Vlajka evropské unie

ČR nesouhlasí s návrhem EK na snížení spotřeby energie v EU o 30 %

Česká republika patří mezi několik států Evropské unie, kterým se nelíbí nedávný návrh Evropské komise na stanovení závazného celoevropského cíle snížit do roku 2030 spotřebu energie o 30 procent. Po dnešním jednání ministrů odpovědných za energetiku to ČTK řekla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská.

Komise před týdnem představila svou představu rozsáhlých reforem evropské energetiky po roce 2020. Starší cíl dosáhnout zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v EU na 27 procent nechala beze změny, z 27 na 30 procent ale zvýšila cíl týkající se úspor.

Místopředseda komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič ale upozornil, že většina zemí návrh naopak vítá.

„My jsme si modelovali 27 procent, 30, 33, 37 a dokonce 40 procent. A nejdůležitější bylo najít nákladově nejefektivnější způsob. Jednoznačně nám vyplynulo – i vzhledem k technologickému rozvoji z poslední doby – že těch 30 je optimální hranice,“ řekl ČTK Šefčovič.

Úspory 40 procent k roku 2030 po komisi žádal ve svém stanovisku Evropský parlament.

ELektroměr a úspory energie

Ilustrační foto

Podle názoru Prahy ale chybějí důkazy, proč by se měl měnit těžce nalezený kompromis z roku 2014.

„Upozorňovali jsme na celkovou nákladovou efektivitu daného opatření a konkurenceschopnost průmyslu,“ poznamenala Kovačovská.

Každé opatření – ať se týká úspor či obnovitelných zdrojů – by mělo podle názoru České republiky odrážet konkrétní podmínky v té které členské zemi a její ekonomickou sílu.

Také další státy dnes podle Kovačovské uváděly, že ačkoliv není správné bránit jednotlivým zemím jít dobrovolně nad rámec společných závazků, bylo by dobré původní kompromis neměnit.

Nizozemsko či Velká Británie podle ní také upozorňovaly na „plíživé promítání“ závazných cílů do státní úrovně.

„To je jedna z věcí, která by mohla zásadním způsobem omezit suverenitu členských států,“ řekla náměstkyně.

Polsko a některé další státy se obávají, že by komise mohla přes stanovení limitů či omezování možností státní podpory začít narušovat jejich právo svobodně si určit takzvaný „energetický mix“, tedy zdroje, z nichž energii vyrábějí.

úsporná žárovka, autor: david pacey

Ilustrační foto

„My naopak předpokládali, že Evropská komise využije kompetencí, které má k dosažení jednotného, liberalizovaného vnitřního trhu s elektrickou energií bez dotací. Tam je ambice komise mnohem menší,“ upozornila Kovačovská.

„Všechny části reformy jsou na stole. Je třeba si vyhrnout rukávy a začít velmi intenzivně jednat s europarlamentem, už příští rok,“ řekl novinářům Šefčovič.

Z jeho pohledu je nejcitlivější otázka v některých zemích státem regulovaných cen či míry možných politických zásahů třeba do stanovování cen na trhu.

O rozsáhlém souboru návrhů bude nyní dál vyjednávat nastupující maltské předsednictví unie. Diplomaté přitom očekávají, že věc se posune ještě dál, tedy do druhé poloviny příštího roku, kdy bude předsednickou zemí Estonsko.

Autor:

8 odpovědí na ČR nesouhlasí s návrhem EK na snížení spotřeby energie v EU o 30 %

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Česká klasika, miliony keců proč něco nejde a stejně nakonec podepíšou. Následně se ukáže, že hlavní problém je chtít začít.

  2. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    A ještě mě napadlo, jak snížení energetické náročnosti výroby ohrozí konkurenceschopnost českého průmyslu? To jako, že když budou mít energeticky efektivnější provozy a tudíž nižší výrobní náklady, ohrozí to jejich schopnost prodat?

    • Martin Hájek napsal:

      Nebuďte směšný. Pokud bude průmysl muset dělat úspory povinně bez ohledu na nákladovou efektivitu, což v zásadě ten článek 7 směrnice o energetické účinnosti požaduje (1,5 % děj se co děj), tak to samozřejmě jeho konkurenceschopnost ohrozit může. Úspory energie jsou skvělá věc, dokud je průmysl dělá dobrovolně proto, že se mu to vyplatí. Ale to, bohužel, není jaksi styl dnešní EU. Ta je založená na povinných schématech, kvótách a dalších byrokratických vymoženostech.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Pokud bude muset průmysl dělat něco bez ohledu na nákladovou efektivitu, tak to bude chyba naší vlády a naší státní správy. Podle toho, co jsem o tom návrhu četl jinde, dává EU členským zemím zcela volnou ruku s implementací. Každý stát si program energetických úspor může udělat podle sebe. Takže kromě požadavků na energetickou efektivitu spotřebičů, aut a budov, což jsou celounijní předpisy, se kterými ČR nemá problém, se státům nechává úplně volná ruka a mají přít s vlastními cestami.
        P.S.: Já chápu, že lobbista za teplárny musí nesouhlasit už z principu. Jejich chybný obchodní model je staví proti jakýmkoliv úsporám ve spotřebě tepla.

        • Ondra napsal:

          Pane Veselý, sám se tady často oháníte spojením argumentační faul a přitom ho často sám využíváte. Napadat něčí argumenty na základě jeho profese není dobrý. Kdybyste tu radši napsal nějaký čísla podložený studiema, že tady je prostor pro takový úspory.

          Vy to vidíte, že EU dává členskejm zemím volnou ruku, někdo jinej to vidí tak, že EU něco nařídí stylem – tak to prostě bude a nějak si to zařiďte.

          Navíc každá členská země má trochu jinou strukturu průmyslu, jiný klimatický a geografický podmínky, jinou kupní sílu atd. Navíc to, k čemu dojde každej s aspoň trochou rozumu, tady napsal už pan Hájek – ne všichni jsou tak blbí, jak si myslíte Vy a český (ale i další evropský) firmy hledaj opatření pro snižování nákladů neustále a to včetně energetickejch úspor. Jde to ale tempem, který je daný trhem (cena technologií vs cena ušetřený energie), pokud pominem dotovaný programy.

          Proč EU vlastně tak tlačí snižování spotřeby energie? Že by za tím byla nějaká jiná agenda, jako nepřímý zvyšování podílu OZE, aby byly splněný klimatický cíle?

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Ohledně úspor energie jsem se tady s panem Hájkem pohádal v poslední době několikrát. Pro hrubý odhad vývoje spotřeby energií v ČR stačí se podívat na trend vývoje spotřeby za posledních 5 let. Vše nasvědčuje tomu, že letos nebo příští rok splní ČR cíl energetických úspor pro rok 2020. O tom, když se před 5-6 lety dojednával se vedly úplně stejné řeči (nesplnitelné, strašně drahé, zničí to konkurenceschopnost průmyslu, apod.). Teď je situace taková, že mezi lety 2014 a 2015 byl v ČR vcelku výrazný ekonomický růst, zima byla studenější než ta předtím a spotřeba PEZ klesla skoro o 2%.
            Je to přesně kvůli tomu, o čem píšete, spotřebitelé i průmysl pořád hledají cesty ke snižování spotřeby energií, ten trend je jasně nastaven. Jde jen o to jej vhodně podpořit.
            Důvodů, proč EU tlačí na snižování spotřeby energií je více, kromě „klimatických a ekologických“ je to ještě důvod ekonomický, z EU denně odteče miliarda EUR jako platba za fosilní paliva. Pokud by se nic nedělalo, tak to bude jen horší, protože místní fosilní zdroje docházejí nebo je nerentabilní je těžit. Pro evropskou ekonomiku by určitě bylo výhodnější platit ty peníze evropským stavebním firmám a podnikům vyrábějícím stavební technologie (zateplování), konstrukčním firmám všech velikostí (VtE, FVE), firmách, které je vyrábějí (Siemens a Vestas mají nakročeno k ovládnutí trhu z větrnými turbínami), … Další ekonomickou výhodou je omezení síly ekonomických šoků, které přicházejí s kolísáním cen energetických komodit.
            A samozřejmě nelze opomenout důvod geopolitický. Ty peníze za fosilní paliva tečou z větší části našim geopolitickým nepřátelům. Všem těm Putinům, Chávezům, arabským šajchům, ajatoláhům, islámským státníkům, apod. My jim posíláme prachy na boj proti nám.

          • Jakub Vít napsal:

            Inu, chce si to přečíst návrh EK – můžete začít zde http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-4009_cs.htm – a to včetně dopadových studií. Celá problematika je poněkud složitější. ČR skutečně snižuje svou energetickou spotřebu na primární i koncové spotřebě a již letos spolu s 9 dalšími členskými zeměmi de facto dosáhla cíle 2020 dle článku 3 EED. Což ostatně konstatovala sama EK – http://bookshop.europa.eu/en/energy-consumption-and-energy-efficiency-trends-in-the-eu-28-2000-2014-pbLDNA27972/downloads/LD-NA-27-972-EN-N/LDNA27972ENN_002.pdf?FileName=LDNA27972ENN_002.pdf&SKU=LDNA27972ENN_PDF&CatalogueNumber=LD-NA-27-972-EN-N. A potom jsou tady vlivné, velké členské státy, které nesnižují spotřebu ani na koncové ani na primární, ale poměrně dobře vykazují tzv. adicionální úspory dle článku 7 EED, s nimiž má ČR problémy. Takže otázka zní, kdo skutečně dosahuje úspor, a jak by měly být cíle nastaveny.
            O smysluplnosti úspor energií pro zlepšení energetické závislosti Evropy není sporu. V praxi by ale nesměl existovat výše uvedený klíčový rozpor ve směřování, který EK věrna tradici „forma je vším, obsah ničím“ ani v novém návrhu neodstranila. Takže, jak uvádí ve své vlastní analýze dopadů, 30%ní cíl do roku 2030 odpovídá snížení dovozu ruského plynu do EU oproti roku 2005 o 3% (Impact Assessment EED2 str. 44)

        • Martin Hájek napsal:

          Evropská Komise samozřejmě dává všem členským státům na výběr. Ovšem zhruba v tom smyslu, jako kdysi Henry Ford: Můžete si vybrat jakoukoliv barvu auta, pokud to bude černá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *