Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. IEA: ČR potřebuje co nejdříve rozhodnout o financování nových JE

Mezinárodní energetická agentura (IEA) v tomto týdnu uvedla, že Česká republika potřebuje co nejdříve rozhodnout o mechanismu financování výstavby a provozu nových jaderných elektráren. Podle klíčových úkolů vyplývajících z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice měla vláda rozhodnout o investičním a obchodním modelu výstavby nových jaderných zdrojů již v červnu letošního roku.

IEA vydala v tomto týdnu hodnocení energetické politiky České republiky, ve kterém se mimo jiné zaměřila na jeden z pilířů Státní energetické koncepce ČR (SEK) – výstavbu nových jaderných zdrojů.

2. ENTSO-E: Německo bude v období Vánoc bojovat s přebytky výkonu

Zatímco Francie a Velká Británie se v letošní zimě strachují o dostatek výkonu ve svých elektrizačních soustavách, Německo bude bojovat s opačným problémem. Tím je přebytek výkonu zejména v období Vánoc.

Podle výhledu ENTSO-E (Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) pro letošní zimu se ze zkušenosti z minulých let může stát období Vánoc v Německu kritické z pohledu přebytku výkonu v síti.

3. Fotovoltaika v posledních měsících přebírá vedoucí pozici větrných zdrojů

Rozvíjející se ekonomiky jsou hlavním motorem pro rozvoj solární energetiky. Vítr z celosvětového hlediska začíná cenově i výkonově za fotovoltaikou zaostávat.

V roce 2016 došlo ke globální transformaci na poli obnovitelných zdrojů. Solární zdroje se poprvé v historii staly nejlevnějšími nově budovanými zdroji elektřiny. V jednotlivých případech již solární elektřina prvenství získala jako například projekt s cenou 64 $/MWh (1649 Kč/MWh) v lednu 2016 v Indii nebo srpnová chilská aukce s výslednou cenou 29,1 $/MWh (750 Kč/MWh).

4. Češi vyvinuli vlastní průtočnou baterii

Po úspěchu českých baterií HE3DA se rýsuje další zajímavá technologická novinka v oblasti českého vývoje akumulátorů. Ze společného výzkumu VŠCHT a ZČU vzešla ve výzkumném centru NTC nová průtočná vanadová baterie. Předností nově vyvinuté baterie je dlouhá životnost i její rychlá odezva.

Po několikaletém výzkumu vlastního technologického a konstrukčního řešení byla v plzeňském NTC vyvinuta průtočná vanadová baterie s výkonem 2 kW, odezvou v řádu desítek milisekund a účinností přesahující 80 %. Životnost takovéhoto bateriového systému by dle odhadu výzkumníků měla být 20 let.

5. Nejpokročilejší evropská plynová teplárna s 90% účinností dostala zelenou

Výstavba vysoce flexibilní teplárny zahrnující 20 plynových kogeneračních jednotek o celkovém elektrickém instalovaném výkonu 190 MWe v německém Kielu dostala zelenou. Nová teplárna, jejíž celková účinnost výroby elektřiny a tepla přesáhne 90 %, nahradí dožívající černouhelnou elektrárnu. 

Německá společnost Stadtwerke Kiel dala v polovině listopadu zelenou výstavbě vysoce flexibilní plynové teplárny zahrnující 20 kogeneračních jednotek Jenbacher J920 FleXtra, které se pyšní celkovou účinností výroby elektřiny a tepla přesahující 90 %.

6. Rusko: Malé jaderné reaktory by mohly najít uplatnění v systémech dálkového vytápění

Čtyři ruská města vyjádřila zájem o využívání malých reaktorů pro dodávky tepla a elektřiny. Tvrdí to Jurij Kuznětsov z ústavu NIKIET (Výzkumného a konstrukčního institutu energetické techniky), patřící do skupiny Rosatomu. Studie ústavu uvažuje s instalací až 38 reaktorů ve 14 městech.

Dálkové zásobování teplem kombinované s dodávkou elektřiny je v mnoha ruských městech, podobně jako v České republice, běžnou praxí. Tyto systémy dodnes v převážné většině spoléhají na fosilní paliva. S dekarbonizačními cíli a zvyšováním účinnosti v energetickém sektoru, stanovenými Státní radou radou Ruské federace, bude ovšem nutné přejít na nízkouhlíkové technologie v této oblasti. Samotná státní rada jako potenciální řešení označila jaderné technologie.

7. IEA: ČR dosáhla značného pokroku v energetické politice

Česká republika dosáhla mezi roky 2010 až 2015 značného pokroku v energetické politice. Mezi nejvýznamnější úspěchy patří rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zavedení moderních technologií v uhelných elektrárnách či schválení Státní energetické koncepce. Vyplývá to z tzv. hloubkového přezkumu, který provedla Mezinárodní energetická agentura (IEA). O výsledcích dnes v Praze informoval ředitel IEA Fatih Birol.

Agentura nicméně připomněla, že ČR v sektoru čelí i výzvám. Zmiňuje například zhoršenou kvalitu ovzduší, prolomení takzvaných limitů těžby hnědého uhlí, systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a dominantní pozici společnosti ČEZ na trhu s elektřinou.

8. Kapacitní aukce v Británii skončila na 22,5 £, očekávání se nenaplnila

Kapacitní aukce ve Velké Británii skončila cenou 22,5£ kW/rok, což je výrazně méně, než se očekávalo. Celkem byl kontrakt přidělen elektrárnám o celkovém výkonu 52,4 GW. Z aukce čerpaly především aktuálně provozované paroplynové elektrárny. Kontrakt ale získaly i jaderné elektrárny nebo nové projekty systémů akumulace energie.

V minulém týdnu proběhla ve Velké Británii další kapacitní aukce, tentokrát na zajištění dostatečného výkonu na přelom roku 2020/2021. Očekávání analytiků kolem výsledné ceny se nenaplnily a ceny nakonec skončily jen mírně výše než v minulém roce, kdy byla výsledná cena 18 £/kW.

9. Německo pravděpodobně nesplní svoje klimatické cíle pro rok 2020

Ve středu vyšel německý report „Ochrana klimatu 2016“, podle kterého Německo zřejmě nesplní vlastní navržené klimatické cíle pro rok 2020. Do voleb se přitom Německo nechystá k žádným dalším razantním krokům v této oblasti.

Informační portál Platts informoval, že Německo ve středu vydalo svůj druhý roční report „Ochrana klimatu 2016“. Z reportu je patrné, že nejlidnatější země Evropy pravděpodobně nedodrží vlastní navržené cíle pro rok 2020, do kterého se měly omezit emise CO2 o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

10. Upravené cenové rozhodnutí ERÚ počítá s podporou obnovitelných zdrojů

Výrobci takzvané zelené energie v Česku se i v roce 2017 dočkají podpory v celkové výši několika desítek miliard korun. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dnes oznámila, že podepsala upravené cenové rozhodnutí, které s podporou energie z obnovitelných zdrojů pro příští rok počítá. Oborové asociace krok přivítaly. Podpis Vitáskové podle nich sektor, který dosud žil v nejistotě, uklidní.

Evropská komise v listopadu oznámila, že schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v ČR. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006 až 2012. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun.