V současné době se dokončují další reaktory III+ generace a  vedení čínské společnosti SNPTC zároveň uveřejnilo celkové náklady na vybudování reaktorů AP1000 v Číně. Celkové náklady jsou už jasné i u dalších bloků. Proto je zajímavé se podívat na to, za kolik se takové reaktory dají pořídit. Zvláště, když se o jejich budování v Česku uvažuje.

V nedávném článku byl uveden přehled již spuštěných a dokončovaných reaktorů III. generace a jejich srovnání. Reaktor AP1000 San-men 1 v rámci testů pracuje nyní na 75 % výkonu a všechny parametry dosahují plánovaných hodnot. Úspěšně tak spěje ke komerčnímu provozu. U druhého bloku došlo k poslední kontrole před spouštěním a povolením jeho přípravy. Dne 8. srpna 2018 se rozběhla štěpná řetězová reakce u prvního bloku AP1000 v elektrárně Chaj-jang, do druhého se v ten den začalo zavážet palivo. Je téměř jisté, že na začátku příštího roku už poběží všechny čtyři reaktory AP1000 v Číně.

Zároveň Číňané zveřejnili informaci, že náklady na každou dvojici reaktorů v těchto elektrárnách byly 50 miliard juanů, což je 7,3 miliard USD. Původní odhad byl 40 miliard juanů. Výstavba tak překročila původní rozpočet o 25 %. Což není, ve srovnání se stavbami v Evropě a USA, moc. Další dobrou zprávou, spolu s dokončováním čtyř bloků v Číně, je pro firmu Westinghouse, že po dokončení svého převzetí firmou Brookfield mohla po restrukturalizaci opustit ochranu před věřiteli.

Poslední události v oblasti reaktorů III+ generace

Než se podíváme na ceny ostatních dokončovaných bloků, seznámíme se s některými novinkami za poslední měsíc u ostatních typů reaktoru III+ generace. Nejdříve se soustředíme na ruský reaktor VVER1200. První blok druhé etapy Leningradské elektrárny úspěšně absolvoval poslední intenzivní zkoušky a přechází do komerčního provozu. U druhého bloku druhé etapy Novovoroněžské elektrárny se 17. července 2018 testovala hlavní čerpadla a byly zahájeny studené a následně horké zkoušky. Vše se připravuje ke spuštění reaktoru. Začala betonáž reaktorového ostrova u druhého bloku tohoto typu v bangladéšské elektrárny Rooppur, k události došlo osm měsíců po stejné akci u prvního bloku. U něj probíhá výstavba přesně podle plánu a budování se účastní 4200 pracovníků.

Zahájení betonáže jaderného ostrova u druhého bloku elektrárny Rooppur (zdroj Rosatom).
Zahájení betonáže jaderného ostrova u druhého bloku elektrárny Rooppur (zdroj Rosatom).

Předchůdce bloku Hualong One, kterým je reaktorem ACPR-1000, zahájil jako blok Jang-ťiang 5 komerční provoz, blok Jang-ťiang 6 se ke spuštění blíží. U prvního budovaného reaktoru Hualong One (HPR1000) se dne 8. srpna 2018 dokončila šest dní před plánovaným termínem instalace zařízení jeho velínu. Reaktor tak přechází z fáze budování do etapy testů a spouštění a rychlost výstavby bloku Fu-čching 5 je opravdu fantastická. O umístění tohoto typu bloku v elektrárně Fu-čching se rozhodlo v listopadu 2014, první beton reaktorového ostrova se začal lít v květnu 2015. Úplně dokončen a spuštěn by měl být v roce 2019.

Korejský reaktor APR1400 bloku Barakah 2 úspěšně završil horké zkoušky, první blok pak dostal povolení k výrobě elektřiny, ještě však potřebuje povolení k provozu. Teprve pak bude možné zavezení paliva a zahájení spouštění.

Ceny reaktorů

Číňané zveřejnili také náklady na dva bloky EPR v elektrárně Taj-šan. Došlo také ke snad už konečnému odhadu ceny u tohoto bloku ve Flamanville. Téměř dokončeny jsou i bloky APR1400 v elektrárně Barakah a i jejich cenu lze považovat za konečnou. V otevřených zdrojích na internetu lze nalézt řadu hodnot ceny i pro bloky VVER1200 v různém stupni rozestavěnosti. U jaderné elektrárny Ostrovec v Bělorusku jde už o téměř dokončené reaktory, takže by už mělo jít o hodnotu konečnou.

Přehled známých čísel je uveden v tabulce níže. Použitá data jsou z různých zdrojů na internetu z poslední doby. Mělo by jít o ceny konstrukční, v jednotlivých případech však mohou být rozdíly v tom, co vše se do hodnoty počítá, i když asi ne velké. Rozdíly mohou být dány rozdílnými podmínkami, náklady v oblastech s hrozbou zemětřesení určitě budou vyšší. Přebírané ceny byly uváděny v eurech nebo dolarech, pro naše potřeby jsou dolary převedeny na eura. Je tak třeba se dívat na ceny s nadhledem, jako na přibližná čísla.

Pro srovnávání a lepší představu jsou ceny převedeny na koruny a přepočteny na 1 GW výkonu. Lze tak srovnat cenu různých typů reaktorů a konkrétní realizace. Pro srovnání s jinými zdroji je třeba vzít v úvahu různý koeficient využití instalovaného výkonu a také rozdílnou životnost. U jaderných bloků III+ je v našem odhadu 85 %, což by měla být spíše podceněná hodnota a životnost se předpokládá 60 let. Reálně by měla být i vyšší.

Pro srovnání různých zdrojů je uveden poslední sloupec, kde je cena za investice na 60 let provozu s roční produkcí 1 GWrok. Je pochopitelně jasné, že cenu elektřiny pak určují i náklady na provoz a údržbu. Právě u jaderných bloků má značný význam i způsob financování a případná cena úvěrů, proto jsou hlavně zde důležité záruky politické a ekonomické stability u tak velké a dlouhodobé investice.

Část instruktorů firmy Fennooima Oy, která bude provozovat finskou elektrárnu Hanhikivi 1 na studijním pobytu v Leningradské elektrárně., kde se trénují operátoři pro bloky VVER1200 (zdroj Rosenergoatom).
Část instruktorů firmy Fennooima Oy, která bude provozovat finskou elektrárnu Hanhikivi 1 na studijním pobytu v Leningradské elektrárně., kde se trénují operátoři pro bloky VVER1200 (zdroj Rosenergoatom).

Hrubý odhad ceny obnovitelných zdrojů byl převzat z odkazů organizací propagující tyto zdroje, větrné zde a zde, solární pak zde. Předpokládá se cena pro velké farmy a tím i její snížená hodnota z tohoto důvodu. V České republice se však spíše předpokládá více decentralizovaná podoba využívání obnovitelných zdrojů, takže by nejspíše ceny byly vyšší, zvláště u fotovoltaiky. U větrných zdrojů se předpokládá koeficient využití instalovaného výkonu 30 %, což je hodnota, která se sice nyní u nás nerealizuje, ale je snaha ji dosáhnout. U fotovoltaických systémů byly také převzaty hodnoty pro Česko, tedy 11 %. U větrných i fotovoltaických zdrojů se životnost předpokládá 30 let. Spíše se předpokládá nižší, ale je snaha k takové dospět.

Srovnání cen budovaných bloků a porovnání s cenou větrných a solárních parků.
Srovnání cen budovaných bloků a porovnání s cenou větrných a solárních parků.

Co lze z tabulky vidět? Jaderné bloky jsou z velké části budovány domácími firmami a s domácími dodavateli, takže i konečná cena je silně závislá na cenách místních stavebních prací a hlavně schopnosti a efektivitě výstavby velkých infrastrukturních staveb v dané zemi. To je důvod, proč stavby EPR a AP1000 bloků v Číně proběhly za velmi dobrou cenu necelých 80 miliard Kč za GW výkonu. O ceně čínského reaktoru Hualong One s výkonem 1 GW moc cenových údajů není, ale zdá se, že jej Čína chce nabízet za méně než 3 miliardy dolarů, což je 67 miliard korun. I na základě zkušeností z dalších staveb různých reaktorů v Číně se zdá, že by tam mohli využít výhod sériovější výstavby a zkušených stavařských týmů a standardně stavět bloky s cenou 1 GW, která se blíží 60 miliardám Kč. Je však otázka, jak se jim takové ceny podaří přenést i jinam. Ve fotovoltaice velkou část ceny tvoří dovezené komponenty z Číny a právě ty výrazně přispěly i k snížení cen u ní. Jestli něco takového zrealizuje Čína u jádra, není vůbec jisté.

Cena bloků Barakah v SAE a ruských bloků VVER1200 v Bělorusku i asijský a afrických státech je zhruba 100 miliard Kč za 1 GW. Stavby v Evropské unii pak mají cenu zhruba mezi 130 a 160 miliardami Kč za 1 GW. U horní hranice je Flamanville, kde došlo k řadě pochybení, které se projevily v neúměrném růstu ceny. Pro elektrárnu Sizewell C chce Framatom připravit vylepšené EPR, připravené na základě dosavadních zkušeností. Jeho cena by měla být o 20 % nižší než nabídka pro Hinkley Point C, tedy zhruba 127 miliard Kč za 1 GW. Cena tak bude v tomto směru podobná nabídce VVER1200. Lze tak z toho odhadovat, že reaktory pro Česko by mohly být v cenové relaci okolo 130 miliard Kč za 1 GW výkonu. V negativním směru vyskakuje odhadovaná cena bloků AP1000 v americké elektrárně Vogtle. Tam ovšem došlo k řadě pochybení a hlavním důvodem byla stavební firma bez potřebných zkušeností a kvalit. Bylo tak třeba opravovat řadu nedostatků.

Přepočet, který umožňuje srovnat cenu investice pro různé zdroje, byl popsán. Je to jedna z možností. Každý čtenář může využít jiný a může si připravit další sloupec tabulky. Tak si může realizovat své podklady pro přemýšlení nad budoucím českým energetickým mixem. Jak jsem zmínil, jsou čísla přibližná a pro rámcový náhled. Podle mě však cena jaderných bloků je pořád v našich podmínkách nižší než větrných a fotovoltaických. Co je však mnohem důležitější a bylo popsáno v předchozích mých rozborech (poslední část cyklu), využití větru a fotovoltaiky je v našich podmínkách omezené a bez jádra se při náhradě fosilních zdrojů neobejdeme. Už nyní si lze udělat poměrně slušnou představu o potenciálních nákladech na vybudování nových jaderných zdrojů u nás.

Psáno pro servery oEnergetice a Osel.

Úvodní fotografie: Na bloku Barakah 2 proběhly horké zkoušky (zdroj ENEC).

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *