Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Malá americká společnost Lightbridge vyvinula revoluční jaderné palivo

Lightbridge je malá americká společnost se sídlem v Restonu, VA kousek od Washingtonu DC. Tato společnost vyvinula nový typ paliva pro lehkovodní jaderné reaktory. Podle vyjádření představitelů společnosti je jejich nový typ paliva bezpečnější a ekonomicky výhodnější než tradičně používané palivo. Akcie této společnosti jsou veřejně obchodované na americkém elektronickém burzovním trhu NASDAQ. O jakou technologii se jedná a má šanci na uplatnění?

2. Německo: V roce 2016 si nejvyšší nárůst podílu na výrobě elektřiny připsal plyn

Spotřeba elektřiny v Německu klesne meziročně o 0,4 %. V energetickém mixu země si v letošním roce výrazně přilepšil plyn, ukazují předběžná data Německého spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW).

Podle posledních odhadů svazu klesne v roce 2016 spotřeba elektřiny v Německu o 0,4 % na 592,7 TWh. Výroba elektřiny přitom meziročně vzrostla a dosáhla 648 TWh, Německo tak zaznamenalo rekordní čistý vývoz elektřiny ve výši 55,5 TWh a nahradilo Francii na pozici největšího evropského vývozce elektřiny.

3. Česká HE3DA zahájila pilotní výrobu svých baterií v Letňanech

Česká firma HE3DA dnes zahájila v pražských Letňanech pilotní výrobu zcela nové generace akumulátorů, které využívají nanotechnologie na základě celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky. Jsou bezpečnější a levnější a mají větší kapacitu než současné lithium-iontové baterie. Uvedli to dnes zástupci firmy při slavnostním zahájení výroby.

Vedle plně automatizované linky v Letňanech firma buduje velkou výrobní halu se 4 000 metry čtverečními výrobních ploch v Horní Suché na Karvinsku. Areál přitom disponuje potenciálem k rozšíření až na 40 000 metrů čtverečních.

4. Největší ložisko zemního plynu v EU snížilo těžbu o více než 50 %

Těžba z kdysi největšího ložiska zemního plynu v Evropě letos klesne na téměř desetileté minimum. V návaznosti na zastropování maximálního objemu těžby se bude letošní těžba pohybovat na úrovni 24 mld. m³ zemního plynu. Těžba plynu klesá i na dalších ložiscích zemního plynu v Nizozemsku.

Největší evropské ložisko zemního plynu směřuje k nejnižšímu objemu těžby za posledních několik let. V návaznosti na geologickou nestabilitu podloží a výskyt zemětřesení spojených s místní těžbou byl maximální roční objem těžby omezen na méně než 50 %.

5. Německo bude přeshraničně podporovat i kogeneraci, OZE byly úspěšné

Dolní a horní komora německého parlamentu schválila budoucí přeshraniční podporu pro projekty kombinované výroby elektřiny a tepla. Zúčastnit se budou moci i zájemci o podporu z okolních zemí, například z České republiky.

Po letošním uvedení pravidel pro přeshraniční podporu obnovitelných zdrojů energie a první úspěšné aukci s Dánskem bude v dalších letech uveden i systém pro přeshraniční podporu kombinované výroby elektřiny a tepla.

6. Orlík oslaví 55leté výročí, ČEZ plánuje v nadcházejících letech generální opravu

Energetická společnost ČEZ plánuje v letech 2021 až 2027 generální opravu strojů vodní elektrárny Orlík. Součástí projektu by mohla být i výměna dvou Kaplanových turbín za Francisovy. ČTK to řekl mluvčí pro obnovitelné zdroje společnosti ČEZ Martin Schreier. Orlík, jehož stavba byla dokončena před 55 lety, je největší vodní elektrárnou v Česku. Ročně vyrobí více než 200 milionů kWh elektřiny.

„Vedle vodních elektráren na Lipně a Hněvkovicích je Orlík jedním ze zdrojů schopných rychlého najetí, které slouží k takzvanému podání napětí elektrárně Temelín při případném black-outu,“ uvedl Schreier.

7. Temelín najede až o týden později, problémem je zvýšená teplota

První blok jaderné elektrárny Temelín začne kvůli zvýšené teplotě ložiska vyrábět elektřinu přibližně za týden. Původně měla výroba energie začít dnes. Blok je odstaven od konce srpna. V sobotu energetici reaktor nastartovali, ale zjistili zvýšenou teplotu segmentu jednoho ze šesti ložisek turbíny. ČTK to řekl mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.

Momentálně energetici blok vychlazují. Původně měla plánovaná odstávka prvního bloku končit první prosincový týden. ČEZ ji ale posunul například kvůli dodatečným kontrolám systému drenáže parogenerátorů.

8. Předčasné uzavírání jaderných elektráren ohrozí klimatické cíle USA, tvrdí zpráva

Spojené státy americké by měly co nejvíce dbát na dlouhodobé provozování svých jaderných elektráren a případně je i finančně podpořit, mají-li být dosaženy vytyčené klimatické cíle. Tvrdí to zpráva analytiků ze společnosti Brattle. Provoz jaderných elektráren navíc podle výsledků analýz patří mezi nejlevnější formy redukce emisí skleníkových plynů. Řada jaderných elektráren přitom v současnosti v USA balancuje na hraně ziskovosti.

Dle zprávy poradenské společnosti Brattle Group by předčasné vyřazování amerických jaderných elektráren znamenalo významnou hrozbu pro naplnění emisních cílů USA. Zpráva zkoumá souhrnné i regionální emisní dopady předčasného vyřazování jaderných zdrojů v USA a dopady, které by vyřazování těchto zdrojů z amerického energetického mixu znamenalo pro snahu snížit uhlíkovou zátěž energetického sektoru země.

9. Japonský rychlý množivý reaktor Monju definitivně ukončí svůj provoz

Japonská vláda se rozhodla zastavit projekt rychlého množivého reaktoru (fast breeder reactor) Monju, který se nachází v prefektuře Fukui. Cílem vývoje bylo uzavření palivového cyklu a minimalizace množství vysokoaktivních odpadů pro budoucí ukládání. Reaktor Monju byl od svého spuštění v roce 1995 provozován pouze necelý rok.

S výstavbou reaktoru Monju se začalo v roce 1985, od té doby dosáhly investice do reaktoru výše 8,5 mld. dolarů (220 mld. Kč). Reaktor bude na základě vládního rozhodnutí definitivně vyřazen z provozu v roce 2047, náklady na vyřazování budou činit 3,2 mld. dolarů (83 mld. Kč).

10. Evropská komise je pro zachování dovozních cel na čínské solární panely

Evropská komise se vyslovila pro zachování dovozních cel a minimálních cen pro solární články a panely z Číny. Podle dokumentů, do nichž nahlédla agentura Reuters, by tato opatření měla podle komise platit ještě další dva roky.

V roce 2013 byly obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Čínou velmi napjaté po obvinění Číny z cenového dumpingu při dovozu svých solárních panelů. Konec rozepřím přinesla dohoda, která umožnila prodej omezeného počtu panelů za cenu minimálně 0,56 EUR za watt.

Téma

Politika jde stranou. Ruské jaderné palivo dobývá Západ

Švédská společnost Vattenfall se v Česku „proslavila“ tím, že prodala své německé hnědouhelné doly českým podnikatelům – Danielovi Křetínskému a Petru Kellnerovi. Přesněji holdingu EPH, nad kterým zcela přebírá kontrolu Křetínský, a společnosti PPF Investments, přes niž nejbohatší Čech Kellner investuje své peníze.

Na konci letošního roku se ovšem název firmy Vattenfall objevuje v jiných globálních souvislostech, které mohou české pozorovatele také hodně zajímat. Díky dohodě s Vattenfallem získává ruská firma Tvel ze skupiny Rosatomu první komerční zakázku na dodávky jaderného paliva pro tlakovodní reaktory západního designu PWR. A to ve švédské elektrárně Ringhals, provozované právě Vattenfallem. Rusové tam mají dodávat palivo typu TVS-Kvadrat pro komerční provoz od roku 2021, v testovacím provozu je tam už delší dobu.