Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. USA: V Nevadě má vyrůst největší solární elektrárna fungující i v noci (video)

V americké Nevadě by podle plánů společnosti SolarReserve měla vyrůst největší koncentrační solární elektrárna na světě. Projekt Sandstone má mít výkon 2000 MW a možnost vyrábět elektřinu i v noci. Výstavba koncentrační elektrárny má v přepočtu vyjít na 122 mld. Kč (5 mld. USD).

Ještě před několika lety čelily projekty koncentračních solárních elektráren kritice pro svoji vysokou cenu a omezenost provozu pouze ve dne. S postupným vývojem v oblasti ukládání tepla do roztavených solí se situace mění a začínají se tak objevovat nové projekty. Jedním z nich je i plánovaná elektrárna od společnosti SolarReserve, která má vyrůst v  Nevadě.

2. 23 zemí EU porušuje evropské právní předpisy v oblasti kvality ovzduší

Evropský zákon o kvalitě ovzduší je porušován ve více než 130 městech ve 23 z 28 členských států EU. Plyne to z vyjádření Evropské komise. Co se týče životního prostředí, znečištění ovzduší je nejčastější příčinou předčasných úmrtí v městech Evropy, hlavním zdrojem znečištění je doprava.

V posledních dvou letech Komise zahájila právní kroky proti 12 členským státům kvůli selhání při prosazování normy kvality ovzduší pro oxid dusičitý (NO2). Rakousko, Belgie, Česká republika, Německo, Dánsko, Španělsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Polsko, Portugalsko a Velká Británie čelí případným pokutám.

3. Tesla otestuje výrobu modelu 3 do konce února, akcie jsou na rekordní úrovni

Akcie společnosti Tesla zakončily včerejší obchodování na úrovni 280,6 dolarů. Pozitivně se na hodnotě akcií podepsala zejména zpráva o zahájení testovací výroby Modelu 3, oznámení výsledků vyšetřování smrtelné nehody při zapnutém autopilotovi a vysoká očekávání od výsledků za 4. čtvrtletí roku 2016.

Akcie společnosti Tesla v posledních dvou měsících zažívají neobvyklý růst. Od prosincových nízkých hodnot kolem 182 dolarů si připsaly již téměř 100 dolarů. Jen v období od začátku letošního roku činí procentní nárůst cca 29 %.

4. Siemens testuje umělou inteligenci, která sníží emise oxidů dusíku plynových turbín

Společnost Siemens vyvinula systém umělé inteligence umožňující nepřetržitou optimalizaci provozu a řízení spalování v plynových turbínách. Díky tomu je možné snížit emise oxidů dusíku vzniklé spalovacím procesem a navýšit životnost turbín. Společnost Siemens to uvedla na svém webu.

Systém zkráceně nazývaný GT-ACO (Gas Turbine Autonomous Control Optimizer) využívá umělé inteligence založené na neurálních sítích. Systém je schopen se učit, jak nepřetržitě optimalizovat spalovací proces. Toho je dosaženo ovládáním palivových ventilů pro optimální rozložení paliva ve spalovací komoře. Výsledkem je snížení emisí a opotřebení zařízení.

5. Evropský parlament schválil reformu systému obchodování s povolenkami

Evropský parlament odsouhlasil změny v systému obchodování s emisními povolenkami. Změny se dotknou omezování množství povolenek na trhu, rezervy tržní stability i množství povolenek pro letecký průmysl.

Na svém středečním zasedání schválil Evropský parlament podobu systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) pro 4. obchodovací období. Změna se týká například navýšení ročního tempa snižování emisního stropu na 2,2 % ze současných 1,74 %. Tempo snižování emisního stropu by mělo být průběžně přezkoumáváno s tím, že od roku 2024 může vzrůst na 2,4 % ročně.

6. LN: ČR chce u EK vyjednat výjimku pro tendr na stavbu v Dukovanech

Polostátní energetická společnost ČEZ vybere v příštím roce dodavatele na stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Podle ředitele ČEZ Daniela Beneše bude firma hledat dodavatele na klíč, dokumentace na zadání zakázky v hodnotě 120 miliard korun se připravuje. Česko chce kvůli ní u Evropské komise vyjednat takzvanou sektorovou výjimku. Tedy aby měl zadavatel volné ruce při stanovování parametrů výběru. Píšou o tom dnešní Lidové noviny.

„V harmonogramu je jeden z milníků, že se zahájí výběr dodavatele v prvním čtvrtletí 2018. Takhle s tím počítáme,“ potvrdil deníku Beneš.

7. Reuters: Velká Británie trh EU ETS po Brexitu spíše opustí

Velká Británie po Brexitu pravděpodobně nezůstane součásti evropského trhu s emisními povolenkami (EU ETS). Agentuře Reuters to oznámily zdroje z řad EU. Britští investoři tak zřejmě přijdou o jeden ze signálů, který motivoval k investicím do technologií snižujících emise.

Podle posledních informací je pravděpodobnější varianta, že Velká Británie po Brexitu nezůstane ani součástí evropského trhu s emisními povolenkami. Možnost zůstat členem trhu přitom existuje a je reálná. Součásti trhu jsou i evropské země, které nejsou členskými státy Evropské unie, například Norsko, Island nebo Lichtenštejnsko.

8. Do Španělska dorazil již třetí letošní náklad s americkým LNG

U Španělského pobřeží přistály v letošním roce již tři tankery se zkapalněným zemním plynem (LNG) ze Spojených států. Třetí náklad tak to země dorazil i navzdory klesajícím cenám plynu od začátku měsíce, za čtyři týdny má přitom dorazit další tanker.

Vůbec první dodávka amerického LNG do Španělska proběhla loni v létě. První dodávka se v loňském nicméně stala i poslední, jelikož nízké ceny plynu v Evropě nebyly pro americké exportéry dostatečně atraktivní.

9. Německo dá 300 milionů eur na rozvoj sítě dobíjecích stanic v zemi

Německo plánuje v několika následujících letech přispět až 300 miliony eur (8,1 miliard Kč) k rozvoji infrastruktury pro elektřinou poháněná vozidla. Podporu Německu již schválila i Evropská komise, podle které je v souladu s unijními pravidly pro státní podporu.

Díky státní podpoře by v Německu mělo v průběhu následujících 4 let vzniknout až 15 tisíc nových dobíjecích stanic, z čehož jednu třetinu mají tvořit stanice rychlodobíjecí. Dotační program bude otevřený pro každého, přičemž podpora bude udělena žadatelům, kteří uspějí v tendru. Jednou z podmínek pro čerpání podpory je, aby elektřina pro stanice pocházela z obnovitelných zdrojů.

10. MPO jednalo se všemi zájemci o stavbu jaderného bloku v ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) jednalo o stavbě nového jaderného bloku v ČR se všemi šesti zájemci. Jednání, která se uskutečnila minulý týden, měla konzultační ráz a cílem nebylo někoho z potenciálních dodavatelů vyřazovat. Ministerstvo to dnes sdělilo ČTK v tiskové zprávě.

O stavbu se zajímají ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, americko-japonská Westinghouse Electric Company, korejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Ministerstvo už dříve uvedlo, že čeká, že vláda rozhodne o modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.

Téma

Energetika plná otazníků

Situace na trzích s elektřinou se nejen v Evropě rychle mění. Nástup neflexibilních obnovitelných zdrojů vyvolává řadu otázek, které musíme vyřešit, chceme-li zajistit vysokou spolehlivost dodávek elektřiny pro všechny zákazníky. Jakub Kučera, analytik investiční společnosti RSJ, shrnul pro oenergetice.cz hlavní z nich.

V předchozích dílech série šlo zejména o financování neflexibilních obnovitelných zdrojů, respektive zdrojů, které je mají vyvažovat. V šesté, poslední části série článků se zaměří na několik dalších otázek, které musíme v EU na poli elektřiny vyřešit. Někdy jde o obecné problémy přístupu k energetice, jindy o zcela aktuální a konkrétní záležitosti.

Ani vodní elektrárny nejsou bezrizikovým energetickým zdrojem

Přehrady ve spolupráci s různými druhy turbín a elektrogenerátorů jsou úžasným ekologickým a obnovitelným zdrojem elektrické energie. Sama myšlenka zní velmi jednoduše. Stačí postavit na vhodném místě pevnou zeď a nechat přírodu, aby sama zaplnila vytyčenou plochu vodou. Poté v době, kdy sami uznáme za vhodné, necháme vodu gravitační silou protékat přes turbínu do spodní nádrže, či řeky. Turbína připojená k elektrickému generátoru vyrábí elektřinu, kterou lze zásobovat vesnice a města. Navíc velké turbogenerátory dokáží stabilně udržovat frekvenci sítě v požadovaných mezích, což je důležité především pro průmyslové odvětví.

Průtočné vodní elektrárny fungují jako velmi levný zdroj elektřiny. Přečerpávací elektrárny zase zastávají funkci akumulátorů elektrické energie a nahrazují tak zatím nedostatečné kapacity chemických baterií. Některé státy stále mají velký potenciál výstavby nových vodních elektráren na svých bohatých tocích. Česká republika se však řadí mezi ty méně šťastné země, které svůj vodní potenciál již téměř vyčerpaly. Například Spojené státy americké vyrábí přibližně 6 % elektrické energie z vodních zdrojů, u nás v ČR to za rok 2015 bylo zhruba 3,7 %.