Renovace evropských budov naráží na nedostatečné kapacity

Úspěch evropské strategie REPowerEU povede k zvýšení energetické účinnosti evropských budov a sníží závislost Evropy na ruských fosilních palivech. Nicméně podle společnosti McKinsey je k dosažení těchto cílů nezbytné rozšíření technologií, píše server Euractiv. Zpráva McKinsey vidí hlavní bariery v nedostatečných kapacitách na trhu s technologiemi pro obnovitelné zdroje, a to jak výrobními, tak lidskými i finančními.

V květnu 2022, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, Evropská komise představila plán REPowerEU, který je založen na třech základních prvcích: snížení poptávky po energii podporou energetické účinnosti, diverzifikaci evropských dodávek energie od ruských zdrojů a urychlení přechodu Evropy k čisté energii pomocí kombinace investic a legislativních reforem.

Právě přechod k čisté energii a energetické úspory vyžadují masivní rozvoj technologií, přičemž klíčovou roli při snižování spotřeby energie představuje sektor budov.

Potenciál sektoru budov

Budovy představují 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů. Podle údajů Eurostatu bylo 85 % evropských budov postaveno před rokem 2000 a 75 % má nízkou energetickou účinnost.

Plán REPowerEU proto navrhuje výrazné zvýšení energeticky účinných renovací budov a technologií obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární technologie a tepelná čerpadla.

Plán navrhuje rozšiřovat instalaci solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční budovy a obytné budovy do roku 2029 s cílem dosáhnout více než 320 GW ve fotovoltaice do roku 2025 (více než dvojnásobek oproti roku 2020) a téměř 600 GW do roku 2030. V případě splnění cíle se solární energie stane do roku 2030 největším zdrojem elektřiny v EU, přičemž více než polovina jejího podílu má pocházet ze střech.

Plán také navrhuje zdvojnásobení současné míry zavádění tepelných čerpadel v budovách v celé Evropské unii s konkrétním cílem přidat 10 milionů nových tepelných čerpadel během příštích pěti let.

Nedostatečné kapacity

Podle analýzy společnosti McKinsey však Evropa postrádá kapacitu k dodání technologie nezbytné k dosažení těchto cílů při současném tempu výroby a instalace. Se zvýšenou kapacitou také přichází nárůst poptávky po pracovní síle potřebné k vybudování, instalaci a údržbě technologie a adekvátním financování.

Do roku 2030 bude EU potřebovat více než 1 milion pracovníků v solárním sektoru, aby splnila vyšší cíle v oblasti obnovitelné energie. Podle odhadů Evropské komise bude ke zvýšení výroby a nasazení tepelných čerpadel potřeba dalších 750 000 instalačních techniků a minimálně 50 % stávajících instalačních techniků bude muset být rekvalifikováno pro práci s tepelnými čerpadly.

Pokud má energetická tranzice pokračovat v plánovaném časovém horizontu, bude potřeba pečlivé plánování ze strany zúčastněných stran, aby bylo zajištěno, že tyto překážky budou překonány.

Doporučení a nové příležitosti

Indikované plány jsou tak příležitostí pro rozvoj domácí výroby solárních panelů a tepelných čerpadel v EU. Zatímco většina komponent solárních panelů pochází z Číny, je zde prostor pro posílení výrobní kapacity v EU. Stejně tak tepelná čerpadla nabízejí možnost budování výrobní kapacity na trhu EU.

Podle analýzy společnosti McKinsey by členské státy EU by měly zvážit vytvoření nových stimulů, jako jsou přímé dotace, snížené úrokové sazby na půjčky a daňové pobídky, aby podpořily rozvoj kritických dodavatelských řetězců a technologií.

Nedostatečná kapacita dodavatelského řetězce vytváří potřebu kvalifikovaného personálu a nových pracovních míst pro instalaci těchto technologií. Členské státy EU by měli podporovat rekvalifikaci a zlepšování dovedností pracovníků, aby narostl jejich počet ale i efektivita práce.

Klíčovou roli v urychlení přijetí zelených technologií hrají i nové poradenské a finanční služby, zejména zelené financování. Nové finanční mechanismy a zvýšená aktivita soukromého kapitálu mohou pomoci zákazníkům investovat do energeticky úsporných příležitostí a financovat růst potřebný k provedení těchto změn.

Energetická krize a vysoké ceny se projevily i v podobě většího zájmu o energetické úspory v České republice. Minulý rok v ČR přibylo rekordních 83 tisíc nových fotovoltaických systémů, především menších instalací na střechách rodinných domů. Od poloviny února navíc došlo k úpravám podmínek pro získání dotací z programu Nová zelená úsporám. Bonus za komplexní renovaci rodinných domů byl zvýšen a byl zaveden limit pro rezervaci výkonu v síti u fotovoltaických systémů, Zvyšuje se i poptávka po tepelných čerpadlech, informuje týdeník Ekonom.

Ministerstvo životního prostředí plánuje rovněž poskytovat poradenské služby, přičemž poradci v regionech budou moci zájemce směrovat k nejvhodnějším opatřením pro úsporu energie na jejich objektech a na základě konkrétních údajů navrhnout optimální investice.