Domů
Energetika v ČR
Energetický kongres – blok druhý, energetická tranzice
Obnovitelné zdroje energie
Zdroj: TAFE SA TONSLEY / Creative Commons / CC BY 2.0

Energetický kongres – blok druhý, energetická tranzice

Druhý blok Energetického kongresu posluchače zaujal, byl o probíhající energetické tranzici. Hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek hovořil o Evropském zeleném údělu a jeho dopadu na cenu elektrické energie. Následně hovořil i o ekonomice uhelných elektráren a předpokladech pro zajištění bezpečné, dostupné a udržitelné elektřiny.

Předpoklady byly velmi ambiciózní pro stávající prostředí ČR a někteří účastníci konference byli již podruhé překvapeni. Jako řečníci dále vystoupili Svatopluk Vnouček ze společnosti ČEPS, který představil jejich výhled změny zdrojové základy a dopadu na služby výkonové rovnováhy (SVR), a Pavel Zámyslický z Ministerstva životního prostředí (MŽP) s novinkami z trhu s emisními povolenkami.

Pavel Řežábek (ČEZ)

Pavel Řežábek hned zpočátku svého vystoupení uvedl, že Green deal (též Evropský zelený uděl, Zelená dohoda) snížil Evropanům ceny elektřiny. Své tvrzení demonstroval na roku 2024, kdy uvedl, že ceny díky obnovitelným zdrojům (OZE) byly/jsou nižší o cca 30 EUR/MWh. Cenu bez Green dealu ČEZ viděl/vidí na 110 EUR/MWh. Díky novým OZE však cena klesá o 45-65 EUR/MWh a o dalších 5-10 EUR/MWh ji napomáhají úspory energie. Cenu elektřiny naopak navyšuje náklad na emisní povolenku, a to o 35-45 EUR/MWh. Výsledkem má být cena na úrovni 90 EUR/MWh, resp. 30 EUR/MWh úspora. Nutno podotknout, že tvrzení má celou řadu předpokladů a že je v ceně zahrnut vpád Ruska na Ukrajinu.

Dalším bodem prezentace byl provoz uhelných elektráren. Ten se má dle hlavního ekonoma ČEZu přestat v dohledné době vyplácet – pravděpodobně od roku 2027. Je však potřeba rozlišovat teplárny a elektrárny. U tepláren lze předpokládat mírně delší provoz – o rok až dva. Špičková spotřeba se v Česku pohybuje na úrovni 12 GW, řiditelný výkon pak okolo 18 GW. Úlohou ČR na následující roky má být, aby si i nadále zajistila, že řiditelný výkon bude dostačovat na pokrytí špičkové spotřeby.

Zvláště v teplárenství je ale situace kritická – soustavy jsou z podstaty lokálního charakteru a dle Tomáše Hünera ze Siemensu, účastníka pozdější panelové diskuze, zde ČR strašlivě zaspala. Tranzici totiž řeší i okolní státy a např. výrobní kapacity dodavatelů turbín (pro případné nové plynové elektrárny) jsou omezené, čeká se na ně a další volné sloty rychle mizí. Jakmile se provoz tepláren přestane ekonomicky vyplácet, tak je společnosti, z podstaty definice podnikání, nebudou mít zájem dále provozovat.

Plynová teplárna Diemen Plynová teplárna Diemen. Zdroj: Vattenfall

Centrální zásobování teplem (CZT) je tak v ohrožení, přičemž podle mnohých byly právě CZT pro ČR konkurenční výhodou. Teplárny v současnosti mimo jiné značně přispívají k bezpečnosti elektrizační soustavy - jsou důležitým poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS. ČEZ každopádně vidí hnědouhelný spread již v roce 2027 na 0 EUR/MWh, pro rok 2025 je ještě na úrovni 22 EUR/MWh. Tento spread přitom musí pokrýt provozní náklady elektrárny/teplárny.

ČEZ dále vidí pro zajištění dostupné a udržitelné energetiky potřebu rozvoje FVE do roku 2030 na úroveň okolo 15 GW, 3 GW v případě VTE. To jsou velmi vysoké hodnoty, i oproti ambiciózním plánům ze Státní energetické koncepce (SEK). V případě VTE se ve státních dokumentech hovoří o výkonu okolo 1,5-1,7 GW. K tomu je samozřejmě potřeba budovat akumulaci nebo nové plynové elektrárny. Zajímavá byla i diskuze na téma kombinace provozu jaderných a fotovoltaických elektráren s těmito předpokládanými hodnotami.

Flexibilitu jaderných elektráren je dle Řežábka nutné s ohledem na rozvoj OZE navyšovat. Například Francie počítá s tím, že výkon jaderných zdrojů bude v letních měsících omezovat. Řežábek však k tomu uvedl, že dopad na ekonomiku je negativní. K tomu René Neděla podotkl, že situaci může napomoci výroba vodíku – to je však zatím stále nejistá budoucnost.

Svatopluk Vnouček (ČEPS)

Trh se kompletně mění a nevyhne se tomu ani trh s SVR. Důležitá je novela označována jako LEX OZE III. Do flexibility a agregace je nutné zapojit i zdroje na nižších napěťových úrovních a stranu spotřeby – např. tepelná čerpadla nebo elektromobily. Hodnoty rozvoje OZE, jak je uvedl Pavel Řežábek, jsou z pohledu ČEPS až příliš vysoké a ČEPS počítá s nižšími hodnotami.

Elektrické vedení v zasněžené krajině Elektrické vedení v zasněžené krajině. Zdroj: Vadik_01 / Creative Commons / CC BY 2.0

Provozovatelé distribučních a přenosové soustavy budou v důsledku rozvoje OZE nuceni investovat do elektrizační soustavy v dalších 10 letech zhruba 39,6 mld. korun ročně. Stávající průměrné roční investice jsou na úrovni 28,7 mld. korun. Na distribuční a přenosovou soustavu jsou totiž kladeny vyšší nároky a řízení musí být „více inteligentní“. Tím je myšlena například instalace chytrých elektroměrů. K tomu se dále musí výrazně posílit elektrizační soustava, aby bylo možné připojit více OZE a jejich výrobu využít.

Pavel Zámyslický (MŽP)

Revize systému obchodování s emisními povolenkami má tři důležité aspekty – zachovat konkurenceschopnost, snížit emise a předcházet negativním sociálním dopadům.

Zavedení druhého systému EU ETS 2 nicméně bude v podstatě zdaněním fosilních paliv a spadat pod něj budou sektory dopravy a budov. Tuto „daň“ budou odvádět dodavatelé paliv. Ti ji pochopitelně promítnou do cen. Příjmy za emisní povolenky budou využity pro financování energetické tranzice a ke kompenzaci dopadů na nízkopříjmové domácnosti. Příjmy, resp. výhled příjmů, se však mění v závislosti na silně volatilní ceně emisní povolenky.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(39)
Milan Vaněček
25. duben 2024, 18:48

Asi budu zas jediný kdo diskutuje na toto důležité téma.

Jsou dvě možnosti realizace energetického přechodu, ale cíl je jasný.

Čím bude přechod k tomuto cíli (=čistá, levná, bezodpadová obnovitelná technologie) rychlejší, tím bude bolestnější (=dražší) pro nadpoloviční většinu obyvatel i průmyslu.

Prvá možnost je dělat co je pro ČR výhodné a ošvejkovat to nevýhodné.

Druhá možnost je snažit se ovlivnit (poněkuď nešťastně) nastavené parametry energetického přechodu (daň z CO2, striktní regulace všeho,...).

V EU byl přechod nastaven pomocí trestů (když se využívají nebo jen pomalu snižují fosilní paliva, platí se čím dál tím víc za "odpustky"), naproti tomu v USA byl nastaven pomocí odměn pro firmy, které do USA převedou svoji výrobu vybraných high tech oborů (fotovoltaika, baterie, větrné elektrárny, ...).

Odměny vždy působí líp než trestání, ale zda s tím chce EU něco dělat, nevím. Současná určitě ne, zda se to trochu změní po volbách to uvidíme.

Rozšíření daně z uhlíku i na vytápění a dopravu bude bolet tu větší, chudší část EU.

Škoda, že jsme se nedověděli něco více (aspoň pár grafů) z přednesených referátů. Souhlasím s panem Řežábkem že další a další FVE a VtE tlačí ceny dolů, oproti tomu uhlíkové povolenky budou tlačit ceny nahoru. I když se uhelné elektrárny brzy nevyplatí, stát si je bude muset držet v záloze, jako to dělají Němci. Není možné říci že to nejde, když to bylo umožněno jednomu státu, musí to být umožněno i ostatním. Když ne, končí demokracie a nastává kolonializmus.

Ty citované hodnoty "ČEZ dále vidí pro zajištění dostupné a udržitelné energetiky potřebu rozvoje FVE do roku 2030 na úroveň okolo 15 GW, 3 GW v případě VTE" mi připadají reálné a rozumné a dosažitelné.

Co se týče pana Zámyslického, jak říká: zavedení druhého systému EU ETS 2 nicméně bude v podstatě zdaněním fosilních paliv a spadat pod něj budou sektory dopravy a budov. Tuto „daň“ budou odvádět dodavatelé paliv. Ti ji pochopitelně promítnou do cen...

To bude další tragedie a myslím (doufám) že to narazí v EU na odpor. Uvidíme. Je to bohužel následek přístupu EU: Co nechci, to zakážu, potrestám, zreguluji. Opak americké cesty: co chci to podpořím, nechám vývoj na vlastním trhu který ovlivňuji pobídkami a chráním před nekalou soutěží z ciziny.

Jan Stehlik
26. duben 2024, 15:39

Dopadnem jak japonsko . Vysoké životní náklady (drahota) . Bankéři by řekli vyspělý trh.

minduton
25. duben 2024, 20:11

Investice porostou, žádný strach. Jednoduše už proto, že vše bude rok od roku dražší.

Petr Hariprasad Hajič
26. duben 2024, 04:17

To je asi nejlepší plán, který jsem zatím od energetiků četl. Konečně se zcela jasně potvrzuje, že OZE cenu snižují a že JE, pokud přejdou na flexibilní provoz přestonou s cenou konkurovat úplně. Pokud budeme plánovat výstavbu nových JE, tak jen za předpokladu, že budou fungovat přávě jako regulace spotřeby. Je otázkou, jestli nebude přece jen výhodnější budovat velká úložiště a ukládat přebytky do vodíku, případně vodík dovážet podobně, jako teď dovážíme zemní plyn.

Emil
26. duben 2024, 07:07

To se tedy vůbec nepotvrzuje, spíš jste vůbec nepochopil o čem je řeč a srovnáváte dohromady dvě různé věci. Když se v článku píše, že OZE snižují cenu elektřiny, jde pouze o cenu komodity, kterou snižují všechny zdroje s nízkými marginálními náklady, tj. i jaderné elektrárny. Pokud je ale řeč o koncových cenách elektřiny, tak ty naopak výrazně OZE zvyšují, protože náklady na jejich integraci do sítě jsou vysoké, a ty se právě neprojevují v ceně komodity ale v ostatních složkách ceny elektřiny. "Flexibilní provoz" zhoršuje ekonomiku všech zdrojů, ne jen jaderných, dokonce logicky víc zhoršuje ekonomiku těch zdrojů, které vyrábějí všechny najednou ve stejný okamžik a vzájemně se kanibalizují.

Petr Hariprasad Hajič
26. duben 2024, 12:46

Co je to platné. Už ve článku je zmíněno, že cena elektřiny by bez OZE byla podstatně vyšší. Jednoduše. Ten placatý pár kilogramů vážící panel , který je schopný dodávat jenom někdy a když, tak tak v peaku jen pár hodin v poledne, je v současnosti nejdostupnější zdroj energie.

Emil
26. duben 2024, 13:25

Platné to není nic, ale stejně vám odpovím. V článku je zmíněno, že bez OZE by byla vyšší jen jedna část ceny elektřiny. O konečné ceně elektřiny tam nic takového není, ostatní složky ceny jsou totiž naopak s OZE větší.

Vy stále nechápete, že o celkové ceně elektřiny zdaleka nerozhoduje jen cena elektřiny z placatého panelu.

Vladimír Krteček
26. duben 2024, 13:54

A co kdybychom tedy vsem solarnikum zakazali pretoky? Bylo by to lepsi? Pro sit urcite! Ja jsem PRO. ZA PAR ŠUŠŇŮ to klidne necham na strese. A vsem se tedy ulevi!

Ja platim jistic za "rezervovany vykon" 32 A. NIKDY, opakuji NIKDY tolik ze site neodeberu (ani v zime!). A NIKDY, opakuji NIKDY tolik do site ani nedodam!

Ale pry "mam pocet panelů".

Tak kde ty moje prachy teda jsou? (Jdou?)

Na platy uredniku ČEZu? Nebo na najmy budov?

Xoor
26. duben 2024, 19:26

@Vladimír Krteček tak si snižte velikost jističe na 25A ušetříte.

Bob
26. duben 2024, 11:13

A co kdyby si ty zdroje, co mají problém se přizpůsobit poptávce ty náklady na vyrovnávání výkonu hradily samy za sebe? Tj. povinnost s nestabilním zdrojem postavit a provozovat i příslušnou akumulaci (případně záložní zdroj) na určenou dobu svého instalovaného výkonu.

Proč by některé zdroje měly přenášet náklady na všechny ostatní?

Podporovat by se měly všechny nízkoemisní zdroje.

Petr Hariprasad Hajič
26. duben 2024, 12:49

Tak jasně, ale když máte LCOE u JE někde kolem 180$/MWh, a pak k tomu přičtete ještě ztráty za odstávky při regulaci, tak se dostanete kam? Na dvojnásobek?

Emil
26. duben 2024, 13:20

Nemáte LCOE u JE někde kolem 180 $/MWh - to číslo je vymyšlené. K regulaci fakticky jadernou elektrárnu nic nenutí, když má prodaný baseload. Pokud tedy za tuto službu nedostane zvlášť zaplaceno.

Bob
26. duben 2024, 13:48

Každý ať si svoje náklady platí sám.

JE svoji regulaci pro přizpůsobení odběrovému diagramu, OZE také své. Vodní a přečerpávací elektrárny ať dostanou bonus, pokud dělají regulaci za jiného.

JE v podstatě v takovém provozu vyrábějí dávno. To jen FVE a VtE chtějí, aby tu regulaci za ně dělali a hlavně platili jiní.

Vladimír Krteček
26. duben 2024, 14:12

Ja platim poplatek na OZE, i kdyz mam FTV. Nekdo mne snad taky dotuje? Poplatek na OZE jde solarnim baronum! Ne malym solarnikum.

Klidne pretoky vypnu a tudiz zadnou regulaci ani silnejsi draty nepotrebuju.

Ale taky nepotrebuju prispivat na cyklostezky, narkomanum na strikacky a jejich lecbu, dokonce ani na stihacky (nase armada nikdy v historii nebojovala za nase lidi), ani na patrony aby si vojacci hrali na "tatatatata". A na spooooousty dalsich zbytecnosti, jako prebujele uredniky, nefachcenky co pobiraji davky, nebo dokonce na odluzeni dluzniku. Nakonec ani tu vladu (urcite ne v takovem rozsahu) - vim ze do prace musim jit tak jako tak, at je tam kdokoliv. Ale za povoleni studny chteji 10.000. Ale to se dostavame trochu jinde.

JVr
26. duben 2024, 13:00

To nedává smysl, protože byste měl akumulaci jen na úrovni zdroje, ale akumulační kapacity může být efektivnější budovat large scale, nebo na spíše naopak low scale, další problém je kde je fyzycky budovat...

Navíc se možná ukáž že je to lepší/efektivnější neakumulovat, ale prostě vypnout a když není energie, tak zapnout jiné (často fosilní zdroje).

Bob
26. duben 2024, 13:54

Pokud tam už tu akumulaci u zdroje budou mít, tak není problém je ekonomicky stimulovat, aby prováděli i další služby.

Vypínat zdroje s málo předvídatelným náhlým a nebo nepotřebným navýšením výroby je sice možnost, ale neřeší to situaci následného nedostatku. Typicky večer a ráno a nejvíce v zimě. Fosilní zdroje do budoucna neuvažovat vůbec.

richie
26. duben 2024, 14:05

JVr 26. duben 2024, 13:00

..To nedává smysl, protože byste měl akumulaci jen na úrovni zdroje..

praveze z pohladu distribucnej/prenosovej siete to dava velky zmysel - mate v sieti stabilne a riaditelne zdroje a nemusite riesit/platit redispecing (pri nahodnych zdrojoch velmi casty)

... ale akumulační kapacity může být efektivnější budovat large scale

len pri velkych zhlukoch/klastroch nahodnych zdrojov, resp. pri subjektoch s vacsou volatilitou velkej spotreby

... , nebo na spíše naopak low scale,

to myslite, ze kazdy si bude riesit doma vlastnu akumulaciu, aby mal zabezpecenu stabilnu dodavku podla potreby?!?

Navíc se možná ukáž že je to lepší/efektivnější neakumulovat, ale prostě vypnout a když není energie, tak zapnout jiné (často fosilní zdroje).

co sa robi uz teraz, ale velmi to neznizuje emisie a je to naviac pekne drahe (vid ziarivy vzor Nemecko)

"..znam super skratku, je to sice dyl ale o to horsi cesta.."

Vladimír Krteček
26. duben 2024, 08:46

No az az budeme mit "dostatecny pocet" FTV, hlavne u tech soukromnicku doma, tak stejne dostatecny nebude, protoze zadarmo to do site nikdo posilat nebude ....

A zadny zakon na ne nemysli, zadna minimalni vykupni cena (za 0,80 "vykoupi" a obratem streli za 4,50), proste nic. Prekupnik si muze vykupni cenu upravovat dle libosti treba kazdy tyden. Hlavne ze solarni barony chrani zakon na celych 20 let a "neda se s tim nic delat". Za 14 nebo pry snad uz 15(?) za kWh. Bravo.

Antonín Mikeš
26. duben 2024, 09:02

Jak to vidím já, tak se právě stát chce vyhnout tomu, že zadá nějakou pevnou cenu - ona i pokud bude nízká tak zas bude velký objem výroby = zas obrovské náklady. Navíc pokud stát tu EE vykoupí, co s ní pak udělá, když cena na burze bude záporná, tedy buď ji stát jen zaplatí ale neodebere (druhá dotace, první byla při pořízení zařízení) nebo ji stát vykoupí ale bude nucen nějak investovat do akumulace aby ji byl schopen nějak využít. Ona pro obchodníka evidentně ta EE v létě v poledne nemá velkou hodnotu, proto ji (často) vykupuje za minimální cenu.

Jirka Líska
26. duben 2024, 09:30

@Vladimír Krteček 26. duben 2024, 08:46

Domácí FVE by měla sloužit pro maximální snížení vlastní spotřeby EE.

Jestli si ji někdo pořídil za účelem zbohatnutí na prodeji EE, tak má docela smůlu:-)

Roman Kosařík
26. duben 2024, 09:43

@ Vladimír Krteček: Souhlasím s Vaším rozhořčením nad solárními barony z období 2010, mám na to stejný názor. Stát v tomhle ohledu naprosto selhal. Z tohoto důvodu zásadně nesouhlasím, aby stát zase něco vykupoval za nějakou pevnou cenu. Výkup přebytků od malo i velkosolárníků nechť vyřeší trh. Stát je v tomhle ohledu naprosto těžkopádný a pomalý.

Vladimír Krteček
26. duben 2024, 10:46

Ne ze stat selhal.

Byl to zamer (pro kamaradicky a pribuzne) a vono to docela klaplo.

Co se tyce pretoku, ani ja si neporidil FTV kvuli jakemukoliv zbohatnuti. To nejde ani za 4 Kc/kWh.

Ja jen konstatuji, ze s domkari se do budoucna moc pocitat neda. Zadara to fakt radej necham na strese a nebudu sam.

Bob
26. duben 2024, 13:59

No, ale to je účel. Zadara, nebo v mínusu je cena, jen když tu elektřinu nikdo nepotřebuje. V tom případě je žádoucí, abyste ji do sítě neposílal. Čím vyšší spotová cena (po 1/4 hodinách), tím více je jí potřeba a tím více budete motivován ji tam poslat. A nemusí to být ani elektřina u Vás vyrobená. Taky ji můžete v době nadbytku levně koupit a potom v době nedostatku draze prodat.

Vladimír Krteček
26. duben 2024, 14:24

Na cele FTV jsou nejdrazsi baterky. To si mam jako koupit baterek za milion? Nebo radej vic, at teda toho "prodam vic"? Ok. A za jak dlouho se mi ten milion vrati, kdyz budu prodavat "po vecerech" ? Za 3 nebo 3,50?

Bob
26. duben 2024, 14:43

Než si pořídíte FVE s akumulací, měl byste si udělat energetickou (kolik kdy spotřebujete a kolik kdy FVE vyrobí) a ekonomickou bilanci. Z nějakých předpokladů současné, případně budoucí ceny elektřiny pak zvolíte velikost FVE a akumulátorů. Je to sice (ohledně budoucí ceny elektřiny) tak trochu věštění z křišťálové koule, ale alespoň nebudete úplně mimo.

Nebo byste chtěl, aby tu potřebnou akumulaci pro Vás postavil a zaplatil někdo jiný? A pokud možno zadarmo?

Jo akumulace je drahá a bez ní jsou FVE ve větším množství.... (víte na co). Jen příznivci FVE to pořád nechtějí slyšet a hlavně započítat do ceny elektřiny. Pořád melou o té nejlevnější silovce z FVE.

Petr Zelený
26. duben 2024, 10:15

Není pravda, že Vám to někdo za 0,8 Kč vykoupí a za 4,50 Kč hned prodá. Obchodník kupuje elektřinu pro každou hodinu - někdy za 0,8, někdy za 12 Kč, ale zákazníkovi se účtuje vážený průměr cen - množství krát cena přes všechny hodiny v roce. U zákazníků s měřením typu C (tedy bez chytrého elektroměru) má typizovaný denní diagram kolik jakou hodinu má dodat a ještě řeší odpovědnost za odchylku. Jakákoli minimální výkupní cena zdraží energii - není tam velká marže, ze které lze vzít

Michael
26. duben 2024, 11:14

Burzovní ceny se už dlouho pohybují mezi 80-100 EUR/MWh, tj. Okolo 2.500 Kč. Nabídky českých obchodníků se trvale drží o tisícovku za MWh výš. To mi nepřijde jako úplně nízká marže... ne tak dávno byla za tisícovku silovka a marže dohromady.

Bob
26. duben 2024, 11:28

Jenže FVE neprodávají na té burze, kde se ceny pohybují mezi 80-100 €/MWh. To je baseload. FVE prodávají na spotovém trhu (podívejte se na OTE), kde se cena mění každou hodinu. Brzo to bude každou 1/4 hodinu. A tam je stále častěji cena elektřiny hlavně kolem poledne, kdy vyrábějí nejvíce FVE velmi nízká, někdy i záporná.

Omega
26. duben 2024, 12:21

A záporná je z toho důvodu, že se platí za výrobu. Což je největší lumpárna.

Petr Hariprasad Hajič
26. duben 2024, 17:39

Právě proto je potřeba stavět kombinované zdroje tak aby se přebytečná enegie akumulovala a to i v případě JE, protože i baseload je někdy moc vysoký.

Emil
26. duben 2024, 17:47

Kdy byl v ČR baseload naposled "moc vysoký"? Žádám doložit toto (nepravdivé) tvrzení.

