Nastává konec roku a s ním spojené bilancování. Ne jinak tomu bylo i u staré a ctihodné banky Lazard z New Yorku. Jejich finanční analytici již podesáté vydali analýzu, kolik stojí elektřina z jakého zdroje (přesněji LCOE). Předem upozorňuji, že se jedná o data vztažená k USA, ale leccos řeknou i o globálních trendech.

Kolik co stojí

Následující obrázek je názornou ilustrací důvodu, proč jsou v posledních letech v USA instalovány fakticky jen tři druhy elektráren – větrné, fotovoltaické a plynové s kombinovaným cyklem. Ty jsou totiž už dnes podstatně levnějšími zdroji elektřiny než ostatní technologie, hlavně pokud se týká „utility scale“ neboli centralizované výroby elektřiny. Konkurenceschopnost uhelných elektráren se fakticky omezila na zamračené, bezvětrné lokality bez přístupu k dostatečné kapacitě plynovodů, kde je zároveň možné velmi levně (povrchová těžba, MTR) těžit uhlí. Takových lokalit moc není.

Aktuální LCOE zdrojů elektřiny v USA
Aktuální LCOE zdrojů elektřiny v USA

Zajímavým detailem této analýzy je, že Lazardi poprvé zapracovali do analýzy i kombinaci fotovoltaické výroby s bateriovým systémem s kapacitou odpovídající 10 hodinám špičkového výkonu (delší období nemají ekonomický smysl). Příjemným překvapením pro mě bylo zjištění, že v oblastech s vysokým osvitem (jižní polovina USA) je výroba elektřiny v kombinaci FVE+bateriové úložiště již dnes levnější než jaderné elektrárny. Cena obou dominantních komponent jde stále rychle dolů, takže lze očekávat další rychlý pokles ceny. Lze tedy získat za rozumné peníze elektrárnu, mokrý sen energetika, bez paliva, bez emisí, s dokonale pružnou výrobou, vysokým koeficientem využití, levnou údržbou a provozem, libovolně škálovatelnou (1W až x GW), modulární, spolehlivou a i v těch největších velikostech postavitelnou do roka a do dne bez překračování rozpočtů. Takové zdroje se zatím v USA ani jinde moc nestaví, pořád je levnější doplňovat FVE a VtE pružnou výrobou, která už byla dávno vybudována pro balancování systému s proměnlivou poptávkou.

Trochu zklamáním je pro mě, že oproti loňské analýze zmizela Energy Efficiency (0-50 USD/MWh).

Vliv ceny paliva a peněz

Všechny uvedené ceny jsou samozřejmě závislé na mnoha parametrech a předpokladech. Lazardům slouží ke cti, že publikovali ty svoje a zároveň graficky zobrazili několik variant výpočtů. Třeba jak by růst/pokles ceny paliva o 25% ovlivnil cenu vyráběné elektřiny.

 

Závislost LCOE na ceně paliva
Závislost LCOE na ceně paliva

Tady se ukazuje, jak riskantní může být dlouhodobé spoléhání se na zemní plyn jako palivo. Cena zemního plynu je v USA nízká hlavně díky přebytku poptávky nad nabídkou. Světová cena plynu je cca dvojnásobná, takže otevře-li se dostatek exportních terminálů na LNG (a Trumpova administrativa tomu rozhodně bránit nebude), může cena elektřiny ze zemního plynu klidně poskočit o 20-25 USD/MWh a bude po cenové výhodnosti.

K dispozici jsou ovšem i zdroje, kde cena paliva hraje malou nebo žádnou roli. Ty jsou naopak citlivé na cenu úroků z investičního kapitálu. Na následujícím obrázku je dokumentováno, co udělá pokles úrokové míry z předpokládaných 8% p.a. (průměr ve světě) na (v USA běžných) 6% p.a.

Závislost ceny elektřiny na úrokové míře
Závislost ceny elektřiny na úrokové míře

Cena kapitálu se dá zásadně ovlivnit vládní politikou a regulatorními zásahy. Proto je v nejistém Česku cena kapitálu pro výstavbu elektráren okolo 10% p.a., zatímco v Německu, kde se nikdo nebojí náhlých zvratů v energetické politice státu se běžně půjčuje na 3% p.a. i míň. To je taky motivace v pozadí za Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, maximálně deriskovat projekt, aby nízká úroková míra posunula cenu elektřiny z JE do konkurenceschopného pásma.

Uhlíková daň

Velmi zajímavou analýzou v zprávě od Lazardů je srovnání, kolik by musela být uhlíková daň, aby se v perspektivě 20 let (tj. každá elektrárna projde zásadní rekonstrukcí) vyplatilo nahradit elektřinu z uhlí nebo ze zemního plynu něčím čistším.

Nutná hodnota uhlíkové daně pro finanční návratnost náhrady uhelné/plynové elektřiny
Nutná hodnota uhlíkové daně pro finanční návratnost náhrady uhelné/plynové elektřiny

Tady se ukazuje důvod, proč uhlí hyne v USA na úbytě pod tlakem plynových, větrných a solárních elektráren. Je totiž výhodné je nahrazovat i při záporné hodnotě daně z CO2. Větrné elektrárny se tak dostaly do podobné pozice jako inteligentně prováděná opatření směrem k energetické efektivitě, prostě se vyplatí. A fotovoltaika k tomu už vůči uhlí taky dospěla, vůči plynu to je jen otázka času, roku nebo dvou. Je to celkem změna oproti analýzám od McKinsey vztažených k roku 2010, kde tyto dvě technologie měly potřebovat pro prosazení se uhlíkovou daň o 40-50 USD/t vyšší než dnes.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *