Expert: Cena silové elektřiny bude dva roky klesat, s plynem potíže nebudou
Problémy s dodávkami zemního plynu do zemí Evropské unie z krátkodobého ani dlouhodobého hlediska nehrozí, jeho cena může klesnout mírně nad dlouhodobý průměr let 2010 až 2021. Cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu bude klesat, což s určitým zpožděním zaznamenají i malí odběratelé. ČTK to dnes řekl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno na konferenci Energetika 2023, kterou EGÚ pořádá.
„Průměrná cena elektřiny na velkoobchodním trhu pro dodávku na rok 2023 činí okolo 250 eur (v přepočtu 6100 korun) za megawatthodinu (MWh). Ale ceny pro koncové odběratele byly stropovány, jako by cena byla přibližně 175 eur (4270 korun) za MWh. Elektřina na rok 2024 bude pravděpodobně zobchodována už jen za 150 eur (3660 korun) za MWh a na rok 2025 to bude za cenu okolo 130 eur (3170 korun) za MWh. Pro maloodběratele tedy můžeme v následujících dvou letech čekat meziroční poklesy ceny silové elektřiny o přibližně 15 procent,“ uvedl Macenauer.
Zdůraznil, že cena silové elektřiny tvoří asi 60 procent celkové ceny pro maloodběratele.
Cena elektřiny úzce souvisí s vývojem ceny zemního plynu. Díky tomu, že v dohledné době nehrozí potíže s dodávkami plynu do EU, cena plynu postupně klesá. Macenauer upozornil, že její další vývoj bude záviset na postupu politické reprezentace EU. „Když se bude soustředit na dlouhodobé kontrakty, může ceny stlačit na hodnotu, která bude jen o něco vyšší než průměr z let 2010 až 2021,“ dodal.
Do ceny elektřiny pro domácnosti se ale postupně budou promítat dva faktory. V roce 2024 stát pravděpodobně přestane za odběratele platit náklady na podporované zdroje elektřiny. Postupně se také budou navyšovat náklady na distribuci a přenos silové elektřiny. „Návrat plateb na podporu obnovitelných a dalších zdrojů bude pro maloodběratele znamenat výdaj asi 500 korun za MWh. Rostoucí náklady na distribuci a přenos silové energie pak souvisí s modernizací a dekarbonizací energetiky. A bude záležet na její rychlosti. Tedy zda bude politická reprezentace EU postupovat ukvapeně s vyššími náklady, nebo efektivně, ale pomaleji,“ uvedl Michal Macenauer.
Právě rychlost dekarbonizace energetiky je hlavním tématem konference, která je největší svého druhu v Česku. Cíle stanovené Evropskou unií jsou podle odborníků příliš vysoké a ve skutečnosti začínají narážet na fyzikální a ekonomické limity. „O tom, že je dekarbonizace třeba, nejsou pochybnosti. Problém ale je v příliš velkém tlaku na rychlost, který snižuje důvěru v to, že lze stanovených cílů dosáhnout. Malé projekty, které stát podporuje, příliš velký rozdíl neudělají, a ty velké projekty, jako je jádro nebo paroplyn, jsou velmi nákladné a obtížně financovatelné za situace, kdy lze jen špatně předvídat jejich návratnost,“ upozornil ředitel strategie EGÚ.
Podotkl, že stejného výsledku, jakým je stoprocentní dekarbonizace států EU, lze dosáhnout snížením emisí CO2 ve zbytku světa o pouhých osm procent. Dekarbonizaci je tak podle něj třeba koordinovat více globálně s důrazem na postup Číny a Indie a rozvíjejících se ekonomik v Asii a Africe.
Mohlo by vás zajímat:
V letech 2010-2020 stála 1 MWh plynu cca 20 EUR.
Na rok 2025 se aktuálně prodává 1 MWh za cca 50 EUR.
Jestli bych 50 definoval jako "mírně" nad 20...
Suše matematicky to je 250 % dřívější ceny.
Podle mě cena klesat reálně nebude , protože se nestaví žádné levné zdroje energie naopak stoupá cena povolenky , které se začnou stahovat 2 násobným tempem než v minulosti. Co se týče plynu pak za 3 roky se bude platit povolenka i z vytápění budov, takže plyn půjde nahoru s tím se zdraží i elektřina a nebo ne , ale skokem vzroste poptávka , protože elektřina bude proti ceně plynu příliš
levá což samozřejmě povede k růstu cen.
Při současné ceně emisních povolenek bude navýšení ceny zemního plynu pro vytápění budov cca 3Kč/m3 včetně DPH. To rozhodně nezpůsobí, že by se elektřina proti plynu stala příliš levnou.
V celé Evropě se staví ve velkém levné FVE, cena velkých FVE se pohybuje od 15 - 70 €/MWh.
Letos v EU přibude cca 70 GW = 70 TWh/rok, to znamená, že během jednoho roku nahradí FVE 3% uhelných, plynových strojů. Do sítě se také dostává velké množství přebytků levné EE od samovýrobců výkupní cena je u nás cca 40-50 €/MWh. V příštím roce samovýrobci RD v ČR vyrobí cca 2 TWh/rok a z toho pošlou do sítě cca 600 GWh.
Jo, takže 6 měsíců v roce bude cena 1000kč za MWh
no a druhá polovina roku bude cena 6000kč za MWh
No a protože v té druhé polovině je větší odběr, tak se cena pro roční kontrakt zprůměruje na 4500kč/MWh
Takhle "levné" to bude při kontraktu na rok (ano, někdo pojede přes burzu na vlastní riziko a možná bude levnější - protože rizika vezme na sebe)
Jaká bude cena distributorů pro zákazníky se těžko odhaduje. Ale matematika pro majitele střešní FVE je jednoduchá. Cca 6 měsíců platí za EE 0,-Kč, 2 měsíce platí 50% (říjen, březen), 2 měsíce 70% (listopad, únor), a 2. měsíce 90% (leden, prosinec).
Ono je to trochu jinak. V té polovině roku mezi jarní a podzimní rovnodenností to máte pravdu, to bude moci být levné (zatím ještě nenáme v našem regionu střední Evropy dost fotovoltaiky).
V té druhé polovině roku okolo zimy bude záležet na elektřině z větrných elektráren, zda jich bude dost a zda bude zajištěna distribuce...
Ale plynové elektrárny (a topení/kogenerace plynem) budou zimu jistit na ceně pod 3000 Kč/MWh. Jak hluboko "pod" to se za pár let uvidí.
Investovat do extrémně drahých nových JE nebude třeba (ty by nám zvedly cenu k 150EUR/MWh=3700 Kč/MWh)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se