Bob
26. duben 2024, 18:26

To Petr Hariprasad Hajič 26. duben 2024, 17:39

Taky by mne zajímalo, kdy (případně, jak často) byl baseload moc vysoký.

Jinak bych Vám rád připomněl, že investor Temelína (zpočátku stát, dokončil ČEZ) stavěl souběžně i akumulační přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně, Ta má kapacitu na téměř 2 hodiny plného výkonu Temelína. Což stačí, protože volatilita je jen na straně spotřeby.

Na rozdíl od toho investoři FV parků nepostavili akumulaci žádnou a to jí potřebují daleko více, protože volatilita není jen na straně spotřeby, ale i výroby.

Kromě toho JE mění od počátku výkon v průběhu roku. V létě je nižší, v zimě vyšší.

Emil
26. duben 2024, 20:11

Je to vlastně úplně jednoduché. Od roku 2016, kdy jsou k dispozici hodinová data, se to nestalo ani jednou. Snadno to lze zijstit i zde na Energostatu.

Petr Zelený
26. duben 2024, 13:15

Ale obchodníci mají nakoupeno z doby energetické krize na toto období ještě za velké ceny - sice v menším objemu, ta průměrná nákupní cena je vyšší. Dnes máte na výběr - můžete jít k malému obchodníkovi, co Vám dá burzovní ceny - každý měsíc nebo každou hodinu jinou a s malou marží. Solidní obchodníci nakupují průběžně, proto Vám teď připadají dražší. Před dvěma lety to bylo obráceně - solidní měli hezké ceny koupené dopředu a malí krachovali. Je to otázka zajištění proti riziku.

Vladimír Krteček
26. duben 2024, 11:47

Tak to by mne teda zajimalo, KDE nebo KDY NAPOSLEDY se dala kWh koupit za 12 ???

Petr Zelený
26. duben 2024, 13:10

Tak se podívejte za kolik se prodával baseload na 2024 ještě před dvěma lety - to bývalo i více jak 12 Kč. A solidní obchodník z té doby bude mít na letošek nakoupeno klidně 10-20% energie za podobné ceny. Energii musíte nakupovat průběžně, pokud chcete uřídit riziko a nebýt Bohemia Energy 2. Navíc hloubka denního trhu není velká.

Vladimír Krteček
26. duben 2024, 14:42

Ano, diky za odpoved. Bylo to pred dvema lety. A nasi obchodnici jako spravni hospodari nakoupili spousty elektriky na 5 let dopredu :-)

Ja cetl ze v te dobe se toho zase tolik neprodavalo a nekupovalo.

Po 4 mesicich vlada zastropovala ceny na nejdrazsi elektriku v Evrope. Ceny spadly a vlada doplacela rozdil mezi tou nejdrazsi a soucasnou cenou obchodnikum.

Kdeže jen se vzaly ty obrovske zisky CEZu a podobnych ?

Proc ty zisky tedy nejdou treba na posilovani site? Protoze stihacky, patrony ..... a jeste duchodce obereme

Bob
26. duben 2024, 13:41

Podívejte se na OTE, hodin kdy je cena pod 12 najdete dost. Najdete tam i ceny mínusové. Ale protože Vy jako maloodběratel nemůžete nakupovat přímo na spotu za ceny zveřejněné na OTE, musíte ještě připočíst marži obchodníka. V případě OZE ještě rezervu na odpovědnost za odchylku.

Pokud máte průběhové měření, není problém si zasmluvnit u obchodníka s elektřinou nákup za ceny odvozené od spotu.

Bob
26. duben 2024, 11:21

A proč by měla být nějaká minimální výkupní cena? Zvláště v době, kdy tu elektřinu nikdo nepotřebuje a nechce.

Když tu elektřinu vyrobí a dodají podle předem (na spotu) uzavřeného obchodu v době, kdy je jí potřeba, tak jim obchodník rád zaplatí dobrou cenu. Problém FVE je, že nemohou tu dodávku v nasmlouvaném množství a čase dodržet. A za to obchodník platí penále. Říká se tomu odpovědnost za odchylku a v případě OZE za ni ručí obchodník.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se