Domů
Jaderné elektrárny
Jaké jsou ceny za jaderné reaktory III+ generace?
Na bloku Barakah 2 proběhly horké zkoušky (zdroj ENEC).

Jaké jsou ceny za jaderné reaktory III+ generace?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

V současné době se dokončují další reaktory III+ generace a  vedení čínské společnosti SNPTC zároveň uveřejnilo celkové náklady na vybudování reaktorů AP1000 v Číně. Celkové náklady jsou už jasné i u dalších bloků. Proto je zajímavé se podívat na to, za kolik se takové reaktory dají pořídit. Zvláště, když se o jejich budování v Česku uvažuje.

V nedávném článku byl uveden přehled již spuštěných a dokončovaných reaktorů III. generace a jejich srovnání. Reaktor AP1000 San-men 1 v rámci testů pracuje nyní na 75 % výkonu a všechny parametry dosahují plánovaných hodnot. Úspěšně tak spěje ke komerčnímu provozu. U druhého bloku došlo k poslední kontrole před spouštěním a povolením jeho přípravy. Dne 8. srpna 2018 se rozběhla štěpná řetězová reakce u prvního bloku AP1000 v elektrárně Chaj-jang, do druhého se v ten den začalo zavážet palivo. Je téměř jisté, že na začátku příštího roku už poběží všechny čtyři reaktory AP1000 v Číně.

Zároveň Číňané zveřejnili informaci, že náklady na každou dvojici reaktorů v těchto elektrárnách byly 50 miliard juanů, což je 7,3 miliard USD. Původní odhad byl 40 miliard juanů. Výstavba tak překročila původní rozpočet o 25 %. Což není, ve srovnání se stavbami v Evropě a USA, moc. Další dobrou zprávou, spolu s dokončováním čtyř bloků v Číně, je pro firmu Westinghouse, že po dokončení svého převzetí firmou Brookfield mohla po restrukturalizaci opustit ochranu před věřiteli.

Poslední události v oblasti reaktorů III+ generace

Než se podíváme na ceny ostatních dokončovaných bloků, seznámíme se s některými novinkami za poslední měsíc u ostatních typů reaktoru III+ generace. Nejdříve se soustředíme na ruský reaktor VVER1200. První blok druhé etapy Leningradské elektrárny úspěšně absolvoval poslední intenzivní zkoušky a přechází do komerčního provozu. U druhého bloku druhé etapy Novovoroněžské elektrárny se 17. července 2018 testovala hlavní čerpadla a byly zahájeny studené a následně horké zkoušky. Vše se připravuje ke spuštění reaktoru. Začala betonáž reaktorového ostrova u druhého bloku tohoto typu v bangladéšské elektrárny Rooppur, k události došlo osm měsíců po stejné akci u prvního bloku. U něj probíhá výstavba přesně podle plánu a budování se účastní 4200 pracovníků.

Zahájení betonáže jaderného ostrova u druhého bloku elektrárny Rooppur (zdroj Rosatom).
Zahájení betonáže jaderného ostrova u druhého bloku elektrárny Rooppur (zdroj Rosatom).

Předchůdce bloku Hualong One, kterým je reaktorem ACPR-1000, zahájil jako blok Jang-ťiang 5 komerční provoz, blok Jang-ťiang 6 se ke spuštění blíží. U prvního budovaného reaktoru Hualong One (HPR1000) se dne 8. srpna 2018 dokončila šest dní před plánovaným termínem instalace zařízení jeho velínu. Reaktor tak přechází z fáze budování do etapy testů a spouštění a rychlost výstavby bloku Fu-čching 5 je opravdu fantastická. O umístění tohoto typu bloku v elektrárně Fu-čching se rozhodlo v listopadu 2014, první beton reaktorového ostrova se začal lít v květnu 2015. Úplně dokončen a spuštěn by měl být v roce 2019.

Korejský reaktor APR1400 bloku Barakah 2 úspěšně završil horké zkoušky, první blok pak dostal povolení k výrobě elektřiny, ještě však potřebuje povolení k provozu. Teprve pak bude možné zavezení paliva a zahájení spouštění.

Ceny reaktorů

Číňané zveřejnili také náklady na dva bloky EPR v elektrárně Taj-šan. Došlo také ke snad už konečnému odhadu ceny u tohoto bloku ve Flamanville. Téměř dokončeny jsou i bloky APR1400 v elektrárně Barakah a i jejich cenu lze považovat za konečnou. V otevřených zdrojích na internetu lze nalézt řadu hodnot ceny i pro bloky VVER1200 v různém stupni rozestavěnosti. U jaderné elektrárny Ostrovec v Bělorusku jde už o téměř dokončené reaktory, takže by už mělo jít o hodnotu konečnou.

Přehled známých čísel je uveden v tabulce níže. Použitá data jsou z různých zdrojů na internetu z poslední doby. Mělo by jít o ceny konstrukční, v jednotlivých případech však mohou být rozdíly v tom, co vše se do hodnoty počítá, i když asi ne velké. Rozdíly mohou být dány rozdílnými podmínkami, náklady v oblastech s hrozbou zemětřesení určitě budou vyšší. Přebírané ceny byly uváděny v eurech nebo dolarech, pro naše potřeby jsou dolary převedeny na eura. Je tak třeba se dívat na ceny s nadhledem, jako na přibližná čísla.

Pro srovnávání a lepší představu jsou ceny převedeny na koruny a přepočteny na 1 GW výkonu. Lze tak srovnat cenu různých typů reaktorů a konkrétní realizace. Pro srovnání s jinými zdroji je třeba vzít v úvahu různý koeficient využití instalovaného výkonu a také rozdílnou životnost. U jaderných bloků III+ je v našem odhadu 85 %, což by měla být spíše podceněná hodnota a životnost se předpokládá 60 let. Reálně by měla být i vyšší.

Pro srovnání různých zdrojů je uveden poslední sloupec, kde je cena za investice na 60 let provozu s roční produkcí 1 GWrok. Je pochopitelně jasné, že cenu elektřiny pak určují i náklady na provoz a údržbu. Právě u jaderných bloků má značný význam i způsob financování a případná cena úvěrů, proto jsou hlavně zde důležité záruky politické a ekonomické stability u tak velké a dlouhodobé investice.

Část instruktorů firmy Fennooima Oy, která bude provozovat finskou elektrárnu Hanhikivi 1 na studijním pobytu v Leningradské elektrárně., kde se trénují operátoři pro bloky VVER1200 (zdroj Rosenergoatom).
Část instruktorů firmy Fennooima Oy, která bude provozovat finskou elektrárnu Hanhikivi 1 na studijním pobytu v Leningradské elektrárně., kde se trénují operátoři pro bloky VVER1200 (zdroj Rosenergoatom).

Hrubý odhad ceny obnovitelných zdrojů byl převzat z odkazů organizací propagující tyto zdroje, větrné zdezde, solární pak zde. Předpokládá se cena pro velké farmy a tím i její snížená hodnota z tohoto důvodu. V České republice se však spíše předpokládá více decentralizovaná podoba využívání obnovitelných zdrojů, takže by nejspíše ceny byly vyšší, zvláště u fotovoltaiky. U větrných zdrojů se předpokládá koeficient využití instalovaného výkonu 30 %, což je hodnota, která se sice nyní u nás nerealizuje, ale je snaha ji dosáhnout. U fotovoltaických systémů byly také převzaty hodnoty pro Česko, tedy 11 %. U větrných i fotovoltaických zdrojů se životnost předpokládá 30 let. Spíše se předpokládá nižší, ale je snaha k takové dospět.

Srovnání cen budovaných bloků a porovnání s cenou větrných a solárních parků.
Srovnání cen budovaných bloků a porovnání s cenou větrných a solárních parků.

Co lze z tabulky vidět? Jaderné bloky jsou z velké části budovány domácími firmami a s domácími dodavateli, takže i konečná cena je silně závislá na cenách místních stavebních prací a hlavně schopnosti a efektivitě výstavby velkých infrastrukturních staveb v dané zemi. To je důvod, proč stavby EPR a AP1000 bloků v Číně proběhly za velmi dobrou cenu necelých 80 miliard Kč za GW výkonu. O ceně čínského reaktoru Hualong One s výkonem 1 GW moc cenových údajů není, ale zdá se, že jej Čína chce nabízet za méně než 3 miliardy dolarů, což je 67 miliard korun. I na základě zkušeností z dalších staveb různých reaktorů v Číně se zdá, že by tam mohli využít výhod sériovější výstavby a zkušených stavařských týmů a standardně stavět bloky s cenou 1 GW, která se blíží 60 miliardám Kč. Je však otázka, jak se jim takové ceny podaří přenést i jinam. Ve fotovoltaice velkou část ceny tvoří dovezené komponenty z Číny a právě ty výrazně přispěly i k snížení cen u ní. Jestli něco takového zrealizuje Čína u jádra, není vůbec jisté.

Cena bloků Barakah v SAE a ruských bloků VVER1200 v Bělorusku i asijský a afrických státech je zhruba 100 miliard Kč za 1 GW. Stavby v Evropské unii pak mají cenu zhruba mezi 130 a 160 miliardami Kč za 1 GW. U horní hranice je Flamanville, kde došlo k řadě pochybení, které se projevily v neúměrném růstu ceny. Pro elektrárnu Sizewell C chce Framatom připravit vylepšené EPR, připravené na základě dosavadních zkušeností. Jeho cena by měla být o 20 % nižší než nabídka pro Hinkley Point C, tedy zhruba 127 miliard Kč za 1 GW. Cena tak bude v tomto směru podobná nabídce VVER1200. Lze tak z toho odhadovat, že reaktory pro Česko by mohly být v cenové relaci okolo 130 miliard Kč za 1 GW výkonu. V negativním směru vyskakuje odhadovaná cena bloků AP1000 v americké elektrárně Vogtle. Tam ovšem došlo k řadě pochybení a hlavním důvodem byla stavební firma bez potřebných zkušeností a kvalit. Bylo tak třeba opravovat řadu nedostatků.

Přepočet, který umožňuje srovnat cenu investice pro různé zdroje, byl popsán. Je to jedna z možností. Každý čtenář může využít jiný a může si připravit další sloupec tabulky. Tak si může realizovat své podklady pro přemýšlení nad budoucím českým energetickým mixem. Jak jsem zmínil, jsou čísla přibližná a pro rámcový náhled. Podle mě však cena jaderných bloků je pořád v našich podmínkách nižší než větrných a fotovoltaických. Co je však mnohem důležitější a bylo popsáno v předchozích mých rozborech (poslední část cyklu), využití větru a fotovoltaiky je v našich podmínkách omezené a bez jádra se při náhradě fosilních zdrojů neobejdeme. Už nyní si lze udělat poměrně slušnou představu o potenciálních nákladech na vybudování nových jaderných zdrojů u nás.

Psáno pro servery oEnergetice a Osel.

Úvodní fotografie: Na bloku Barakah 2 proběhly horké zkoušky (zdroj ENEC).

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(69)
Martin Pácalt
13. srpen 2018, 17:49

Díky autorovi za pěkný přehled a za článek, který "ředí" obvyklé články na téma větru a slunce.

Michal Šnobr
13. srpen 2018, 19:34

srovnávat stavbu jaderného bloku v Indii, Číně či Rusku s EU je nesmysl. V EU jsou výrazně odlišné podmínky a přísnější podmínky na bezpečnost. Potvrzují to ceny za dva dodělávané bloky ve Francii i Finsku + počáteční rozpočet pro Hinkley. Jako náhodou právě zde má autor značná pochybení. Olkiluito dávno překročilo cenu 10 mld. EUR a aktuální odhad pro Hinkley je 25 mld. liber. Suma sumárum je nutné počítat s cenou 7000-9000 EUR/kW instal. výkonu. Ruský projekt ve Finsku a Maďarsku je v době sankcí papírovým drakem a o zveřejněných cenách bych velmi pochyboval.

Vladimír Wagner
14. srpen 2018, 07:29

Pane Šnobr, jak je v článku psáno, jde o o převzaté údaje z internetu a tam se vyskytují rozdíly. A je pravdou, a v článku se na to upozorňuje, že nemusí být třeba ty úplně nejnovější a mohou se trochu měnit. Pokud tedy vezmu Vaše upozornění, tak Olkiluoto se přiblížilo Flamaville a můžeme pro něj vzít tento řádek. U Hinkley Point C je stavba poměrně na začátku, tak i já upozorňuji, že se to může měnit. Ovšem Vaše změny, na které upozorňujete, nic nemění na sděleních tabulky a závěrech, které z ní vyplývají. Jsou totiž v rámci přesnosti, které z tohoto typu dat můžete očekávat.

Pochopitelně srovnání cen v Číně, Rusku, rozvojovém světě a Evropě má cenu a je zajímavé. Ovšem v článku několikrát deklaruji, že pro stavbu jaderného bloku (na rozdíl od dovozu panelů z Číny) jsou podstatné schopnosti a efektivita budování velkých staveb ve státě, kde se elektrárna buduje. A u nás se tedy dají předpokládat evropské náklady a ty zmiňuji i ve svém závěru (ovšem pochopitelně se můžeme i poučit a stavět efektivněji :-), ale nespoléhám na to :-(). Má to však výhodu. Zatímco fotovoltaické panely se dovážejí z Číny a my i Němci tím tak zvyšujeme ekonomický rozvoj, životní úroveň a zaměstnanost tam, při stavbě jaderného bloku je většina práce vykonána v zemi, kde se buduje.

Michal Šnobr
14. srpen 2018, 08:12

Děkuji za odpovědi. Nesrovnávám jádro a fotovoltaiku či větrníky. Jen uvádím, že z reality Olkiluito, Flamanville, Hinkley P. ale i Mochovce vyplývá, že pro novou JE uvnitř EU nelze počítat s jinými cenami než tyto projekty generují. Pro zajímavost je to až dvojnásobek toho s čím ještě dnes počítá při svých představách český stát resp. SVJZ

Milan Vaněček
14. srpen 2018, 09:22

Pane Šnobr, děkuji že jste jako finanční a ekonomický znalec opravil řadu chybných údajů pana Wagnera (ať už je převzal od kohokoliv) na správný údaj. Když je stavba jaderné elektrárny u nás tak výhodná, jak se snaží manipulovat pomocí nesmyslného posledního sloupce tabulky (vysvětlím to později) pan Wagner, tak musí být výhodná i pro největšího akcionáře ČEZu (=stát) tak i pro ostatní drobné akcionáře.

Jestli podobné manipulativní údaje presentuje pan Wagner a kolektiv i v zásadních dokumentech pro jednání vlády, pak jeho jednání by mohlo být i trestným činem.

Jan Veselý
14. srpen 2018, 09:32

"pro stavbu jaderného bloku jsou podstatné schopnosti a efektivita budování velkých staveb ve státě, kde se elektrárna buduje"

Máte snad pocit, že ten předpoklad platí pro ČR? Jak nám třeba jde budování a rekonstrukce páteřních komunikací, tj. jiné velké infrastrukturní stavby?

Už jsem Vám to psal vícekrát a píšu to znova, produktivita práce ve stavebnictví je oproti průmyslové výrobě mizerná a rozdíl se stále zvyšuje. Pryč je doba 1840-1980, doba, kdy se tu ve velkém budovala infrastruktura. Jak byste chtěl docílit toho, aby jsme okolo roku 2025-2030 měli přehršel zkušených odborníků na velké infrastrukturní stavby a jaderné elektrárny zvláště?

Michal Šnobr
14. srpen 2018, 20:57

tak po dnešku si pane Wágnere můžete opravit další zásadní chybu v tabulce. USA, Georgia, Vogtle 2 x 1000 MW. Nikoli 16-17 mld. USD ale rovnou 27 mld. USD a možnost úplného uzavření nedostavěné elektrárny

Vladimír Wagner
14. srpen 2018, 22:55

Pane Šnobr, nejsem ekonom a investor, takže mi možná něco uniklo. Ale ve zprávě se píše, že se náklady pro Georgia Power zvyšují z 7,3 miliard USD na 8, 4 miliardy USD, tedy o 1,1 miliardy USD. Zároveň se pro ostatní podílníky náklady zvýší 1,2 miliardy USD. Zároveň si pamatuji, ale možná se mýlím, že Georgia Power má podíl okolo 45,7 %. Takže nynější celková cena po zvýšení je 18,4 miliardy USD. Prosím Vás, kde jste došel k těm 27 miliardám USD? Uznávám, že se cena zvýšila, ale oproti hodnotě v tabulce je to pouze o 6 %, což je plně v rámci nejistot, které lze od takových dat čekat. Možná jsem však nepochopil nějaký zádrhel, pak budu, rád, když mi vysvětlíte těch 27 miliard USD, které uvádíte Vy , protože mě vyšlo pouhých 18,4 miliardy USD, což je opravdu hodně velký rozdíl mezi mnou a Vámi.

Dále bych byl moc rád, kdybyste mi vysvětlil Vašich 9000 EUR za kW investic, kterými se ohání pan Vaněček, když cena z Flamanvilee i Olkilluoto nedosahuje ani 7000 EUR/kW

Milan Vaněček
14. srpen 2018, 23:16

Pane Wagner, to neumíte číst? Pan Šnobr píše 7000-9000EUR/kW inst a já píši že použiji průměr, což je 8000.

Vladimír Wagner
14. srpen 2018, 23:25

Ještě upřesnění, pokud je cena těch 18,4 miliard USD, jak si myslím já, tak v tabulce uvedený interval tuto cenu obsahuje (tabulka je v EURech). Takže tam nejen není zásadní chyba, ale není vůbec žádná. Tedy, pokud není správně Vašich 27 miliard USD, tak prosím o vysvětlení.

Vladimír Wagner
14. srpen 2018, 23:30

Já prosím od pana Šnobra vysvětlení, jak přišel k hodnotám, které všechny překračují hodnoty, které lze dostat z hodnot pro Olkiluoto a Flamanville. Tedy i těch Vašich 8000 EUR/kW.

Vladimír Wagner
15. srpen 2018, 09:02

Když už jsem u těch dotazů na pana Šnobra, tak bych si dovolil ještě dva. Chtěl bych do tabulky doplnit ještě provozní náklady a náklady na likvidaci (u obnovitelných zdrojů s pomocí místních expertů na obnovitelné zdroje). Takže bych rád opravil i nepřesnosti v tabulce. Potřeboval bych tak vědět odkaz, odkud má pan Šnobr údaj o současném odhadu ceny Hinkley Point C v hodnotě 25 miliard liber. Já jsem nenašel žádnou vyšší hodnotu, než 19,6 miliard liber, což je 22 miliard EUR (třeba zde https://uk.reuters.com/article/uk-eu-nuclear-uk-austria/eu-court-backs-approval-of-uk-hinkley-nuclear-plant-idUKKBN1K20TB?il=0 ). Ale pochopitelně Vy jako ekonom a investor máte lepší přehled, tak budu rád, když mi pošlete odkaz. Stejně tak, jsem nenašel hodnotu 10 miliard EUR pro Olkiluoto. Tam třeba údaje z poslední doby: http://www.world-nuclear-news.org/C-Olkiluoto-3-EPR-parties-agree-settlement-12031801.html a https://www.powerengineeringint.com/articles/2018/03/long-running-finnish-nuclear-dispute-ends-with-554m-pay-out.html. Je jasné, že tam je situace dost zatemněná tím, že nějaké náklady platí investor a nějaké spadly na dodavatele. Budu tak rád, když mi pošlete odkaz na Vámi uváděnou hodnotu. Děkuji moc.

Vladimír Wagner
15. srpen 2018, 09:07

Teď mě napadlo, pane Šnobre, těch 19,6 miliard liber je zhruba 25 miliard dolaru. Nespletl jste si libry s dolary?

Vladimír Wagner
15. srpen 2018, 09:10

A podobně 8,7 miliard EUR pro Olkiluoto je 10 miliard USD. Nešlo také u Vás k záměně měn? Ale je to jen odhad, můžu se mýit.

Michal Šnobr
15. srpen 2018, 12:59

pane Wágnere, znovu. Nedávám do souvztažnosti investiční náklady JE a OZE. Sleduji samostatně. Pro porovnání je nutné uvést do kontextu v mnohem širším pohledu a to je složitější než takováto diskuze. To za prvé. Za druhé k některým projektům OZE jsem stejně kritický jako k jádru. Důvodem mé kritiky ale není samotná podstata těchto zdrojů ale především "lhání", které je doprovází v neodborné zmanipulované diskuzi uvnitř EU. Považuji za krajně nebezpečné ideologické pojetí energetiky (OZE za každou cenu) ze strany Německa doprovázené podvody všeho druhu (zastavení plně funkčních a bezpečných jaderek za cenu prodloužení životnosti hnědouhelných elektráren) stejně jako nalhávání si českých politiků (bohužel často nesmyslně podporované jaderníky v tom správném slova smyslu) o ceně možného budoucího jádra. Jsem toho názoru, že pokud se má v Česku něco stavět, je nutné dát na stůl reálná fakta, čísla a situaci. Pak počítat, zvážit gigantická rizika času a technologie, vyřešit vztah státu a ČEZ, postavit proti tomu veškeré alternativy rozvoje české energetiky a to i s ohledem na reálné závazky vůči EU a možnosti vůči vývoji v sousedních zemích (toto se v jaderné energetice Česka nikdy dříve neřešilo a vstup do EU v tomto totálně změnil podmínky) a rozhodnout. Dnešní ČEZ stavět jádro nikdy nebude. Pokud k tomu má kdy dojít musel by být 100% vlastněn státem a toto za 10 let nikdo nepochopil natož aby se to posunulo. Přitom je to úplný základ bez kterého se potenciál jádra neposune ani o 1 cm.

Nyní k těm cenám jádra v EU a USA což jsou pro nás klíčové benchmarky:

1) USA, Georgia, 2 bloky Vogtl, Westinghouse. 27 mld. USD, výkon 2234 MW = 10.711 EUR/kW výkonu Odkaz: https://www.prnewswire.com/news-releases/vogtle-nuclear-power-station-costs-increase-2-3-billion-cancellation-is-possible-an-industrial-info-news-alert-300695140.html

2) GB, Hinkley Point C, 2 bloky, Areva. Poslední ofiko předpoklad ceny 20,3 mld. liber. Nicméně už nyní se připouští další zdražení a to až k 25 mld. liber a dokonce více ... https://www.telegraph.co.uk/business/2017/07/18/hinkley-points-cost-consumers-surges-50bn/

Z toho vychází cenový rozptyl 7000-9000 EUR/kW

3) Olkiluito, Flamanville, poslední známé číslo 10,9 mld. EUR a stále není konec + další časová zpoždění, což samozřejmě stojí finančně obrovské náklady a to zvyšuje prokazované přímé náklady. Skutečné náklady tedy vysoko nad 7000 EUR/kW

Ad. 1 + Ad. 2 + Ad. 3 = mnou uváděný rozptyl 7000 - 9000 EUR/kW výkonu. Pokud si dobře pamatuji tak český stát (vyslanec pro JE, SVJZ apod.) ještě nedávno pracoval a pracuje s čísly 3500 až 4500 EUR/kW resp. obecně mluví se o bloku za 100 až 150 mld. Kč což je nereálné

Vladimír Wagner
15. srpen 2018, 17:29

Děkuji za odpověď, i mě jde o co nejserioznější odhad a hlavně, aby bylo jasné, o jaký jde a odkud pochází a čeho se týká. Proto vycházím z toho, co jsou v současné době uzavřené odhady, a ne predikce možného další posunutí. Takže tomu odpovídají ty hodnoty v tabulce s tím, že pochopitelně bloky ještě nejsou dokončeny.

U toho Vogtle pořád nerozumím, jak při zvýšení o zhruba 2 miliardy USD se cena okolo 16 miliard USD může zvednout na 27 miliard USD. V tom Vašem odkazu to vysvětleno není (možná je to v podrobnějším odkazu, na který je tam odkaz, četl jste jej?) a nekoresponduje mi to například s touto referencí: http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Progress-at-Vogtle,-but-cost-forecast-rises . Budu rád, když mi to vysvětlíte . Děkuji.

Shodneme se v tom, že energetická bezpečnost a dlouhodobá budoucnost státu a naší společnosti i v energetické oblasti je zájem a úkol státu a ne minoritních akcionářů. A také se shodneme, že momentální situace ve výstavbě jaderných bloků je taková, že jde o investici s rizikem (která je hodně dána požadavkem dlouhodobosti politické podpory a stability), která nejde bez garance státu.

Vladimír Wagner
15. srpen 2018, 17:49

U toho Vogtle je možné, že jsou tam započítány kromě vkladů současných investorů ještě další položky. Pokud máte někde přesnější popis toho, jak se došlo k té hodnotě 27 miliard, budu rád. Děkuji.

Carlos
15. srpen 2018, 17:51

Pánové,

neoperujete každý s trochu jinou cenou? Ona není cena za JE jenom ta cenovka, ale záleží i na způsobu zajištění finančních prostředků, což má také svou nezanedbatelnou cenu, ať už peněžní, nebo politickou.

Vladimír Wagner
15. srpen 2018, 18:04

To je i věc, na kterou jsem upozorňoval už v textu článku, že často není úplně jasné, co vše se do ceny započítá. A navíc, když to jsou spíše volné či novinové zdroje. Proto jsem i upozorňoval, že čísla jsou dost rámcová. Proto je důležité jich mít co nejvíce a také se o nich vzájemně v diskuzi informovat. Proto jsem vděčný panu Šnobrovi, že v diskuzi tady reagoval. Naším cílem by mělo být, mít co nejkomplexnější informaci. I když pochopitelně omezenou typem zdrojů, ze kterých vycházíme.

Pokud by se reálně připravoval projekt výstavby v Česku, tak by první věc, kterou by investor měl žádat od dodavatele, je co nekomplexnější informace (tentokrát přesný rozbor) o jeho dokončených a budovaných blocích, průběhu výstavby, problémech, jak jim na nové stavbě zamezí a nákladech, které předchozí výstavby nesly.

Petr
16. srpen 2018, 12:22

Šnobr je ubohý spekulat věřící v brzkou spásu nadpozemsky cnostnými bohem vyvolenými reptiliány, ktežto známí mu nejpodobnější čeští spoluobčané jsou pro něj pozemská hříšná superzkorumkovaná a líná špína.

Přitom ani nezvládl pochopit, že jaderné elektrárny 3+ generace se teď staví po celém světě podle stejných vzorů, a žádný větší rozdíl v požadované bezpečnostmi mezi jednotlivými státy není.

Martin Pácalt
14. srpen 2018, 09:23

Naopak, mě se to srovnání líbí. I když je jen rámcové, je z něj patrná míra zatížení cenou lidské práce, právního prostředí a norem.

Jan Veselý
14. srpen 2018, 09:47

Mě se o moc nelíbí. Ignorování existence úroků, provozních nákladů, cenových a technologických trendů a založení analýzy na mišmaši cenových údajů "z internetu", kde se dohromady míchají reálné náklady již dokončených staveb, odhad nákladů rozestavěných projektů a sliby budoucím investorům, to vše považuji za zásadní chyby.

Stejně je vše třeba převést na hlavního společného jmenovatele - cenu dodané elektřiny. Co se takhle vykašlat na tyhle výpočty plné předpokladů, které můžou, ale také nemusí platit? Replikujme úspěšný postup ze zahraničí a uděláme aukci na CfD nebo PPA pro nový jaderný zdroj. Je mi jedno, kdo bude investor, pokud nabídne dobrou cenu (třeba závodského 50 EUR/MWh), ať staví a klidně ať mu stát zajistí lokalitu a papíry. Ale jestli prodělá kalhoty, bude to jeho problém.

Martin Pácalt
14. srpen 2018, 14:42

Já jsem se vyjadřoval dost obecně. Jako srovnání pro dnešek je to dobré. Výši úroků v budoucnu těžko predikovat. Já jsem si zakládal hypotéku s úrokem 3,45%, po refinancování v roce 2016 to bylo 1,89%. Bankovní trh se vyvíjí.

Ale jinak. Pokud by byl zvolen systém průběžného financování (jinými slovy by si "ČEZ-jaderná divize" nic nepůjčoval a stát by se smířil s tím, že jednoduše např. 10let neuvidí dividendy), pak by při ceně 130mld./blok, (260mld./oba dva) a dividendě cca 20mld/rok (loňská byla , myslím, 17,7mld. a ceny míří již vzhůru)potřeboval půjčit 60mld., které by si pořídil před dokončením a splatil ji cca za 4-let(nechytejte mě za fusekli, jestli to sedí na jednotky mld.Kč přesně.

"Je to dobrej nápad, nebo blbej nápad nebo jakej je to nápad?" :-)

Milan Vaněček
14. srpen 2018, 14:59

Podle pana Šnobra je to nápad s falešnou cenou pro zemi v EU, tvrdí že zde by cena byla dvojnásobná než uvádíte. To je jeden 1,2 GW reaktor za zhruba 260 miliard CZK. Takže ty dividendy by, bez půjčky na více než polovinu ceny, nestačily.

Vladimír Wagner
14. srpen 2018, 15:20

Pane Vaněčku, prosím Vás, nešiřte tady nesmysly. To, co říkal Michal Šnobr, bylo, že u projektu Olkilluoto je nyní cena místo 8,5 miliard EUR u 10 miliard EUR (tedy se blíží ceny u Flamanville). To je o 17 % více. Tedy místo 131 miliard/GW by to bylo 154 miliard/GW. Na druhé straně bylo Olkiluotto první stavbou a nejen tím i problémovou. Je tak asi pravděpodobné (pochopitelně ne jisté), že by další stavba byla lepší. A také je pravděpodobné (ne jisté), že ruský reaktor by byl za 1 GW levnější

Tu zmínku, že je cena dvakrát větší, myslí pan Šnobr vůči nějaké ceně, kterou viděl jinde, takže se to netýká této naší tabulky.

Pane Vaněčku, já už jsem u Vás zvyklý na invektivy a už na ně nereaguji, ale proboha, přečtěte si alespoň pořádně to, co používáte v argumentaci. Tedy číslo pana Šnobra znamená cenu 154 miliard/1 GW a ne 260 miliard/GW. Pochopitelně, že konkrétní cena za blok by závisela na tom, jaký blok a s jakým výkonem by se stavěl.

energetik
14. srpen 2018, 15:32

"a stát by se smířil s tím, že jednoduše např. 10let neuvidí dividendy"

A jak k tomu přijdou daňový poplatníci a tedy nedobrovolní akcionáři ČEZu kteří prostřednictvím zmanipulovaného státu "nezávislou" energetickou komisí jsou nuceni investovat do prodělečného kšeftu a přijdou o dividendy? O kolik jim navíc ještě vzrostou daně?

Nebo to vezmou důchodcům na důchodech? Jak si představujte to 10 let nevidět dividendy?

Milan Vaněček
14. srpen 2018, 15:55

Pane Wagner, pletete si pojmy a dojmy. Přečtěte si příspěvek pana Šnobra, 13. srpna v 19:34.

Cituji: "Suma sumárum je nutné počítat s cenou 7000-9000 EUR/kW instal".

Snad umíte přepočítávat jednotky a ceny. Já bral střední hodnotu jeho odhadu. Tak co zase tady píšete litanie, jako by Vám osobně někdo ubližoval, vždyť je to jasně napsáno na jednom řádku.

Vladimír Wagner
14. srpen 2018, 23:04

Pane Vaněčku, pan Šnobr (viz výše) má dost zásadní rozdíly od toho, co vychází mě, jak nyní u Voglte (27 miliard vůči mým 18,4 miliard USD), tak i předtím u Olkiluoto a Flamanville (méně než 7000 EUR/kW u mě a 9000 EUR/kW u něj). Zeptal jsem se ho, jak k těmto rozdílným hodnotám dospěl, snad nám to osvětlí. Třeba se opravdu mýlím, ale rád bych věděl, kde k nim přišel.

Martin Pácalt
15. srpen 2018, 12:04

Energetikovi: To mi přijde od vás jako odezdikezdizmus. Proč by to mělo hned stát důchodce? Nemyslíte si, že ekonomika je v takovém stavu, že 20 mld. není zase až takový výpadek - beze srandy. Zisky se mají investovat v oboru, ze kterého vzešly. Ať už do nové JE nebo jiné nové elektrárny nebo úložiště - na to je ale jiný poplatek spravovaný ČNB. Ne rozházet a "prožrat".

Milan Vaněček
15. srpen 2018, 21:43

Někdy mám dojem že pan Wagner nemohl vystudovat tu samou fakultu (Matematicko fyzikální) jako já. 8 tisíc Eur/kW invest. znamená zhruba 260 miliard CZK na 1,2 GW reaktor. To jsem napsal.Když to pan Wagner nemůže pochopit (14. srpen 15:20) měl by mu být odebrán diplom (a i maturitní vysvědčení).

Petr Poruban
13. srpen 2018, 19:45

Zdá se, že ve světě zažívají jaderné elektrárny renesanci. Pokud podstatně levnější Čína staví jaderné elektrárny za necelých 80 miliard Kč za GW výkonu a Rusko kolem 100 miliard tak si myslím, že pro vyspělé země není cena kolem 140 miliard problém. Spíš mě zaráží zmíněné nedostatky západních stavebních firem. Zřejmě začínáme zaostávat v důsledku omezené výstavby JE v EU.

Rád bych také ocenil pana Wagnera za jeho snahu bojovat za zdravý rozum proti předsudkům laické veřejnosti.

Carlos
13. srpen 2018, 22:09

A proč tedy je 70% proudu z turecké JE do budoucna kontraktováno na 120€/MWH? To je trochu mimo příznivý odhad ceny, nebo cokoliv o ekonomické výhodnosti JE. Za takovou cenu si můžu s dovolením dovolit vozit plyn třeba z tramtárie, protože to vychází minimálně na 83€/MWh.

A jen mimochodem pan Wagner vypadá na to že má mnohem více předsudků vůči ostatním technologiím, než kdokoliv j laické veřejnosti proti technologii jaderné.

Vladimír Wagner
13. srpen 2018, 22:44

Píši o tom více dále, ale nastavená cena nezávisí jen na investičních nákladech. Často daleko více závisí na byznys modelu, který se nastaví. Jestliže je dnes tlak na to, aby měla investice s životností 60 let stejně rychlou návratnost jako investice s životností 25 let a to spíše jen několik let (v politice a ekonomii se preferují krátkodobé cíle), tak Vám pochopitelně vychází vyšší cena. A byznys model je jiný v Maďarsku a jiný v Turecku.

Carlos
13. srpen 2018, 23:37

Ano, byznys model může být odlišný, ale rozdíl deklarovaných 50-55 a 120€ je poněkud značný, i těch +-30, která jsem dopočítával (a to jsme na dolním konci odhadu) je příliš velký na to aby se to dalo připsat na vrub jen byznys modelu. Bohužel k rozúčtování asi Rosatom (nebo to dělá Atomstrojexport?) nikoho nepostí, ne k dostatečně podrobnému.

Mít investici rozpočítánu na 60 let, tedy celou životnost, i s naspořením na likvidaci a pod. si můžete dovolit tak v nějaké formě centrálně plánované ekonomiky, ne v tržní, to je prostě kámen úrazu JE, navíc i majitelé technologií s životností 25 let nejedou tak aby ji jen po 25 letech obnovili, ale aby jim přinesla nějaký zisk. I v té centrálně plánované je životnost 60 let až příliš dlouhá.

Milan Vaněček
13. srpen 2018, 21:02

Vážená redakce, uvítal bych, kdyby někdo erudovaný v ekonomice a financích uvedl některé naivní názory pana Wagnera na pravou míru. Pan Wagner píše pěkné popularizační články o historii jaderné energetiky i současných jaderných trendech. Bohužel v tomto příspěvku ukázal elementární neznalosti co se investic a financování týče. Co se příčí i mému selskému rozumu, to zde komentuji, stejně jako pár detailů z fotovoltaiky, něco by si zasloužilo odborný finanční rozbor (třeba pana Kučery, píše zde občas).

Tak tedy:

1) Každý kdo si vzal hypotéku na stavbu svého domu ví, že je obrovský rozdíl v konečné sumě když bych nezačal splácet hypotéku hned nebo po roce a když bych s tím začal po 10 či více letech. Jednak by mi to asi nikdo v bance neodsouhlasil, jednak by výsledná suma po odkladu splátek výrazně naskočila.

No a v tom je obrovský rozdíl mezi financováním fotovoltaické elektrárny (FVE) a elektrárny jaderné (JE). Zatímco 1 GW FVE postavíte za rok a pak Vám elektrárna hned vydělává a Vy můžete splácet půjčku, u JE si počkáte typicky přes 10 let od prvého kopnutí do země po zahájení komerčního provozu. (U nás máme podmínky typické pro Evropu, ne pro Čínu).

2) U každé realizace musíte uvážit rizika provozu, zvláště když ten má trvat 30 let (FVE) či 60 let (JE). Když se podíváte do historie, tak uvidíte, že 3 jaderné havarie nejvyššího stupně 7 vždy nejen způsobily škody (to dělají jakékoliv havarie) ale i zastavili provoz velkého počtu dalších JE po řadu let, případně zapříčinily jejich odstavení hluboko pod úrovní hypotetických 60 let provozu. Tudíž tyto elektrárny se ani nezaplatí, naopak náklady na jejich likvidaci trvají. A jelikož havarie ve „velkoenergetice“ jsou nevyhnutelné, nastává v současnosti velmi známý efekt neustálého zvyšování ceny JE, vynucený úsilím poučit se z nehod a zvýšit bezpečnost JE. A dále riziko předčasného ukončení provozu. To je další podstatný a již „experimentálně známý“ faktor, který autor nevzal v úvahu.

3) Z hlediska přehledu pana Wagnera je už jen malý nepodstatný detail, že cenu (minulou) výstavby opravdu velkých FVE autor nadhodnotil o 20% (jak snadno zjistíte, když si přečtete celý jeho zdroj, uvedený jako jediná reference a v něm informaci o již realizované největší FVE v Indii) a vůbec nevzal v úvahu neustálý pokles ceny FVE. To je podstatné když se bavíme o budoucí realizaci JE v ČR v roce 2035. Druhý detail – panely CdTe, na které pan Wagner odkazuje, mají nejnižší účinnost ve srovnání s polykrystalickými či monokrystalickými křemíkovými panely (které představují 90% světové produkce), čili musí mít i vyšší „balance of system cost“. Zde mohu být jako expert přes fotovoltaiku přesný, ale zásadní jsou prvé dvě moje poznámky.

4) Z hlediska výstavby JE je podstatné že není diskutován celý cyklus od výstavby až po likvidaci. Zatím co u FVE musíte mít již před polovinou předpokládaného ukončení provozu předplacenou úplnou likvidaci, zde u JE není diskutována dodatečná nevyhnutelná cena za trvalé úložiště jaderného odpadu. I když švýcarské či německé odhady byly už publikovány.

Tož tak, to by pro začátek seriozní diskuse mohlo stačit, myslím, že zvláště k „vydařenému“ poslednímu sloupci jeho Tabulky se zde objeví řada dalších komentářů.

Vladimír Wagner
13. srpen 2018, 22:32

Každý si po přečtení článku může udělat názor sám, takže jen krátce:

1) Článek i tabulka ukazuje a srovnává investiční náklady. Neukazuje náklady na půjčky, případná pojištění rizik a podobně. K tomu už by musel být známý příslušný byznys model a podmínky financování, které se u všech typů zdrojů mohou projekt od projektu dramaticky lišit. To platí i o nastavení cen, které odráží například i to, kdy požaduje investor uhrazení investice. Pokud je dnes tendence, aby to bylo, co nejdříve, bez ohledu na životnost investice, tak může vyjít dost vysoká. Jestliže se spokojím s finanční částkou za elektřinu pokrývající velikost investice během deseti let, tak vystačím s 55 EUR/MWh, jestli ji chci dosáhnout za 5 let, potřebuji cenu 110 EUR/MWh.

2) Havárie, zničení, a další rizika jsou pro všechny typy zdrojů. Jen o některých se mluví hodně a o jiných vůbec. Před třemi týdny se protrhla budovaná hydroelektrárna v Laosu s řadou obětí (zatím 35 mrtvých a 98 pohřešovaných) a velkými škodami. Kromě pár drobných noticek v tom dni, se o ní vůbec nemluví a téměř nikdo už o ní neví. Ostatně nedávno tu proběhly v diskuzi fotky totálně zničené fotovoltaické farmy v Jižní Korei. Pokud jde o zvyšování nákladů jako důsledek snahy o zvýšení bezpečnosti po Fukušimě, tak ty jsou u projektů a čísel v tabulce započteny.

3) U fotovoltaiky jsem vzal opravdu ty nejnižší ceny. Tedy ty největší nedávno budované farmy. Kamuthi Power Plant s výkonem 648 MWe stála 0,700 miliard USD, tedy 1 miliardu USD/1GW, Kurnool Ultra Mega Solar Park s výkonem 1 GW měl investiční náklady 1 milardu USD. Jde o ceny získané využitím velmi dobrých podmínek masivní výroby až nadvýroby v Číně. Možná se ceny o něco sníží, ale nebude to nejspíše dramatické. Navíc u nás nikdy nebudeme stavět takové megaparky s takovou množstevní slevou. I dnes se většinou budují fotovoltaické elektrárny s cenou přes 2 miliony za MWe (viz http://innovativesolarfarms.com/solar-farm-cost-per-acre/ )

4) Jaderné, fotovoltaické, vodní i větrné elektrárny mají kromě nízkých emisí společné to, že v ceně elektřiny mají velký podíl investiční náklady. Pokud by se měl diskutovat a srovnávat celý cyklus od výroby k likvidaci, tak to pochopitelně také jde (je to náročnější), ale musíte to udělat u všech zdrojů. Jak jsem se zmínil v článku, uvítám, pokud někdo jasně popíše, jaké tyto náklady a podle jakých zdrojů bral, určí je pro všechny typy zdrojů a přidá další sloupec.

Milan Vaněček
14. srpen 2018, 10:08

Jako pokračování mé repliky na článek pana Wagnera pokračuji dalším bodem:

5) Jako fyzik zabývající se celý život materiálovým výzkumem musím napadnout i poslední manipulativní sloupec cenové tabulky pana Wagnera. K chybám a závažnosti některých finančních vstupů pro země EU se už vyslovil pan Šnobr, já přidám pár poznámek fyzikálních.

Životnost nějakého systému pro generování elektřiny není dána jen zbožným přáním projektantů a lobystů, ale má především fyzikální příčiny a podléhá ekonomickým pravidlům.

Z fyzikálního hlediska (a z reality prvých realizovaných FVE ze sedmdesátých let) vyplývá, že v prostředí s nízkou radiací (třeba na povrchu země) je životnost fotovoltaických článků závislá na kvalitě jejich zapouzdření vůči vlhkosti a je v podstatě neomezená (zatím zkušenost přes 40 let, články mohou fungovat třeba i sto let. Za to v prostředí se silnou radiací (kde létají například družice), je životnost těchto článků silně omezená.

Radiační poškození (radiací indukované defekty) determinuje i životnost jaderných reaktorů v důsledku jejich extrémního radiačního zatížení uvnitř reaktorové nádoby. To je důvodem proč byla řada jaderných reaktorů odstavena dříve než vypršela jejich „deklarovaná“ životnost; to je důvodem nátlaku Německa na uzavření některých belgických a francouzských reaktorů již před 40 lety jejich komerčního provozu.

Z ekonomického hlediska je ovšem udržování FVE po 40 či 60 let nesmysl, když vidíme obrovský řádový pokles jejich ceny a násobné zvýšení jejich účinnosti (a tedy i vyrobené elektrické energie). Optimální doba úspěšného fungování FVE bude zřejmá až v budoucnu. Optimální doba fungování JE se ukazuje nejlépe na velkém vzorku (zhruba 100) amerických JE. Opět některé elektrárny žádaly o povolení provozu ze 40 na 60 let, mnohem větší počet jich však z ekonomických důvodů už žádné další údržbové práce neplánuje a místo toho plánuje JE odstavit.

Takže co se panu Wagnerovi podařilo v posledním sloupci tabulky: dát tam některá chybná vstupní data spojená s realitou v EU, dát tam hodně dat založených na slibech mimo EU, vytáhnout z klobouku imaginárních 60 let a imaginární provozní náklady (nejen palivo ale i v současnosti neznámé vynucené modernizace) a vytvořit manipulační paskvil jako nástroj pro ovlivnění neinformovaných lidí.

Tož tak.

Milan Vaněček
14. srpen 2018, 23:10

Bylo tu presentováno již několik upřesnění k tabulce pana Wagnera. Ale nejzásadnější presentoval nick Letní Zvědavec na diskusi ke stejnému článku pana Wagnera který byl nejdříve otištěn na serveru osel.cz. Doporučuji přečíst, protože se zde operuje s jediným garantovaným smluvním cenovým údajem a to je cena CfD pro HPC=92,50 GBP za MWh v cenách roku 2012.

A když si pronásobíte jakou cenu to dá pro údaj v posledním sloupci tabulky (=náklady pro britské spotřebitele na 1 GWe výkonu jaderné elektrárny HPC) tak dostanete sumu 1459 miliard korun a ne 184 miliard korun jak uvádí tabulka pana Wagnera (ta vychází jen z podhodnocených investičních odhadů). Vidíte ten šílený rozdíl?!

Zde se ovšem nevychází z údajné ceny pana Wagnera ale z ceny dané smlouvou mezi VB a investorem. A ta cena = skutečná cena co zaplatí spotřebitelé za silovou elektřinu zahrnuje cenu investice, cenu peněz, provozní náklady a přiměřenou marži (která ale nemůže být několikanásobek "ceny" vypočtené pane Wagnerem). Nevím jak resp. zda je ve smlouvě upravena likvidace elektrárny a uložení odpadu.

Toto krásně demonstruje jaká "fantasmagorie" je poslední sloupec tabulky pana Wagnera.

Myslím že pan Wagner udělal, díky diskusi která se pod jeho článkem rozvinula, skutečně medvědí službu pro všechny přátele výstavby nových Dukovan a dostavby Temelína.

energetik
14. srpen 2018, 06:56

Sloupec "Cena za 60 let" je cena za způsobné škody po 60 letech provozu? Potom tedy i když je v názvu energetické komise slovo "nezávislá" tak to vůbec neznamená že je nezávislá.

Jan Veselý
14. srpen 2018, 07:24

Tohle mi vždy připomene sira Humphreyho: "Říkají si ... demokratická republika." "Aha, takže komunistická diktatura."

Martin Pácalt
14. srpen 2018, 09:19

Bernard: "Ministr chce udělat v úřadu kroky k redukci plýtvání!" ....Humphrey: "Cože? To by byl konec světa , jak jej známe!" :-D

Jan Veselý
14. srpen 2018, 09:56

Nic ovšem netrumfne "ANGLICKÝ PÁREK!!!" Nic nevypovídá více o vztahu národních států k EU než tenhle díl.

Martin Pácalt
14. srpen 2018, 14:45

Máte na mysli někoho konkrétního z nepřátel "ze společného trhu"? :-D Nebo toto: https://www.youtube.com/watch?v=r59U5fvj_p8

Michal Staša
14. srpen 2018, 10:55

Srovnání je k ničemu, když se nezahrne likvidace jak paliva, tak tuny radioaktivního konstrukčního materiálu. Dále je třeba říct, že nelze srovnávat ceny v totalitní a nesvobodné Číně s cenami v právních státech, kde zákon musí dodržovat i stát (což v Číně nemusí).

Václav Kopal
15. srpen 2018, 07:07

A od kdy se ceny elektřiny počítá nákl na likvidaci úložiště popílku?

Vladimír Wagner
14. srpen 2018, 23:57

Kromě toho, že se zde objevily velké rozdíly u pana Šnobra v cenách za jaderný blok Vogtle (27 miliard USD u něj a 18,4 miliard USD vychází mě) a také jeho značně vysoké uváděné náklady za kW (9000 EUR), které také nelze dostat z ceny Flamanville a Olkiluoto, tak by bylo dobré vyjasnit tyto věci. Ale pan Šnobr se určitě ozve a vysvětlí je.

Kritika šla na to, že tabulka a článek porovnává pouze investiční náklady. To je pochopitelně pravda. Článek prezentuje a porovnává investiční náklady. Protože je to oblast, ve které se v poslední době situace v oblasti jádra dost vyjasnila. Jde o to, že tím dává každému přehled tohoto. K tomu si kdokoliv může přidat provozní náklady a náklady za likvidaci zařízení a dopočítat další kolonku, která obsahuje i tyto. Vzhledem k tomu, že je tu velký počet expertů na obnovitelné zdroje, tak mám návrh. Dodejte výši provozních nákladů a nákladů na likvidaci zařízení u fotovoltaiky a větrných zdrojů (s uvedením zdrojů, ze kterých je berete). Já dodám totéž u jádra a můžeme udělat ten další sloupec společně.

Milan Vaněček
15. srpen 2018, 07:00

Pane Wagner, tak už jste snad pochopil, zvláště když jste si přečetl můj příspěvek zde včera v 23:10, že ta Vaše tabulka žádný smysluplný podklad pro diskusi udělat nemůže, že smysluplné finanční údaje pro stavbu těch či oněch elektráren nenajdete z reklamních slibů třeba na internetu ale ze smluvních cen daných CfD u jádra či aukčních cen u větru a fotovoltaiky. To jsou skutečné ceny co zaplatíme, a ty jsou v reálném případě Hinkley Point C jak jste si mohl přečíst obrovské.

Musím jen opakovat, co už jsem napsal:

"Bylo tu presentováno již několik upřesnění k tabulce pana Wagnera. Ale nejzásadnější presentoval nick Letní Zvědavec na diskusi ke stejnému článku pana Wagnera který byl nejdříve otištěn na serveru osel.cz. Doporučuji přečíst, protože se zde operuje s jediným garantovaným smluvním cenovým údajem a to je cena CfD pro HPC=92,50 GBP za MWh v cenách roku 2012.

A když si pronásobíte jakou cenu to dá pro údaj v posledním sloupci tabulky (=náklady pro britské spotřebitele na 1 GWe výkonu jaderné elektrárny HPC) tak dostanete sumu 1459 miliard korun a ne 184 miliard korun jak uvádí tabulka pana Wagnera (ta vychází jen z podhodnocených investičních odhadů). Vidíte ten šílený rozdíl?!

Zde se ovšem nevychází z údajné ceny pana Wagnera ale z ceny dané smlouvou mezi VB a investorem. A ta cena = skutečná cena co zaplatí spotřebitelé za silovou elektřinu zahrnuje cenu investice, cenu peněz, provozní náklady a přiměřenou marži (která ale nemůže být několikanásobek „ceny“ vypočtené pane Wagnerem). Nevím jak resp. zda je ve smlouvě upravena likvidace elektrárny a uložení odpadu.

Toto krásně demonstruje jaká „fantasmagorie“ je poslední sloupec tabulky pana Wagnera.

Myslím že pan Wagner udělal, díky diskusi která se pod jeho článkem rozvinula, skutečně medvědí službu pro všechny přátele výstavby nových Dukovan a dostavby Temelína.

Petr Závodský
15. srpen 2018, 09:35

Tady se zase sešli komentátoři... podporovatelé dotací, energetické chudoby (přesunu peněz od chudých k bohatým), energetické závislosti na ruském plynu....

Vložil bych sem tabulky a grafy, ale obrázky vkládat nelze ... a stejně stojíte o fakta? ne ... OZE bude 10# levnější za pár let, za pár let dlouhodobá akumulace bude za hubičku ... Všechno BUDE a PŮJDE ... jen to již tvrdíte 10 let. A jasně jádro bude jen dražší a dražší ....

Tak jen dnešní informace z tisku: .... za těch 45 miliard ročně (x 20 let ... při pár TWH elektřiny) by bylo kolik jaderných bloků s jakou VÝROBOU ... ne tím zde pořád omílaným zbytečným instalovaným výkonem?

Je jasné za co bojujete, za své zisky a o dotace. Tak si je užijte, jednou nám naši vnuci poděkují....

Stát by měl z rozpočtu na příští rok vyčlenit 26,125 miliard korun na podporované obnovitelné zdroje energie (POZE). Nařízení vlády, které schválí výši dotace pro příští rok je potřeba vydat do konce září 2018. Dotace je určená pro provozovatele vodních, slunečních a větrných elektráren, využití biomasy, bioplynu nebo biologicky rozložitelného komunálního odpadu, druhotných zdrojů energie a kombinované výroba elektřiny a tepla.

Podporu pro k přírodě šetrnější zdroje – podporované zdroje energie – vyplácí od roku 2006 Operátor trhu s elektřinou ( OTE ) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Za těchto 12 let se částka z přibližně 1 miliardy korun ročně zvedla na víc než 40 miliard korun v posledních 3 letech a podobná částka na jejich podporu zřejmě půjde i letos.

Náklady na provozní podporu obnovitelných zdrojů (a dalších podporovaných zdrojů) jsou z velké části hrazeny ze státního rozpočtu. Letos, stejně jako v minulých letech, by vláda měla rozhodnout o dotaci ve výši 26,185 miliard korun.

Důvodů pro zvýšení částky, kterou stát na POZE v roce 2016 vyplatil bylo několik. Na základě nového systému plateb, který by byl v souladu s pravidly Evropské komise, bylo odsouhlaseno zvýšení účasti státního rozpočtu o 4,8 mld. Kč. Ministerstvo zemědělství také prosadilo zavedení nové provozní podpory tepla z bioplynu. Náklady na to se pohybují ročně kolem 650 milionů korun. Stát také musel započítat 2% každoroční navyšován podpory, které stanová zákon. „ Například výše podpory ve formě výkupní ceny pro malou vodní elektrárnu v nových lokalitách uvedenou do provozu během roku 2012 dosahovala pro rok 2015 hodnoty 3 385 Kč/MWh, v roce 2016 pak elektřina z uvedené elektrárny byla podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podporována částkou ve výši 3 453 Kč/MWh (jednalo se o navýšení podpory přibližně 68 Kč/MWh), “ uvádí pro příklad důvodová zpráva.

Minulý rok zase musela vláda vzít v potaz předpokládaný vliv snižující se tržní ceny elektřiny, který se promítá do výpočtu zelených bonusů. To je jedna z forem provozní podpory elektřiny (druhou je podpora výkupními cenami). Platí přitom, že čím nižší tržní cena elektřiny, tím vyšší musí být podpora. „ Očekávalo se, že tento trend bude i v roce 2017 dále pokračovat. Proto se u zdrojů, které jsou podporovány převážně formou zeleného bonusu, počítalo s nárůstem podpory až o 6 %. Jedná se především o elektřinu z větrných elektráren, malých vodních elektráren a z výroben využívajících bioplyn a biomasu, kde většina zdrojů je podporována v režimu zeleného bonusu, “ vysvětluje se v důvodové zprávě.

Milan Vaněček
15. srpen 2018, 10:13

Pane Závodský asi se shodneme že dotace by měly přestat, nové nevypisovat a staré vedoucí k nadměrným ziskům a nekalé konkurenci zdanit. Vypisovat pouze aukce, no to co stát (správně bych měl říci občané) chtějí (na to je ve Švýcarsku referendum).

Neoperujte pořád starým solárním tunelem (bude to cca 500 miliard korun minus to co stát dostane zpět zdaněním), teď jsou ceny FVE pětkrát nižší.

A podívejte se na klasický současný tunel jaderný=Hinkley Point C kvůli CfD.

Cena 1 400 miliard korun (viz příspěvky v diskusi výše) krát 3,3 (celkový výkon HPC je 3,3 GW. To už je teda pálka i pro bohatou Britanii. Tunel 10krát větší.

Martin Pácalt
15. srpen 2018, 12:06

Pane Závodský, o několik odstavců výše jsem psal myšlenku o způsobu financování - jako námět do diskuze. Uměl byste se k tomu vyjádřit?

Petr Závodský
15. srpen 2018, 18:22

Určitě je to jedna z cest. ČEZ v nedávné době investoval do klasik (Počerady paroplyn, Ledvice, Tušimice, Prunéřov - uhlí) v cca 100 miliard. Zapojení státu je ale důležité s ohledem na budoucnost - budou další masivní dotace do OZE? Jak bude vypadat "boj" s emisemi (cena emisní povolenky?) atd. atd. ... investor(ři) potřebují nějakou míru jistoty u takto dlouhodobých projektů a politické rozhodnutí to ovlivňuje - viz. v minulosti deklarovaná cena emisní povolenky někde na úrovni 30€/tunuCO2 ... tam by paroplyn vyhrával nad uhlím, jinak samozřejmě hnědé uhlí porazí paroplyn...

Petr Závodský
15. srpen 2018, 10:02

A ještě k Olkiluoto 3 ...

TVO confirms a settlement agreement signed on OL3 EPR project completion and related disputes https://www.tvo.fi/news/1966

Tedy finálně 5,5 mld € za 1600MWe tedy 3440 €/kWi (total TVÖ investment cost) .... přesto, že je to jeden z nejdražších projektů .... https://www.tvo.fi/news/1966

Milan Vaněček
15. srpen 2018, 12:59

Takže o Hinkley Point C tunelu žádná odezva a místo toho ukázána "strategie pana Závodského": Necháme si to postavit, oni to zcela určitě nestihnou v termínu a budou platit penále takže nakonec cena pro nás bude třeba poloviční .....

Další diskuse zřejmě zbytečná odjíždím na dovolenou.

Petr Závodský
15. srpen 2018, 16:17

Jen fakta pane Vaněčku, fakta ... kolik zaplatí zákazníci za OL3

Milan Vaněček
15. srpen 2018, 16:40

To by jste měl vědět Vy kolik zaplatí za 1MWh. Vždyť Vám pořád říkám že to je skutečné kriterium, vysoutěžená celková cena xx EUR/MWh. Už něco slíbili (smluvně) nebo se to dovíme až to konečně za pár let začnou komerčně provozovat?

Prozraďte nám to.

A přečtěte si údaje pana Šnobra, viz výše, ve 12:59

TC
15. srpen 2018, 11:42

EPRI vydalo zajímavý insight do možných scénářů rozvoje jaderné energetiky v US ve vazbě na:

a) CAPEX

b) cenu zemního plynu

c) budoucí cenu povolenek CO2

Všechny tyto faktory se poměrně významně ovlivňují.

Dle této analýzy se při ceně $4.000-5.000/kW a referenční ceně plynu žádné nové JE stavět nebudou. Pokud cena poklesne pod tuto hodnotu podíl JE může být daleko vyšší a je zajímavé, že zdroj, který by to mohl "odskákat" je vítr.

Je reálné předpokládat, že by cena JE klesla ze současných 7-9kEUR/kW pro EU o cca 70%? Pokud správně počítám, tak nejlepší ceny z Číny podle p. Wagnera jsou cca 3.500 EUR/kW bez započtení mark-ups jako cena peněz, délka výstavby, rizika atd. Pro naše podmínky by grafy vypadaly trošku jinak díky vyšší ceně zemního plynu.

https://gain.inl.gov/SiteAssets/Economics/ExploringtheRoleofAdvancedNuclearinFutureEnergyMarketsFullReport.pdf

Milan Vaněček
15. srpen 2018, 13:10

Zajímavá reference, stačí si přečíst hlavní závěry a je vidět že za současné situace se v USA nic nového stavět nebude ani se nic nového zahajovat nemůže (tím myslím když budou v komerčním stádiu pouze reaktory třetí a 3+ generace).

Čeká se pouze na zázrak - levnější (za polovinu) reaktory čtvrté generace.

Když nebudou tak jaderná energetika pozvolna skončí, zůstane jen vojenská jaderná energetika a jaderné zbraně.

Martin Hájek
15. srpen 2018, 14:10

Když jste tu analýzu tak pochválil, tak je docela zajímavé se zamyslet nad jejím významem pro ČR. Cena plynu je v Evropě zhruba dvojnásobná než v USA a dále ji z pohledu výrobců elektřiny podstatně zvyšuje nákupu povolenek na emise skleníkových plynů. Větrné elektrárny se v hustě zalidněné krajině prakticky nedají stavět a fotovoltaika je pěkné řešení na 2 měsíce v roce. Není náhodou za těchto podmínek pro ČR jádro dobré řešení i za těch 9000 USD/kW?

Milan Vaněček
15. srpen 2018, 15:54

Pane Hájek když píšete že fotovoltaika je dobré řešení na 2 měsíce (které???) v roce tak je s Vámi těžké diskutovat. Jinak myslíte že je Holandsko a Flámsko řidčeji zalidněné než ČR? Tam jsem viděl krásné větrníky všude okolo kanálů (tím nemyslím kanalizaci ale umělá říční koryta).

Proč je cena plynu v EU dvojnásobná než v USA když je dovezený plyn z USA dražší? Je to kvůli ve

kěmu zdanění v EU jako je to u benzinu a nafty?

Jan Veselý
15. srpen 2018, 13:11

Zajímavá analýza. Jen v ní vidím jeden zásadní problém. Odhad investičních nákladů na nové VtE a FVE mi přijde dost přehnaný. Proč by se měl pokles investičních nákladů na nové zdroje kolem roků 2020-2025 zaseknout na hodnotách okolo dnešních nadprůměrně levných projektů a zůstat tam dalších 20+ let? A radši se nebudu ptát na vývoj koeficientů využití.

Ale pravdu ta analýza má v tom, že při ceně 2000 USD/kW by se JE stavěly ve velkém. Teď jak toho docílit?

Artur Linhart
29. květen 2019, 16:08

Pokud by se JE "stavěly ve velkém", dost brzo by asi došel uran. Pokud se dnes říká, že uran vydrží na stovky let a my potřebujeme globálně převést energetiku na bezuhlíkové zdroje, pak by se jejich kapacita a tím i spotřeba uranu musela zdesetinásobit (minimálně - spíše zdvacetinásobit, když se mají pokrýt i nároky na dopravu a topení apod.) a v tom případě by z oněch "prý stovek" let, na které uran máme (i to je velmi diskutabilní, protože se počítá s mnoha zásobami, které jsou nepotvrzené) se staly jen desítky let a pak jsme na suchu (potenciální zdroj uranu mořská voda je dost nejistý).

Už i jenom z tohoto prostého výpočtu je to potíž, navíc, kde by se na to vzal čas a finance, do té doby nás už klimatická změna dávno skolí. jediné, co má v praxi ještě nějakou šanci je globální přechod na OZE, všechno ostatní je v podstatě jen zbožné přání.

Ale přirozeně se můžeme tvářit, že se nás stav planety netýká, protože žijeme na nějaké jiné, té české, pro kterou platí nějaké jiné fyzikální a ekonomické zákonitosti a my to stihneme a bude to stačit....

Pokud půjdeme přes jádro, tak nestihneme a nebude.

Artur Linhart
29. květen 2019, 16:08

Pokud by se JE "stavěly ve velkém", dost brzo by asi došel uran. Pokud se dnes říká, že uran vydrží na stovky let a my potřebujeme globálně převést energetiku na bezuhlíkové zdroje, pak by se jejich kapacita a tím i spotřeba uranu musela zdesetinásobit (minimálně - spíše zdvacetinásobit, když se mají pokrýt i nároky na dopravu a topení apod.) a v tom případě by z oněch "prý stovek" let, na které uran máme (i to je velmi diskutabilní, protože se počítá s mnoha zásobami, které jsou nepotvrzené) se staly jen desítky let a pak jsme na suchu (potenciální zdroj uranu mořská voda je dost nejistý).

Už i jenom z tohoto prostého výpočtu je to potíž, navíc, kde by se na to vzal čas a finance, do té doby nás už klimatická změna dávno skolí. jediné, co má v praxi ještě nějakou šanci je globální přechod na OZE, všechno ostatní je v podstatě jen zbožné přání.

Ale přirozeně se můžeme tvářit, že se nás stav planety netýká, protože žijeme na nějaké jiné, té české, pro kterou platí nějaké jiné fyzikální a ekonomické zákonitosti a my to stihneme a bude to stačit....

Pokud půjdeme přes jádro, tak nestihneme a nebude.

Vladimir Wagner
29. květen 2019, 18:31

Pokud jde o zásoby uranu, tak pochopitelně nejde o náhradu vší produkce energie pouze jádrem, ale o mix jádra a OZE. Zásoby jsou relativně málo prozkoumané a s těch známých je třeba v Evropě ještě hodně těžitelných zásob, které se nyní vůbec nevyužívají (při zvýšení ceny uranu, která se promítne jen málo do ceny elektřiny z jádra, násobně těžitelné zásoby i ve známých lokalitách stoupnou). Je také možno daleko ve větší míře využít přepracování paliva a MOX (to se vzhledem k nízké ceně čerstvého uranu využívá jen velmi omezeně). No a časem se přejde k využívání rychlých reaktorů pro produkci paliva i pro ty klasické.

Vladimir Wagner
29. květen 2019, 20:53

Pane Linharte, je to vidět na Číně. Tím, že 1 GW v jádře Vám dodá násobně více elektřiny než 1 GW ve větru nebo ve fotovoltaice, tak růst produkce elektřiny z větru a jádra v Číně je srovnatelný a větší než u fotovoltaiky. Takže opravdu pomocí fotovoltaiky a větru nedokážete emise snižovat rychleji než pomocí jádra. Zároveň je klíčové, že jaderné zdroje lze uplatnit i v geografických podmínkách, kde jsou možnosti FV a větru omezené. A také podíl fluktuujících zdrojů závislých na počasí může být v síti jen omezený podíl.

Já tedy tvrdím, že nízkoemisní mix na základě kombinace jádra a OZE perfektně funguje (viz Francie, Ontário, Švýcarsko, Švédsko či Slovensko), ovšem nízkoemisní mix pouze na OZE (kromě velmi specifických podmínek Islandu a Norska) nefunguje (viz Německo).

loudil
16. srpen 2018, 08:26

Jedna věc jsou ceny nových atomových elektráren , druhá věc je délka stavby. U cen je jasné, že Evropa Čínu honit nemůže. Ovšem za zamyšlení stojí doba stavby. Jak to, že Čína včera oznámila, že výstavba 1 GW reaktoru Hualong One Fuqing- 5 je o 6 dní vpředu !!! před harmonogramem stavby ?? Konkrétně byl zprovozněn velín elektrárny a výstavba tak vstupuje do závěrečné etapy. Doba stavby bude asi 4 a půl roku . Něco neslýchaného !! Elektrárna se nestaví se skluzem, ale v předstihu před plánem ! To je věc k zamyšlení při pohledu na hlemýždí tempo staveb : Mochovců, Flamannville i Olkilluoto. Svádět to na : "Drastické týrání ubohých dělníků totalitními komunisty" - mi připadá směšné. Jak je možné, že si různé firmy u nás dovedou zařídit třísměnný provoz po 6 dnů v týdnu - Od obyčejných NON STOP Sport Barů, přes Tesco, které prodává rohlíky 24 hodin denně, přes hutní a sklářské firmy až po veliké firmy s tisíci zaměstnanců jako Panasonic, Foxconn, Daikin,...atd ?? Do Tesca si můžu jít koupit rohlík v 03.00 hodin v noci ?? a pokladní tam sedí, ovšem páni stavitelé Flamanville či Mochovců zřejmě mají touto dobou jen - "hezké peřinkové sny" ?? Co je důležitější , měkké rohlíky ke snídani a nebo atomová elektrárna o výkonu přes 1 GW ?? "Rohlíkáři" - evropských stavebních firem, seberte se !! Čína vám utíká.

http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fuqing-5-enters-system-commissioning-phase

Artur Linhart
29. květen 2019, 15:49

Tak nemusíte to svádět jen na "Drastické týrání ubohých dělníků totalitními komunisty" ale také na "Možnost drastického nedodržování technologických předpisů" nebo na "Drasticky méně bezpečnosti, než je evropský standard", popř. na "Drasticky menší náklady takovéto intenzivní stavby v důsledku netržních cen" apod.

Uvidíme, po pár letech plného provozu, jak moc se ten chvat podařilo ukočírovat. Osobně mám ale dojem, že čínská starost o kvalitu nebude asi o řády vyšší než ta ruská, kdo ví...

Artur Linhart
29. květen 2019, 15:59

Už na to v obecné rovině poukázalo několik diskutujících, ale hrozně by mne zajímalo, odkud se vzala ve sloupci "náklady za 60 let" u FV farmy 1 GW cena za provozování za 60 let oněch 400 miliard. A to při uváděné ceně za stavbu 22 miliard. I kdyby člověk přistoupil na tezi (která v praxi jistě neplatí, jak již někdo poznamenal), že životnost FV panelů je jen 30 let a měly by se tedy po 30 letech vyhodit a pořídit dejme tomu úplně nové dejme tomu v úplně celé ceně elektrárny (to také nenastane), tak stejně zbývá na provozování po těch 60 let náklady přes 350 miliard Kč. strašně by mne zajímalo, za co by se měly utratit a odkud se toto číslo vzalo. Jestli je to těch pár elektrikářů, nebo hlídačů, nebo údržbářů, co chodí jednou za čas panely umývat... A že je to o tolik vyšší u v podstatě velmi jednoduché a bezpečné FV technologie než je než striktní potřeba udržování bezpečnosti v jaderných zařízeních s jejich o řády vyšší technologickou složitostí, atp.

To je opravdu pozoruhodný závěr a rád bych věděl, odkud to číslo pochází, obdobně i u větrníků 190-330 miliard je částka, která by zasluhovala nějakého ozřejmění.

Vladimir Wagner
29. květen 2019, 18:10

Pane Linharte, v posledním sloupci je cena produkce takového množství elektřiny, kterou by vyrobil stabilní výkon 1 GW fungující bez výkyvu a přerušení 60 let. Takže, jestliže moderní jaderné bloky by měly mít životnost více než 60 let (uvažuje se až o sto), tak fotovoltaické a větrné mají mít přes 30 let. V rozumném přiblížení tedy FV a větrníky mají poloviční životnost oproti jaderným. A pak musíte započítat, že roční koeficient využití je u jaderných bloků mezi 80 až 90 %, zatímco u fotovoltaiky je mezi 11 až 20 % a pro větrníky zhruba mezi 15 až 40 % (ovšem těch 40 % jsou off-shore farmy v ideálních podmínkách). Hlavně si musíte uvědomit, že 1 GW jaderného zdroje Vám dodává násobně více elektřiny, než 1 GW fotovoltaiky nebo větru.

V této tabulce jsou pouze náklady na postavení zdroje, není tu nic o provozních nákladech a nákladech na likvidaci. Ty jsou v tom dalším článku, který už popisuje podrobné srovnání celkových nákladů pro různé typy zdrojů. A tam jsou i odkazy na zdroje popisující provozních náklady u FV a větrníků . Ono se ukazuje, že nejsou tak rozdílné od těch provozních nákladů u jaderek. Problém u FV a větru je obrovská plocha, která je potřeba pro stejnou výrobu elektřiny. Takže 1 GWrok dostanete z jaderky zabírající plochu zhruba 0,8 km2, fotovoltaiky 40 km2 a větrníků na ploše 550 km2 (a to je off-shore s koeficientem využití 40 %). A pro fotovoltoiku musíte pečovat o plochu panelů, o území jimi pokryté, vyměňovat měniče a další elektronické komponenty, které odcházejí ... U větrníků musíte promázavat, opravovat ... Prostě díky malé hustotě energie jsou ty konstrukce, o které pečujete hodně velké. A tedy ta péče je i docela nákladná.

Carlos
29. květen 2019, 22:52

Jedovatě si rýpnu, kolik ten 1GW dodá závisí dost na modelu turbíny, jestli si stavíte nějakého Halladaye, tak máte koeficient užití mizerný, jestli je to nějaká elektrárna kolem 1MW z před dvaceti let, tak jste tak kolem 0.2, ale ty největší na moři by dnes měly už dosahovat koeficientů až k 0.5.

A další jedovaté rýpnutí si neodpustím, ČR zvládla ve špičkovém roce instalovat 1-1.5GW FVE (a šlo by to asi i rychleji), jestli trvá od rozhodnutí po první MWh projekt JE 10 let a více (a teď prosím sem netahejme Čínu se zvráceným režimem a ani státy, které mají kapitál na to to postavit za hotové), tak s můžete držet krok s JE, když nic jiného.

Samozřejmě budete potřebovat úpravy infrastruktury, realizace bude trvat podle toho jak složitý projekt bude, ale přečerpávacích 330MW na Vltavě a k tomu dalších 80MW na nové elektrárně na Slapech (tandem se Štěchovicemi), můžete mít do 5 let, na Orlík je hotový rámcový projekt i to jaká budou třeba opatření na Kamýku. Slapy by šly podobným způsobem. Nezávisle na tom lze projektovat na existujících nádržích (v jejich okolí), menší PVE kolem 100MW po dobu asi 6 hodin. To klidně dá dalších X set MW. Kolik to vezme? Dobrá otázka, ale dost možná to dneska přes ekology projde snáze.

Nezávisle na tom můžete uložit ve formě vodíku do plynových zásobníků kolem 600GWht energie, z té zpětně získáte kolem 360GWh elektřiny. Samozřejmě je to účetní uložení tento vodík natlačit k zemnímu plynu, ale zase se to bude spotřebovávat v průběhu roku, buď přes zásobník, nebo se bude pálit přímo, nevím. Podle toho se bude výrazně lišit množství takto transformované energie, ale budeme se bavit v řádu jednotek TWh, bez dalších úprav plynofikační sítě a v rámci něčeho co když si zmyslíte můžete realizovat zítra. Prozatím drahé P2G umí zajistit že pro takovéto ukládání energie jakékoliv omezení mizí.

Vzhledem k tomu že stále ještě máme primární plynová ložiska poskytující asi 3-4% roční spotřeby plynu, tedy kolem 2.5TWh, tak kapacit pro další zásobníky plynu/vodíku tu je.

A rýpnu si do třetice. Jestli je v Německu cena ne horší než 60€/MWh, přičemž je dosažitelná cena 40€/MWh, tak kdekoliv od Oděsy na jih má díky i více než dvojnásobnému osvitu dosažitelné ceny z FVE na úrovni 20-30€/MWh. Tam i s pro Evropany drahým P2G máte proud za cenu srovnatelnou či lepší (když se zadaří) než u JE. Při přímé dodávce a použití PVE, jsou takové tandemy přehrad třeba i v Egyptě a Sýrii, které mohou být takto předělány, a našli by se asi i jinde, je pak cena bezkonkurenční. Takže z ekonomického pohledu nemá od Alp na jih cenu stavět už v zásadě nic jiného než fotovoltaiku a hydroelektrárny.

Rámcově se sice ano můžeme bavit o těch řekněme 10 letech, podobně jako u JE, ale zde je to worst case scenario, u JE best case.

A ještě je velmi podstatný rozdíl v tom že zatímco já můžu sepsat zajímavý investiční záměr a projekt, dát to na papír a asi nebudu mít problém najít investory pro pilotní projekt, ostatně o potenciálních zájemcích se co čtvrtletí mohu dozvědět zde ;) , tak u JE se musí do toho zamíchat stát, z mezinárodní firmy udělat zpátky firmu v hranicích jedné země, hrát zákulisní hry a pak třeba skončit jako polokolonie. Rozhodně nemůžu přijít na Wallstreet, mávat papírem a křičet "Investujte do JE v Blahutovicích!", což klidně s projektem na vodíkárnu v Greifswaldu můžu*, neb to bude v setinových až tisícinovýh částkách.

*Za předpokladu že se mi bude chtít takové divadlo hrát, no asi mi stejně nic jiného nezbude.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se