Domů
Názory
Jaderná energetika v roce 2023, 3. část: Čína a Rusko v čele rozvoje
První zalití betonu v čínské JE Haiyang 3,4 (duben 2023). Zdroj: SNERDI
Zdroj: SNERDI

Jaderná energetika v roce 2023, 3. část: Čína a Rusko v čele rozvoje

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Čína se blíží k okamžiku, kdy bude mít více reaktorů, než má Francie, a dostane se před ní na druhé místo za Spojené státy. V současné době má v provozu 55 reaktorů, zatímco Francie jich má 56. Francie by mohla v příštím roce spustit blok Flamanville 3, ale Čína spustí velice pravděpodobně více než dva bloky.

V polovině roku 2023 schválila Čína výstavbu dalších šesti bloků Šlo o Nink-te (Nindge) 5 a 6, mělo by jít o reaktor Hualong One, Sü-ta-pao 1 a 2, zde půjde o reaktory CAP1000, výstavba prvního bloku byla v polovině listopadu slavnostně zahájena, a Š'-tao-wan (Shidaowan) 1 a 2, kde půjde opět o reaktory Hualong One. Připomeňme, že v elektrárně Nink-te již pracují čtyři bloky CPR-1000, v elektrárně Sü-ta-pao se jako třetí a čtvrtý blok budují reaktory VVER1200 a v elektrárně Š'-tao-wan už funguje vysokoteplotní héliem chlazený malý modulární reaktor HTR-PM200.

Podívejme se nyní, jak se daří práce na rozestavěných blocích. Dokončuje se druhá dvojice bloků Hualong One. Ta byla zpožděná. Blok Fang-čcheng-kang 3 se však nyní 25. března dostal do komerčního provozu, na čtvrtém bloku byly na konci září 2023 zahájeny horké zkoušky.

Pokračuje budování i dalších nových bloků Hualong One. U bloku Čchan-ťiang (Changjiang) 3 se 21. února podařilo instalovat vnitřní ocelovou část vnitřní kopule kontejnmentu. Jeho průměr je 46,8 m, výška 23,4 m a celková hmotnost, se kterou se musel jeřáb vypořádat, je 518 tun. Výška, na kterou musela být kopule dopravena, byla 45 m. První beton jaderného ostrova tohoto bloku byl realizován v březnu 2021 a očekávaná délka výstavby je 60 měsíců. U bloku 4 této elektrárny byl první beton jaderného ostrova položen v prosinci 2021.

V elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) byla u prvního bloku instalována na přelomu ledna a února 2023 ocelová konstrukce vnější kopule. Na začátku listopadu pak byly dokončeny studené testy tohoto bloku. U druhého bloku se 28. prosince dokončila instalace vnitřní kopule kontejnmentu. Dokončila se příprava finančního modelu a zdrojů pro výstavbu druhé fáze této elektrárny s další dvojicí reaktorů Hualong One.

Instalace vnitřní kopule kontejnmentu bloku Čchan-ťiang 3 (zdroj China Huaneng).

V elektrárně Taipingling se má celkově vybudovat šest bloků Hualong One. První dva jsou ve výstavbě. U prvního bloku byly 22. prosince zahájeny studené zkoušky. Výstavba třetího a čtvrtého bloku byla vládou schválena 29. prosince 2023. Ve stejné době byla schválena i výstavba prvních dvou bloků elektrárny Jinquimen. I zde půjde o reaktory Hualong One.

O začátku betonáže jaderného ostrova bloku Lufeng 5 v září 2022 se psalo už v minulém přehledu, betonáž jaderného ostrova šestého bloku této elektrárny začala 26. srpna 2023. Jde o reaktory Hualong One. Oba bloky by se měly připojit k síti v letech 2028 až 2029.

Dva bloky Hualong One se budují i v elektrárně Sanaocun. Na začátku října 2023 se u jejího třetího bloku instalovala kopule kontejnmentu.  Do provozu by se oba bloky měly dostat v letech 2026 a 2027. Celkově by nakonec mělo být v této elektrárně šest bloků.

Podívejme se nyní na výstavbu reaktorů CAP1000, které jsou čínskou variantou projektu AP1000. O zahájení výstavby bloků San-men (Sanmen) 3 a Chaj-jang (Haiyang) 3 se psalo v předchozím přehledu. U bloku Chaj-jang 3 se 21. prosince 2023 instalovala na své místo reaktorová nádoba s hmotností 281 tun. Na konci března 2023 byla zahájena betonáž jaderného ostrova bloku San-men 4 a už na začátku května se zde instaloval hlavní a nejtěžší modul konstrukce AP1000. Modul CA20 je dlouhý 20,5 m, široký 14,1 m, vysoký 20,9 m a váží 1024 tun. Betonáž jaderného ostrova bloku Chaj-jang 4 pak byla zahájena v dubnu 2023, modul CA20 byl instalován 14. července. Předpokládá se, že obě nové dvojice bloků v elektrárnách San-men a Chaj-jang poběží už v roce 2027.

Po zahájení betonáže jaderného ostrova reaktoru CAP1000 uprostřed roku se u prvního bloku elektrárny Lianjiang na začátku října 2023 začal budovat kontejnment. Zároveň se zde začala realizovat největší chladící věž, jejíž výška bude219 m a průměr u základny 175 m. Největší modul CA20 se zde instaloval na konci listopadu 2023. Celkově by zde nakonec mohlo být až šest bloků.

Bloky Hualong One budují Číňané i v zahraničí. Po úspěšném dokončení tohoto čínského reaktoru jako bloku Karáčí 3 a jeho uvedení do komerčního provozu v roce 2022 se v polovině července 2023 začal stejný reaktor budovat v elektrárně Chashma jako její pátý blok.

Instalace modulu CA20 reaktoru AP1000 u bloku San-men 4 (zdroj SNERDI)

Rozvoj jaderné energetiky akceleruje i v Indii

V Indii pokračuje výstavba domácích těžkovodních reaktorů s výkonem 700 MWe. Na konci června 2023 byl do komerčního provozu uveden první takový reaktor jako blok Kakrapar 3. U bloku Kakrapar 4 se na konci října zavezlo do reaktoru palivo a v polovině prosince 2023 se v něm rozběhla štěpná řetězová reakce. Dva reaktory stejného typu se budují jako bloky Rajasthan 7 a 8. U bloku Rajasthan 7 proběhly na konci listopadu horké zkoušky a blíží se k zahájení spouštění. První takový reaktor ze čtyř se začal budovat v elektrárně Gorakphur. Kromě zmíněných bloků v elektrárně Gorakhpur se připravují stejné reaktory i jako bloky Kaiga 5 a 6, Mahi Banswara 1až 4. Připravuje se staveniště pro bloky Chutka Madhyaradesh 1 a 2. Celkově se tak plánuje v této sérii šestnáct těchto reaktorů.

Rusko buduje v Indii postupně elektrárnu Kudankulam s využitím reaktorů VVER. V současné době jsou zde dva bloky v provozu a čtyři jsou ve výstavbě. U bloku Kudankulam 5 se začátkem července 2023 instaloval lapač aktivní zóny. Na konci roku 2024 byla podepsána mezi Ruskem a Indií dohoda o realizaci sedmého a osmého bloku této elektrárny. Půjde o reaktory VVER1200.

Rusko je v jaderných technologiích v čele rozvoje

Rusko je v čele počtu reaktorů budovaných v zahraničí. První reaktory III. generace VVER1200 se rozběhly v Bělorusku. V roce 2023 proběhlo spuštění druhého bloku jaderné elektrárny Ostrovec. Ke konci března se u tohoto reaktoru rozběhla štěpná řetězová reakce a začal se testovat na minimálním stabilním výkonu, který je 1 % toho nominálního. Na začátku dubna se výkon dostal na úroveň, kdy bylo možné přejít od fyzikálního k energetickému spouštění. Při výkonu 40 % nominálního se začala testovat turbína. V polovině května začal reaktor dodávat elektřinu do sítě a výkon se postupně zvyšoval až na 50 %. V červnu se pak postupně zvyšoval výkon a testovaly se různé režimy produkce elektřiny. Dne 1. listopadu pak přešel reaktor do komerčního provozu. Spolu s prvním blokem by měly dohromady zajistit okolo 40 % běloruské výroby elektřiny. Bělorusko uvažuje o realizaci druhé jaderné elektrárny nebo o vybudování třetího bloku v elektrárně Ostrovec.

Než se podíváme na další zahraniční projekty Rosatomu, popišme situaci v samotném Rusku. Pro nejmodernější bloky VVER-TOI v druhé fázi Kurské jaderné elektrárny se dokončily komponenty vnitřního vybavení reaktorové nádoby pro první blok a v současné době se už nacházejí na staveništi. V druhé polovině roku 2023 tak byly instalovány a proběhla jejich kontrola. V srpnu 2023 byla dokončena betonáž vnější části kopule kontejnmentu prvního bloku. Na staveniště byly dopraveny i všechny čtyři parogenerátory pro druhý blok a na začátku prosince byly instalovány na své místo. U něj byla také v polovině prosince 2023 umístěna kopule kontejnmentu. Dokončovaly se také práce na chladící věži pro tyto bloky. Její výška je 179 m a je tak druhá nejvyšší v Rusku.

Budoucí staveniště třetího a čtvrtého bloku Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom).

Pro výstavbu další dvojice bloků VVER1200 v druhé fázi Novovoroněžské jaderné elektrárny je potřeba připravit místo pro budoucí staveniště. Kvůli tomu je potřeba měnit hranice správních oblastí, aby celý areál elektrárny patřil pod jeden správní celek. Probíhají tak potřebná jednání a změny, aby bylo možné začít s přípravou staveniště pro třetí a čtvrtý blok druhé fáze této elektrárny v příštím roce.

Pro třetí a čtvrtý blok druhé fáze Leningradské jaderné elektrárny byly na konci roku 2023 dodány transformátory pro přivedení elektrického proudu pro staveniště. Jeho příprava pokračuje tak, aby se betonáž jaderného ostrova třetího bloku mohla zahájit v roce 2024. Dokončuje se kácení lesa, úprava stavebního prostoru a budování přístupových cest. Zahajují se zemní práce na stavebních jámách pro některé z budov a systém odvodňování. Připravují se také kontrakty na jednotlivé komponenty budoucích reaktorů.

V druhé fázi Smolenské jaderné elektrárny je potřeba postupně nahradit tří bloky RBMK reaktory VVER TOI. V roce 2023 se realizovaly práce na přípravě projektu a průzkumu budoucího staveniště. Ke konci roku se začalo připravovat městečko pro stavaře a budoucí staveniště.

Nové reaktory by se měly budovat i v Kolské jaderné elektrárně, kde jsou nyní čtyři bloky VVER440. První z nich byl uveden do provozu v roce 1974. Předpokládá se, že poběží sedmdesát let. Jako jejich náhrada se připravuje výstavba nových reaktorů VVER-C.

Instalace portálového jeřábu u bloku Akkuya 1 (zdroj Rosatom).

Nyní se podívejme na výstavbu ruských reaktorů v zahraničí. V únoru 2023 přežilo staveniště elektrárny Akkuya bez následků několik zemětřesení, která zasáhla katastrofálním způsobem Turecko. I to ukazuje odpovídající kvalitu projektu této elektrárny. V blízkosti epicentra bylo zemětřesení 20. února byla jeho intenzita 6,4 magnitudo a v místě elektrárny pak magnitudo 2,6. V Turecku jsou zemětřesení poměrně častá, vybrané místo pro elektrárnu Akkuya však patří z tohoto ohledu k nejklidnějším. I proběhlé události v únoru ukazují správnost výběru lokality pro elektrárnu.

Podívejme se na hlavní události v této lokalitě v roce 2023. V první polovině března 2023 byla dokončena střecha strojovny prvního bloku. Na začátku roku se podařilo dokončit úložiště pro čerstvé palivo určené pro všechny čtyři reaktory. Na konci dubna 2023 tak bylo na staveniště elektrárny dopraveno palivo pro první blok. Od tohoto okamžiku má elektrárna oficiálně statut jaderného zařízení. V říjnu 2023 byl uveden do provozu a otestován portálový jeřáb a zařízení pro manipulaci s palivem. V posledním čtvrtletí pak byl první blok dokončen a přešel do fáze testování před spuštěním. V polovině prosince 2023 dostal povolení k zavezení paliva a v roce 2024 by mělo dojít k jeho spuštění. Na začátku listopadu 2023 byla na staveniště dopravena reaktorová nádoba pro třetí blok.

Pokračuje příprava výstavby druhé turecké jaderné elektrárny Sipon. Ta by měla mít také čtyři bloky s výkonem okolo 1200 MWe. Jako dodavatel se zvažuje Rusko, Korea nebo Čína. Turecko hledá vhodná místa pro ještě další dvě jaderné elektrárny.

Také dva reaktory VVER1200 bangladéšské jaderné elektrárny Roopur se blíží dokončení. Spuštění prvního bloku elektrárny Roopur je v dohledu, i když i kvůli sankcím proti Rusku se zpozdí. Bangladéšské přístavy nepřijaly některé ruské lodi, které jsou pod sankcemi, i když vezly komponenty pro elektrárnu. V polovině března se podařilo úplně dokončit vnější kopuly kontejnmentu prvního bloku. V druhé polovině roku 2023 se pracovalo napřed na vnitřní kopuli druhého bloku a pak i na vnější. V září 2023 dorazilo do areálu elektrárny čerstvé palivo a Bangladéš se ta zařadil mezi jaderné státy.

Do tempa se dostala výstavba egyptská jaderná elektrárna El Dabaa, Na začátku května 2023 byla zahájena betonáž jaderného ostrova u třetího bloku. Bylo dokončeno přístaviště, které bude přijímat lodi s komponentami pro reaktory elektrárny. První z nich už do El Dabaa dorazily. Mezi nimi byl lapač aktivní zóny pro první blok, který byl v říjnu 2023 instalován. Na konci listopadu 2023 byl pak instalován lapač aktivní zóny u druhého bloku. Koncem srpna 2023 pak bylo dáno povolení k zahájení výstavby čtvrtého bloku.

V roce 2023 se dokončoval první blok elektrárny Roopor, na snímku je instalace transportní komory, která slouží k dopravě do z kontejnmentu (zdroj Rosatom).

V čínské jaderné elektrárně Sü-ta-pao se jako třetí a čtvrtý blok buduje dvojice reaktorů typu VVER1200. U třetího bloku se koncem července dokončila instalace kopule kontejnmentu a zároveň bly na staveniště dopraveny parogenerátory a reaktorová nádoba. Do provozu by se bloky Sü-ta-pao měly dostat v letech 2026 a 2027.

V elektrárně Tchien-wan (Tianwan) pokračovala výstavba dvou reaktorů VVER1200 jako bloků Tchien-wan 7 a 8. U bloku Tchien-wan 7 se koncem června instaloval vrchlík vnitřní kopule kontejnmentu a v srpnu dorazila také reaktorová nádoba, která byla instalována 16. října.

V Iránu se dokončuje druhý blok v elektrárně Busehr, jde o ruský reaktor VVER1000. Tohoto typu by měl být i třetí blok této elektrárny. Na stavbě je v současné době okolo 3000 pracovníků. V prosinci 2022 se pak začala příprava staveniště a zahájení stavby jaderné elektrárny Darkhowin. Má jít o iránský reaktor o výkonu 360 MWe.

Přednáška pro budoucí inženýry na VUT Brno o současnosti a budoucnosti:

https://www.youtube.com/watch?v=sloSU1Ei804
Štítky:Názor

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(47)
Jimi
26. leden 2024, 07:09

Realita jádra v Číně: v roce 2022 nárůst o cca 10TWh proti 2021, v roce 2023 nárůst o cca 16TWh proti 2022.

Fotovoltaika: v roce 2022 nárůst o cca 45TWh proti 2021 a v roce 2023 nárůst o cca 65TWh proti 2022.

Takže zatímco 2021 jádro vyhrávalo o 224TWh, nyní už jen 140TWh. V roce 2025 už fotovoltaika vyrobí v Číně víc elektřiny než slavné renesanční jádro. A zároveň je pro čínskou ekonomiku vývoz fotovoltaiky daleko lukrativnější než vývoz jádra.

Zdroj: data stats gov cn lomeno english (místo mezer tečky)

Emil
26. leden 2024, 07:52

Ukázkový whataboutismus.

Jan Veselý
26. leden 2024, 10:03

Ani ne, spíše je to důležité srovnání pro to, aby člověk získal nějaké měřítko toho kolik se staví i ostatních věcí. Aby se vědělo jestli tenhle wagnerův seznam vypovídá o klíčovém rozvoji důležité technologie, nebo je to nafukování nějaké okrajové záležitosti.

Každopádně by to chtělo přidat do srovnání ještě aspoň uhlí, plyn, vítr a vodu.

Emil
26. leden 2024, 10:45

Ale ano, je to whataboutismus, článek je totiž pouze přehled toho, co se stalo v jaderné energetice v minulém roce a zjevně nemá ambice dělat žádná srovnávání s jinými technologiemi. Jestli vám připadá, že článek, který byl pro svou délku dokonce rozdělen na tři části, má těch částí ještě málo, nic vám nebrání napsat vlastní článek. A pokud vás nezajímá, co se v jaderné energetice loni stalo a zajímá vás co se stalo v jiných technologiích, mám pro vás jednu radu - nečtěte ho a čtěte něco jiného.

Jan Veselý
26. leden 2024, 12:22

Já zapomněl, vy jste tady hlavní vykladač toho, co kdo myslel. Já bohužel ty Wagnerovy řeči číst musím, je to jeden z hlavních "opinion makerů" na české energetické scéně, i když ty texty mívá plné logických chyb, chybně provedených analýz a zavádějících tvrzení.

Kvalitou se třeba analýzám jaderné energetiky Mycle Schneidera ani neblíží.

Emil
26. leden 2024, 13:02

Ne, nezapomněl jste, spíš jste si mě s někým spletl, já jsem totiž nikde nevykládal "co kdo myslel". Je zajímavým paradoxem, že zrovna vy někoho kritizujete za "logické chyby, chybně provedené analýzy a zavádějících tvrzení". Na druhou stranu, že vám imponuje tendenční WNISR financovaný zelenou lobby mě vůbec nepřekvapuje.

Lukáš
26. leden 2024, 08:53

A co v noci?

hlpb
26. leden 2024, 09:11

Vyrobená elektrická energie v Číně dle zdrojů v roce 2023:

1. vítr = 902 TWh (rok 2022 = 763 TWh) + 139 TWh

2. Slunce = 550 TWh (rok 2022 = 430 TWh) + 120 TWh

3. JE = 434 TWh (rok 2022 = 418 TWh) + 16 TWh

Navíc Čína v roce 2023 nainstalovala cca 180 GW FVE = + 220 TWh. Přírůstek jaderné energetiky čínské či světové je proti růstu VTE + FVE opravdu komický.

V roce 2023 celosvětově vyrobily FVE+VTE = 5000 TWh, JE jen 2700 TWh.

Pravoslav Motyčka
26. leden 2024, 19:18

Jádro je zdroj , který rozvíjí jen malá část států světa a proto tento rozvoj nelze srovnávat v absolutních číslech s celkem. Jádro je skutečně celosvětově minoritní zdroj el. energie, ale to neznamená , že je to špatný zdroj.

Richard Vacek
26. leden 2024, 07:32

Skoro to vypadá, že rozvinuté země se stávají rozvojovými a naopak. Minimálně v budování moderní energetiky.

Baton David
26. leden 2024, 09:18

málo odborníků technického zaměření, staří docházejí a mladí nejsou neb školy chrlí odborníky na pohlaví a jeho změny, na změny klimatu tou zlou technikou a na přilepování k veřejným komunikacím, v autoritářských politických režimech toto nehrozí (tím nechci vychvalovat žádný autoritářský režim!)

Jan Veselý
26. leden 2024, 09:28

Ale houbelec, odborníků technického zaměření je spousta. Jen už nemají zájem o budování atomových katedrál.

Jirka94535
26. leden 2024, 09:54

Podle čeho soudíte, že nemají zájem? Z jakého zdroje čerpáte? Ale možná si nevěří, technické vzdělání na našich školách upadá, přerušilo se předávání zkušeností. Zrušení dostavby JETE v původní velikosti a dalších JE udělalo v našem průmyslu a navazujících oblastech solidní zásek.

Jan Veselý
26. leden 2024, 10:08

Čerpám z osobní zkušenosti. Mezi lidmi, kteří mají vůbec potenciál pro technické profese, jasně vede IT, komunikační technologie, elektronika, mechatronika, robotika a podobné věci. I energetiku studuje spousta budoucích inženýrů, ale jen tam je taky pro lidi hafo profesně mnohem zajímavějších věcí než jaderná energetika.

Pravoslav Motyčka
26. leden 2024, 19:23

Pane Veselý technici mohou dělat jen to o co je zájem. 20 let se tady nestavělo prakticky žádné jádro , takže z logiky věci nemáme zástupy techniků co staví jaderné elektrárny. A víte proč - Je to výsledek z EU naordinované dotační politiky do OZE.

Jan Veselý
27. leden 2024, 00:51

Je to důsledek neschopnosti jaderného průmyslu vůbec něco stavět. Dostal po roce 2000 stejnou, možná lepší šanci než OZE, vyprodukoval akorát kopec nesplněných slibů a finanční ostudy.

Emil
27. leden 2024, 07:49

Nepovídejte. Kde jsou ty stovky miliard Eur dotací? Místo toho byla v řadě zemí zavedena speciální jaderná daň, nebo rovnou zákaz. Tohle má být ta "stejná šance"?

Jan Veselý
27. leden 2024, 09:14

Víte Emile, když je jaderný průmysl tak neschopný, že neumí ani přicházet s novými projekty, ani projekty dokončovat, tak se nedivte, že ani těch dotací moc nebylo.

Myslete na to, že drtivá většina těch peněz, co dostaly OZE, byla za reálně dodanou elektřinu, ne za sliby a věčné odkládání termínu dokončení.

Emil
27. leden 2024, 11:19

Ukázkově zaměňujete příčinu a následek. Jaderný průmysl dokázal za 20 let vybudovat téměř z nuly dodnes největší nízkoemisní zdroj elektřiny v EU, ale dokonce největší zdroj vůbec, přestože na jadernou energetiku vsadila jen cca polovina zemí. Stačilo v tom jen pokračovat, ani žádné dotace nebyly potřeba. Místo toho byl v řadě zemí ukázkově zaříznut a začaly se místo toho z veřejných prostředků lít miliardy Eur do občasných zdrojů. Německo je typická ukázka. V 80. letech chrlil jaderný průmysl jeden reaktor za druhým, stačilo v tom jen pokračovat a dnes dávno žádné uhlí nepotřebovali. Místo toho zelenorudá vláda jaderný průmysl bez milosti popravila. Podobně to dopadlo i v dalších zemích, např. v Belgii, Švédsku nebo Španělsku. Říká se tomu ekocida. Co jste dokázal vy, že máte tu drzost jaderný průmysl označovat za neschopný?

Jan Veselý
27. leden 2024, 20:54

Fňúúúúk, oni byli na nás žlí. Hele Emile, co bylo před 40 lety je irelevantní. Celkem hodně zemí mělo po roce 2000 zájem na jaderné výstavbě, byla to příležitost pro jádro i pro OZE. A zatímco OZE svoji příležitost chytily za pačesy, jaderný průmysl vyprodukoval jen několik ostudných výsledků. A spoustu fňukalů, kteří si lebedí v ublíženosti.

Kdyby Areva/EdF, aspoň zhruba, dodržela své původní sliby o ceně (2-3 EUR/kWe, 5-7 let výstavba) svých EPR, zájemci o výstavbu by se u nich na ředitelství stavěli do fronty.

Stejný případ s Westinghousem a AP1000.

Jaderný průmysl šanci za svou renesanci promrhal, smiřte se s tím.

Emil
27. leden 2024, 21:09

Opět píšete naprosté nesmysly a ještě se mi snažíte podsouvat nějaké své dětinské výlevy. Není irelevantní co bylo před 40 lety, navíc to ani nebylo před 40 lety, zájem zemí na jaderné výstavbě po roce 2000 byl naprosto minimální. Naopak byl zájem v řadě zemí ji zlikvidovat. Můžete se vztekat jak chcete, je to prokazatelný fakt.

To se to chytá "šance za pačesy", když se vůbec nehledí na ekonomiku a lijí se do toho peníze horem dolem, lijí se už přes 20 let desítky miliard Eur ročně a konec není na obzoru, naopak je to čím dál horší. Srovnávat tohle může jen naprostý demagog.

Zdeves Pavel
26. leden 2024, 11:23

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Co čekat od více jak 70 % humanitních absolventů. 30 soukromých VŠ, všechny jen pro studenty s nataženou rukou po penězích, střední vzdělání kromě pár výběrových gymnasií , je na úrovni bývalé 9 třídy ZŠ. Mimochodem mám dodnes schované učebnice fyziky a chemie z roku 1965, tak vím o čem mluvím. Jsem spíše šokován úrovni matematiky u vnoučat v 7 třídě. To je tak na třetí.
.

hlpb
26. leden 2024, 11:56

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Pavle máš alespoň maturitu z fyziky nebo chemie, na vysokoškolský titul se vůbec neptám, to je jasné, že ne. Protože, tvoje příspěvky zde odpovídají tomu, že tvé fyzikální a chemické znalosti skončily v roce 1965 v 9. třídě. Mám pro tebe životní radu, místo psaní nesmyslů na diskuze, věnuj čas raději vnoučatům a doučuj je matematiku. Zjevně jsi to zanedbal už u svých dětí.
.

Jan Veselý
26. leden 2024, 12:15

Jsem si říkal, co mi to připomíná, a už vím. To jsou úplně stejné řeči, jaké vedl pračlověk Janeček v knize Apokryfy od Karla Čapka (povídka O úpadku doby, vydáno 1932). Prostě vedete řeči starých lidí, kterým se svět změnil před očima. Kdybyste měl pořádné humanitní vzdělání, tenhle slavný text byste znal a lépe rozuměl sám sobě.

A jinak, kde jste přišel na ten nesmysl se 70% humanitních absolventů? A čeho, že jsou to absolventi? Vysokých škol určitě ne. Podle dat MŠMT v roce 2022 dokončilo v tomto roce magisterské programy na VŠ 25 667 lidí, z toho:

Vzdělávání a výchova - 3089

Umění a humanitní vědy - 1682

Společenské vědy, žurnalistika, informační vědy - 3416

Obchod, administrativa, právo - 4996

Přírodní vědy, matematika a statistika - 1548

Informační a komunikační technologie - 1301

Technika, výroba, stavebnictví - 3938

Zemědělství, lesnictví, rybářství, veterinářství - 931

Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky - 3480

Služby - 1315

Jsem rád, že dneska na školách učí děti vyhledávat si informace a nevěřit kdo jim co nakuká.

Baton David
26. leden 2024, 14:53

a teď si vytahejte obory technické a obory netechnické, a už ten poměr vidíte?

Jan Veselý
26. leden 2024, 15:57

Tady se neřeší technické a netechnické obory, taky se řeší "70% humanitních absolventů" pana Zdevese. Ono totiž neplatí netechnické = humanitní.

Dpetr
27. leden 2024, 10:24

V Deníku N vyšel v lednu pěkný článek od Petra Koubského, píšícího o vědě, "Výsledky práce společenských věd jsou dnes potřeba naléhavěji než přírodovědné objevy a technické vynálezy"

Bohužel za paywallem. Tak jen odcituji kousek:

Rozsah etických problémů, před nimiž lidstvo stojí, je obrovský. Máme vyrábět stroje, které myslí podobně jako my? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Máme geneticky vylepšovat lidské bytosti? Jaké závazky máme vůči přírodě, vůči ostatním živým tvorům?

Petr Dolák
27. leden 2024, 19:00

Příkladně opojně progresivní byla agitka, kterou Karel Čapek napsal do moskevské Pravdy o stalinské ústavě z roku 1936:

„Sovětský svaz není jen nejsvobodnější zemí: je to země vytvářející nový typ demokracie, Sovětský svaz vyzdvihuje vysoko nad štít demokratické zásady, popírané v některých zemích. Hned teď, po uveřejnění návrhu nové ústavy SSSR možno říci, že v dějinách Evropy začíná nová éra. Nová sovětská ústava znamená pokrok pro celý svět."

Jan Veselý
28. leden 2024, 11:40

ad Petr Dolák: A znamená to, že tedy pan Zdeves není jako pračlověk Janeček? Nebo že nekecal o těch 70% absolventů humanitních oborů? Že Karel Čapek nemohl mít, kromě toho lapsů se Sovětskou ústavou, jindy pravdu?

Za mě je to jen trapný pokus o argumentum as hominem.

hlpb
26. leden 2024, 09:28

Jaderná energetika není rozhodně moderní energetika, je to předpotopní neflexibilní způsob výroby energie. Který je v celosvětovém měřítku pidi zdroj s podílem cca 7%.Jak moc je to super můžeme vidět například ve Velké Británii, kde Hinkley Point C je totální katastrofa, která už se prodražila o 1 bilion Kč a to ještě není konečná cena. EDF neví, kde vezme peníze na dostavbu. Škemrá u vlády UK, aby ji s tím pomohla, protože EDF hrozí, že celý HP C bude totální finanční fiasko, které se nikdy nevrátí.

Richard Vacek
26. leden 2024, 13:44

Já vycházím z obecného trendu vývoje, který se týká snad veškerého lidského snažení. A tento trend směřuje ke koncentraci a k vyšší produktivitě práce. Proto je jederná energetika to nejlepší, čeho jsme v energetice dosáhli. V jiných oblastech to je hromadná automatizovaná výroba, intenzivní zemědělství, chov domácích zvířat.

V rozvojových zemích s jejich hladem po jakémkoliv zdroji energie je i OZE vhodným směrem, který umožní tuto poptávku uspokojit.

V rozvinutých zemích je to krok zpět. Nemají totiž ani dostatek lidí, kteří by v OZE museli pracovat, vždyť produktivita ve fotovoltaice je řádově nižší než v jaderné energetice.

Jan Veselý
26. leden 2024, 16:11

Jenže tu úvahu máte úplně blbě. Výstavba jaderných elektráren je dnes zoufale neefektivní v oblasti pracovní síly i v alokaci kapitálu.

Stačí se podívat na tu horu peněz přostavěnou už teď v Hinkley, která se nezačne vracet dříve než za nějakých 10 let.

Nebo se koukněte na ty plačky tady v diskuzi o chybějících odbornících pro víceméně jednorázovou akci. FVE jsou skládačky, které zvládne sestavovat kdejaký trochu šikovný kutil po hodinovém zaškolení.

Richard Vacek
26. leden 2024, 17:07

Právě proto zpočátku uvádím, že vyspělé země se stávají rozvojovými a rozvojové vyspělými. Jedním z důkazů je právě to, že na západě už téměř nedovedou takovou elektrárnu postavit.

Zmůžou se akorát na montáž čínských fv panelů pokud k nim přijdou pracovníci, kteří to dovedou. Zažila to řada civilizací - Egypt kdysi zvládl pyramidy, Sfingu.

Jan Veselý
27. leden 2024, 00:56

Ale prdlajs, ty složité věci se dělají právě v Evropě, odkud si myslíte, že jsou asi mašiny, které ty panely v Číně vyrábějí?

Richard Vacek
27. leden 2024, 12:03

Tuším, že ty mašiny se už pár let vyrábějí v Číně. Na zbytek světa snad zbývá už jen technologie pro výrobu nejpokrokovějších procesorů, ale i tady to dlouho platit nebude. Ale pokud máte jiné informace, klidně se podělte.

Emil
26. leden 2024, 16:22

Kam na ty nesmysly chodíte, Bláho? Není to ani předpotopní ani neflexibilní zdroj, ani to není "pidi zdroj s podílem cca 7%", ani není pravda že se Hinkley Point C prodražila o bilion Kč apod. V podstatě je to jedna dezinformace za druhou.

Jan Veselý
26. leden 2024, 09:27

Je to sice kouzelné, že tady pan Wagner dopodrobna vyjmenovává všechny jaderné stavby v Číně, Indii, Rusku i jinde, ale to by ho ubylo, kdyby někde v textu byla tabulka se souhrnem kolik staveb bylo dokončeno, kolik je ve výstavbě a kolik bylo zahájeno?

Zvládne to kdejaký protijaderný aktivista, tak proč ne jaderný akademik?

Jan Veselý
26. leden 2024, 09:51

Je to sice kouzelné, že tady pan Wagner dopodrobna vyjmenovává všechny jaderné stavby v Číně, Indii i jinde, ale to by ho ubylo, kdyby někde v textu byla tabulka se souhrnem kolik staveb bylo dokončeno, kolik je ve výstavbě a kolik bylo zahájeno? Zvládne to kdejaký protijaderný aktivista, tak proč ne jaderný akademik?

Tohle už je druhý pokus, v první jsem napsal zakázané slovo - název země na východ od nás. Takže to bude teď čekat na schválení.

Milan Vaněček
26. leden 2024, 17:17

Když se ohlédnu zpět za svými 50+ lety ve fyzice polovodičů a když to porovnám s neskutečně velkými penězi které byly vynaloženy na jaderný výzkum a uvedení jaderné energetiky do praxe tak vidím:

na jedné straně vybudování vysokých škol a obrovských výzkumných jaderných ústavů, výchova spousty odborníků, státní investice do výstavby JE, a výsledek:

"kusová výroba obřích JE" aniž by se vyřešil základní problém s jejich chlazením (resp ztrátou chlazení a následnou havarií), aniž by vzniklo něco jako velkoseriová průmyslová výroba levných reaktorů, aniž by se vyřešil problém nízkého využití jaderného paliva a tudíž vysokého podílu jaderného odpadu,...

Na druhé straně můj obor fyziky polovodičů, vytěžil z práce stovek či tisíců malých výzkumných skupin něco, co mění naši civilizaci (počítače, komunikace, robotika), co je škálovatelné ve velkoseriové výrobě a tudíž levné, ....

Technický pokrok nezastavíš!

Emil
26. leden 2024, 17:32

Tak to vidíte špatně, Vaněčku. "Neskutečně velké peníze" byly vynaloženy na obojí, za to první máme čistý a levný zdroj pokrývající 40 % spotřeby v zimě v létě, v noci ve dne, prostě za každého počasí. Za to druhé máme zdroj pokrývající 3 % spotřeby, s náklady mnohem vyššími

"Základní problém s jejich chlazením (resp ztrátou chlazení a následnou havarií)" samozřejmě moderní bloky vyřešený mají a "vysoký podílu jaderného odpadu" je další váš výmysl, naopak je ho na vyrobené množství elektřiny velmi málo, protože jeden kilogram jaderného paliva nahrazuje zhruba milion kilogramů uhlí.

Milan Vaněček
26. leden 2024, 17:58

Věda a technický pokrok je celosvětová záležitost, proto já píši o celém světě (podobně jako kolega Wagner). Již koncem této dekády výroba elektřiny v FVE a VtE celosvětově několikanásobně překoná výrobu v JE.

O tom chlazení si přečtěte něco z odborné literatury (nepíši o chlazení na několik dní po ztrátě možností odvodu tepla z reaktoru).

O tom, jak málo procent energie se využije z kazdé palivové tyče se dozvíte třeba na FJFI.

A FVE a VtE nahradí ještě mnohonásobně více uhlí než JE (již za pár let).

Vy to ještě vůbec nevidíte ale je to realita, díky obrovskému technickému pokroku v 21. století (to je to, ve kterém žijeme).

Bob
26. leden 2024, 18:37

Pane Vaněčku, pokud budete uvažovat štěpení U235 (U238 v palivových tyčích se na energii nemění), tak je jeho využití na výrobu tepla poměrně velké. Navíc se vyrobí nové palivo (PU).

A teď mi zkuste odhadnout, kolik % energie (z vodíku) z termonukleární reakce na slunci jsme schopni zde na zemi využít na výrobu elektřiny ve FVE?

Myslím, že ty nuly za desetinnou čárkou Vám nevejdou ani na jednu tiskovou stránku A4.

"Dnešní jaderné reaktory, určené pro výrobu energie, jsou schopny z 1 kg paliva obohaceného zhruba na 4 % 235U dostat více než 50 MWd (megawattdní), které odpovídá zhruba 5×109 kJ".

Bob
26. leden 2024, 18:46

Odpovídá 5 krát 10 na devátou KJ (bohužel se to chybně okopírovalo)

Emil
26. leden 2024, 18:43

1) Naprostá většina zemí má s jadernou energetikou podobnou zkušenost jako ČR, Vaněčku. Vidím že jako obvykle se místo argumentů k tématu uchylujete k oblíbeným věštbám budoucnosti.

2) O tom chlazení si spíš přečtěte něco z odborné literatury vy, stačí aspoň základní fakta.

3) To kolik procent energie se využije z každé palivové tyče vůbec nic nemění na faktu, že odpadu je "na vyrobené množství elektřiny velmi málo, protože jeden kilogram jaderného paliva nahrazuje zhruba milion kilogramů uhlí." Mohlo by to být i ještě podstatně víc, technologie na to existují. Zatím se příliš nevyužívají.

4) Další věštby nekomentuji, "realito".

Milan Vaněček
26. leden 2024, 19:41

Emilovo "poslední slovo", jako vždy...

Vítězslav Novák
27. leden 2024, 22:06

Oba problémy - jak s využitím jaderného paliva, tak co s ním po "vyhoření" - řeší reprocessing. Bohužel (tedy pro nás v EU bohužel - svět na naše "bohužel" úspěšně kálí) jsou v čele výzkumu i praktického využití reprocessingu Rusové. Takže Rusové nejen stavějí typizované jaderné bloky průběžně a protože jsou ty bloky typizované, tak i bez zádrhelů a zdržovaček, ale také dodávají do nich palivo a "vyhořelé" odebírají pro výrobu MOX a REMIX. A navíc provozují množivé reaktory s rychlými neutrony, které speciálně vyrábějí z U238 Pu239 použitelné jako štěpný materiál v jaderných reaktorech jak specializovaných, tak v těch typizovaných.

A to vše, protože nepodlehli Zeleným Khmérům, kteří v "rozvinutých zemích" jaderný výzkum včetně školství v podstatě zařízli. Neschopnost EdF nebo Westinghouse stavět a hlavně dokončovat jaderné bloky včas a za dohodnuté peníze jde plně za nimi. A dnes mají tu drzost tu jadernému průmyslu vytýkat.

Naštěstí neměli v Česku tolik času ke svým podvratným kouskům - i když u Temelína se snažili fest. A za neoddiskutovatelné podpory sdělovadel od televize po všelijaké respekty. Česko si sice své jaderné strojírenství taky nechalo zaříznout, ale aspoň školství funguje a dokonce se rozvíjí - viz nedávno spuštěný druhý školní reaktor v Tróji.

Karásek
26. leden 2024, 19:39

Oslavný článek na jadernou energetiku nic nemění na tom, že tato paběrkuje. V roce 2000 měla jaderná energie 16 % podíl na celosvětové roční výrobě EE, nyní je to 9 %. Vítr a fotovoltaika v součtu už jádro předehnaly a za pár let to každý z těchto zdrojů zvládne samostatně.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se