin & Carlos: Pánové, musím prohlásit, že tohle je VELICE příjemná změna v diskusi oproti obvyklým hádkám, sporům a trollům.
    Loni v létě jsem se byl dovolenkovat na Dalmácii a při těchto příležitostech má člověk čas se zastavit, přemýšlet a dívat se kolem sebe. Mě tehdy „trklo“, jak je vlastně ekosystém dalmatského pobřeží zničený trvalou lidskou činností trvající už někdy od starověku. Jsou tam celé rozsáhlé oblasti, kde eroze dostoupila tak daleko, že už zbyly opravdu jen kameny. Pak když v září ve Velebitu zaprší, tak jsou z toho hned povodně.
    Byl by pro mě krásný sen o synergii, kdy by se třeba zemědělské dotace EU využívali pro stimulaci zemědělských postupů regenerujících krajinu, reintrudukci původní druhy fauny a flóry a vázající uhlík v půdě nebo biomase.
    Budu se opakovat, ale Terra preta, správně aplikovaná pastva, reforestace horských oblastí původními druhy, obnova mokřadů (hlavně na horních tocích), … a vůbec zemědělství šetrné k přírodě, to by měly být cíle zemědělské politiky EU i jejích států. Nemá smysl stimulovat produkci potravin, už teď jich máme více než dostatek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *