Elektrárna Neurath

BDEW: Německo může do 5 let přijít o svou výkonovou rezervu

S plánovaným uzavíráním jaderných a starých uhelných elektráren a váznoucí výstavbou nových řiditelných zdrojů bude v Německu postupně klesat objem „nadbytečného“ zajištěného výkonu v soustavě. Podle tamního Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) by již do 5 let měl zajištěný výkon v německé soustavě klesnout pod předpokládanou hodnotu maximálního zatížení sítě.

Spolkový svaz varuje před možným poklesem zajištěného výkonu na základě analýzy rozvoje německé elektrárenské flotily. Do své analýzy svaz zahrnul veškeré elektrárny ve výstavbě, a dále všechny projekty konvenčních a obnovitelných zdrojů s výkonem vyšším než 20 MW, které jsou již schváleny či plánovány. Varování přichází ve stejnou dobu, kdy Německo potvrdilo svůj záměr snížit výrobu elektřiny z uhlí na polovinu do roku 2030. Z uhlí země přitom stále vyrábí zhruba 40 % své elektřiny.

V současné době je podle svazu v různé fázi realizace celkem 52 projektů velkých elektráren, nicméně pouze 14 z nich je ve výstavbě. Mezi zbylými projekty je 22 elektráren plynových a 6 elektráren přečerpávacích, které však za současných tržních podmínek nejsou ekonomicky životaschopné, a jejich realizace je tak značně nejistá.

Analýza podle svazu ukazuje, že velký počet projektů výstavby nových zdrojů stále čeká na případné schválení vzhledem k nepříznivým investičním podmínkám. Zároveň je zde však tlak na zavírání stárnoucích fosilních zdrojů, s čímž bude klesat objem zajištěného výkonu v německé soustavě.

„Nadbytek výkonu, který máme dnes, nejenže zcela vymizí do pár let, spíše se nejpozději do roku 2023 dočkáme nedostatku zabezpečeného výkonu. Očekávaný nárůst výkonu o 4 400 MW do roku 2023 stojí proti předpokládanému, či již schválenému vyřazení elektráren o výkonu 18 600 MW,“ uvedl Stefan Kapferer, předseda představenstva BDEW.

Ve výsledku by tak instalovaný výkon v německých konvenčních elektrárnách měl do 5 let podle BDEW poklesnout ze současných necelých 90 GW na zhruba 75,3 GW. Podle predikcí německého síťového regulátora by se nejvyšší roční hodnota zatížení v soustavě měla na počátku příštího desetiletí pohybovat okolo 81,8 GW.

Podle Kapferera by se Německo nemělo spoléhat ani na své sousedy, jelikož i v dalších zemích EU je předpokládán pokles výkonu v konvenčních zdrojích a v dobách vysoké poptávky po elektřině v Německu je situace stejná i v okolních zemích. Stejně tak je dle BDEW nutné přistupovat s rezervou k předpokládanému technologickému vývoji, a to jak například u technologií akumulace elektrické energie, tak u řízení spotřeby na straně odběratelů, tzv. demand side response.



44 odpovědí na BDEW: Německo může do 5 let přijít o svou výkonovou rezervu

  1. Martin Hájek napsal:

    Evropa se řítí do průs*ru a ta střední obzvláště. V roce 2023 bude za nepříznivých podmínek pro fotovolatiku a vítr: Německo deficitní, Polsko deficitní, Rakousko deficitní, Maďarsko deficitní, ČR a Slovensko zhruba kolem nuly. V širším okruhu Německa pak Itálie a Belgie rovněž deficitní. Pokud bude mrznout, tak bude se svými přímotopy deficitní i Francie. Vypadá to na nedobrovolný DSM průmyslu. Změna paradigmatu se nezadržitelně blíží. Evropská komise slíbila čistou energii pro všechny Evropany, ale reálně nebude brzy schopná zajistit nejen čistou, ale jakoukoliv energii pro řadu Evropanů.

    • Milan Vaněček napsal:

      Evropská komise žádnou energii nezajistí, ani tu čistou ani nečistou. Ale průmyslové podniky i domácnosti si energii (a čím dál tím víc té čisté ze slunce, vody i větru) zajistí ze svých investic.

      • Martin Hájek napsal:

        No asi budou muset, každý si pořídí svůj dieselagregát. To bude ekologie 🙂

      • Vladimír Wagner napsal:

        Pane Vaněčku, za tři roky se Vás zeptám, jak jste si Vy a Vaše děti zajistili energii z investic do čistého větru a fotovoltaiky v době kdy nesvítí a nefouká 🙂 Ostatně, jak toho dosáhnou ostatní průmyslové podniky a domácnosti v Evropě a zvláště v té střední. A jsem zvědavý, co odpovíte 🙂

        • Milan Vaněček napsal:

          Nechte už toho nesmyslného strašení i když vím že strašení je účinný prvek propagandy kterou zde provozujete.
          Naštěstí většina lidí má zdravý rozum a dovede pochopit tento můj názor (který funguje jako realistický energetický přechod už v celosvětovém měřítku):
          Máme starou špinavou energetiku ke které jsme před 60 lety přidali drahou nebezpečnou energetiku produkující především nebezpečný jaderný odpad.
          A v energetickém přechodu jde o Pozvolné vyřazování té staré špinavé nebezpečné energetiky čistými obnovitelnými zdroji.
          V tomto novém století se tím začalo,
          po 17 letech je vidět že část starých zdrojů už lze odstranit, už v určitých málo dnech z 365 dní v roce i úplně (tedy ne že ty zdroje fyzicky odstraníte ale že je neprovozujete)
          po dalších 20 letech těchto dnů přibude a míra náhrady starých zdrojů se zvýší ze současných 1-40% (v různých zemích je tempo různé).
          Při současném stavu vědy a techniky je možno počítat s náhradou až z 80%, co bude po roce 2050 teprve
          uvidíme.
          Čili stará špinavá nebezpečná energetika tu zůstane ještě hodně dlouho ale její příspěvek bude stále menší a menší. To snad dovedete pochopit. Čili redukce zdraví škodlivých látek, CO2, jaderného odpadu proti současnému stavu bude dosaženo.
          Dříve se zbavíme nejstarších hnědouhelných elektráren (za 20-30 let), nejdéle bude trvat odstranění JE a jaderného odpadu, to se v tomto století asi nestihne při současném mizivém pokroku v jaderném výzkumu.
          Tož tak k Energy transition.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, přečetl jste článek, pod kterým diskutujete? Ten rozebírá problémy, které mohou nastat již za pár let. A přesně k tomuto tématu se vyslovuje pan Hájek, na jehož příspěvek jste reagoval. Tento Váš příspěvek je zase Váš klasický úkrok úplně stranou.
            Pokud nebudete mít rezervní výkon takový, že pokryje potřeby v době, kdy nefouká a nesvítí slunce, tak je vcelku jedno, kolik takových období, kdy bude výkon chybět, bude. Prostě bude chybět. No a hradit provoz (v záloze) a udržování těchto fosilních je třeba po celý rok. Ať už budou v provozu libovolnou dobu z něj. A je třeba tento náklad, který je vlastně nákladem provozování větrníků a FV, uhradit také.
            A praxe v Německu navíc ukazuje rychlý nárůst nákladů na provoz takového systému.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner, přečetl a titulky co „Může nastat“ patří spíš do bulváru (může dostat až 20 let …😀).
            Ale průmyslový a vědecký sektor v Německu je tak silný že to nenastane. A jak to dopadne jsem Vám vysvětlil už v řadě diskusí zde, už začínáte být únavný.
            A náklady mají v Německu spočítané, i zisky a jak je vidět, německé hospodářství funguje, zisky převažují, vy to nevidíte??? (nemluvím zde o německé politice).

          • manasek napsal:

            „Čistými zdroji“ Běžte se podívat do zemí třetího světa, co tam těžba materiálů pro tyto „čisté zdroje“ dělá s přírodou. Nějaké CO2 je proti tomu nic.

          • Martin Prokš napsal:

            Je to odhaduji tak 3000 let co lidé vedli podobnou diskusi. Tehdy to bylo někde v oblasti Sinajského poloostrova a Egypta. Jeden sice relativně velký, ale jinak nevýznamný kmen došel k závěru, že sucho není velký problém. Již několik desetiletí nebylo sucho delší než jeden rok, takže historické sýpky zredukovali právě na ten jeden rok. Tehddejší vládce Egypta v té době přijal do svých služeb jistého Josefa a pověřil ho funkcí vrchního správce sýpek. Ten měl na problematiku sucha zcela jiý názor, tvrdil že dlouhodobé sucho je jen otázka času kdy udeří a že se vyplatí udržovat a plnit sýpky i když to znamená menší pohodlí a životní standard – větší odvody zrní a méně na prožrání každý rok. Během několika let naplnil sýpky a když pak sucho opravdu udeřilo a trvalo jestli se nepletu 7 let, tak celá Egyptská říše přežila a ještě pozachraňovala široké okolí – včetně toho nevýznamného kmene ze kterého ten Josef původně pocházel.

            Teď se Evropa chová v oblasti energetiky jako tehdejší Židé. Jenže nikde v širokém okolí není kdo by nás zachránil, až to prostě nebude foukat a svítit o pár dní víc, než si malujeme teď.

          • Martin Pácalt napsal:

            Martin Prokš: Pěkný příklad. Kdo nebere Starý a nový zákon jen jako příručku pro pámbíčkáře, ale přinejmenším jako „studnici zajímavého“, mohl by mu nejen Josefův příběh něco říci.
            Nelze vše přepočítávat jen v zorném poli ekonomické výhodnosti dneška, nelze stát jen na jedné nebo dvou pilířích, ale využít všechny (nízkoemisní) cesty vhodné pro tu nebo jinou lokalitu.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Prokši a Pácalte, Vy si myslíte že slunce nebude 7 let svítit a vítr foukat??? Už kdyby slunce nesvítilo pár týdnů, život na zemi zanikne a přežijí jen ti pod zemí s malou jadernou elektrárnou ale o takový život bych nestál

          • Martin Pácalt napsal:

            Pane Vaněčku, takhle tupě převzít to, co je myšleno jako parafráze, to jste mě zklamal.

          • Pavel napsal:

            To co „může nastat“ už nastalo vaněčku. Raketový růst ceny elektřiny pro konečné spotřebitele se už konal a s pokračující dementní energetickou politikou např. německa je evidentní, že se bude se znovu opakovat. Blackouty rovněž nastaly, viz Jižní Austrálie. Do bulváru nebo spíš do ústavu pro choromyslné patří především představy oze vyIízanců, že dotování oze parodií povede ke snížení ceny elektřiny pro spotřebitele a snížení emisí co2.

          • Carlos napsal:

            Pořád lepší mít to hezky všechno zadotované čistě přímě, průhledně než dotovat uhelný byznys, jen na elektřině, ročně 51 mld korun tím že se tolerují škody na zdraví, majetku a přírodě, že se dělají výjimky, tím že politici jedou „co je dobré pro ČEZ, je dobré pro ČEZko“, ale abych byl fér, tak z toho těží i EPH a další. Najděte si negativní externality jednotlivých zdrojů.

            Jižní Austrálie? To udělaly ale vaše milované klasické elektrárny, síťaři si vymysleli že když silný vítr, tak odstavit VtE a najet jen na klasiku, no pěkně udělali, pár v odstávce, pár kleklo, další neměla plyn a ta co měla startovat do tmy, tak nestartovala a to se jim za to aby službu byla schopná poskytnout platilo. A to nemluvím o padlém vedení. Kdepak, proti celoplošnému výpadku nejlépe slouží decentralizované hydroelektrárny s vyvedením do „22kV“, případně 110kV. Ideálně když je k tomu přehrada, sice budete babrat týden vodu, ale proud nouzově bude.

            Mimochodem, když se tak vztekáte skrz dotace do OZE, víte kolik dotací dostaly JE a fosilní elektrárny od 70. let? A to nebyl jenom výzkum, ale i infrastruktura, když si to spočtete a přepočítáte, takty sumy, mimochodem na fosilní naskakují třeba peníze z „politiky zaměstnanosti“, kdy se nenechají padnout nerentabilní doly, protože by to byla „sociální katastrofa“, jsou podobné. Prazvláštní že Vám vadí jen ta do OZE a ne to že se podobná narvala do klasické energetiky.

          • Milan Vaněček napsal:

            Cena silové elektřiny pro německý průmysl klesla díky dotacím Němců do OZE na 1/3; srovnejte ceny silové elektřiny (to co platí průmysl v německu) před deseti lety a nyní. A nevymýšlejte si.
            To co platí německé domácnosti jako podporu OZE navíc k ceně je to co chtějí a rohodli němečtí voliči.
            Čeští voliči podporu OZE nechtěli, byla nám vnucena všehoschopnými politiky, měli bychom ji chtít zrušit, bez referenda to nepůjde.

          • Pavel napsal:

            Umíte číst vaněčku? Evidentně ne. Řeč je o tom důležitém, tedy o ceně elektřiny pro spotřebitele. Cena silové elektřiny je každému u prdeIe, když musí navíc platit tisíce na dotace na oze tunel. Jediný kdo se tím ohání jsou zelení vylízanci a oze tuneláři ve snaze popřít realitu.
            Jinými slovy vaněčku, němečtí voliči rozhodli nikoli „o strašení“ ale o realitě dnešního dne. Nejde tedy o strašení ale o popis faktů.
            A dále.
            Další z prstu vycucaný blábol. V Jižní Austrálii klasickým elektrárnám nikdo neplatil. V Jižní Austrálii totiž žádné klasické elektrárny nejsou. Dokud tam byly (a nebyly nuceně odstaveny vládou Jižní Austrálie) k žádným blackoutům nedocházelo i přes katastrofické počasí. Teď je Jižní Austrálie závislá na oze parodiích na elektrárnách, které se poserou vždy když trochu víc zafouká a na dovozu jedinou linkou z Victorie, přičemž tamní provozovatelé elektráren nemají zákonnou povinnost zvyšovat výrobu když se v Jižní Austrálii někomu zachce.
            Totéž platí, o blábolech na téma jak „je dotováno uhlí“. Jediný kdo dotuje uhlí jsou němci a to jen díky té jejich slvané energiewende. Infrastruktura?Jako by snad oze parodie na elektrárny tu infrastrukturu nevyužívaly. Tvorbou nových pracovních míst se oháněli právě oze tuneláři a zelení vylízanci. Jedno je jisté, dotace do oze (a z toho plynoucí dotace do uhlí a plynu) jsou několiknásobně větší než dotace, které s oze parodiemi nesouvisejí.

          • Carlos napsal:

            Jestli paroplyn nepatří do klasické energetiky, tak nevím kam. Možná si rozbory výpadků najděte někde jinde než na českých serverech nebo nějakém Fox News.

            Možná si přečtěte toto:
            energetika. tzb-info.cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

            Například v SRN šlo na pomoc těžbě černého uhlí v roce 2015 1.7mld Euro. Dále uhlí není zdaněno tak aby zaplatilo škody, které působí na zdraví a majetku. (Viz článek)

            A jaké že přeložky řek, silnic, železnic to OZE potřebují? Kolik kolejí se muselo přidat na železnice aby bylo jak pro ně vozit palivo? Zase to překrucujete. OZE se možná někde připojí, ale to co je je pro ně totálně nevhodné.

    • Carlos napsal:

      Tentokrát s Vámi musím souhlasit, situace v elektroenergetice se začíná zvrhávat a to už není sranda. Pokud se bude dál postupovat poněkud tupě pomocí sum a bez ohledu na to jak se dá s výkonem nakládat, tak si koledujeme o rozpad soustavy, nebo minimálně budeme mít dlouhodobé podpětí ev. podfrekvenci, pak zase při větru nadfrekvenci, no prostě nepěkné stavy.

      Existuje myslím mírně možnost to nadehnat změnou legislativy, která zatraktivní provoz PVE, což je třeba teď v Německu problém, ale o kolik GW se bude jednat? Pár, pořád to bude těsně asi. Jak se podaří zajistit dost výkonu pro „nabíjení“? Provozovat obecně spalovací elektrárny naplno dlouhodobě nebude ta nejlepší strategie. Navíc máme úzká hrdla v soustavě a i Kdybychom se postavili na hlavu tak nám Alžírsko, Maroko, Turecko… nepomůže. Posílení spojení do NORDELu? Možná, ale jsou tam kapacity? Kolik GW? A protlačíme to? Svého času jsem četl že v SRN byla v 90. letech a na začátku tisíciletí uzavřena řada MVE, ale to jsou zase jen a pouze drobné. Snad něco může být jinde ještě, ale můžeme se dostat do konfliktů jako u Niagarských vodopádů a stejně tak se to bude muset řešit jako tam. Ale moc to nepomůže, jsou to drobné a bez PVE nebo akumulačních hydroelektráren je to o ničem.

      • Jan Veselý napsal:

        Budu zde citovat, pravděpodobně nejužitečnější výrok ve známém vesmíru: „Neprodadejte panice“.
        V současnosti fakticky nikdo netuší, co se v té době bude dít. Možných scénářů je mnoho – nastane se nic, změní se exportní/importní vzory mezi státy/oblastmi, podraží zimní elektřina, občas vyletí cena elektřiny do závratných výšin, svět se v prdel obrátí, …
        Jisté je jen jedno, jakákoliv krize v prvním okamžiku stimuluje systém mobilizaci skrytých/ignorovaných rezerv (třeba gigawatty záložních dieselagregátů, zpružnění výroby z biomasy/bioplynu, větší zapojení podnikových energetik, …). Zároveň se tím začne stimulovat intenzivní hledání a zkoušení systémových řešení problému.
        Frakování se rozjelo díky OPECu a ropě vysoko nad 100 USD/barel, průmyslová revoluce se v Británii rozjela, protože jim chyběli lidi, …

        • Martin Pácalt napsal:

          Já bych také citoval: “ Kdo je připraven, nebývá zaskočen.“ Vezměte to jak chcete.

          • Jan Veselý napsal:

            Souhlasím, proto už teď by se měly řešit mechanismy, jak se případný problém vyřeší sám. Sám ovšem dávám přednost nastavení legislativních a správních procesů před zásahy centrálních plánovačů, obzvláště těch, kteří jsou ochotni pouze opakovat staré postupy.

          • Pavel napsal:

            Tak, tak, okamžitě by se měly zrušit jakékoli dotace do oze parodií na elektrárny a samozřejmě i další legislativní výhody, které má tento tunel na rozdíl od funkčních a stabilních zdrojů elektřiny, a pro který se žádný stabilní zdroj dnes v Evropě nevyplatí stavět.
            V opačném případě to bude znamenat, že stabilní zdroje elektřiny budou muset být dotovány stejně jako oze parodie. Což už ostatně v Německu probíhá. Ve výsledku, cena elektřiny poletí ještě výše než dnes.
            V opačném případě se v hustě osídlené a průmyslovém středu Evropy bude opakovat to co se dělo v liduprázdné Jižní Austrálii, tedy pravidelné blackouty.

          • Carlos napsal:

            Dobře, šavle, ale tak v ten moment zrušme veškerou podporu ostatních elektráren a energetiky jako takové. Žádné zábory cizích pozemků pro vedení, žádné vyvlastnění protože těžba, žádné lex Dukovany et Temelin… Uvidíme jak se bude klasické energetice dělat.

            Cena proudu z OZE je známá a už začíná srovnatelná s cenou z uhlí (skrytě dotovanou), ne vyšší než cena z plynu, nebo JE. Změnil se jen tok peněz kudy jdou a přes jakou složku. Dřív se klasické elektrárny platily přes v podstatě monopolní cenu elektřiny, nazvěme to silovou složkou. Mimochodem kdy byla v Evropě poslední velká vlna výstavby? Před 30-40 lety? Dnes se OZE musí zatím financovat bokem, protože cena silové elektřiny záhadně spadla ze závratných předkrizových 80-100€ (tehdejších), na dnešních kolik? 30-50€/MWh? Mimochodem poněkud devalvovaných.

            Jestli rušit dotace a podpory, tak všechny a pro všechny.

          • Pavel napsal:

            Jiným slovy navrhujete zavádět oze parodie na elektrárny a navíc bez vedení. A co na to říká váš psychiatr?
            Pro info, němci jsou nuceni postavit 1500 km nového vedení a jen a pouze díky tomu, že odstavují ziskové JE a místo toho dotují oze parodie na severu.
            Jaká je realita ohledně vašich delirických představ na téma dotací jsme si vysvětlili výše.

          • Milan Vaněček napsal:

            Hoďte na něj síť.

          • Carlos napsal:

            Kdepak, říkám jenomže pokud byla klasická energetika zadotována v minulost a tím se dostala tam kde je, tak dotace do OZE jsou to stejné a chtít po nich prosazení se bez poskytnutí stejných či podobných podpor jako se v minulosti dostalo klasické energetice, i s pošlapáním vlastnických práv je pitomost. Vykřikovat že „klasická energetika byla a je bez dotací a podpor“, je pitomost, když se jí všemožných podpor dostává a dostávalo.

            Druhá část je, v té jsem velmi konzistentní, že není možné aby bylo možné tahat kabely, potrubí a pod přes pozemky bez předchozího povolení a placení za omezení práv, které je dáno ochrannými pásmy, to stejné platí pro vyvlastňování které hrozí být záplatou na pitomou práci úředníků. Nic víc nic míň.

        • Oto Otepka napsal:

          Prece neni tak tezke domyslet si co se bude dit! Existuji (teoreticky) vlastne jenom dva scenare. Trzni a regulatorni. Pri dnesnich cenach jednoduse neexistuje moznost, ze by se postavily nove zdroje. Proto k trznimu scenari nemuze dojit bez dramatickeho narustu cen el. energie, ke kteremu by nepochybne doslo, pokud by se plany k odstaveni jadra+uhli realizovaly podle scenare. Za me v poradku , ale v politicky citlivem prostredi neprilis pravdepodobna varianta. JEDINOU jinou moznosti je, ze se plany na odstaveni zmeni, presneji odlozi na dlouho az na neurcito. Regulator ma zodpovednost, kterou nema na koho prenest. Bude muset odlozit odstaveni jadra nebo prenest vice uhelnych elektraren do (flexibilne pouzitelne )rezervy. Nejspise oboji. Soudni politici budou pripravovat pudu pro prijeti takoveho „nezbytneho opatreni“.

          • Milan Vaněček napsal:

            Je samozřejmé jak jsem tu několikrát vysvětloval že bude hodně uhelných elektráren převedeno do flexibilní rezervy. No a jaderky se budou rušit v Německu podle plánu (a i jinde, ale tam bude plán mnohem pomalejší).
            Žádný dramatický růst ceny elektřiny tedy nenastane a všechny budoucí (osamělé JE) budou ztrátové. A pozvolna se bude zvyšovat podíl OZE, to si EU vždycky prosadí.

          • Jan Veselý napsal:

            Ceny jsou nízké, protože je přebytek zdrojů. To se v Německu týká i pružné výroby. S převedením (hnědo)uhelných elektráren do (studené) rezervy. Ať jsou připraveny pro 2-3 měsíce v roce, kdy jejich výkon bude teoreticky potřeba. Stejně jako je nesmysl mít stále mobilizovanou armádu zakopanou na hranicích, je nesmysl provozovat elektrárny s trvalou výrobou, kvůli tomu, že by se měsíc v roce hodily.

          • Carlos napsal:

            Ano, k tržnímu scénáři nemůže dojít, protože si energetiky v minulosti vymohly ten regulovaný a stavěly jak divé, teď je z toho přebytek zdrojů. Ano sice za tím je také rozhodnutí o přechodu na jiný druh energetiky, ale to nemění nic na tom že energetiky mají asi více elektráren než je zdrávo a zcela jistě poněkud nevhodných typů.

            Dovolte mi menší historickou vsuvku. v počátcích kdo chtěl elektřinu, musel mít elektrárnu, města, podniky, kdokoliv, to trvalo tak do roku 1920 (výjimka je ale třeba Brno s poněkud nešťastně napsanou smlouvou, což se projevilo záhy nedostatkem výkonu), pak následovalo obdob kdy podniky stále měly vlastní elektrárny, protože to bylo výhodnější, z městských elektráren zůstávají většinou v provozu jen vodní. Zároveň závodní elektrárny byly záloha, na elektřinu z velkoelektrárny se nedalo spoléhat, dále odlehčovaly síť… Toto období pak dojíždí v 2. polovině 20. století jak dosluhují stroje. Pak se ještě uměly objevovat záložní DA, ale ty už jsou u mnoha podniků, i větších, minulostí. Jak jsme se sem dostali?

            Ano, tak že se velkoelektrárnám dělaly různé ústupky, dávají se jim různé ústupky pro „všeužitečnost“, trpíme jim škody které páchají (uhlí asi 40€/MWh, cena proudu je pak tedy 70-80€/MWh, jen těch 40€/MWh jde bokem), rabuje se kvůli nim krajina…, dlouho tu byl více méně monopol na výrobu a rozvod proudu, což jim existenci také ulehčilo.

            Jak vysoká musí být cena proudu aby se začaly vyplácet firemní energetiky i středním a menším firmám? Dobře, uhelky ji dotovanou dělají za nějakých 30-40€/MWh, plynový motor, pokud odhlédneme od nákladů kolem by to měl podle ceny plynu na PXE za 47€/MWh. Na rozdíl od paroplynky je to zařízení celkem jednoduché. Jaké musí být ceny? Navíc silovka tvoří jenom menší část ceny proudu.

            Jsem si skoro jistý že bychom se před naskočením větší decentralizace a aktivit mnoha subjektů nedostali přes 100€/MWh.

        • Carlos napsal:

          😀

          Ano mohla by se snad vrátit podniková energetika jako tomu bylo v minulosti, no jenom ty stroje už nejsou tak pěkné jako v minulosti, i když…

          Ano jistě dojde ke stimulaci mnoha odvětví a změn, jenom mám trochu obavu že se tu nemusí opakovat šťastný příběh ropy protože je elektroenergetika mnohem více regulovaná a není tu dlouhodobá latentní „nasranost“ na Rusko, Írán, šejky a tak. Ta podle mne byla minimálně od roku 2001, či ještě dříve, jistým drobným tlakem který hnal inovaci a pak přišel onen vhodný moment díky vysoké ceně ropy.

          MVE jsou dotovány dnes suverénně nejvíce z OZE, asi 3500Kč/MWh, ale přesto zdaleka nejsou všechny vhodné lokality zabrány, proč? Cenově je skoro stejně jako stála užitečná práce z ropy. A přestože jsou stále vhodné splavy volné, není posun, oblast je jak z pohledu vodního práva, tak energetiky asi příliš zregulovaná.

    • Jan Veselý napsal:

      Víte o tom, že matláte dohromady 2 věci? To, že jenapříklad Rakousko země, která má zápornou importní bilanci, vůbec neznamená, že si není schopno v případě potřeby zajistit dostatek vlastní pružné výroby. Zatím nakupují z Německa, protože je to vyjede levněji, když to nepůjde, budou více pouštět své zdroje.

      • Martin Hájek napsal:

        Rakousko plánuje uzavřít svoje uhelné elektrárny a bude i výkonově výrazně deficitní. Navíc velká část toho výkonu je ve vodních elektrárnách, které obvykle v zimě vyrábí méně a také voda v přečerpacích elektrárnách se rychle vyčerpá. Čili Rakouské zdroje jsou ve skutečnosti velmi limitované a nejde je moc „pouštět více“.

  2. Petr napsal:

    Česku stačí se připravit na odříznutí sítí od zahraničí, a samo bez zátěže zblblých sousedů je schopné to zvládnout nejlépe ze všech.
    Stačí tak přečkat rok, pak i největší fanatici třeba z Německa zase uvedou zpět do provozu uzavřené staré elektrárny.

    • Martin Hájek napsal:

      Až bude Německo muset vypnout na 4 hodiny první fabriku, tak se naprosto změní paradigma a uhlí dostane zelenou.

      • Milan Vaněček napsal:

        Proč by jí vypínalo, velké německé podniky mají svoji vlastní energetiku. To samé Škoda auto u nás, rozhodně Temelín nepotřebuje. Jinak uhlí v Německu v reálu už zelenou má, ale ne 365 dní jako kdysi a za 5-10 let to bude jen pár měsíců v roce.

        • Pavel napsal:

          Jinými slovy, vaněčku, oze ideologie vám tak vyžrala mozek, že blackout a likvidaci německé krajiny novými povrchovými doly ve jménu „ekologie“ považujute za normální.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jděte prosím trollovat někam jinam Pavle.

          • Pavel napsal:

            Fakta vám nejdou pod čumák vaněčku. K novým povrchovým dolům v Německu, které jsou otevírány jen a pouze díky dotacím do oze a k několika blackoutům, ke kterým došlo v Jižní Austrálii jste se jaksi zapomněl vyjádřit.

    • Carlos napsal:

      Vy jste asi magor, s prominutím. Odříznout síť?Jak si to představujete? Je to jistě ošetřeno dohodami, které jsou dost kruté v případě jednostranného vypovězení a navíc nejsme přímořský stát a nehledě na zóny volného obchodu, se dá doprava krásně omezovat a blokovat, jasně nelze uvalit cla, ale lze dělat „namátkové“ kontroly technického stavu aut a pod. Na dráze si uděláte problémů snadno daleko více. To by mne pak zajímalo kdo vydrží déle.

  3. Martin Pácalt napsal:

    To je právě ten fór, že půjde o období 2 měsíců s nejhoršími rozptylovými podmínkami.

    • Milan Vaněček napsal:

      Je to období kdy v Temelíně vyměňují palivo 😃. Jinak smog v Praze dělají auta a v Ostravě průmysl.

    • Jan Veselý napsal:

      Proto se schvalují pořád přísnější BREFy pro velkou energetiku. A když máte dost vysoký komín, máte dobrou šanci smrdět nad inverzí, akorát bez těch přísných BREFů to občas sežere nějaké horské lesy.
      A připomínám, že zatím jsme pořád ještě ve fázi, že jich příliš mnoho smrdí pořád nebo skoro pořád, včetně obou problematických měsíců.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *