Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Bitcoin: Těžba kryptoměny spotřebuje víc energie než celé Irsko, převýší 19 zemí Evropy

Bitcoin. Zdroje - Shutterstock

Síť těžařů Bitcoinu spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko. Provoz sítě, které mnozí předpovídají ohromný rozvoj, již dnes spotřebovává více elektřiny než 19 evropských států. Pokud bude hodnota této kryptoměny dále růst, dá  se očekávat, že poroste i zájem těžařů a tím pádem i spotřeba elektřiny spojená s provozem sítě. Při srovnání s energetickou náročností jiných platebních systémů působí Bitcoin jako ohromný „žrout“ elektřiny.

Podle odhadů portálu Digiconomist je roční spotřeba celé bitcoinové sítě rovna 30,14 TWh. Taková hodnota převyšuje spotřebu 19 zemí Evropy a ze zemí EU se tato spotřeba nejvíce blíží Slovensku (viz Statistiky).  Průměrný příkon bitcoinové sítě činí ohromných 3,4 GW. Pro představu jde o 1,7 násobek instalovaného výkonu JE Temelín, nebo více jak pětinásobek instalovaného výkonu největší větrné farmy v Evropě (London Array – 0,63 GW). Průměrná transakce pak spotřebuje okolo 300 kWh. Takové množství elektřiny by bylo dostatečné například na 20,5 měsíců svícení jedné 20W úsporné žárovky (světelný ekvivalent klasické 100W žárovky).

2. Eurostat: Nejdražší elektřinu mají Němci a Dánové. Ceny v ČR jsou pod průměrem

Evropská statistická agentura Eurostat po půl roce opět zveřejnila srovnání průměrných cen elektřiny v Evropě pro domácnosti. Nejvíce za elektřinu platí naši západní sousedi, naopak nejlevnější proud mají na Ukrajině a na Balkáně.

Podle Eurostatu je typická domácnost charakterizována ročním odběrem elektřiny v rozmezí 2500 až 5000 kWh. V minulých dnech byla zveřejněna data za první pololetí letošního roku 2017. Nejvyšší ceny jsou již tradičně v Německu a Dánsku, kde v prvním letošním pololetí německé ceny dohnaly dánské a nyní domácnosti v těchto zemích platí 0,305€ (cca 7,8 Kč) za odebranou kWh.

3. Baterie pro elektromobily zlevňují. Kdy prolomí hranici 100 USD/kWh?

Rozsáhlý průzkum agentury Bloomberg přináší informaci o meziročním poklesu cen Li-Ion baterií pro elektromobily o čtvrtinu. Baterie tak urazily další kus na své cestě k dosažení magické hranice 100 USD/kWh, což má být dle Bloombergu zlomový bod v prosazování elektromobility.
Aktuální průměrná cena Li-Ion baterií pro elektromobily je na úrovni 209 $/kWh (4537 Kč/kWh). Cena Li-Ion baterií pokračuje v poklesu především díky postupnému zprovozňování nových výrobních kapacit a technologickému pokroku.

4. V Německu letos přibylo přes 4,5 GW onshore větrných elektráren

větrná turbína

U našeho západního souseda přibylo během tohoto roku již 4,5 GW výkonu v nových větrných elektrárnách na pevnině, prvenství v měsíčním průměru drží říjen, kdy bylo nainstalováno celkem 554 MW v nových zdrojích. Investoři kvapí s dokončováním rozestavěných elektráren, aby je připojili ještě před koncem podpory formou feed-in-tarifů v polovině příštího roku. U plánovaných aukcí na OZE německý regulátor zvýšil maximální povolenou nabídkovou cenu.

Německo za měsíc říjen přidalo 554 MW instalovaného výkonu v nových větrných elektrárnách na pevnině a jejich celkový výkon se již pohybuje okolo 50 GW. Jen za tento rok bylo uvedeno do provozu již 4,5 GW výkonu, za poslední tři roky pak 15 GW. U naplánovaných projektů s celkovými 5 GW instalovaného výkonu je možné, že budou uvedeny do provozu do poloviny příštího roku, před koncem podpory pomocí feed-in-tarifu pro tyto zdroje.

5. Navzdory novým překážkám by měl být plynovod Nord Stream 2 včas dokončen i zprovozněn

Navzdory novým právním překážkám je Nord Stream 2, dceřiná společnost Gazpromu, přesvědčena, že bude schopna včas dokončit výstavbu a zahájit provoz plánovaného plynovodu Nord Stream 2 mířícího z Ruska přes Baltské moře do Německa. Německé novináře o tom informoval finanční ředitel společnosti.

„Podle našeho názoru jsme na cestě k dokončení výstavby do konce roku 2019 a uvedení plynovodu do provozu,“ uvedl finanční ředitel společnosti Nord Stream 2 Paul Corcoran německým novinářům v Bruselu.

6. Tennet testuje v Německu domácí baterie a blockchain jako možnou alternativu SuedLink

TenneT. Zdroj: TenneT

V souvislosti s boomem Bitcoinu a dalších kryptoměn se stále více pozornosti dostává také technologii blockchain a jejímu využití mimo oblast virtuálních měn. Společnosti Tennet a Sonnen již v květnu oznámily, že otestují možnosti blockchainu pro udržování výkonové rovnováhy německé soustavy prostřednictvím domácích bateriových úložišť. V listopadu pak byl pilotní projekt, který potrvá šest měsíců, oficiálně zahájen.

Provozovatel části německé přenosové soustavy TenneT a německý výrobce domácích baterií Sonnen, ve kterém skrze fond Inven Capital drží podíl ČEZ, se pustily do průkopnického projektu využití decentralizace v energetice. Společnosti TenneT se podařilo i díky technologii blockchain integrovat bateriová úložiště německých domácností do virtuálních bloků. TenneT se tak díky těmto virtuálním blokům otevírají nové možnosti v oblasti udržování výkonové rovnováhy soustavy. Technologii blockchain pro tuto konkrétní aplikaci vyvinula společnost IBM.

7. Belgie: Průmyslové podniky žádají ponechání jaderných elektráren v provozu i po roce 2025

Tři největší belgická obchodní sdružení 27. listopadu požádala, aby alespoň dva belgické jaderné reaktory zůstaly v provozu po roce 2025, což je současný termín ukončení provozu všech belgických jaderných elektráren. Asociace se obávají rostoucích cen elektřiny v návaznosti na nedostatečnou výrobní přiměřenost. Toto stanovisko je v souladu se studií belgického provozovatele přenosové soustavy, dle kterého okolo roku 2025 budou odstaveny 2/3 výrobních kapacit.

Asociace Esencia zastupující chemický a farmaceutický průmysl, Agoria zastupující technologický průmysl a Febelic zastupující velké průmyslové podniky uvedly, že uzavření všech jaderných elektráren do roku 2025 bude znamenat ohrožení stability dodávek elektřiny, nárůst ceny elektřiny, nárůst emisí CO2 a poškodí konkurenceschopnost belgických podniků.

8. General Electric bude propouštět, v Evropě zruší až 4500 pracovních míst

plynová turbína

Americký průmyslový konglomerát General Motors (GE) zruší v Evropě 4500 pracovních míst. S odvoláním na zdroje z tamních odborů informaci přinesl list Les Echos. Propouštět by se mělo ve Švýcarsku, Německu a Británii a týkat by se mělo bývalých pracovníků společnosti Alstom, jejíž část GE odkoupila.

Firma pouze uvedla, že přehodnocuje své aktivity, aby z dlouhodobého hlediska odpovídaly situaci na trhu. Detaily prý zatím nemůže sdělit. Většinu energetické divize francouzské strojírenské firmy Alstom převzala GE v roce 2015. Francouzských zaměstnanců by se ale propouštění podle zdrojů Les Echos týkat nemělo.

9. Jeden ze čtyř bloků elektrárny Chvaletice po úterním požáru stojí

Elektrárna chvaletice

V hnědouhelné elektrárně Chvaletice v úterý hořelo, po požáru je odstaven jeden z čtyř bloků. Nikdo nebyl zraněn, oprava potrvá týdny. Škody jdou zatím do milionů korun. ČTK to dnes řekl generální ředitel elektrárny Luboš Pavlas.

„Až to zchladne, což bude trvat několik dnů, musíme udělat ohledání, a zjistíme, zdali je nějaký problém. Pokud se to bude muset otevřít a rozdělat, bude to na několik týdnů, pokud to bude menší oprava, tak kratší dobu,“ uvedl Pavlas.

10. Šéf E.ONu požaduje cenu emisí CO2 ve výši 25-30 EUR/t, pouze pro začátek

Ředitel společnosti E.ON Johannes Teyssen vyzývá, aby „pro začátek“ byla cena za vypouštění emisí CO2 zvýšena alespoň na 25-30 EUR/t. Taková cena by na rozdíl od té současné výrazně snížila výnosnost uhelných elektráren. Naopak proti zásahům směřujícím proti uhelným elektrárnám se ohradila těžební unie.

Klíčová otázka německé Energiewende, kterou je budoucnost uhelné energetiky, stále hledá své řešení. Stále častěji jsou slyšet výzvy energetických společností, které volají po vyšším zdanění emisí CO2. Naposledy se pro výrazné zvýšení ceny za vypouštěné emise CO2 vyslovil šéf E.ONu v rozhovoru pro der Speigel.

Téma

Výzkum v Řeži prokázal možnosti likvidace následků fukušimské havárie

Sázka Japonců na unikátní metodu likvidace roztaveného jaderného paliva, kterou se zabývají v českém Centru výzkumu Řež, přináší první pozitivní výsledky. Japonské konsorcium v čele se společností Hitachi-GE si loni v Řeži zadalo smluvní výzkum, jehož cílem je přispět k odstraňování následků havárie ve fukušimské jaderné elektrárně v roce 2011. A čeští vědci během první etapy výzkumu prokázali, že dokáží metodou frakční destilace oddělit uran ze ztuhlé taveniny, která kromě radioaktivních prvků obsahuje také železo a zirkonium z roztavených palivových článků.

Jak v rozhovoru pro web OEnergetice potvrzuje ředitel Centra výzkumu Řež Martin Ruščák, v další etapě bude nutné ověřit, zda je podobným způsobem možné separovat také plutonium.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. Více na: Energostat

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. Více na: Energostat



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *