Jaderná energetika v roce 2023, 1. část: Začíná renesance jádra i v Česku
Celá řada evropských států se vrací k využití jaderné energetiky, nutnost jejího rychlého rozvoje zazněla i na jednání COP-28. Do komerčního provozu byl uveden první malý modulární reaktor, který lze zařadit k reaktorům IV. generace. Roste počet reaktorů třetí generace a zkušenosti s jejich výstavbou a provozováním. Přibývají státy, které plánují budovat nové bloky.
Jaderné zdroje umožňují Francii realizovat nízkoemisní elektroenergetiku (zdroj Energostat).
Srovnání energetiky ve Francii a v Německu stále jasněji ukazuje, že nízkoemisní elektroenergetiku nelze v obecnějších geografických podmínkách, které neposkytují takové možnosti ve vodních zdrojích jako v Norsku nebo v geotermálních jako na Islandu, realizovat. Francie, a stejně tak Švédsko, Švýcarsko a nyní i Slovensko, má extrémně nízké emise z elektroenergetiky. Naopak Německo ukazuje jasně, že ani stát s nejsilnější ekonomikou nedokáže realizovat nízkoemisní elektroenergetický mix založený pouze na obnovitelných zdrojích.
Německo musí stále velmi intenzivně využívat fosilní zdroje (zdroj Energostat).
Podívejme se na situaci od konce dubna, kdy Německo odstavilo poslední jaderné zdroje, do současnosti. Francie v té době vyrobila pouze 4,8 % elektřiny z fosilních zdrojů a 67,3 % vyprodukovalo ze zdrojů jaderných. U těch fosilních šlo o plyn, z uhlí se vyrobilo minimum. Německo vyrobilo z fosilních zdrojů 36,3 % elektřiny a více než u dvou třetin šlo o uhlí. Česká republika vyrobila z fosilních zdrojů 40,2 % elektřiny. Slovensko se po vzoru Francie vydalo na cestu k nízkoemisnímu elektroenergetickému mixu na základě kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů. Ve stejném období mělo z fosilních zdrojů pouze 9,2 %, jen čtvrtina z nich byly uhelné. Jaderné zdroje dodaly Slovensku 63,6 % elektřiny.
Dominantní část nízkoemisní produkce v Česku zajišťují jaderné zdroje (zdroj Energostat).
Zároveň je třeba připomenout, že zatímco Francie a Česko jsou stále významnými čistými vývozci elektřiny, Německo se stalo od dubna 2023 čistým dovozcem elektřiny, kromě listopadu, kdy byl v Německu export a import vyrovnaný, bylo ve všech ostatních měsících od května tohoto roku významným čistým importérem. Celkově pak muselo být téměř 8 % spotřebované elektřiny zabezpečeno dovozem. Německo navíc vyváželo v době, kdy foukalo a svítilo slunce, a i řada dalších státu měla významnou výrobu z obnovitelných zdrojů. Dovážet potřebovalo v době, kdy i celá řada dalších států měla nedostatek výroby. V principu má Německo zatím dostatek uhelných a plynových zdrojů, takže důvody dovozu byly do značné míry ekonomické. Pokud se však bude plnit plán s odstavováním uhelných zdrojů, bude závislost Německa na importu velmi významná.
A právě i srovnání výsledků energetické koncepce Francie a Německa, a hlavně problémy Německa, vedou celou řadu evropských států k rozhodnutí o co nejdelší prodloužení využívání stávajících jaderných bloků a výstavbě nových reaktorů, jde o velké bloky III. generace i malé modulární reaktory.
Podívejme se nejdříve na celkové statistiky a pak na podrobnosti o vývoji jaderné energetiky ve světě v loňském roce.
Pokud v zimě nefouká, nedokáže v Německu i obrovský výkon větrných a solárních zdrojů v zimě zajistit dostatek elektřiny. Fosilní zdroje však musí kvůli zajištění regulace a zálohy běžet i v době, kdy fouká. (Zdroj Agorametr).
Přehled statistiky
Současný přehled vývoje jaderné energetiky za uplynulý rok je patnáctý v řadě a navazuje na články z minulých let. Poslední část je z roku 2022. Na konci roku 2022 bylo 438 reaktorů s výkonem 394 GWe a v listopadu 2023 pak 436 s výkonem 392 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association a database PRIS). Ve výstavbě je 62 bloků s výkonem 70 GWe. Je vidět, že se stále odstavuje a spouští zhruba stejný počet bloků.
V průběhu roku 2023 bylo celkově odstaveno pět bloků. Jak už se psalo v předchozím přehledu, nebyly na konci roku 2022 odstaveny zbývající reaktory v Německu. Práce tři posledních reaktorů v této zemi, kterými byly Neckarwestheim v Badensku-Wűrtenbersku, Esmland v Dolním Sasku a Isar v Bavorsku, se nakonec protáhla až do dubna 2023. Pokrylo se tak kritické zimní období.
Jak už se psalo v minulém přehledu, dne 31. ledna 2023 byl po čtyřiceti letech provozu odstaven druhý blok belgické jaderné elektrárny Tihange s výkonem 1008 MWe. Na Tchaj-wanu byl po čtyřiceti letech provozu v březnu 2023 odstaven varný reaktor typu BWR-6, který byl druhým blokem elektrárny Kuosheng 2.
Vývoj produkce elektřiny z jaderných zdrojů. Rok 2022 byl silně ovlivněn výpadkem ve flotile francouzských jaderných bloků (zdroj WNA).
Nově se v roce 2023 do provozu dostaly čtyři bloky. Už v minulém přehledu jsme psali o zahájení spouštění třetího bloku VVER440 v elektrárně Mochovce na Slovensku. V Bělorusku se rozběhl reaktor VVER1200 jako druhý blok elektrárny Ostrovec. Spuštěn a do komerčního provozu byl uveden reaktor AP1000 jako blok Vogtle 3. V Číně byl začátkem ledna spuštěn reaktor Hualong One jako blok Fang-čcheng-kang 3 (Fangchenggang), ten však už byl započten v minulém přehledu.
Budovat se začalo šest reaktorů, což je více, než bylo spuštěno, Ruský reaktor VVER1200 se začal stavět jako blok El Dabaa 3 v Egyptě. V Číně se pak začaly betonovat jaderné ostrovy čtyř reaktorů CAP1000 jako San-men (Sanmen) 4, Chaj-jang (Haiyang) 4, Liangjiang 1 a Sü-ta-pao (Xudabao) 1 a jednoho reaktoru Hualong One jako bloku Lufeng 6. Čína už tak má ve výstavbě 22 bloků.
Produkce elektřiny z jádra dosáhla v roce 2022 hodnoty 2 545 TWh. Oproti roku 2021, kdy se vyrobilo 2 653 TWh, klesla o 108 TWh. Potvrdil se tak vliv výpadku výroby jaderných elektráren ve Francii a na Ukrajině. Výroba v roce 2023 by měla opět vzrůst díky vyřešením problémů u francouzského jaderného průmyslu a rozběhu nových velkých bloků.
Po čtyřiceti letech skončil provoz druhý blok v tchajwanské jaderné elektrárně Kuosheng (zdroj Taipower).
Česká jaderná energetika ve znamení tendru na Dukovany
Z hlediska naší jaderné energetiky bylo klíčovou událostí předání nabídek v tendru o výstavbu nového bloku v Dukovanech na konci října. Tendru se účastní tři dodavatelé. Jedná se o korejskou firmu KHNP s reaktorem APR1000, společnost Westinghouse s reaktorem AP1000 a francouzskou firmou EDF s reaktorem EPR1200. Podívejme se na jejich nabídky podrobněji a zmiňme některé jejich potenciální silné stránky.
Firma KHNP nabízí reaktor APR1000. Byl připraven s využitím zkušeností s bloky OPR1000 podobného výkonu s bezpečnostními prvky a dalšími vlastnostmi reaktoru generace III+ APR1400. Na začátku roku 2023 dostal reaktor APR1000 licenci organizace EUR (European Utility Requirements), která posuzuje, zda technologie pro jadernou energetiku splňují evropské podmínky. Žádost o certifikaci reaktoru byla podána v roce 2019. Posuzování pak bylo zahájeno v roce 2021. Evropská licence je velmi důležitý krok pro vstup tohoto reaktoru na evropský trh. Jeho výhodou je například to, že turbína by se mohla vyrábět v Česku. I díky korejské firmě Doosan v Plzni by mohl být velmi vysoký podíl lokalizace. Firma KHNP zároveň ukázala na příkladu elektrárny Barakah, že dokáže vybudovat jadernou energetiku dokonce i v zemi, která začíná od nuly, a staví bloky i v zahraničí velmi efektivně.
Firma EDF nabízí reaktor EPR1200. Jde o menší verzi reaktoru EPR. Firma Framatom připraví inženýrské studie jaderného ostrova, systém dodávky páry a řídící a kontrolní systém. Spolupracující firma GE Steam Power dodá inženýrskou studii strojovny a klasického ostrova, kde se využije francouzská turbína Arabelle 1000. Firma Bouygues Travaux Public bude koordinovat stavební práce nové jaderné stavby. Firma našla 300 potenciálních českých subdodavatelů a s 90 z nich už bylo jednáno o zapojení. Velkou výhodou této nabídky je, že jde o jediného evropského dodavatele.
Současným trendem světové jaderné energetiky je stárnutí flotily jejich elektráren (WNA).
Firma Westinghouse nabízí reaktor AP1000. Jejím partnerem, který bude řídit výstavbu je firma Bechtel. Výhodou této nabídky je, že kontrolní a řídicí systém dodával Wesinghouse i pro bloky VVER1000 v Temelíně a v této oblasti má vytvořený řetězec místních dodavatelů. Je zároveň jisté, že bude dodávat bloky do Polska i Bulharska. Stejně jako v předchozích případech by se do projektu měla zapojit celá řada českých subdodavatelů. Velkou výhodou této nabídky je, že jde o jediný reaktor, který má v provozu přímo konkrétní nabízenou variantu.
Jak je vidět jsou všichni tři zájemci schopni nabídnout kvalitní a bezpečný reaktor III. generace. Ukázali, že dokáží stavět jaderné reaktory doma i v zahraničí. Každý z nich má své přednosti i slabší místa. Podle současné situace to vypadá, že v Evropské unii se budou stavět všechny tři nabízené typy reaktorů. Jaderný průmysl je velice propojený a čeští dodavatelé se mohou intenzivně podílet na každém z projektu. Firma ČEZ nyní pečlivě zhodnotí dodané podklady a bude tak mít možnost realizovat kvalifikovanou racionální volbu. Na jejím základě pak konečné rozhodnutí bude na státu. Podle mého názoru není tak důležité, který reaktor bude nakonec vybrán. Naopak, extrémně důležité je, aby tendr proběhl transparentně, srozumitelně a jeho výsledek byl všeobecně akceptován.
Důležitou událostí pro projekt je i vydání územního rozhodnutí o umístění až dvou nových jaderných zdrojů v dané lokalitě nových Dukovan, které na konci října vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Držme si palce, aby se konečně v nejbližších letech opravdu začalo stavět. Ještě je vhodné zmínit, že se stále více uvažuje o současné výstavbě hned čtyř bloků, dvou v Dukovanech a dvou v Temelíně. Pro takové řešení je však třeba připravit model financování a také schválení na úrovni Evropské unie.
Reaktor VR-1 na Katedře reaktorů FJFI ČVUT (Zdroj ČVUT).
Pro renesanci české jaderné energetiky je klíčová i obnova kompetencí v tomto oboru a výchova nových odborníků, kterých bude potřeba velký počet. Z tohoto hlediska proběhla v minulém roce významná událost. V létě roku 2023 byl v Praze uveden do provozu druhý školní výzkumný reaktor. Na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT provozují výzkumný reaktor VR-1 s názvem Vrabec už od devadesátých let. Od roku 2014 zde začali připravovat možnost realizace druhého výzkumného reaktoru, který by byl ve stejné hale. Ta pro oba poskytuje dostatek místa. Povolení pro umístění bylo získáno v roce 2020 a povolení pro vybudování reaktoru od SÚJB pak v březnu 2022. Reaktor VR-2 je podkritický soubor, který pracuje pouze s vnějším neutronovým zdrojem. V okamžiku, kdy se neutronový zdroj vzdálí z aktivní zóny, štěpná řetězová reakce se zastaví. Jde tak o jednodušší a lehce ovladatelný typ zařízení. Stejně jako u reaktoru VR-1 jde o bazénový typ reaktoru moderovaný i chlazený vodou s nulovým výkonem. Reaktorová nádoba má cylindrický tvar s průměrem 1,3 m a výškou 1,7 m. Palivové soubory jsou ve formě tyčí a využívají uran s 10 % obohacením. Dva otvory navazují na dva hliníkové kanály. Jeden umožňuje zavést DD neutronový zdroj pro řízení reaktoru, druhý pak různá experimentální zařízení. Stejně jako reaktor VR-1 Vrabec je nový reaktor primárně určen pro výchovu nových jaderných inženýrů. Studenti na něm budou realizovat i své studentské práce. Sluší se připomenout, že na FJFI ČVUT mají studenti k dispozici i fúzní tokamak Golem. Všechna zařízení jsou zapojena i do mezinárodních spoluprací a výchovy odborníků. Právě výchova jaderných odborníků je klíčová pro nadcházející jadernou renezanci, která i v Evropě nyní začíná.
Přednáška pro budoucí inženýry na VUT Brno o současnosti a budoucnosti:
https://www.youtube.com/watch?v=sloSU1Ei804
Mohlo by vás zajímat:
A jak to vypadá celosvětově (od roku 1985)? Zrovna dnes se objevil na X pěkný tweet Elona Muska
kde presentoval tento graf
twitter.com/elonmusk/status/1746251228114284740/photo/1
Srovnává vývoj štěpení jádra na Zemi a jadernou fůzi na Slunci a přenos této energie na Zemi.
Dle mého názoru svět potřebuje levnou elektřinu. To je nutná podmínka úspěšného rozvoje jakékoliv země. A výhledově i elektřinu čistou, bez škodlivého "odpadu". Finální cíl=plná recyklovatelnost v celém výrobním cyklu, tak jako je tomu v přírodě.
Až na to že tento graf ukazuje celosvětový podíl na výrobě elektřiny a ne "jadernou fůzi na Slunci a přenos této energie na Zemi".
Ano, přečtěte si celý tweet Muska, já to opisovat všechno nebudu...
Tweet Muska nic nemění na tom že graf ukazuje něco jiného než jste tvrdil.
to "Srovnává vývoj štěpení jádra na Zemi a .... má podmět Elon Musk, a přečtěte si co říká. Já říkal že ..presentoval tento graf... což je pravda
Ne, Vaněčku, v tom co píše Musk vůbec nic o štěpení jádra není, natož aby to s něčím srovnával, takže je to dost zoufalý pokus zakrýt vaši předchozí dezinformaci.
Píšu to pořád. Dokud nebude vyřešená ekologicky nezávadná likvidace jaderného odpadu, tak je celá jaderná energetika o ničem. Stavět trvalá úložiště odpadu znamená, přehazovat tikající problém na další generace. To se nedá nazvat udržitelný rozvoj.
To opravdu neznamená. Trvalá úložiště se stavějí právě proto, aby se problém s radioaktivním odpadem nepřehazoval na další generace. Radioaktivní odpad v trvalém úložišti totiž žádný problém pro další generace nepředstavuje. Je to jeho základní funkce. Takže psát pořád sice můžete cokoliv, ale s realitou to nic moc společného nemá. Ostatně je to oficiální postoj mimo jiné Evropské unie, že o udržitelný způsob jde. A největší nízkoemisní zdroj elektřiny v EU není "o ničem" ale naopak zásadní dekarbonizační nástroj.
Technicky je likvidace už tak malého množství jaderného odpadu z JE (v přepočtu k vyrobené energii) na minimum vyřešena.
1) Přepracování vyhořelého paliva a využití Pu na MOX palivo do lehkovodních JR.
2) Použití vyhořelého paliva z lehhkovodních reaktorů jako palivo do reaktorů s rychlými neutrony. Tam je pak poločas rozpadu zbytku řádově kratší.
Největší problém, zvláště 2) jsou finance. Uložit to bezpečně do trvalého úložiště je nejlevnější a nejjednodušší.
Není to vyřešené. Při prepracování paliva vznikají další aktivní odpady. A tak pořád dokola. Jaderné odpady jsou jsou svinstvo, se kterými si nikdo neví rady. Proto to strkají na nějakou skládku a říkají tomu "úložiště". Dočasné úložiště, trvalé úložiště. Úložiště na 1000 let... Je to směšné.
Další aktivní odpady při přepracování paliva mají tu výhodu, že mají podstatně kratší poločasy rozpadu, hlavní radioizotopy jen kolem 30 let, po deseti poločasech rozpadu se přestávají považovat za aktivní, uskladnit je na 300 let není složitý problém, takže není pravda, že si s nimi "nikdo neví rady". To co jste napsal směšné skutečně je.
Není to vyřešené na 100%, ale pořád latí, že máme po ruce řešení na 95% s tím, že se řádově zmenšuje problém použitého paliva z reaktorů a zároveň rovnou řeší i další zvýšení podílu JE v mixu na úkor přinejmenším uhlí.
100%ní řešení nejnajdete v současnosti ani u OZE. Já osobně bych dost dával důraz na vývoj stacionárních bateriových úložišť a bázi síry, které je celosvětově opravdu hodně.
Obecně jde o to, že sice nedostanete nikde "slíbenou husu", ale těch "vrabců v hrsti" je poměrně hodně.
To jádro nám přece vybudují desetitisíce humanitních absolventů každý rok z filosofických fakult a dalších pseudo vysokých skol. 70% absolventu. Jaderníku jak šafránu, a kde je rozpadla technologická baze a s ní potřební inženýři ?
Inženýři dělají jiné věci, takové, co mají perspektivu, kde na věcech mohou pracovat hned a ne až někdy, možná v budoucnu a kde se to nezvrhlo v politicko-lobbisticko-byrokratickou pakárnu.
A ne, tím, že naženete ty budoucí pedagogy, psychology apod. na technické VŠ technologickou bázi jaderné energetiky neobnovíte.
A těch 50000 "filosofů" každý rok to je perspektiva. Vím jak se jádro připravovalo, kolik vysokých škol se na tom podílelo, co bylo v průmyslu, slévárny, volně kování, speciální válcovny na trubky, vlastní jádro na ČVUT A VŠ v Plzni, v UJV atd . Nemáte představu . Pokud bude jádro, budeme ho stavět jako např. SAE, šanci něco postavit mají pouze Korejci, Amíci jsou stejně neschopní jako zbytek EU.
JInými slovy, vředíte se tady a ani čísla jste se nenamáhal si zjistit.
Ale prosím Vás, jaká perspektiva? Všichni absolventi všech vysokých škol s aspoň trochu humanitním zaměřením, dělají 11 600 osob. Jejich počet dlouhodobě klesá. Naopak techniků je 8 500 a k tomu ještě třeba 3500 ICT absolventů a 400 přírodních vědců/matematiků. To není nic, na co je třeba si stěžovat. On trh práce si to roztřídí sám a nemusí tady být parta kádrováků, co budou někomu určovat, co může studovat.
Já sám třeba jsem absolvent společenskovědního oboru a na trhu práce jsem se uplatnil celkem solidně na vysokoškolské profesi v oblasti projektového managementu a koordinuju ty techniky, aby dokázali zrealizovat projekt. Což se bohužel na technikách neučí a přitom je to i pro takovou stavbu celkem zásadní.
Tak kolik je v ČR celkem vysokoškoláků? 70 % jsou humanitního zamereni. Jen filosofických fakult jsem napočítal 6. A co ty další pseudoobory ze soukromých VS a že jich je. Stačí si přečíst témata jejich prací.
V té statistice mohlo být zahrnuto třeba Rakousko, Dánsko, Španělsko, Portugalsko. To bylo úmyslně zapomenuto. Tam by se ukázalo jako rostou OZE. A to jádro paběrkuje celosvětově. Výstavba nových JE se prodražuje a prodlužuje se doba výstavby. V podmínkách ČR by byla výstavba nové JE tunelem tisíciletí. Děkuji, nechci.
Mafie kam se člověk podívá, že Karásku :-) Tunel tisíciletí tu už ale jeden máme a momentálně ho dále prohlubujeme. Děkuji, nechci.
Klasické Wagnerovo lakování reality narůžovo, ale zaujalo mě tam jedno tvrzení:
"Srovnání energetiky ve Francii a v Německu stále jasněji ukazuje, že nízkoemisní elektroenergetiku nelze v obecnějších geografických podmínkách, které neposkytují takové možnosti ve vodních zdrojích jako v Norsku nebo v geotermálních jako na Islandu, realizovat."
U téhle věty nejsem asi dost kvalifikovaný určit, jestli je to u pana Wagnera projev neschopnosti analyzovat data, kognitivní disonance nebo účelové lhaní.
Jisté je jen to, že Německo je někde uprostřed procesu své Energiewende a dokud neskončí, tak jakékoliv tyhle Wagnerovy ničím nepodložené spekulace o nějaké možnosti nebo nemožnosti jsou tak maximálně zhmotněním jeho zbožných přání, ne důkazem čehokoliv.
Já naopak Němcům blahopřeju ke snížení podílu fosilních zdrojů ve výrobě elektřiny na oněch 36% (dle energy-charts.info to v roce 2023 bylo 38.8%) z téměř 2/3 a jen tak dál.
Trochu bych poopravil vaše tvrzení: "nejste určitě dost kvalifikovaný určit, jestli je to u pana Wagnera projev neschopnosti analyzovat data, kognitivní disonance nebo účelové lhaní nebo prostě pravda.
Německo rozhodně není "někde uprostřed procesu své Energiewende", k prostředku mají stále hodně daleko.
Ono jde o to, že pan Wagner zcela účelově něco předpojímá, aniž by měl důkaz. Ten bude, až to Německo dotáhne, nebo to odpíská, což tedy opravdu nepředpokládám. Pokud to dotáhli na 50%, dotáhnou i celou Energiewende a to i bez JE.
A co jiného než že "zcela účelově něco předpojímáte, aniž byste měl důkaz" děláte vy, když tvrdíte "Pokud to dotáhli na 50%, dotáhnou i celou Energiewende a to i bez JE"? Rozdíl je jen v tom, že názor pana Wagnera bude zajímat podstatně větší množství lidí než názor váš.
Navíc Němci to nedotáhli na 50 %, dotáhlli to sotva na 20 %, což je zhruba podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v Německu. A předpoklad že prvních 20 % je stejně náročných jako posledních 20 % je taky naprosto mylný.
Píšu o výrobě elektrické energie. Tam mají Němci pokryto přes 50%. Jakmile se jim podaří nastartovat i vodík, mohou po jistých úpravách na něj přejít i v paroplynových elektrárnách a i v teplárenství. Mají před námi obrovský náskok. Jak my budele přecházet z biomasy, která tvoří většinou dřevo, přecházet na vodík, tak to nevím. Pak se nám oněch celkových 18% v OZE zhroutí jak domeček z karet.
Píšete: "Pokud to dotáhli na 50%, dotáhnou i celou Energiewende", Energiewende ale není jen o elektřině, jak už název napovídá, takže na 50 % procentech nejsou ani náhodou, navíc prvních 50 % je nesrovnatelně jednodušších než druhých 50 %.
Žádný náskok nemají, natož obrovský, jak v elektřině tak v primární energie mají podíl nízkoemisních zdrojů víceméně stejný.
Zelený vodík v energetice je paní Columbová, všichni o něm mluví ale nikdo ho ještě neviděl. Dejte vědět, až se někde začne skutečně používat, kolik stojí MWh elektřiny z toho vodíku. Pak se tomu společně zasmějeme.
To Petr Hariprasad Hajič
Víte o tom, že elektrolyzáry na vodík se vyrábějí i u nás?
Jiná otázka je, zda se to prosadí ve větším měřítku v praxi.
S tím souvisí otázka zda, jak dlouho a v jaké míře by se to mělo dotovat. Protože přinejmenším zatím je to jen o vysokých dotacích.
Jsem dostatečně kvalifikovaný na to, abych poznal, že to pravda není. A všiml jste si, že tohle tvrzení Wagner nepodpořil vůbec žádnou argumentací? Prostě to postuloval jako fakt bez jakýchkoliv důkazů nebo argumentů. Je to jen jeho chybný předpoklad.
Nejste dostatečně kvalifikovaný na to, abyste poznal že to pravda není. A všiml jste si, že jste to své tvrzení nepodpořil vůbec žádnou argumentací? Prostě jste to postuloval jako fakt bez jakýchkoliv důkazů nebo argumentů. Je to jen váš chybný předpoklad.
Jisté je jen to, že Německo je někde uprostřed procesu své Energiewende a dokud neskončí, tak jakékoliv tyhle Wagnerovy ničím nepodložené spekulace o nějaké možnosti nebo nemožnosti jsou tak maximálně zhmotněním jeho zbožných přání, ne důkazem čehokoliv.
Vzhledem k tomu, že Energiewende je proces plánovaný do roku 2050, resp. 2060. Je tvrzení o nějaké možnosti nebo nemožnosti možné až někdy v tomto období, případně potom, co to Němci vzdají.
Do té doby je Wagner bezcenný tlachal.
"Veškeré příspěvky musí být vyjádřeny slušnou formou, bez vulgarit, osočování jiných osob nebo skupin osob. Za příspěvek, který není vyjádřen slušnou formou, se považuje, mimo jiné, příspěvek užívající zjevně hanlivé nebo zjevně urážející pojmenování jiných osob nebo skupin osob.
Příspěvky v diskuzi nesmí obsahovat osobní útoky na kohokoliv (zejména jiné diskutující, autora článku apod.)."
Pane Veselý:
Cílem je snížení produkce CO2 a tím nebezpečí fatální změny klimatu.
Ne, jak si možná myslíte co nejvyšší poměr OZE na výrobě elektřiny.
Na to jsou tvrdá data a Francie (a i jiné státy) se svými JE ve spolupráci s OZE jsou v produkci CO2 na vyrobenou MWh elektřiny na tom mnohonásobně lépe, než Německo.
Pokud se vezme produkce CO2 na celkovou spotřebovanou energii, tak je na tom v žebříčku Německo ještě daleko hůře, jen o něco lépe, než ČR.
Bobe, i jaderná Francie chce svojí závislost na JE snížit na 50% a nahradit jí VTE a FVE. A dost na tom pracuje.
Porovnání změny výroby ve Francii:
Rok 2015:
JE = 415 TWh
OZE = 84 TWh
Rok 2023:
JE = 319 TWh
OZE = 125 TWh
Francie nechce svojí závislost na JE snížit na 50%, Bláho, tento cíl už opustila. Naopak investuje do prodloužení životnosti současných reaktorů a výstavby 14 nových.
Francie neopustila svůj odklon od jádra. To, co tam teď probíhá, je jen malá projaderná populistická vlnka.
Samozřejmě že opustila, máte to popsané např. zde, zjistěte si raději fakta místo šíření svých mylných dojmů:
"The French Senate has overwhelmingly approved a draft bill aimed at accelerating procedures related to the construction of new nuclear facilities near existing nuclear sites and to the operation of existing facilities. The bill was adopted in its first reading in the Senate, with 239 votes in favour and 16 against. "
"The approved text includes the removal of the objective of reducing the nuclear share of France's electricity production to 50% by 2035. Nuclear's share will now be maintained at "more than 50%" of electricity production by 2050."
world-nuclear-news .org/Articles/French-Senate-adopts-bill-on-accelerating-nuclear
Emile, nebudu diskutovat o tvých výmyslech. Francie jednoznačně sníží svůj podíl JE, hlavně ji nic jiného nezbyde. Už nyní musí omezovat výrobu kvůli výrobě FVE a VTE a v budoucnu se tento problém jaderných elektráren bude zvyšovat. Francie plánuje jen do roku 2030 zvýšit výrobu z VTE + FVE o 100 TWh/rok, Ze 70 TWh/rok v roce 2023 na 170 TWh/rok v roce 2030. Staré jaderné elektrárny dopadnou jako uhelné budou se uzavírat mnohem rychleji než se v minulosti čekalo. Ty to pořád nechápeš, co se stane až se uzavřou uhelné zdroje, FVE a VTE začnou vytláčet jaderné zdroje. Stále více obchodníků nebude nakupovat energii na celý rok, ale budou muset jiný objem nakupovat na zimu a jiný v létě. Důvody jsou dva, rychle roste množství zákazníků, kteří na jaře a v létě ze sítě neodebírají vůbec = RD a nebo velkou část výroby pokryjí samovýrobou = firmy. A druhý trend je, že na jaře a v létě bude v denní dobu obrovský přebytek elektřiny z FVE na trhu. Už letos na jaře a v létě v poledních hodinách bude první ochutnávka drtivé budoucí převahy elektřiny z FVE. Doporučuji od března sledovat co předvede velký nárůst FVE (v roce 2023 byly instalované nové FVE v takovém množství jako by bylo v EU zprovozněno během jediného roku 10 jaderných bloků) v loňském roce s výrobou ostatních zdrojů. Rychlost instalace FVE je obrovská během pouhých tří let vzroste jejich podíl o 10%.
Bláho, na rozdíl od těch vašich výmyslů já jsem žádné své výmysly nepsal, pouze jsem uváděl odkaz na zdroj, který vyvrací jak výmysly vaše, tak výmysly Petra. Francie nic omezovat nemusí, už jsem vám mnohokrát vysvětloval, že kdyby mohla prodávat víc elektřiny z jaderných elektráren, vůbec nic v tom EDF nebrání, protože ceny baseloadu jsou dostatečně vysoké. Žádný protiargument na tento jasný fakt nemáte, pouze jako kolovrátek opakujete své ničím nepodložené výmysly a zbožná přádní.
Vy pořád nechápete, že "staré jaderné elektrárny" není vůbec žádný důvod zavírat, na trhu se úplně bez problémů uplatní.
Zrovna tak nechápete, že FVE a VtE nemohou vytlačovat jaderné zdroje, protože jaderné zdroje prodávají baseload a toho občasné zdroje nejsou schopné.
Další věc kterou nechápete že trend je úplně opačný než že "stále více obchodníků nebude nakupovat energii na celý rok", naopak trend je směrem k většímu zajištění, dokonce mají obchodníci povinnost se zajišťovat, míru zajištění uvádět a spotřebitel může vypovědět smlouvu, pokud zajištění nebudou mít dostatečné. Je to součástí novely Lex OZE 3. Takže trend jste zachytil, ale opět úplně opačně, jako obvykle.
Samozřejmě. Německo se teď postupně musí zbavit všech fosilních zdrojů. Rozhodli se jít jinou cestou, než kombinace OZE + JE, a to kombinací OZE + H2. Já jim přeju úspěch. JE jsou rizikové a oni to riziko nechtějí podstupovat. Pokud se něco vážnějšího přihodí, je to obrovský problém. Jak ekologický, tak i ekonomický.
Přesně tak. Jaderky jsou rizikové ekonomicky i geopoliticky.
Zato používání vodíku je bezpečné?
"Jaderky jsou rizikové ekonomicky i geopoliticky." = jsou provozně drahé a nejde si pořádně hrát s jejich výkonem, je tam závislost na dodavateli technologií a paliva, která trvá desetiletí.
1) Je to naopak provozně jeden z nejlevnějších zdrojů vůbec.
2) Který zdroj rizikový ekonomicky a geopoliticky není?
3) S výkonem není potřeba si "hrát", ale v případě potřeby je u všech moderních a i řady starších možné výkon celkem pružně měnit. Většinou víc než je skutečně potřeba.
4) Dodavatel paliva se dá celkem snadno během pár let změnit, technologie při provozu většinou zajišťují domácí firmy.
H2 není zdroj energie, ale výhradně akumulátor. Opakujte si to před spaním.
Povězte tuto zajímanou úvahu Slunci, ale i uhlí, zemnímu plynu a ropě. :-)
Článek je absolutně mimo realitu. K žádné renezanci jádra nedochází naopak, drtivá většina jaderných reaktorů v Evropě pomalu dosluhuje, jsou staré 40 a více let a v během deseti let se bude spousta z nich uzavírat. Útlum výroby z JE plánuje i jaderná Francie, která chce snížit podíl JE na 50% a nahradit jadernou výrobu výrobou z FVE a VTEto znamená, že jen Francie sníží svojí výrobu o 120 TWh/rok, Španělsko chce jadernou energetiku ukončit úplně - 55 TWh/rok. Ro roku 2040 poklesne výroba z JE a nové plánované či postavené bloky rozhodně nenahradí výrobu bloků, které se budou uzavírat.
Ještě poznámka: autor by měl sledovat hlavně FVE tento zdroj letos předvede velké věci Už z prvních dnů roku 2024 je zcela zřejmé, že na jaře a v létě FVE ukáže svojí obrovskou výrobní sílu. Skokovému meziročnímu nárůstu výroby z FVE budou čelit uhelné, plynové a jaderné elektrárny s velkými obtíži. A to je v podání FVE pořád jen začátek.
Jestli chcete o něčem psát že je "absolutně mimo realitu", tak byste v první řadě nesměl být "absolutně mimo realitu" sám. Francie nechce snížit podíl JE na 50% ani nahradit jadernou výrobu výrobou z FVE a VTE.
Francie bude muset v řádu 15 let své jaderky uzavřít nebo je dotovat. Protože elektřina z nich nebude konkurenceschopná.
Naprostý nesmysl. Jaký zázračný levnější zdroj základního zatížení je podle vás "v řádu 15 let" vytlačí?
@Emil: Ten nejlevnější zdroj - žádný.
"Zdroj základního zatížení" je historický artefakt z doby, kdy provozně nejlevnějšími zdroji byly velké tepelné elektrárny provozně nejlevnějším zdrojem elektřiny.
Jinými slovy, je to obvyklá chyba inženýrů druhé kategorie, kteří si pletou výsledek optimalizace za konkrétních podmínek s nutnou podmínkou řešení úlohy - jak co nejlevněji uspokojit poptávku po elektřině.
@Veselý: není to žádný "historický arterfakt". Jestli jste si nevšiml, tak je baseload nejběžněji obchodovaný produkt a základ portfolia každého seriózního obchodníka s elektřinou. Jinými slovy, je to obvyklá chyba energetických laiků, kteří obchodování s elektřinou nerozumí.
Kdyby neměla být elektřina z francouzských jaderek konkurenceschopná, jak tvrdí Petr, musel by existovat jiný levnější zdroj (nebo kombinace zdrojů), který bude v dostatečném objemu poskytovat stejný zajištěný výkon dlouhodobě levněji, aby je z trhu vytlačil. A když žádný takový není, zjevně to nehrozí.
A to proč?
Z čehož, veselý, vyplývá, že Francie je z hlediska hlavního cíle tzv. energiewende tedy omezení emisí co2 mnohem dál než němčouři a za mnohem menší peníz.
Francie není "dále". Naopak - jejich jaderky hrají podobnou roli jako uhelky v Německu. Jsou z hlediska emisí lepší, ale z hlediska přechodu na OZE jsou naopak násobně větší zátěží. Francii bude přechod k OZE hodně bolet.
Francie na OZE přecházet nemusí. Francie již elektroenergetiku uhlíkově neutrální má mnoho let.
Cílem Energiewende i Green Dealu není přechod na OZE, ale snížení podílu fosilního CO2 na výrobě využívané energie. Uhlíková neutralita, chcete-li.
Bez ohledu na smysluplnost či smysluprázdnost této snahy je Francie mnohem dál než Německo, které se cíli spíše vzdaluje.
Francouzi, naprostou náhodou, s úplně jinými cíli, začali dekarbonizovat výrobu elektřiny o cca 40-50 let dříve než Němci, takže jsou logicky dále. To ovšem neříká nic o možnosti nebo nemožnosti dekarbonizaci realizovat "německou cestou".
Francouzi nezačali dekarbonizovat "naprostou náhodou", začali proto, že na svém území žádné významné zdroje fosilních paliv nemají a v ropné krizi se rozhodli závislost na dovozu fosilních paliv z dobrých důvodů výrazně omezit. Nezačali o 40-50 let, začali v 70. letech a Němci na začátku tohoto století, takže je to o 30 let dříve. Jenomže zatímco Francouzi dosáhli nízkoemisní energetiky během 20 let, Němci jsou od toho také po dvaceti letech pořád na hony vzdálení.
Musíme doufat, že tzv. česká jaderná renesance nijak nedopadne. Jinak budou naše děti a vnuci sypat desítky miliard do nesmyslného reaktoru, který v energetice založené na OZE a vodíku nedává smysl.
Jádro ve Francii hraje de facto stejnou roli jako uhelky v Německu. JE tam pomalu dožívají a budou nahrazeny OZE.
Doufejte si sám ve své ideologické protijaderné sektě, která s realitou nemá nic společného.
Celosvětovou realitu ukázal Elon Musk na svém tweetu, na který jsem dal na začátku diskuse odkaz. Procentuální podíl výroby elektřiny v jaderných elektrárnách celosvětově klesá, procentuální podíl výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách celosvětově exponenciálně roste,
fotovoltaika předhoní jádro v roční výrobě elektřiny (celosvětově) ještě v této dekáde.
To je realita a předpověd založená na faktech.
Tweet vůbec nic neříká ani o tom jak dopadne "tzv. české jaderná renesance", ani o jádru ve Francii, ani nikde jinde, Vaněčku. Opět se jen snažíte odvést téma někam jinam. Ale aspoň že už jste pochopil co v tom grafu skutečně je, i to je pokrok.
Doufám, že už Emil pochopil co je to celosvětový vývoj, co je to technologický pokrok.
Ten nezastaví lokální vývoj v nějaké zemi, ani v Kocourkově. Čtenářům, co si ten Muskův tweet a graf otevřeli, těm už je to jasné.
Nemluvte za čtenáře, Vaněčku, vaše dojmy co kdo údajně pochopil nebo co je komu jasné jsou úplně irelevantní. Držte se tématu. O žádný "lokální vývoj v nějaké zemi" tu ani nejde, je to vývoj téměř ve všech velkých zemích světa.
Renesance jádra v EU? Pravý opak reality. Výroba elektřiny z jádra v EU klesla ze svého maxima v roce 1993 (33,5% výroby elektřiny v EU) na pouhých 21,6 % v roce 2022. (viz dnešní seznam zprávy)
Čili tzv "renesance" ve skutečnosti znamená pouze snahu zabránit dalšímu poklesu výroby elektřiny z jádra v EU.
Srovnejte to s nepřetržitým exponenciálním růstem fotovoltaických elektráren....
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se